10 ай бұрын
Пікірлер
@badaxebadaxe2248 14 күн бұрын
Před několika lety byla hlava kelta vystavena v Brně, spolu s Věstonickou venuší, takže jsem si udělal výlet asi 2020 km abych ji viděl. A rozhodně to stálo za to. Hlava je opravdu působivá a stojí za ten výlet.
@badaxebadaxe2248 14 күн бұрын
Skvělý rozhovor se skvělým člověkem. A příhoda s prvním nálezem je úžasná, prostě to se nedá vymyslet, to se musí zažít 🙂
@archeopodcast 14 күн бұрын
Díky za komentář! Přesně takové historky máme moc rády. Skvěle uvolní atmosféru při nahrávání a většina posluchačů ocení, když se taková kapacita nebojí sdílet do éteru podobné situace 🙂 Za AP Jana
@badaxebadaxe2248 14 күн бұрын
Skvělé vyprávění. Ale myslím, že minimálně na ostrovech Sentinel u Indického subkontinentu tamní domorodci (odmítající cokoli zvenčí) používají a tedy i vyrábějí kamennou industrii, Některé šípy zaseknuté do letadel a lodí mají rozhodně kamenné hroty. Indie zakázala po tom co bylo několik "návštěvníků" zabito, na ostrovy vstupovat.
@badaxebadaxe2248 15 күн бұрын
Pan docent Oliva je skvělý, nejen že toho hodně ví, ale umí to i skvěle podat. Díky za rozhovor jemu i vám
@badaxebadaxe2248 15 күн бұрын
Mimořádně zajímavý díl, netušil jsem co vše se dá z nálezů poznat, když je dostane do ruky někdo koho to opravdu zajímá. To pivo je až tak na 10 místě.
@jitkaptackova8331 17 күн бұрын
Skvělý přednášející, děkuji za zajímavý pořad.
@archeopodcast 12 күн бұрын
Děkujeme! ❤ A naprostý souhlas, Petr patří přesně k lidem, kteří dokáží podat odborné věci poutavě a zároveň zachová veškerou vědeckou úroveň! Za AP Anička
@vladimirpecha1068 19 күн бұрын
No teda, ještě navíc pokračování! Tisíceré díky!!
@archeopodcast 12 күн бұрын
Jeee,dekujeme za nadseni!😀🙏 Za AP Anička
@vladimirpecha1068 11 күн бұрын
@@archeopodcast 🧡
@vladimirpecha1068 25 күн бұрын
Opět výtečný rozhovor, díky! 👍
@archeopodcast 20 күн бұрын
Moc děkujeme za podporu! 💛
@vladimirpecha1068 19 күн бұрын
@@archeopodcast My děkujeme za moc zajímavé informace! Podřipsko je srdcovka. :)
@Jokerrr83 25 күн бұрын
* Probehl nekdy podobny vyzkum v okoli Oblíku u Loun? * byly tyto stavby vyuzivany ve stejnem obdobi jako Kounovske (Necemicke) kamenne rady? * jak blazniva je teorie, kde by bylo vysvetleni urodnych cernozemi pod mohylami tim, ze se jednalo o cilene kompostovani (takovy neoliticky hnuj) :) obdoba aktualnich nalezu v Amazonii
@petrkristuf362 25 күн бұрын
1) Pokud máte na mysli výzkum zaměřený na posvátný význam Oblíku pro pravěké populace, tak bohužel ne. Ale v okolí se objevuje velké množství dlouhých mohyl, takže je zde jistě velký potenciál pro další výzkum. Nicméně Oblík hraje důležitou roli i v příběhu mohyl na Podřipsku. Podle prozatímních výsledků se zdá, že z mohyly v Dušníkách bylo možné pozorovat západ slunce během rovnodennosti přesně mezi Ranou a Oblíkem :) 2) Datace Kounovských řad nebyla prozatím spolehlivě objasněna. Veškerá dostupná chronologická zařazení jsou spíše spekulace. Takže bohužel nejsme schopni říci, zda byly s dlouhými mohylami současné. 3) Nezní to zas tak bláznivě, nicméně tomu tak pravděpodobně nebylo :) Černozem pod mohylou v Dušníkách jsme intenzivně zkoumali. Momentálně máme s Barborou Strouhalovou a dalšími kolegy v recenzním řízení článek, který ukazuje, na přirozený původ a vývoj černozemě. Navíc kompostování hnoje by vedlo k navýšení některých chemických prvků v půdě. Například fosforu. Naše analýzy však prokázaly minimální množství fosforu v půdě pod i v okolí dlouhých mohyl. To dokazuje, že zde neprobíhalo sídlení ani kumulování hnoje. Více třeba zde: doi.org/10.1016/j.jas.2023.105881
@archeopodcast 20 күн бұрын
Díky Petře za pohotové zapojení se😊💛
@evakurikova5114 Ай бұрын
❤ moc krásný rozhovor. Děkuji
@archeopodcast Ай бұрын
To nás moc těší. 🙂
@vladimiradamek2868 Ай бұрын
Děkuji za další zajímavé povídání...
@vladimiradamek2868 Ай бұрын
Děkuji za velmi zajímavý pořad...
@archeopodcast Ай бұрын
Moc děkujeme! Máme radost, že vás baví😊
@vladimiradamek2868 Ай бұрын
Děkuji za zajímavý rozhovor o době římské...
@vladimiradamek2868 Ай бұрын
Děkuji za další velmi poutavé vyprávění archeologické... Jen mne zarmoutilo to tetováni, které obecně vnímám jako nechutné a odpozujíci...
@vladimiradamek2868 Ай бұрын
Opět velmi kvalitni, zasvěcený a poučný rozhovor s odborníkem zkušeným... Děkuji
@Muhammad80008 Ай бұрын
Zkuste najít mapy nebo něco od nějakých frekventovaných cest a zkuste hledat tam, možná by tam byly zajímavé nálezy
@vladimiradamek2868 Ай бұрын
Děkuji za zajímavý a zasvěcený rozhovor...
@archeopodcast Ай бұрын
Já Vám moc děkuji za milý komentář. 🙂 Za AP Adéla
@sarkakolackova3263 Ай бұрын
Dámy poslouchám vás velmi ráda. Na každý díl se těším. I tento je jako vždy super 👏. Chtěla jsem se zeptat, tetování? A mohla bych ho vidět? Jukla jsem ale na váš IG, kde jsou fotografie. Je opravdu jedinečné a moc se mi líbí, zvláště, když vím, co znamená. Děkuji za vaši práci❤a všem přeji krásné léto 🌞Šárka
@archeopodcast Ай бұрын
Milá Šárko, moc děkujeme za hezký komentář! ❤️ Těší mne, že se vám tetování líbí, dlouho jsem si ho rozmýšlela a opravdu se na něj i po letech zálibně dívám 🙂 Také přeji krásný zbytek prázdnin! Za AP Jana
@lilspooky3773 2 ай бұрын
❤ díky
@archeopodcast Ай бұрын
@@lilspooky3773 Děkujeme, že nás posloucháte. 🎧❤️ Za AP zdraví Adéla.
@HIW658 2 ай бұрын
Rabouň pokud jsou už nějaké Archeovýstupy tak by to byla pecka. Znám a chodím tam rád okukovat valy. I okolní hradiště mám prošlapané. Moc pěkně to děláte a opravdu příjemný hlas na poslech.
@badaxebadaxe2248 2 ай бұрын
jeden z nejlepších podcastů z archeologie, díky
@archeopodcast 2 ай бұрын
My děkujeme za komentář! 🙂
@vladimirpecha1068 2 ай бұрын
Skvělý a moc zajímavý rozhovor, děkuji! 🧡👍
@archeopodcast 2 ай бұрын
@@vladimirpecha1068 Děkujeme za krásný komentář! 😊 Za AP Adéla
@archeomates4151 2 ай бұрын
Pod paní doktorkou Bláhovou - Sklenářovou jsem nyní dopsal svou bakalářskou práci. Je vidět že pan doktor je člověk na svém místě, stejně jako je i paní doktorka. Na cokoliv z archeologie (i mimo ni) se člověk zeptá, tak paní doktorka hned ví. Smekám klobouk před jejich důslednou prací.
@archeopodcast 2 ай бұрын
@@archeomates4151 Určitě souhlasím. 😊 Jsme rády, že pan doktor přijal naše pozvání a díl mohl vzniknout. :) Držím palce, ať bakalářskou práci úspěšně obhájíte. 🍀 Za AP Adéla
@pavelwronka4827 2 ай бұрын
Člověk se celý život dozvídá něco nového. Cca před patnácti lety (a to mi už táhlo na čtyřicítku) jsem se, ač průmyslovák (sice ne huťař, ale strojař) dozvěděl, jak se původně vyrábělo železo (a že to bylo úplně jinak, než dnes). A to úplně náhodou, na výletu s bývalou přítelkyní jsme si řekli "hele, muzeum, podíváme se" a bylo to muzeum hutnictví železa kousek od Adamova. Nádhera. Občas tam dělají experimentální tavby, to jsem sice nezažil, ale mají tam o tom perfektní materiál.
@pavelwronka4827 2 ай бұрын
Schválně jsem si to našel, abych mohl doporučit, kdyby někdo jel kolem. Františčina huť, Stará huť u Adamova, v údolí Křtinského potoka.
@pavelwronka4827 3 ай бұрын
Mě těší třeba jedna "drobná" věc. V místě, kde s přáteli dost často létáme, došlo v létě 1944 k sestřelu Ju-88 ve funkci "stopaře" americkým P-51 ze stíhacího doprovodu. Událost celkem výjimečná, "stopaři" létali nízko nad zemí, takže z operační výšky bombardérů nebyli vidět, stíhač ho našel víceméně náhodou, když po odbombardování cíle (Ostrava) snížil výšku a přešel do funkce "hloubkaře" (samostatné vyhledávání náhodných pozemních cílů). Místo sestřelu se povedlo lokalizovat s přesností doslova na stovky metrů (svědecké výpovědi, bylo to nízko) místo dopadu trosek se nachází o necelé dva kilometry dále (odpovídá doletu neřízeného stroje z dané výšky). Místo dopadu nalezeno před dvaceti lety. Slušnými lidmi (detektoráci a amatérští letečtí historikové). Vrak vyzvednut, se vším naloženo jak náleží (přítomnost odborníků -profesionálů, nálezy v muzeu - část v expozici, část v depozitu- s vyzvednutými ostatky čtyř členů osádky naloženo podle zákona o válečných hrobech. Za mě, skvělá práce a všechna čest. A pro nás zajímavý pocit, protože když tam letíme, tak víme, že právě tam- desítky, maximálně pár set metrů okolo - se TO stalo.
@pavelwronka4827 3 ай бұрын
Mě na tom zaujala jedna věc. Že Němcům v létě 44 nestálo za to vyzvednout a řádně pohřbít ostatky letců. Jasně, u stíhače, sestřeleného ve vyšší výšce a padajícího střemhlav v ostrém úhlu se dá předpokládat, že ho to ( v závislosti na hutnosti podloží) zarazí do hloubky 5-20 m, a tam by nikdo nekopal... Tak hluboko se nekopalo ani později v podobných případech, do rakve se naložila zemina z místa dopadu do váhy pilota a odchod... Ale tady nedošlo k dopadu na vysoké rychlosti a v ostrém úhlu, neleželo to moc hluboko a tehdy, hlavně když věděli kde kopat, družstvo pěchoty s krumpáči a lopatami by to vyzvedlo během dne. V přífrontovém pásmu bych to chápal, ale tohle byly Sudety a od fronty tehdy ještě docela daleko.
@pavelwronka4827 3 ай бұрын
Skvělý pořad, díky! Už sleduju třetí díl a budu pokračovat. Pan doktor Vávra je žák dr. Soudského, s praxí v Bylanech... Samozřejmě jsem si vzpomněl na příběhy kapitána Exnera, docela by mě zajímalo, jestli byl doktor Soudský opravdu takový rapl, jako doktor Soudek v Erbenových knížkách 😂
@pavelwronka4827 3 ай бұрын
Při zmínce o keramice jsem si vzpomněl na úryvek z nějaké knihy, tuším že to byla detektivka s kapitánem Exnerem (tam se archeologové objevují dost často) , kdy odborník říká (studentovi nebo mladšímu kolegovi) "Pane kolego, tento střep nám dokazuje pouze to, že v té době kromě té krásné zdobené keramiky, kterou můžete obdivovat v muzeu, vyráběli i úplně obyčejný šunt denní potřeby."😂
@pavelwronka4827 3 ай бұрын
20:25 promiňte, mám dnes nějakou kousavou náladu ale... Most, který má 20 oblouků a 20 pilířů nelze postavit. To by jeden konec musel viset "v luftě"😂 Pokud měl dvacet oblouků, pak musel mít 19 pilířů podpěrných a samozřejmě dva koncové.
@MarieBílská 3 ай бұрын
Nutně nemusel, pokud by pilíř dosedal na jedné straně na dostatečně pevný břeh typu skalní výběžek.
@pavelwronka4827 3 ай бұрын
@@MarieBílská já tedy nejsem stavař, nýbrž strojař, ale pokud se nemýlím, i toto zakončení je považováno za pilíř. Pokud si vzpomínám (ale je to už dávno) tak jsou to koncové pilíře, na rozdíl od těch uprostřed, které se označují za nosné (případně hlavní či podpěrné).
@pavelwronka4827 3 ай бұрын
16:50 slovo "podvodní" vyslovujete tak, že jsem v první chvíli rozuměl "podvodný". 😂 Než mi to došlo, tak mě napadlo, ze k podvodnému výzkumu byste mohli pozvat nějaké vládní experty, zejména ty bývalé na covid 😂 Ale zpět k historii: Díky za zmínku o dřevěné úpravě cest. Když někomu řeknete "představ si středověké město a řekni mi co vidíš" tak většinou začne popisovat úzké křivolaké dlážděné páchnoucí uličky... Přičemž to je nesmysl. Dlažba jak ji známe dnes je v těch úzkých uličkách spíš novověká záležitost. Opravdu středověké město mělo hlavní ulice mezi náměstím a městskými branami poměrně rovné, ty představovaly v té době jakousi "lepší adresu" pro majetné měšťany a dláždily se jako první, opravdu už ve středověku, zpočátku ovšem většinou dřevem, v podobě jakýchsi haťových či povalových cest. Poměrně brzy, ještě ve středověku, se přešlo na kámen. Pro zajímavost, velmi často tyto ulice dělily město na části (v ideálním případě čtyři) které se podle toho nazývají čtvrti. Je zajímavé, že tento pojem má ze slovanských historických jazyků pouze čeština, asi v důsledku poměrně významné budovy sítě královských měst v čase posledních Přemyslovců a následně Lucemburků. Ty úzké uličky v jednotlivých čtvrtích pak byly "adresami" méně majetných (pozor, nikoli však chudiny, to byla úplně jiná kategorie) a ano, byly často úzké, křivé, většinou i špinavé a páchnoucí... Ale ještě dlouho nebyly dlážděné.
@badaxebadaxe2248 15 күн бұрын
Jak je zřejmě vaším zvykem melete nesmysly. Řada měst ve středověku měla předem dané uspořádání bez nějakých uliček, třeba Č. Budějovice mají předem daný půdorys a na nějaké křivolaké uličky tam místo nenajdete. Podobně i řada dalších třeba Nové město pražské. Jen hlupák čerpající sví "znalosti" ze sračkoidních filmů si myslí to co vy tu blábolíte. Dláždění bylo dáno tím, co město potřebovalo a bylo schopno zaplatit.
@michaelaheczkova6395 3 ай бұрын
🩷🩷🩷🩷🩷🩷🩷🩷🩷🩷🩷🩷
@milanrott8209 3 ай бұрын
Jsem si jist, že ve středověké Praze nikde nevisela žádná ukrajinská vlajka.
@tomaschitrii6421 3 ай бұрын
Jste tak sám, ze? A proč myslíte, že vás nikdo nechce?
@Solamnijec 3 ай бұрын
Jsem si jistý, že ve středověké Praze nebyla vyvěšená ani žádná česka vlajka! Mimochodem jak velký chudák musíte být, když přijde podobné nesmysly psát do komentářů pod Archeopodcast?
@badaxebadaxe2248 15 күн бұрын
@@tomaschitrii6421 Klídek hovňousku, seber si baťůžek a mazej do zákopů, už tam na tě čekaj. Šmejdi ukrošcí
@Muhammad80008 3 ай бұрын
Tyjo zkuste něco zjistit o historii Turků na Moravě myslím si, že by to mohl být zajímavý výzkum a případně byste mohli spolupracovat se zahraničními kolegy, jinak se to dobře poslouchá dobrá práce :)
@badaxebadaxe2248 3 ай бұрын
Při dobývání hradiště samozřejmě zemřeli obránci. Ale s nimi i řada útočníků. Kde jsou jejich kosti? Asi sotva je naházeli do jam s obránci. Kde tedy jsou, nikam daleko je asi nevezli
@tomaschlup4756 3 ай бұрын
Skvělej rozhovor!
@ondrejmlenek4118 3 ай бұрын
Mušov není v Čechách, ale na Moravě. Mikulčice a Pohansko nakonec taky!
@blankakredlova6772 4 ай бұрын
Včera jsem to pivo ochutnávala, takže v části o enzymech ve mně trochu zatrnulo 😁
@pavelwronka4827 3 ай бұрын
Kamarádka občas dělá středověké pivo. Ona je na historii piva docela odborník, takže dělá buďto "pozdní" s chmelem nebo "temně středověké" bez chmele, zato s bylinkami (pokud vím tak právě pelyněk, jalovec...) a vždy takové, jak se tehdy opravdu dělalo. Takže v podstatě něco mezi řídkou kaší a hustou polévkou (proto se prý říká dodnes, že se někdo ožral - víno se pilo, ale pivo bylo husté a žralo se lžící). A většinou mezi zimními svátky dělá "středověkou pivní žranici" kdy svou várku servíruje tak jako tehdy v zimě - tedy teplé husté pivo v misce. A teplé to úžasně leze do hlavy 😂 to si člověk musí dávat pozor, protože hrozí že než se nažere, je ožralý 😂 Akorát to má jednu chybu: kdo nemá na tohle přirozeně fermentované a pořád ještě trochu živé pivo zvyklou střevní mikroflóru... Tak má druhý den problém. Ona sama doporučuje trénink 😀 pokud ne soustavný, tak aspoň týden předem po malých dávkách nějaký nefiltr/nepaster.
@MichalKarltreu 4 ай бұрын
Mám lněné plátno přímo od vyrobkyne, když jí bylo 90 rozdávala dědictví, plátno měla do výbavy tedy jemné bez kolovratu jen v ruce snovane jako svou prestiž a já se stal náhradním manželem protože se nikdy nevdala a b Česku bylo pro lid plátno jen hadt
@jaroslav-6027 4 ай бұрын
Knížky od Anthonyho Richese muzu vřele doporučit, naprostá pecka. Autor umi tak nádherně popisovat bojovou scénu, ze vas to úplně vtáhne do toho děje a krásně si knihu tak užijete.
@jaroslav-6027 4 ай бұрын
Dekuji za super podcast! Trochu poresit kvalitu zvuku by to vylepsilo k uplne dokonalosti. Dekuji za vas cas, ktery tomu vsemu venujete.
@oldamachatý 4 ай бұрын
okupanti, jako usa na libavé , a po celé evropě ,jak sety dějiny opakují , světookupant má okupační základny ve svých protektorátech
@sarkakolackova3263 4 ай бұрын
Opět skvělý díl 👏. Pana Antoše znám z podcastu Včera, dnes a zítra, on je prostě super, úžasný vypravěč, který by se dal poslouchat dlouho. Moc děkuji❤
@PavelVeselsky 5 ай бұрын
Když jsem studoval archeologii (2005-2010), ten odpor k detektorům se pomalu začínal lámat, aspoň na plzeňské katedře, která byla celkově zaměřená na nedestruktivní metody.
@kontroVARze 5 ай бұрын
Vynikající zásluhy (nejen) na objevech mnoha skláren má také pan Michal Gelnar.
@emilsilhan8418 5 ай бұрын
To asi není správný postup, který je tu prezentován že ? Uvedené si často protiřečí. Pán se tu prostě snaží prosadit zákaz všeho hledání..Přitom na podchycení těch, kteří by chtěli spolupracovat nejsou lidi, není čas a mnohdy zájem. Samotní “archeologové” nemají kapacitu na činnost, kterou by detektoráři rádi suplovali, ale nejjednodušší je lidi odradit zákazem. Toto je špatný postup, díky tomu nedojde k vymizení detektorářů, ale k přesunutí veškerých nálezů na černý trh.
@archeopodcast 5 ай бұрын
Obávám se, že s Vámi nemohu souhlasit. Aktuální stav je výsledkem mnoha diskusí a možná i jakýmsi kompromisem, který vychází vstříc jak uživatelům detektorů, tak archeologům. Pokud máte lepší návrh, jistě jej můžete směřovat přímo k pracovníkům PAS, případně se připojit k některým z jejich školení- zrovna 29. 4. proběhne na toto téma webinář (www.arub.cz/online-periodicke-skoleni/). Za AP JD
@emilsilhan8418 5 ай бұрын
@@archeopodcast Dobrý den, to je v pořádku, souhlasit nemusíte. Já se však nedomnívám, že pracovníci PAS budou reflektovat názor jednotlivce. Moje reakce byla na Váš rozhovor, který vyzněl tak, jak si může každý poslechnout, nikoliv na aktuální stav. Doufejme, že se nakonec opravdu najde kompromis, ale to opravdu nebude jednoduché.
@imergonpathseeker5419 5 ай бұрын
Suprová paráda!
@PavelVeselsky 6 ай бұрын
Sám jsem se kdysi snažil o roli "překladače" mezi archeology a programátory, ale nevyšlo to a přešel jsem do jiného oboru. Jsem rád, že se pro tuto niku našli odborníci!
@archeopodcast 5 ай бұрын
Také jsme za to rádi! Celý tým AIS ČR odvádí opravdu skvělou práci 🙂
@jansistek6302 6 ай бұрын
Smekám před paní archeoložkou a děkuji za rozhovor, který ji ukázal i jako člověka a lidi kolem ní. Je to bohatá životní pouť. Její jméno je synonymem k objeveným středověkým sklárnám.
@jitkaptackova8331 6 ай бұрын
Pana docenta zvěte častěji, dal by se poslouchat do nekonečna a stále má co říci. Děkuji!
@janromanovsky8359 6 ай бұрын
Dělám si takovej osobní seznam s kým bych šel rád na pivo a povídal si a povídal. Nebo spíš poslouchal a poslouchal. Byl tam třeba Arnošt Lustig,kterého už bohužel nestihnu, nebo třeba Václav Cílek kterého bych poslouchal hodiny a hodiny a pak samozřejmě pan docent Oliva a další které nestihnu jmenovat. Tohle vždy potěší, děkuju.
@georgecurly5965 6 ай бұрын
Opět skvělé, děkuji.
@archeopodcast 6 ай бұрын
To jsme rády a děkujeme za milý komentář! 😊 Za AP Adéla