2 ай бұрын
2 ай бұрын
3 ай бұрын
6 ай бұрын
8 ай бұрын
Пікірлер
@chiaratesarova3463 11 күн бұрын
Uzasna videa, pomahaji mi s pripravou na maturitu, dekuji moc!
@marekscholz6179 11 күн бұрын
Děkuji za pochvalu, kdyžtak rozcestník videí a nějaké další věci (např. seznam důležitých vztahů) najdete také na webu fyzikum.cz. Přeji mnoho úspěchů při studiu.
@vojtavojtavojtavojta 17 күн бұрын
Super video, díky. Leccos mi osvětlilo a přivedlo na nové otázky. Pořád mi vrtá v hlavě, jak se šíří vlny ve flétně a zda je rozdíl v příčné a panově flétně a zda píšťály s oběma otevřenými konci mají při stejné délce píšťaly dvojnásobnou frekvenci tónu... asi vyzkouším.... říkal jsem si zda je to podobné, jak na tomto videu kzbin.info/www/bejne/h6WwhampnpJnftkfeature=shared&t=220
@istrix1164 22 күн бұрын
Děkuji, osvětlilo mi to některé mé trable v předmětu elektronika.
@marekscholz6179 22 күн бұрын
@@istrix1164 Jsem rad, ze vam video pomohlo.
@Omnitach 27 күн бұрын
Takže L1,L2,L3,L4,L5,L6 _6 fází cívky budou od sebe 60 stupňů ..je to správně ? Proč 6 fází? Větší stabilita! U třech (3) fází je prostor pro nestabilitu... což se mi nelíbí ;-)
@marekscholz6179 27 күн бұрын
Tady je to pro mě trochu tenký led, protože opravdu nejsem elektrotechnik. Nicméně viděl jsem různé diagramy, že ve třífázových generátorech bývá často 6 cívek jakoby ve vrcholech šestiúhelníku, tedy 60°od sebe, ale protější cívky jsou propojeny tak, že z hlediska indukce se chovají jako jedna cívka, tedy tato dvojice cívek generuje jednu fázi. Frekvence otáčení rotoru pak může být poloviční orpoti situaci, kdy by cívky byly jen tři. Na otázku, proč zrovna tři fáze a ne třeba víc, jistě půjde najít řadu videí. Můj osobní názor je, že tři fáze jsou prostě nejnižší počet, který jiý zajišťuje všechny výhody vícefázového proudu. A méně fází znamená nižší počet drátů, jednodušší transformátory atp...
@franskaagixx Ай бұрын
Fyziku k smrti nenávidím,bohužel ji potřebuji děkuji za videa,po kterých mi z té fyziky není tak zle.❤
@marekscholz6179 Ай бұрын
Děkuji za zajímavý kompliment(: Přeju hodně síly.
@antonhablak Ай бұрын
Pekná blbosť. Odporom 3 ti predsa tečú dva prúdy. Ako v smyčke A. Tak v smyčke B.
@marekscholz6179 Ай бұрын
@@antonhablak Proudy se týkají větví, tedy každé větví přisoudíme určitý proud. Rezistor leží jen v jedné větvi, tedy tyka se ho jen jediný označený proud. Větev muze ležet ve více smyčkách, to je v pořádku. Pak daný proud vystupuje ve více rovnicích pro smyčky. Druhý zákon smyček vyjadřuje to, ze el. potenciál se při návratu do stejného bodu nemůže změnit, proto součet změn potenciálu podél celé smyčky musí být 0.
@antonhablak Ай бұрын
Prepáč chlape. Už pár dní počítam nejaký poondiaty na prvý pohľad jednoducho vypadajuci obvod a som z toho trochu frustrovaný. Len náhodou som kápol na tvoje video. Chyba u mňa. Prepáč. A dik za vysvetlenie.
@antonhablak Ай бұрын
Ako počítam. Tak počítam. Stále dostávam iný výsledok. Možno sa autor zmýlil a napísal tam blbosť.
@marekscholz6179 Ай бұрын
@@antonhablak Kdyztak kouknete na reseneulohy.cz, tam je nekolik prikladu na Kirchhoffovy zakony a jsou probrany hodne podrobne krok za krokem. Treba se pak odhali, kde mohla byt chyba.
@antonhablak Ай бұрын
Vďaka. Rozhodne na to pozriem.
@knedlice7417 Ай бұрын
Like🙏🙏🙏
@jiricivin171 Ай бұрын
parádně vysvětleno, názorně, stručně
@Scorpion_OI 2 ай бұрын
Dekuju za výborný vysvětlení♥️
@marekscholz6179 2 ай бұрын
Jsem rád, že vám video pomohlo.
@varvarachereshenka5596 2 ай бұрын
děkuju vám! moc mi to pomohlo!😍
@milankocka7211 2 ай бұрын
Prosimtě, objednej se do Parlamentu, Senátu i do vlády a ministerstev a vysvěli rozdíly (vycházející opravdu z učiva středních škol) možná mimo zdravotních - jo a policajti ti to nemusí taky vědět, ti musí se musí učit fyziku kinetiky při pitmanévru škodovky s rámem, poslancům a senátorům potažmo i ministrům, aby si tyto pojmy nepletli, když o cenách energií kvalifikovaně diskutují a všichni mají tituly před a za jmény (alespoň Bc.), aby je nevyrazili z pozice na nějakém úřadu a přitom si pletou jednotky. :-))
2 ай бұрын
Odporúčam preštudovať: people.fsv.cvut.cz/~vydra/files/Typograficka_Pravidla.pdf.
@mrhoneybadger5539 3 ай бұрын
7:40 bycikl 💀
@marekscholz6179 3 ай бұрын
@@mrhoneybadger5539 Stane se jednou za deset let (:
@swag_brkoocasanova3907 3 ай бұрын
Skvělé video moc děkuji nevím co bych bez vás dělal
@marekscholz6179 3 ай бұрын
Díky za pochvalu, jsem rád, že vám video pomohlo v porozumění.
@aegonswife 3 ай бұрын
Ani nevíte, jak jste mě zachránil od pětky z testu.👍 Skvělé video! Tři roky staré, ale pořád dobré.
@marekscholz6179 3 ай бұрын
@@aegonswife Jsem rád, že bylo nápomocné.
@narddy555 4 ай бұрын
vsak si nic nevysvetlil kto ma chápať
@jira286 2 ай бұрын
bro k čemu mu asi bude tvuj kometář tak dobrej hodně lidem to třeba pomohlo
@jiriraida7475 4 ай бұрын
Dobrý den, a moc děkuji za Vaši tvorbu.
@marekscholz6179 4 ай бұрын
Dobrý den, jsem rád, že vám bylo video užitečné.
@bubuguguable 4 ай бұрын
Hodně pěkná videa. Konečně jsem jakžtakž pochopil vnitřní energii. Jsem rád, že jsem na Váš kanál narazil.
@PetrNekonečný 5 ай бұрын
To je bordel. Rozkládám jednu sílu na dvě, dostanu ještě větší sílu + ještě navíc poloviční bonus.
@VitezslavNosek 6 ай бұрын
Jeden milifarad na střídavý proud? Jistě elektrolyt. Diskutabilní.
@samuelvolak5972 6 ай бұрын
Skvělé video i pro vysokoškoláky. Jen tak dál.
@marekscholz6179 6 ай бұрын
Díky moc, jsem rád, že se vám líbilo.
@holubkseniia 6 ай бұрын
Děkuji!
@holubkseniia 6 ай бұрын
Děkuji!
@holubkseniia 6 ай бұрын
Děkuji!
@holubkseniia 6 ай бұрын
Děkuji!
@holubkseniia 6 ай бұрын
Děkuji!
@PetrNekonečný 7 ай бұрын
Tak teď už vím, jak postavit perpetuum mobile.
@PetrNekonečný 7 ай бұрын
Využiju informace ke stavbě perpetua mobile.
@ZeusJuri 7 ай бұрын
Elektrolytický kondenzátor samozřejmě obsahuje separátor a navíc kapalný elektrolyt. Proto elektrolytický.
@marekscholz6179 7 ай бұрын
Dekuji za upresneni. Mam za to, ze separator byva prave tenka vrstva oxidu kovu, ktery se tvori elektrolyticky pri styku s vhodnym elektrolytem. Katodou byva nejcasteji kapalny elektrolyt, ovsem jsou i specialni typy s pevnym elektrolytem.
@ZeusJuri 7 ай бұрын
@@marekscholz6179 Máš pravdu ve dvou věcech. Tenká vrstva oxidu kovu a kapalný elektrolyt. Proto mají polaritu. Na kladné (plus) elektrodě vzniká oxid hlinitý ale stejně potřebuješ separátor. Konkrétně u toho modrého je separátor papír podobný pečícímu papíru.
@ZeusJuri 7 ай бұрын
@@marekscholz6179 A jak to vím? Pustil sem do něho 220(240) voltů. A to byl pěkný výbuch a hlavně bordel z toho separátoru. 👍 Doporučuji nezkoušet.
@ZeusJuri 7 ай бұрын
Speciální typy s pevným elektrolytem? Ani ne, ty jsou snad v každé novější elektronice. Ale většinou mají malou kapacitu. Je to dáno cenou za materiál. A jsou jedovaté.
@karelrozehnal5165 7 ай бұрын
Moc dobrý kanál !
@chlebavbote3402 7 ай бұрын
Nejedná se spíše o elektrostatickou indukci než o elektrickou indukci?
@marekscholz6179 7 ай бұрын
Ano, děkuji, přesně tak: elektrostatická indukce je správný pojem, omlouvám se pokud jsem zkratikovitě říkal elektrická indukce, což by mohlo vést k záměně s elektromagnetickou indukcí.
@petapolacek9445 8 ай бұрын
Babe wake up Sholz dropped new vid
@blueease 8 ай бұрын
Děkuji vám pěkně
@marekscholz6179 8 ай бұрын
Jsem rád, že pro vás video bylo užitečné.
@kpPaters 8 ай бұрын
Díky.
@petapolacek9445 8 ай бұрын
Goat
@sebastiankoscak22 8 ай бұрын
9 hodín večer, zajtra maturujem z fyziky. Už keď ma Scholz nezachráni tak už nikto 😂
@marekscholz6179 8 ай бұрын
Tak pak dejte vedet, co jste si vytahl a jak to dopadlo(; A hodne stesti.
@sebastiankoscak22 8 ай бұрын
Transformátor, kapilárna elevácia a magnetická sila --> ZA 1 :) - Tieto videá sú proste TOP :)
@marekscholz6179 8 ай бұрын
@@sebastiankoscak22 Gratuluju k výbornému výsledku u maturity a jsem rád, že vám videa byla během studia užitečná!
@ozzyklary 8 ай бұрын
ja vam MOC dekuju❤️
@JakubSimekBebul 8 ай бұрын
Úplně v závěru je pro kinetickou energii zapomenut kvadrát u rychlosti. Vypočtená rychlost je tak chybná, resp. byl spočten její kvadrát. Jinak video, stejně jako ostatní videa, moc pěkné.
@marekscholz6179 8 ай бұрын
Díky moc za podrobné sledování. Podívám se na to a pokusím se opravit aspoň vložením titulků.
@Proki3012 9 ай бұрын
Naprosto skvěle vysvětleno, mockrat dekuju 🙏🫶
@marekscholz6179 9 ай бұрын
Díky, jsem rád, že vám video bylo užitečné.
@ZapiskyMF 10 ай бұрын
Hezké video, jako vždy. Doporučil jsem Vás svým studentům. Teď se na svém kanálu zabývám spíš matematikou. Ať se daří 😉
@marekscholz6179 10 ай бұрын
Díky moc, taky vždy na vaše videa s radostí koukám a doporučuji ostatním! Postupně se snažím dělat kolem videí celkový ekosystém, tedy vlastně učebnici. Zatím mám zpracovánu část elektřiny zde, kdyby se studentům hodilo: fyzikum.cz/ucebnice/
@olinaconkova5740 10 ай бұрын
Dobre vysvetlene
@rhak4799 10 ай бұрын
Moc pěkné a zajímavé
@marekscholz6179 10 ай бұрын
Díky, jsem rád, že vám bylo užitečné.
@MrAminuxik 10 ай бұрын
Jaký je rozdíl mezi indukčností a induktancí? Jinak pěkný video.
@marekscholz6179 10 ай бұрын
Díky. Indukčnost je vlastnost samotné cívky - závisí na počtu závitů, tvaru cívky, vlastnostech jádra. Značí se L. Induktance popisuje chování cívky v obvodu střídavého proudu a závisí ještě na frekvenci střídavého proudu. Induktance X_L = L * omega. Čím vyšší frekvence stř. proudu, tím větší induktance, tedy tím více cívka omezuje proud obvodem. Tedy jedna cívka o jedné indukčnosti L může mít různě velké induktance podle toho, zda ji zařadíme do střídavého obvodu s nižší frekvencí nebo vyšší frekvencí. Tomuto videu předcházelo video, kde se blíže řešila indukčnost: kzbin.info/www/bejne/rGeVpWeEZ714jac.
@MrAminuxik 10 ай бұрын
@@marekscholz6179 Fajn, děkuji, už je mi to jasnější.
@MrAminuxik 10 ай бұрын
Indukčnost je tedy schopnost vytvářet magnetické pole, induktance je součást odporu/impedance.
@marekscholz6179 10 ай бұрын
@@MrAminuxik Ano, da se to tak rict. Definice indukcnosti je jeste trosku jina (konstanta umernosti mezi proudem a magnetickym tokem civkou, coz neni totez jako velikost magneticke indukce B), ale zkracene jste to vystihl velmi dobre.
@richardtinz9868 10 ай бұрын
Dobrý den, Vaše videa jsou velice pěkně zpracovaná a lehce pochopitelná👍. Chtěl bych se zeptat, jestli je také v plánu udělat video na elektromagnetické kmitání, pole, vlnění a problematiku s tímto spojenou 😊(oscilační obvody, vysílače, přijímače..)?
@marekscholz6179 10 ай бұрын
Dobrý den, díky moc za pochvalu. Elektromagneticé kmitání a vlnění je v dlouhodobém plánu, ale zatím není zpracováno. Snažím se teď dotáhnout sérii videí pro maturanty na témata okolo termodynamiky, takže bohužel nevím, kdy přijde řada na elmag. vlnění.
@MartinMlýnek-d2m 10 ай бұрын
Díky moc.
@marekscholz6179 10 ай бұрын
Jsem rad pokud bylo uzitecne.
@crimson_badger 11 ай бұрын
dik moc, fakt pomohlo
@marekscholz6179 11 ай бұрын
Jsem rád, že pro vás bylo užitečné.
@imvasa9034 Жыл бұрын
Super video moc mi to pomohlo
@marekscholz6179 Жыл бұрын
Diky za pochvalu, to jsem rad.
@hi_fyziko Жыл бұрын
Hezké video👍💪
@marekscholz6179 Жыл бұрын
Diky, budu rad, kdyz bude uzitecne.
@hi_fyziko Жыл бұрын
@@marekscholz6179100%👍
@jirisimon8920 Жыл бұрын
Vzdycky jsem si myslel, ze svet se toci hlavne kolem polovodicoveho tranzistoru. Ale ten jenom reguluje ty zajimave a casto i propletene deje, ktere se dějí kolem civky, kondenzatoru, odporu a jeste bych rekl diody. Z tohoto zakladu se da pak sestavit vsechno. Radio, televize. Cili 4+1. Plus jeden tranzistor se kterym si regulujeme zesileni tak aby byl obvod urcitym zpusobem vyvazeny. Stejne jako atomy. Vsechny jsou stejne a jejich vlastnosti urcuje jenom pocet "kulicek" ze kterych se skladaji.