2 ай бұрын
2 ай бұрын
3 ай бұрын
3 ай бұрын
3 ай бұрын
4 ай бұрын
4 ай бұрын
5 ай бұрын
5 ай бұрын
5 ай бұрын
6 ай бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Пікірлер
@tomashmenshikov3519 7 күн бұрын
Kámo jako řezačka dobrá vysvětlení jako od mojí starý ale spíš mi dělá otazník z čeho bych mohl sehnat ten ten tu kostičku ten zdroj hlavně co by bylo nejideálnější a hlavně dostupné
@zdigidorealu 8 күн бұрын
Zcela zásadní pro efektivitu a výši tepla,je izolace okolo - například skelnou vatou a to,aby tavené věci,byli vysušené a předehřáté: kzbin.info?search_query=kluk+z+gar%C3%A1%C5%BEe+taven%C3%AD
@janpavlik1751 Ай бұрын
Super video, oceňuji vytrvalost a elán pro věc. Samotnej písek se na odlévání nikde nepoužívá (nedrží tvar). Pro jednoduché věci se slévárenský písek míchá s bentonitem (+voda), aby forma držela tvar a měla nějakou pevnost, na netu se dají sehnat hotové směsi, ale cena nic moc. Jsou metody, kdy se do písku přidává vodní sklo a vytvrzuje se to pomocí CO2, ale pak je problém se znovupoužitím písku (vibračně se to rozmělňuje). Méně dostupné ale lepší jsou tzv. samotuhy, písek se míchá s pryskyřicí, která zajistí pevnost formy (furanové pryskyřice nebo geopolymery atd.). Je to otázka známosti s někým ve slévárně, který trochu dolije 🙂. Keramické skořepiny a sádra jak psal kolega v komentu jsou technologicky náročné, vypalování forem kvůli vlhkosti atd. Na spalitelný model bych se vykašlal, odladit technologii je náročné, jestli už odlévání tak jinou metodu (3D tisekm model + jaderník a klasicky zaformovat). Hodně zdaru, budu se těšit na další pokus.
@danielrc5225 Ай бұрын
pišu to po druhé vyser se na pisek a použij hlinu a udusej jí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
@Dauernus Ай бұрын
Skvělé že zase něco vyrábíš 👍, Doporučil bych ti buď použít jemnější písek nejlépe slévarenský (který je na to určen) a pořádně to udusat aby se forma nebortila pro nejlepší výsledek. Každopádně metoda vytavitelného modelu se u pískových forem nepoužívá ač fungovat může, je to metoda spíše pro skořepinové formy keramika sádra apod. kde je model odstraněn většinou před litím. U odlévání je též nezbytné přemýšlet nad unikajícím vzduchem (nejen z vypařeného modelu ale i tím který je jen ve formě) tvorbou větracích komínů a navržení modelu tak aby nevznikaly vzduchové kapsy. Jinak se těším na další video.
@matejkos1442 Ай бұрын
Vyskúšaj firmu ONE3D vytlača ti to z kovu, cena za nastrojovu ocel cca. 2€ za g. Dural je 1€ za g.
@experimentyvsehodruhu9470 Ай бұрын
Cena tisku z kovu se teď během pár let dost snížila, o tom sem slyšel, ale že takhle tiskne česká firma sem nevěděl, díky za info. I tak ale budu dál aspoň chvíli zkoušet tu trysku odlejt, rád bych se v odlejvání zlepšil a tohle je pro mě taková výzva 😀
@matejkos1442 Ай бұрын
@@experimentyvsehodruhu9470 urcite, skusil by sem ale iny pristup. Vytlacit OK, udelat voskovy model a do teho odlevat alebo skusit dvojdilnu formu s modelovacim piskem.
@DEIAGNUSDEI Ай бұрын
pulzní motory se běžně pužívají v modelařině, osobně jsem dělal model střely V-1, která má jiný typ motoru, který je dle mé zkušenosti lehčí na výrobu, i když má několik částí.
@experimentyvsehodruhu9470 Ай бұрын
Myslím, že vím o který motor se jedná. Taky bych mohl zkusit no.
@vojtagabriel6056 Ай бұрын
O odlevani nic nevim, ale problem vidim v plastovem modelu ktery ucpe pory v pisku a neni nikde prostor pro unik plynu z vhkosti a paleni plastu. Jadro modelu bych zkusil zpenvit prostrcenim zkrouceneho dratu. Skoda ze jadro nemuzes vylet sadrou (musis ho pak nejak vyndat). Otazka zda by nesel pisek nejak zpevnit aby sla forma predem vypalit (a predehrat), napada me nejaka cukrova voda? (Pak by vypalovani muselo trvat dost dlouho aby se clovek zbavil vlhkosti...) A co udelat alespon dlouhy nalitek bokem az na dno modelu aby se odleval zespodu a alespon prvni plyny by mohli volne odchazet dutym modelem do odfuku?
@experimentyvsehodruhu9470 Ай бұрын
Odlít to opravdu není jednoduchý no. To plnění od spodu nahoru mě taky napadlo a je to asi poslední naděje pro odlívání v písku...
@vojtagabriel6056 Ай бұрын
@@experimentyvsehodruhu9470 stejně pochybuju o funkčnosti domácího odlitku a to kůli povrchu. Pokud se nějak zásadně nemýlím tak pro funkci motoru chceš hladký povrch. Ten při odlévání těžko docílíš. Nakonec by nemusela být varianta sesroubovaní z vodovodních kolen celkem lákává kůli možnosti snadného ladění velikosti spalovací komory a délek trysek...
@zoomerrrzoom1535 Ай бұрын
Super experiment bohužel si udělal snad úplně všechno špatně ale i tak to byla zábava sám si recikluji výtisky dělám to tak že si tisknu formy modeluji si co mě napadne a z materiálu podle materiálu který recyklaci rozdíl je velký na pla stačí petg ale na petg je to oříšek ale ještě že je pla ht 110 s tím mohu i petlahve to že to u tebe nešlo odlepit je ne kvůli špatně přilnavostí materiálu jako u tisku na zrcadle či skle drží pla i petg tak pevné že už sem na enderech zničil hromadu zrcadel problém není špatná přilnavost ale mastnota na té to nedrží proto u tebe můžeš použít olej na formu výsledků to neublíží a půjde to snadno odlepit další věc musíš to prohrát rychle to už jsi zjistil ale kromě předehřáté trouby můžeš ještě nadrtit tisky či nastipat štípačkama jako já nebo použít silikonovou formu na pečení tak jako tak je olej užitečný já si roztavim vždy přesné množství objemu tvaru formy ve formě na mufiny si to roztavim ale jen aby se to sotva rozteklo cca 10 min při 250 stupních dám to do formy zatlačit a dám pod vodu a tím mám třeba káču :D každopádně cest je mnoho a možnosti také nechci psát vše najednou to bych rovnou mohl psát knihu každopádně se podívám na další videa a budu rád když budeš pokračovat a jestli budeš chtít rád ti poradím jak s recyklaci tak s tiskem a každopádně rád jsem se díval a těším se na další
@experimentyvsehodruhu9470 Ай бұрын
Díky za super komentář a rady, někdy určitě vyzkouším. Jsem rád, že se ti moje videa líbí 😀👍
@zoomerrrzoom1535 Ай бұрын
@@experimentyvsehodruhu9470 po pravdě tvá videa by potřebovali trošku systém a i ne tak statické pohledy ono celé video koukat na mikrovlnku není zrovna zábavné je dobré dělat postřehy třeba na části filmů co se hodí na vtip atd počítej s tím že člověk dokáže sledovat jednu věc max 10 min spíš počítej s 5 min a pak potřebuje nějaké vytrhnuti jinak ho to začne nudit a přestane se soustředit každopádně to pro mě není tak důležité jaké ten zápal pro věc a ochotu zkoušet věci které jiní nezkoušel a nebo alespoň zjistit jestli je to reálné nebo ne třeba pružinové motory ty by mě zajímali ale recyklace je pro mě asi největší zábava protože to má smysl dá se na tom vydělat a aspoň člověk pak může posílat do háje rádoby ekologi kteří recikluji tak že přidávají hromadu odpadu třeba 3 plastové popelnice pro celí svět :D na druhou stranu jaký výsměch by těmto lidem byl kdyby jsme ty popelnice dělali z recyklovaných petlahvi :D
@SnahaOvecnyStesti 2 ай бұрын
mě by se líbilo video na téma, jak si doma nalakovat měděné dráty, tak aby byli vhodné na vinutí elektromotorů a transformátorů. Používá se na to nějaký polyuretanový lak, jde tento lak vyrobit doma třeba z polyuretanové pěny ve spreji a acetonu jako ředidla? Ceny těchto lakovaných drátů jsou nehorázné a tak pokud člověk doma dělá ročně pro kamarády převinutí na 50 elektromotorech, leze to do peněz, proto se poohlížím po jiné možnosti, jak tento lakovaný měděný drát získat.
@experimentyvsehodruhu9470 2 ай бұрын
To je dost náročnej projekt. Obávám se, že já nejsem ten správnej člověk, co by měl vyvinout lakování drátů doma 😅, možná někdy, ale v blízký době rozhodně ne. Každopádně je to zajímavej nápad, přeju hodně štěstí 👍
@Jan-iq8ep 2 ай бұрын
Ahoj, myslíš že by klasická zářivková trubice šla použít jako usměrňovač? :)
@experimentyvsehodruhu9470 2 ай бұрын
Čau 🤔 klasická zářivka je teoreticky relativně podobná rtuťovýmu usměrňovači... Akorát zářivka má teda v sobě mnohem míň rtuti a elektrody mnohem dál od sebe, ale možná by to mohlo fungovat... To někdy musím zkusit 😀
@martink.2515 2 ай бұрын
Nebylo by jednodušší to svařit z ocelových trubek? Komoru vyrobit navařením trubky většího průměru. Pokud by nešlo trubku ohnout nebo sehnat již ohnutou, tak použít závitová kolínka ...
@experimentyvsehodruhu9470 2 ай бұрын
Ta tryska pravděpodobně musí mít celkem přesnej tvar, nevím, jestli by to šlo a se železem zas tolik nepracuju, mám jen základní nářadí, bylo by to pro mě dost náročný vyrobit.
@danielrc5225 2 ай бұрын
misto pisku použij hlinu udusanou
@experimentyvsehodruhu9470 2 ай бұрын
Ten 3D výtisk je ale moc křehkej na to, aby to šlo udusat. A kdybych to měl vytisknout pevnější a pak z tý formy vyndat, tak netuším, jak bych udělal formu vnitřku tý trysky. Tohle je prostě hodně složitej model pro odlití. Napadá mě zkusit to obalit takovou speciální keramikou, plast z toho vypálit a pak do tý keramiky nalejt hliník, ale nevím jestli by to fungovalo s plastem, nebo jestli ten model musí bejt z vosku, netuším kde tu keramiku sehnat, nemám vypalovací pec, atd...
@Souler666cz Ай бұрын
@@experimentyvsehodruhu9470 Pokud by jsi dokázal vyrobit voskový model, tak za mě by bylo nejjednoduší sehnat zatmelovací hmotu, stačila by sádrová, ve stomatologii se používá pro lití zlata, udělat formu, tu vypálit nebo alespoň vypláchnout vařicí vodou a je tam pak nějaká šance na úspěch. Pokud to leješ na nevypálený plast tak se to nikdy nemůže povést. Případně by se i ten 3d tisk dal zatmelit, ale taky by se musel nejdřív vypálit.
@flodurkeng 2 ай бұрын
je to blbost hořící plast vytváří velké množství plynu tím hliník ochlazuje a rozfukuje ,obzláště hlíník tím jak je lehký tak se blbě odlévá ,lepší výsledek dá asi mosaz ale to plastové je nutné nahradit voskem a ten vypéct i písek musí mít nějaké pojivo aby se nesypal ,můj skromný nazor
@experimentyvsehodruhu9470 2 ай бұрын
Podle mě byl mnohem větší problém s tím tvarem modelu, než s tím, že je to z plastu. S polystyrenem tohle v pohodě funguje a i takhle s plastem sem to viděl na internetu fungovat, ale to odlejvali mnohem jednodušší model a měli tenčí vrstvy toho plastu. Těžko říct no, čím přesně to je. Každopádně budu dál zkoušet, dokud se nepodaří a snad se při tom něco naučím 😀
@marianchovanec2058 2 ай бұрын
Ahoj, vedl by si spracovat video ako použit motor z pračky ako generator pre veternu turbinu. Ma to zmysel, budit jedno vynutie a ktore a odoberať energiu, aku taku, pri malých otáčkach.
@experimentyvsehodruhu9470 2 ай бұрын
Jo to by teoreticky šlo udělat a nemuselo by to bejt moc těžký vyzkoušet, ale nevím jestli se k tomu dostanu. Mám spostu jinejch plánů a pro větrnou turbínu není v paneláku moc využití :D Musel bych ju třeba vyrobit nějakýmu kámošovi, nebo jen tak pro video. Uvidím no, ale v blízký době to asi nebude. Každopádně si to jako návrh na video zapisuju :D
@lubosxx2354 2 ай бұрын
Jak máš prosímtebe udělaný ten zdroji 2x napětí ?
@martinsafar5576 3 ай бұрын
Zdarec, jen pár poznatků. Ten zabalený Step/down není úplně dobrý nápad. Nevím kolik bere ten větrák a relé ale i poměrně účinný měnič se zahřeje a chlazení většinou obstarává plošák, tak není ideální tak už špatné chlazení zhoršovat izolačkou. Jinak pozor na tyto měniče. Mnoho z nich mají měřící odpor proudového omezení u záporné svorky, tedy v záporné větvi. Multimetrem se to jeví jako společná zem, těch 0,1 ohmu nebo méně běžný multimetr nezměří. Chce si to měnič vždy prohlédnout. Zvyšující měniče ho tak mají vždy. Snižující jen některé. Jinak to relé mi přijde vcelku zbytečné. Spínací prvek tam již máš (ten mosfet). Ten ti oblouk neudělá. Pojistku bych tam dal 6,3x32mm ideálně porcelánovou, ta je plněná pískem. Používají se také v lepších multimetrech a je proto dobré nějakou doma mít.
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Ta páska ideální není no, ale tu zátěž beru jen jako takový první prototyp. Všechno co sem se při výrobě naučil použiju na výrobu lepší verze. Pro zatím to stačit bude. A co se týče toho měření proudu, to je dobrá připomínka, zas tolik by to teď vadit nemělo, ale příště to zapojím správně.
@tommadman5623 3 ай бұрын
Ahoj, pokud ovládáš operačním zesilovačem napětím řízený mosfet, tak je potřeba si pohlídat mj. aby op. zes. uměl pracovat s napětím blízké 0V. Ne každý je k tomuto vhodný, protože sám víš, že svůj FET ovládáš někde v rozmezí 2-5V. LM324 nebo stejná o 2 zesiky ochuzená LM358 má napěťový rozsah od -0.3V do 32V, proto je pro tohle zapojeni ok.
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Mockrát díky za info, přesně to jsem potřeboval vědět. Na datasheety všech operáku jsem se sice díval, ale když člověk neví co hledá, tak je pak těžký něco najít no... A o tom, že se operák může takhle chovat slyším poprvý.
@tommadman5623 3 ай бұрын
@@experimentyvsehodruhu9470 pokud neznáš tak je na experimenty a lehčí obvody výhodný prototypový už předem předvrtaný plošný spoj a na ten si hodit patici. Pak můžeš zkoušet obvod s různými typy zesíků a porovnávat katalogy co je jinak. Jen si pohlídat stejné vnitřní zapojení. Pak jsi i lépe schopen podívat se multimetrem na výstup. Pokud máš z předešlého experimentu zkušenost, že se na gatu musí měnit napětí v určitém rozsahu, pak kouknout na výstup operáku jestli se tak opravdu děje, pokud ne tak kouknout na vstup jestli je vše dobře zapojeno a z jezdce ovládacího potenciometru se ti mění referenční napětí, zkontrolovat zpětnou vazbu. Dost často se stává, že se udělá malá chyba a je po všem. Bez měření se stejně časem neobejdeš, jen tak nasaješ problematiku a zkušenosti. Já se dřív bál třeba i toho pitomého mosfetu a znal jen bipolary a ještě ke všemu jen NPN :D hodně zdaru a trpělivosti.
@hifiahigh-endaudiotechnika5902 3 ай бұрын
Jak jsi spokojeny s tim multimetrem HoldPeak?
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Přesnost nebo tak sem nezkoušel, ale funguje bez problému, spokojenej sem.
@ZeusJuri 3 ай бұрын
nebo chladit vodou.
@ZeusJuri 3 ай бұрын
používáš špatný chladič. ty heat pipe začnou fungovat až snad plus 30°C. chce to kus hliníku a pořádný větrák.
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Dobrej nápad, to mě nedošlo...
@STAXSOS 3 ай бұрын
Ještě dodám že je vhodné dát třeba 3-4 peltierovy články na sebe :) , když se uhlídají teploty na posledním članku, který musí mít velmi dobré chlazení, tak na tom prvním se dá dostat na zajimavá čísla co se týče nízkých teplot.
@drTomXXX 3 ай бұрын
Ahoj Aleši díky za půjčení panelu.
@vojtahromadko4233 3 ай бұрын
Aleš ✌😅
@lubosxx2354 3 ай бұрын
Díky za inspiraci a připomenutí co jsem chtěl udělat a né jít na eshop a koupit si to :D
@lubosxx2354 3 ай бұрын
Jen bych měřeni napětí asi udělal trošku jinak ale to je na tobě pokud budeš mit kabel který má odpor 0,5Ohm tak při 10A jsi na 10V ztrátě tot fyzika ale jinak jak píšou ostatní pěkná práce
@lubosxx2354 3 ай бұрын
3 věc je krásný že máš 6x 500F a 2,7V jestli jsem viděl dobře ale reálně se boužel bavíme o kondenzátoru cca 16V ale cca 80F
@lubosxx2354 3 ай бұрын
a poslední věc u solárních panelu máš 2 velké tábory PWM a MPPT a regulátor co máš v ruce bude s největší pravděpodobností PWM
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Jasně, když jsou stejné kondenzátory v sérii tak se dělí kapacita počtem kondenzátorů (500F/6≈80F). Ale s tím měřením mi vyšlo, že toto celkové zapojení má jen cca 40F (tedy jeden kondenzátor má 250F)
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
🤔 to měření napětí je dobrá připomínka...
@janudatny 3 ай бұрын
Video je super. Také asi budu stavět něco podobného. Jen mě tam hrozně vadí opačná polarita těch spínačů. Musí to být nahoru zapnuto a dolů vypnuto.
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Od mala jsem sledoval německýho youtubera Great Scott. Vyrábí zdroje, zátěže, zesilovače, a mnohem víc, no ale hlavně má všude vypínače daný takhle 😀 V německu to je asi prostě normální a já už sem si na to taky zvykl...
@alesotoupal2025 3 ай бұрын
Super video! 😁👍
@Matouscezetak 3 ай бұрын
Pěkné video, pokračuj
@56pavel53 3 ай бұрын
Čau!Tento regulátor, MPPT nemá,je to jen PW regulátor.To bys musel hrábnout do cenově vyšší kategorie.😜
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Zajímavý. Solární panely, ani regulátory jsem nikdy nekupoval a proto moc nevím o konkrétních produktech... Ale když to nemá MPPT, tak to musí ztrácet hodně tý energie ne? Taky mi příde divný, že by to muselo bejt o hodně dražší...
@56pavel53 3 ай бұрын
@@experimentyvsehodruhu9470 Na Aliexpresu jsou tyto regulátory za babku,na rozdíl od MPPT,rozdíl kromě ceny je v tom,že MPPT umí mnohem líp hospodařit s tím,co dodají panely.Takže stručně,pokud je nainstalován výkonější solární systém,třeba na RD,nebo"ostrovní systém",vyplatí se reg.MPPT,kdežto pokud budu mít jednoduchý systém,někde v zahradní chatce,cenově i výkonově vyhovuje jednoduchý PW regulátor.
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Jasně, to asi dává smysl no. Díky za info 😀
@roscer9971 3 ай бұрын
Máš ho tam 👍😎
@Petr4000000 3 ай бұрын
Super, taky bych si chtěl něco takového ubastlit
@NikiBretschneider 3 ай бұрын
Sorry, ale. Pokud stvořím (nějakým potenciometrem) konstantní Vgs, neznamená to, že tranzistor bude mít konstantní Rds. To je jasné už z grafů v datasheetu konkrétního tranzistoru. K dovršení všeho jsou tyto charakteristiky ještě závislé na teplotě, takže prostým přivedením nastavitelného Vgs na tranzistor vytvořím zátěž, která bude stabilní se štěstím pár minut, což je s prominutím na dvě věci, které nemíním jmenovat. Aby to vůbec k něčemu bylo, je potřeba Vgs řídit v nějaké zpětnovazebí smyčce, no a teď se můžeme složitě bavit o tom, z čeho se ta zpětná vazba odvodí. Nejsnadněji to jde z proudu, kde na alespoň základní stabilizaci stačí vřadit rezistor do source tranzistoru. Úbytek na rezistoru je úměrný procházejícímu proudu a současně se odečítá od Vg (Vg=Vgs+Vr, kde Vg je napětí na gate proti zemi, Vgs je napětí na gate proti source a Vr je napětí na rezistoru mezi source a zemí), čímž to vyrobí alespoň nějakou zpětnou vazbu, proud pak bude řekněme úměrný napětí Vg sníženém o nějakou konstantu. Toto zapojení má pochopitelně spoustu problémů, ale je to alespoň něco. Daleko lepší možností však je řídit gate výstupem operačního zesilovače, jehož kladný vstup se pověsí na nějakou nastavitelnou úroveň a záporný na snímání proudu. Takto se zase chytím konstantního proudu. Pokud budu chtít konstantní napětí, budu se chytat kladným vstupem napětí a záporným něčeho konstantního, tady ten tranzistor funguje obráceně - větší proud znamená menší napětí ze zdroje. Pokud budu chtít konstantní odpor, odpor je poměr mezi napětím a proudem, pak asi nejsnadnější je chytit se kladným vstupem operáku přes dělič napětí a záporným zase úbytku na proudovém bočníku, poměrem mezi těmito dvěma věcmi bude daný odpor, který to bude předstírat. Největší sranda je s výkonem, ale do toho opravdu nemíním zabíhat (dlouhý nezáživný výklad). Řešit část té smyčky nějakým výpočetním systémem samozřejmě možné je, ale problémem je rychlost, ze zpoždění té smyčky potom plyne filtrace, takže aby to vůbec bylo realizovatelné, mělo by zpoždění té smyčky být řekněme řádově v desítkách μs, což není nereálné, ale není to jednoduché a definitivně to není levné. Na druhou stranu dokáže to být velice zábavné, ale z praktického hlediska je lepší udělat zátěž analogově a případně analogovou část řídit přes D/A převodníky z nějakého počítače, v jehož softwaru pak jde implementovat nějaké přídavné funkce. Drtivá většina levnějších laboratorních zátěží je dělaná takto. Na druhou stranu, do dobře navrženého výpočetního řešení se snadno přidávají další funkce. Tolik k zátěži samotné. Ta věc by řekněme jednoduchou úpravou mohla dojít daleko lepší použitelnosti. Když už člověk investuje čas do krabičky, čelního panelu atd., tak to pak zabít tím, že ušetřím operák a bočník? Nevím, no, každý svého štěstí strůjcem. Nechci aby to vyznělo nějak negativně, spíše jako povzbuzení, že tady to chce ještě trošičku zapracovat a výsledek bude daleko lepší. Mimochodem, ty čelní panely vrtám a řežu takhle z výkresu také, ale s jedním rozdílem. Já tam ten papír lepím oboustranou izolepou. Je s tím prostě méně práce. Na druhou stranu ona se oboustranná izolepa (narozdíl od různých tlustých pásek) shání celkem blbě. Mně se zadařilo tuším v Tipě nebo Hadexu, už nevím, tyto dva obchody se mi pletou.
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Ano, tahle zátěž je hodně omezená, počítám s tím. Člověk to sice musí pořád hlídat, protože ano, konstantního tam není nic, ale pro moje účely to stačí, neplánuju něco zatěžovat v rámci hodin, nebo s nějakou extra přesností. A není to zas tak otřesný, zhruba do 100W se ta teplota a tím pádem odpor tranzistoru tolik nemění. Překvapilo mě, čeho je ten chladič schopnej. Kolem 200W to ale skáče opravdu hodně no 😅. Hlavně za začátku, dokud se ta teplota trochu nevyrovná. Chtěl jsem vyrobit co nejjednodušší zátěž to půjde a ve videu vysvětlit absolutní základy el. zátěže. Snažím se teď vydávat video jednou týdně, tak nestíhám žádný zázraky. Už teda vyrábím druhou, mnohem lepší zátěž, ale to mi potrvá hodně dlouho no. Díky za konstruktivní kritiku 👍
@medvedmarek 3 ай бұрын
Displej zadelej tavnou pistoli a ani se nehne
@R.l.P. 3 ай бұрын
Pěkně pane, zkusím odběr 😉
@Matouscezetak 3 ай бұрын
odstranil bych tu svorkovnici, zbytečný přechodový odpor. Super video
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Dobrá rada, díky.
@jozefm.5414 3 ай бұрын
Serus to zapojenie bi bolo super
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Už pracuju na druhým dílu tohodle videa, celý schéma bude tam.
@petrpotuzak2642 3 ай бұрын
Zdravím, byl by odkaz na ten měřák?
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
www.aliexpress.com/item/1005005949270553.html?spm=a2g0o.order_list.order_list_main.138.5bed1802R0oAP8 Je to ta 10A verze
@petrpotuzak2642 3 ай бұрын
@@experimentyvsehodruhu9470 Díky
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Dneska bohužel se zpožděním, renderování videa, no a vlastně celej tenhle projekt, trval mnohem dýl, než sem čekal... Dokonce jsem musel rozdělit video na 2 díly. Jestli vás napadá co v druhém díle zkusit, nebo jste něčemu nerozuměli, tak rozhodně napište komentář.
@danielrc5225 3 ай бұрын
jestli chceš -80 tak suchej led neuděláš to je co2 sežen si co hasičák a vypust si ho do hadru a máš suchej led
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Ano, to je możnost. Dokonce jsem se díval, že průmyslově (ve velkým množství) se suchý led vyrábí taky prostě vypouštěním vysokotlakého co2 do atmosféry... Ale dát přes tisícovku za hasičák a mít z toho pár gramů suchýho ledu se fakt nevyplatí. Za tu cenu si můžu přímo koupit 20kg suchýho ledu a ještě k tomu budu mít polystyrenovou krabici. Na youtube kanále cody's lab se borcovi povedlo udělat suchý led stlačením co2 myslím třema kompresorama z lednice zapojenýma za sebou. Už si nepamatuju jakej mu to dělalo tlak, ale jeden ten kompresor zvláne myslím 30 barů. To by taky šlo, ale nechci moc blbnout s takhle vysokým tlakem a vůbec... Hlavní pointa tohodle videa byla zkusit čeho se dá dosáhnout pomocí peltier modulů, ta samotná výroba suchýho ledu je vedlejší.
@danielrc5225 3 ай бұрын
@@experimentyvsehodruhu9470 Ale ty ten suchej led neudělaš vubec to je v pevnem skupenství co2 až udělaš - 90 a budeš tam mit jen atmosferu co tak možna ti neco vznikne jinak to všechno co ti tam zmrzne je vzdušná vlhkost
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
To je pravda no, to sem ještě nedořešil. Normálně ze vzduchu by to nešlo no. Na ten modul přivedu hadičku s tím co2, pro vyzkoušení asi z reakce sody a octu...
@martindusek6329 4 ай бұрын
Ptám se je tak pro kamaráda - není náhodou lepší si za pár korun na AliExpressu koupit už hotový laboratorní zdroj?
@experimentyvsehodruhu9470 4 ай бұрын
Celý zdroj jsem z aliexpressu ještě nekupoval. Pravděpodobně to bude celkem dobrá možnost. Já si rád vyrábím svoje věci a tohle bude možná trochu levnější. Ale když není potřeba plynule regulovat napětí, stačí 3,5,12V tak je zdroj z PC rozhodně nejlevnější a možná nejlepší možnost.
@HavlicekLukas 4 ай бұрын
neni jednodussi ten zdroj nacpat do nejake vetsi krabice ?? ja mam nejakou 4 dilnou krabicku a mam v tom trafo z LED svetel - CL zasuvku - merak a zdirky na babanky a je asi o 5% vetsi nez PC zdroj
@radekluza 4 ай бұрын
Na vytvoření otvoru do zdroje doporučuji prostřihovací nůžky na plech
@MiroslavKorba-kf4tr 4 ай бұрын
14,4 -pondelok - ok😅
@davidlapcik6666 5 ай бұрын
Cívka to není ale je to trafo
@jendak7921 5 ай бұрын
Pěkný video ale s pár věcmi nesouhlasím např. hned ze začátku, že otáčky BLDC motoru jsou dané odporem vzduchu je nesmysl. Ve vakuu nebo po odřezání lopatek by musel najet do mnohonásobně vyšších otáček, protože by ho brzdilo jen tření ložiska. Otáčky jsou určené frekvencí přepínání cívek. Frekvence by měla být pevná ale je tam nějaká závislost vůči napětí a tý halově sondě tj. Počet impulzů ze sondy nemůže být vyšší než počet přepnutí cívek odpovídajicí jedné otáčce ale můžou být nižší při zakrytí, zbrždění, přidření ventilátoru. Dochází k prokluzu rotoru vůči magnetickému poli cívek.
@experimentyvsehodruhu9470 5 ай бұрын
Frekvence přepínání cívek právě není konstantní. Prokluzování rotoru by nefungovalo, není to asynchronní motor. Kdyby byl ten motor v klidu a hned by se do něj pustila velká frekvence, tak by se jen cukal na místě. Hallova sonda je tam kvůli zpětné vazbě, tak ten motor zjistí jakou rychlostí se ve skutečnosti otáčí a podle toho si mění tu frekvenci. Pokud by byl ten větrák ve vakuu, tak ano, měl by se roztočit rychlejc. A to by nemuselo bejt úplně špatný téma na nějaký další video....
@davidurban6658 5 ай бұрын
Zdravím, mohu poprosit o odkaz na ovládací obvod? Děkuji 😎
@experimentyvsehodruhu9470 5 ай бұрын
Kupoval jsem ho z aliexpressu, odkazy tam po čase přestanou fungovat, tak je do videí nedávám. Není tak těžké desku najít, do popisku videa jsem psal i model desky, ale tady je ten odkaz: US $1.72 25%OFF | DC12V Manual 4-Wire PWM Fan Speed Motor Controller Board with Knob Switch Electrical Equipment Governor Module Power Supply a.aliexpress.com/_mqDnDrk
@miroslavpreclik 5 ай бұрын
Užitečné video, jednoduchý přehled, děkuji.