5 ай бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
2 жыл бұрын
2 жыл бұрын
2 жыл бұрын
Пікірлер
@Vendys1960 Ай бұрын
budeš muset na ten výkon tišták proletovat více cínem
@tommadman5623 Ай бұрын
Hm, trochu to proletované je a pro 1A by to mělo a je zatím ok. Nic se nezahřívá. Ono 1A je prd a cestičky na plošňáku obecně lépe přenáší teplo do okolí, protože nejsou uzavřené v izolaci a mají větší plochu, ale samozřejmě kdyby se něco dělo, tak ideálem je vodič s pevným jádrem a vyztužit tak výkonově namáhané spoje. :D
@bubakcz Ай бұрын
Super video děkuji
@oldaz.5094 Ай бұрын
👏👍
@oldaz.5094 Ай бұрын
Perfektní 👍
@oldaz.5094 Ай бұрын
Moc pěkný video,děkuji...
@Edisson. 2 ай бұрын
Ahoj Tome, vysvětluješ to nádherně 👍 já naposledy počítal odporové děliče když jsem to učil syna do školy jelikož jim to jejich kantor vysvětlil blbě a počítali by nesmysly. Já si od školy prostě vzorečky nepamatuji, navíc jsem ve věku kdy jsem rád, že si pamatuji jak se jmenuji a kde bydlím 😂 kromě toho jsem strašně línej něco počítat, takže si v případě potřeby poskládám dělič pomocí odporových dekád a odměřím 🤪 (bohužel se nějakému počítání občas nevyhnu, tak se podívám na tvoje videa 🤣 - ještě že tě mám) No a jak koukám, tak ses vtom počítání zamotal taky - prej IR2 jsem si nespočítal a ono to svítí přímo nad tou červenou čárou 😂 Super počítací video Krásný den přeje 🙂 Tom
@tommadman5623 2 ай бұрын
Jaj. Ale tak alespon se to potom spocitalo znova se stejnym vyaledkem. :D Jako i normalne me dela problem sedet a mluvit (jsem ten typ co u mluveni chodi a vsechno kolem ohmatava :D) a do toho kdyz mam jeste u neceho premyslet + tyhle prvni videa, kdy jsem vubec nevedel jak a cim tocit.. :D brrr... puvodni myslenka byla natocit toho vic, ale nejak se ma pozornost zase uprela na uplne jine veci..snad brzy bude zase bastlici video. A treba se dostanu i k dalsimu pocitani, ale driv bude urco bastlenicko.
@crashovakanalizace709 2 ай бұрын
už mám dávno po čtvrťáku, ale teprve až teď díky tomuto video vím jak na to
@experimentyvsehodruhu9470 3 ай бұрын
Dobrá práce 👍Já bych teda zátěž měl radši v nějaké krabičce, takhle holá deska by se mi okamžitě zaprášila a je tam i malý riziko poškození, zkratu atd... no a krabička se mi prostě víc líbí 😀 Každopádně z hlediska zapojení si na tom mnohem líp než já. Nemám to ani zdaleka tak stabilní a celkově tak dobře promyšlený, nemám na tyhle věci trpělivost 😅 Ale někdy se el. zátěži určitě ještě věnovat budu. Zkouknu pak zas tvoje videa, abych tu zátěž líp pochopil 👍
@tommadman5623 3 ай бұрын
Takto - pro mě jsou tohle hrubý pomůcky na kterých se buď sám učím nebo prohlubuji to co už vím a spadá to do kategorie kapesních pomůcek. Krabice zabírají místo a použil bych je jen na seriózní věci. :D Je pravdou, že mi přesně tohle v konkrétních případech v minulosti chybělo - něco malého a kompaktního, protože jsem se už mnohokráte setkal s měniči od Traco Power, které bez zatížení fungovaly, ale jakmile se zatížily, tak po krátké době padnuly a to jsou měniče do dps 5V, 12V, +-15V a k tomu stačí takové malé prcátko. A nebo pokud jsem něco stavěl a chtěl jsem kouknout jak moc mi padne napěťový výstup, tak jsem musel hledat kombinaci rezistorů a to mě nebavilo.. tohle sice dá "pouze" 6W, ale za předpokladu, že se teplota na trandu ustálí na 60-70°C a nedám tam onen ventilátor a to i přesto, že maximální pracovní teplota se udává na 175°C. Reálně se TO220 dá provozovat na 120°C, ale já to zase rád šetřím a tak raději řeknu, že to zvládne míň než víc. Nicméně přetížit a jít s výkonem výš se dá + pokud se přidá malinký ventilátor, tak v pohodě 24W trvalého výkonu. Po krátkou dobu to lze provozovat i na 40-50-60W, jen je potřeba mít na paměti, že po delší dobu tohle není možné takto provozovat a že to dostává trochu na prdel, nicméně spousta lidí by se u tohoto nezdráhala říci, že to zvládne 100V při 1A (1A mám totiž nastavený limit a 100V tento tranzistor také zvládne, teoreticky), avšak se vzrůstajícím napětím to chce rozumně snižovat proud, což.
@Vladimir-ju7gc 4 ай бұрын
35:45 Tomaši nespěchej ☝a nebo spěchej pomalu ,pěkné video ,těším se na další ,dal jsem si odběr 😉
@tommadman5623 4 ай бұрын
Video jsem dotáčel někdy k večeru a narůstala potřeba se najíst, už jsem to potřeboval utnout. :D Díky!
@Vladimir-ju7gc 4 ай бұрын
@@tommadman5623 jj vpohodě ,ale netočiš online tak dotočiš druhý den přeci 😉
@tommadman5623 3 ай бұрын
To bych si přál. Ale toho času je méně a méně.. jó, kdyby měl den takových 36h. :D
@stanislavkucik4421 4 ай бұрын
Pekná práca, páči sa mi.
@miroslavgargulak5005 5 ай бұрын
Těším se na další díl. Zvlášt jsem zvědav na měření proudu. Zkoušel jsem to v simulátoru a proud se mi nepovedlo nastavit úplně přesně. Když jsem to nastavoval při Imax. tak při Imin. to ujíždělo a naopak, při nastavení při Imin. to ujíždělo u Imax. Kdybych to stavěl a oživoval tak bych to nastavoval při středovém proudu, tak by chyby nebyli tak velké. Záleží i jak přesně by to ten proud mělo měřit. Jinak perfektně vysvětleno a spočítáno, dokonce i já jsem to pochopil.😁
@tommadman5623 5 ай бұрын
To jsme 2 co jsme zvědaví na výsledek. Tento víkend se snažím dokončit výrobu plošňáku a malou mechanickou část, snad i osazení a poté poslední díl oživení a vychytání problemů návrhu DPS, protože nevěřím, že to bude bez failů. DPS nakreslena asi za 40 minut v eaglu s natypováním součástek co mám asi doma to nebude jen tak. :D Má to být malé kapesní pro zkoušení malých spínaných zdrojů, kdy defacto ukazovaný proud nemusí být kdo ví jak přesný. Přec jenom jakékoli nezkalibrované měřidlo může být považováno pouze jako orientační, ale neskrývám své zklamání pokud to bude ujeté opravdu hodně. :D
@miroslavgargulak5005 5 ай бұрын
@@tommadman5623 ono v té simulaci to proud měří až na 6 míst takže, když ten měřák bude 3 místný tak tam ta chyba možná ani nebude vidět.
@tommadman5623 5 ай бұрын
@@miroslavgargulak5005 jo tak, tak v řádech mA to počítám bude lítat určitě, navíc bude určitě trochu lítat reference, hodnota snímacího opdoru, zesík nemá žádnou kompenzaci offsetu.. :D jakoby zázraky se konat asi nebudou. Hrubá konstrukce, ale snad použitelná.
@experimentyvsehodruhu9470 5 ай бұрын
Hello there :D
@experimentyvsehodruhu9470 5 ай бұрын
Upřímně obdivuju natáčení bez střihu, to já nedukážu... Taky cením detalní promyšlení a spočítání celýho obvodu, asi bych měl ohledně tohodle přestat bejt tak línej :D
@tommadman5623 5 ай бұрын
@@experimentyvsehodruhu9470 a jejda. Zdravíčko. :D nemám úplně chuť si hrát se střihem ve smyslu mazání nesmyslů - to je tam raději nechám, internet tě stejně zhejtí, když bude chtít a to za cokoli. Ale na první pokus to také nebylo, na začátku videa lze vidět přes prosvítající papír, že jsem to schéma už jednou kreslil jenže pak se něco pokazilo, vypnulo se nahrávání a bylo :D jinak mám rád, když si zvládnu všechno spočítat na papíře..třeba analýza takového graetzaku s kapacitnim filtrem lze pohodlně roztáhnout na 2x A3 papír a ve finále se člověk jen přiblíží realitě. :D
@dejvv4343 7 ай бұрын
super, díky za pomoc
@JohnnymaCZEk 9 ай бұрын
Prohozením R1 a C1 mezi sebou získám zpoždění vypnutí výstupu?
@tommadman5623 9 ай бұрын
Ahoj je tomu tak, v podstatě pokud nepřipojíš u 555 vybíjecí 7. pin, tak dostaneš něco jako monostabilní obvod, který je stabilní jen v jednom stavu a když prohodíš kondík a rezistor tak získáš opačnou funkci, samozřejmě pokud se zapojení upraví ještě více tak získáš i bistabilní obvod aj. Čas odpadnutí je pak cca R1 x C1 je ale zapotřebí volit rozumné hodnoty součástek.
@JohnnymaCZEk 8 ай бұрын
@@tommadman5623 potřebují spozdit jak zapnutí tak vypnutí v rozmezí cca 0-5 sekund (nastavitelném) a 555 se mi různě zakmitávala, tak jsem to nakonec vyřešil samotnou dvojicí komparátorů se stejně nastaveným referenčním napětím.
@tomasfuchs4277 11 ай бұрын
Diky moc!!
@najlitarvan921 11 ай бұрын
5ti minutové video>2 hodiny přednášek
@vladimirvransky4012 11 ай бұрын
Nikola tesls kapacita a indukcia ?
@ing.michalbaska 11 ай бұрын
Velmi pekne video!!! Video mi pripomenulo čo všetko som už zabudol keď som sa toto učil na strednej škole. Len tak ďalej.
@falenangelcz353 Жыл бұрын
Diky ze jsi tohle video udelal dost mi pomohlo
@DrShroom. Жыл бұрын
Moc fajn👍👌
@zbynekcajthaml3374 Жыл бұрын
Supr video opravdu. 👍👍👍
@Edisson. Жыл бұрын
Ahoj, tohle je jedno z prvních videí co jsem viděl po svém návratu do civilizace. Když jsem se na to koukal, tak dnes nechápu jak moly být rovnice to čím jsem se zachraňoval v matice, protože na otázku ve slovní úloze - Vlak A vyjede ze stanice jedna .... blablabla a vlak B vyjede ze stanice 2 blablabla - kde se potkají - jsem odpověděl, že je to neřešitelná úloha vezmu-li v potaz Československé dráhy - no a šel jsem si sednout s ruskou jedničkou. Dnes mi ty rovnice připadaly jak ten vlak, no jak člověk stárne, tak zapomíná, ale že tolik to jsem skoro ani netušil protože jsem vlastně zapomněl co všechno jsem zapomněl 😂 jen se nesmím dívat na videa co mi to připomenou 🤣 Jinak krásně vysvětleno - po trojnásobném vidění tohoto videa bych to asi dokázal znovu vypočítat - tedy pokud bych to počítal tak do deseti minut po videu 🤔 teď jen abych nezapomněl, v jakém videu jsem to vlastně viděl - tedy kdybych to náhodou potřeboval 🤣🤣🤣 Krásný den přeje 🙂 Tom
@tommadman5623 Жыл бұрын
Obecně tyhle věci si myslím jsou v praxi dosti zbytečné. Nejjednodušší je, co potřebuji si změřit nebo hodit do simulátoru jako je třeba ten nejobyčejnější od falstadu pro hrubou představu. Na druhou stranu je fajn znát tu omáčku kolem a to nejen kvůli škole, ale aby měl člověk jakousi souvislost a povědomí a také občas to člověka prostě zajímá. Nicméně do běžného života jsou všechny ty teorémy a podobný metody úměrných veličin a smyčkových proudů apod. trochu na nic.
@Edisson. Жыл бұрын
@@tommadman5623 Jojo, to je něco jako počítat basreflexovou ozvučnici, taky slušnej zážitek 😂
@vladimirkindl8799 Жыл бұрын
Super video!
@randomdan1234 Жыл бұрын
Díky, výborné video, lehce a pochopitelně vysvětleno, hodně mi to pomohlo.
@first123ification Жыл бұрын
Jednoduché a rychlé, zítra budu možná aspoň něco vědět. Díky
@tommadman5623 Жыл бұрын
Držím palce, brzy to zde opět obnovím a určitě natočím, pár slov o dalších středoškolských analýzách, mám dokonce v zásobě i jednu s kterou jsem se na škole nesetkal, ale určitě nebude chybět pán Kirchhoff, Norton, Thevenin..
@tomasbruna3004 Жыл бұрын
Super, děkuju 🙂
@romangasparik8491 Жыл бұрын
ony varistory sa davaju aj do buzirky pak to tak nezasvini
@Jeff.jeferson1 Жыл бұрын
Ahoj, krásně zpracované naučné video. Nejsem sice elektrikář, ale myslím, že mi někdo říkal že se ty nulové odpory používají jako jištění, když se přesáhne určitý proud, tak schoří a obvod se přeruší. Možná teď kecám, rád se nechám poučit. Mír a zdraví! 🙂
@tommadman5623 Жыл бұрын
Ono už to tady i padlo. Takový nulový odpor může mít více dobrých důvodů a jeden z nich může být opravdu ten, že při překročení maximálního proudu, se tenká vodivá vrstvička odporu prostě vypaří a přestane vést - tedy se jedná o funkci pojistky, další věc proč se používá, tak je to právě při automatickém osazování DPS stroji, které s takovou součástkou umí manipulovat a tímpádem mohou osazovat i propojky. Další funkcionalita může být třeba stav, kdy máte zařízení, které primárně funguje na nízkém napětí a v takovém případě je napájeno přímo přes nulový odpor, avšak může tu být právě i ta možnost modifikace, když budete chtít dané zařízení připojit na vyšší napětí, tak vyhodíte nulovací odpor a dáte místo něj nějakou konkrétní hodnotu.. ale ono těch důvodů je určitě více. :D
@jiri1385 Жыл бұрын
Tome,kdy už předvedeš v provozu jak se používá ten univerzální tester kabelů?
@tommadman5623 Жыл бұрын
Ano, máte pravdu, omlouvám se a jsem rád, že vám ještě nedošla trpělivost. Momentálně se věci zpomalily z toho důvodu, že nemohu ve videu ukazovat úplně všechno, tedy v momentální době v mezičase vytvářím demonstrační vzorky, ale progres je pomalý. Rád bych vám slíbil, že v době své nastávající týdenní dovolené upřu svou pozornost na tento projekt, nicméně je pravdou, že mám na tuto dobu již jinou práci. Vynasnažím se tuto záležitost uzavřít co nejdříve, nejpozději do konce srpna.
@Edisson. Жыл бұрын
Ahoj Tome, super výklad, jen mne napadlo, že si mohl na sv. 3 a 1 švihnot LEDky byly by krásně vidět stavy, no a pro výpočet na děliči u vývodu 1 zohlednit tu zenerku, páč pokud je to na zamezení špiček při spínání a rozpínání okruhů do báze T/1 (aby nezakmitával) bude R před zenerkou baštit víc, než R za zenerkuu (jenom odhad). 🤔 jo a ještě o kolik se sníží Qf mutliče když skočí čoklík z postele 😂 Edit: jo a stím kontrolerem máš pravdu, jednička bude pro potvrzení spojení A1A2 (pravděpodobně nějaká mechanická ochrana, nebo odpojovač), 2+6 bude napájení a 3 opět potvrzení pro kontrolu napájení, nebo proudové omezení pro detekci - proto ten kond k zemi. Krásný den 🙂 Tom
@tommadman5623 Жыл бұрын
Za 1. jsem rád za pravidelného aktivního diváka - cítím velkou možnost se i něco přiučit. :D Za 2. ano vím, že jsem nedůsledný - vš. 4 části videa byly točeny na 1 zátah, tedy jsem se o detaily už příliš nestaral, proto je tohle video taky vizuálně úplně jiné než předchozí - jednoduše se již setmělo a musel jsem přisvětlovat. :D Za 3. Zenerka - musím se přiznat, že jsem se o její fnkci již příliš nestaral a nezjišťoval jsem jestli je tam kvůli špičkám a nebo také je tady možnost, že má malé zenerovo napětí a prostě to napětí pro bázi tranzistoru zmenšuje (dost možná jsem totiž tu diodu v 2. části této mini-série v čase 4:19 otevřel měřákem, který ukázal 1.9V právě v okamžiku kdy jsem měl + na katodě a - na anodě), omezuje na něco jako 2V, třeba míň, třeba víc aby netekl do báze zbytečně velký proud - napětí na rezistoru jsem neměřil no, že bych dopočítal co tam teče, ale asi to není podstatné, zcela jistě je tam pár šušňů. :D Jako by, ty odhady bych bral s rezervou, primárně mi šlo o funkčnost celé desky, protože mě zajímalo jak to bylo vymyšlené a jak se to celé chová...s tím AD převodníkem to může být taky přepal - vůbec nemám tušení z čeho ta deska je, takže nevím co se k ní připojuje přes konektor. :D
@Edisson. Жыл бұрын
@@tommadman5623 Nesmíš mne brát tak vážně, já jsem hroznej vtipálek 😁 proto taky ty smajly. Konec konců by tam mohla být jen jednoduchá logika - když tu nemám toto - nespustím tamto a jak píšeš je to fuk, výklad byl perfektní, sám bych to takto nerozebral 🙃 ........ 👍 Kdybych chtěl rýpat, tak se tě zeptám zda neznáš schématickou značku cívky relé 🤣 že tam kreslíš tlumivky 🤣 Ta Zenerka tam bude asi pro to, aby se neovlivnilo sepnutí báze tranzistoru při přítahu relé, vzhledem k tomu, že je zdroj hodně měkký, tahá dvě relé a bůh ví co ještě mohlo by dojít při poklesu k zakmitnutí a zavření tranzistoru, na to by mohla zareagovat ta logika - obzvlášť v případě, jestli je A1A2 skutečně poruchová smyčka (moje domněnka - proč je tažená sólo silnějšími vodiči do separátních šroubových svorek a není jen větší multikonektor na kšandu) 🤔 třeba ze starýho HDD 😂
@tommadman5623 Жыл бұрын
@@Edisson. Trochu to lajdám no. Cívka=indukčnost, trafo=indukčnost, tlumivka=indukčnost. Jak je člověk ze školy a nikdo tě z toho neznámkuje.. :D S tím poklesem napětím mě to později taky napadnulo, že na toho hovňouse (trafo) jsou ta relata docela telata, tedy žrouti. Jak je známo, čím menší trafo, tím obvykle větší napětí naprázdno, jelikož po zatížení hodně padá.. :D
@matousbarina3706 Жыл бұрын
můžu se zeptat jakou máte páječku nebo páječky?
@tommadman5623 Жыл бұрын
Určitě. Postupem času jsem se dopracoval ke dvoum. Jedna záložní, která nemá zdroj a krabičku a byla zakoupena v gme jako stavebnice: mini stc T12, ta byla ve videu, má super výměnné hroty, napájím ji z laboratorního zdroje 12-24V DC, nevím ovšem jak je dnes již dostupná, třeba se bude dát sehnat novější verze nebo již složená. www.gme.cz/v/1507914/stc-t12-diy-stavebnice-pajeci-stanice-75w A druhou pájecí stanici co používám a používáme ji i roky v práci všichni je: Solomon SL-20. www.gme.cz/v/1505715/solomon-sl-20-pajeci-stanice-48w Existuje ale více modifikací, bílá co mám já je asi nejzákladnější, indikace teploty je řešena dostačujícím bargrafem. Pak je černá verze SL-20ESD to je antistatická verze, či existují obě verze v provedení se sedmisegmentovym displejem místo bargrafu (Solomon SL-30 nebo SL-30ESD). Z praxe ale plně stačí bargraf. Je to analog ovládající se poťákem, napájení 230V AC. :)
@Edisson. Жыл бұрын
🤔tvl tys měl být učitel 🤔 teda pokud nejsi 😂 Hezký den 🙂 Tom
@tommadman5623 Жыл бұрын
Tahle deska mě přišla krásně jednoduchá a přehledná, že mi stálo za to ji trošku víc zpracovat. Učitele bych asi nedal - mám velké mezery a jediné + mého zaměstnání je, že mám prostor je vyplňovat a motat se kolem zajímavých věcí z oboru elektro(tech)niky, druhak nesnáším, když někdo nemá zájem, což když už je člověk na škole s patřičným oborem, tak by jej měl mít, ale víme jak to bývá. Pokud člověk neumí, ale má zájem, pak v takovém člověku může být skrytý velký potenciál, ale pokud neumí a nechce umět nebo neposlouchá, tak to je pak teprve trága.
@Edisson. Жыл бұрын
@@tommadman5623 Tak to určitě, znám ze svého okolí máma byla kantorka (za celou dobu svého vzdělávání jsem nezažil takovou oblíbenost učitele, její žáci za ní chodili domů i desítky let po opuštění toho vzdělávacího ústavu), takže ono taky záleží na tom jak ten který kantor dokáže zaujmout. Když se to vezme kolem a kolem, já nemám ani maturitu - to mi však nezabránilo sedět na židli pro ing. a vytvořit tři zlepšovací návrhy v oblasti malosériové výroby plošných spojů fotocestou pro prototypové vzorky 🤔 a dneska si skoro nepamatuju Ohmův zákon 🤣
@Edisson. Жыл бұрын
Ahoj Tome, vysvětlil si to krásně - od odstranění laku až po ochrany. Ochranný lak rozpuštěný v cínu velice snadno zadělá na budoucí studený spoj (obzvlášť když je pájený spoj zatěžován většími proudy) při pájení na deskách musí být starý cín vždy odstraněn. Nechápu ty lidi co najdou studený spoj a pouze ho proletují a tím do nového spoje uzavřou degradovaný cín z vyjiskřených ploch studeného spoje - jak to asi za chvíli dopadne. Naprosto s tebou souhlasím, že se jedná o povedený návrh plošného spoje, vzduchová mezera je nejlepší oddělení síťových a nízkonapěťových obvodů - škoda že si nezmínil proč tomu tak je - tedy nejedná se pouze o přeskokový jev mezi cestami, ale nezřídka se stává, že se plošný spoj na silových obvodech vyhřeje tak, že dojde k jeho uhelnatění a uhlík jak známo ....... 🤔 .......... ano je vodivý a vytvoří v zasažené oblasti odporovou cestu, ale u vzduchové mezery nemůže dojít vyhřátím k propojení sousedních cest. Přepěťové ochrany si vysvětlil taky velmi dobře, ale zapomněl si se zmínit a tom, že jsou Transily dvojího druhu - jednosměrné pro DC okruhy a obousměrné pro AC. Pojistek je daleko více druhů a i ty se rozlišují pro AC a DC obvody, navíc jsou pojistky se speciální vypínací charakteristikou (včetně jejich označení P, S, včetně barevných kódů atd.) ale jsou i napěťově závislé pojistky jejichž vypínací proud a charakteristika jsou vztažené ke konkrétnímu napětí - např superrychlé pro audiotechniku, citlivé měřící přístroje i obyčejné multimetry. Pojistky pro DC okruhy MUSÍ být vyplněny zhášecím materiálem který nedovolí hoření oblouku. Nulové odpory se mimo jiné používají i jako pojistky aby došlo k při přetížení ke zničení odporu a neodtavila se cesta, někdy bývá cesta na DPS záměrně zeslabena a při přetížení přehoří právě pouze jen v tom zeslabeném místě. Je dokonce speciální řada tavných rezistorů které se používají výhradně jako pojistky. Jen taková vychytávka: pokud chceš odstranit cín z takovéto jednostané desky bez odsávacích pomůcek tak stačí cín rozehřát a klepnout deskou například o stůl, při přidání tavidla a čerstvého cínu to jde takřka samo. Krásný den 🙂 Tom
@tommadman5623 Жыл бұрын
Díky ti za upřesňující komentář a souhlasím. Popravdě řečeno takto dopodrobna jsem význam vzduchovým mezer neznal. Zatím jsem se setkal jen s vyhřátými a mechanicky unavenými pájenými spoji, kdy jednoduše takový spoj kolem THT součástky vykřupe, vyláme se a potom to dělá neplechu podle toho jestli to zrovna má nebo nemá kontakt - samozřejmě je na diskuzi jaká byla prvotní kvalita zapájení. V podstatě ty ochrany byla jen taková rychlá odbočka, celé video má 2 hodiny, proto je rozdělené do 4 částí, takže jsem kvaltoval, samozřejmě by se to dalo rozebrat do hloubky. Na téhle desce byl zrovna Ačkový transil, tedy jednosměrný, nicméně v práci běžně používáme obousměrné CAčka a to i v DC napájecí části v kombinaci s dalšími prvky. Pojistek je taky X druhů, ať už trubičkové, nožové, SMD, vratné.. mohou být i elektronické.. skleněné nebo jak jsi zmínil keramické pro zhasnutí oblouku, ale opět zmiňoval jsem hlavně ty přepěťové, nikoli proudové ochrany a to jen ty základní co mě zrovna přišly na mysl. Sám mnohdy jako pojistku používám i obyčejnou tlumivku a máš pravdu i rezistory se takto používají.. Tvou vychytávku přesně aplikuji v konkrétním případě a to tehdy pokud se stane, že dojde nechtěně k zalakování kolíkové lišty a ta se musí vyměnit...většinou ji vyštípu štípačkami a poté ty krátké zbytky nahřeji a vyklepávám o stůl :D Šetrnější způsob ani neznám.
@Edisson. Жыл бұрын
@@tommadman5623 No ono s tí vyhřátým DPS to není tak jednoduchý, dokonce se nemusí vyhřát ani samotný tišťák aby došlo k výbuchu. Ženiným rodičům jsem do nového bytu namontoval programovatelné osvětlení, po cca 16ti letech provozu se při rosvícení jednoho okruhu ozvala velká rána, z prostoru světelné rampy vyšlehl blesk a tma v celém bytě. Tchán si myslel, že bouchla halogena a začal hledat která, nic nenašel, tak jsem vyrazil a našel. Ve speciálním zdroji (smívatelný elektronický předřadník pro halogeny) byl plošný spoj a součástky fixovány lepidlem, no a to lepidlo při výrobě zateklo i pod DPS na cesty, jelikož to bylo pod výkonovým tranzistorem který topil, tak se to lepidlo teplem zdegradovalo tak až zuhelnatělo a stalo se vodivým, došlo k výboji a přeskoku na řídící obvody. Šlo to tak daleko, že vybouchaly pojistky (speciálky do DPS) a v programátoru ta pojistka dokonce explodovala, smetlo to všechno co bylo v té chvíli aktivní. No a teď hlavní zajímavost, proměřoval jsem co se odporoučelo do elektronického nebe a na polovodiče jsem vzal diodový test na mém stolním multimetru, výkonový gréc byl dle testu naprosto v pořádku, ale protože jsem důkladný, tak jsem vše projel ještě sledovačem křivek a ejhle jedna z diod v grécu měla ujeté koleno - podrobil jsem ji tedy zátěžovému testu a co myslíš, řachla jak čert, kdybych se spolehl pouze na diodový test bouchlo by to po neodhadnutelném čase znovu a tentokrát přímo v programátoru a to by mohlo být podstatně horší. Ty si měl alespoň náhled do kuchyně termistoru, mě tam zbyla jen vidlička a knedlíček se prsknul do okolí komplet 😂
@tommadman5623 Жыл бұрын
@@Edisson. jak ta elektronika dokáže být zajímavá že? Kolega v práci mi zase nedávno vyprávěl jak se mu varistor nafouknul jak kopačák, že chvíli přemýšlel co je to za součástku. :D Já nejraději všechno zkouším pod napětím tak abych tomu neublížil. Načatý součástky jsou nejhorší, proto pokud to jde tak zkoušet všechno pod zátěží nějakou dobu, ne vždycky se poštěstí, že oheň ukáže cestu. :D
@Edisson. Жыл бұрын
@@tommadman5623 Elektronika je nesmírně zajímavý obor, ale se zvyšující se frekvencí je to spíš duchařina 🙃 součástky se začnou vzájemně chovat jinak, bastl ti na stole chodí jako víno, tak uděláš tišťák jak jen nejlíp dovedeš a ono to kmitá, kompenzace je v čudeli atd. K tomu hoření, nedávno jsem tu řešil LED svítidla od Philips která měla víceméně výrobní vadu - respektive konstrukční nedomyšlenost a když to řachlo, tak SMD součástka dokázala propálit keramický substrát i s tou hliníkovou deskou na kterou byl ten substrát napařen, normálně si čučel skrz 😲 u normální FR4 bych to pochopil, to jsem viděl mockrát, fenolpapír ten se rovnou rozpadne, ale keramiku na hliníku s dírou skrz jsem fakt viděl prvně. U něktrých svítidel se to tak roztopilo, že se ten tišťák rozhodl více ochladit a protavil si cestu ven skrzevá to plastové tělo svítidla - do svítidla s IP65 totiž moc čerstvého povětří na chlazení neproudí 😂 Za mě je nejdůležitější při odstaňování závady zjistit proč a né jen slepě vyměnit součástky, to i tehdy - pokud se jedná o závadu způsobenou vnějšími vlivy viz otevřený varistor. Jednou se mi stalo, že mi doma v okamžení lehla elektronika (opravy za cca 14.500,- a co šlo jsem si opravil sám) příčina ihned zjištěna - totálně vypálená HDS s nožovýma pojistkama, mezifázový rozdíl v půl druhé v noci kdy jsem to začal hledat 21V, frekvence seděla na 50Hz - nechápal jsem co se děje až do okamžiku kdy někdo přivolal výtah (má z HDS vlastní přípojku) málem vyskočil display z měřáku a za skoroletu ukázal frekvenci 176Hz, do lišty PEN byl normálně vypálený kráter, teda oni stály za to všechny, ale PEN to odnesl nejvíc.
@minoltajaronek8834 Жыл бұрын
👍
@astalavistatomi Жыл бұрын
Super, dakujem velmi pekne
@Edisson. Жыл бұрын
Ahoj, tak tohle je pecka, přiznám se z nedostatku času jsem to jen tak proskákal, ale večer si to pustím znovu v klidu a celé (možná i několikrát) na počítání jsem byl vždycky marnej, nikdy jsem si nebyl schopnej zapamatovat vzorečky a dycky jsem hledal co se jak počítá. Ják ten divný organizmus uvnitř hlavy stárne, tak se za chvíli budu muset dívat i na Ohmův zákon 🤪 .......... 😂 tož děkuji za nápovědu 👍 Krásný den přeje 🙂 Tom
@tommadman5623 Жыл бұрын
Ahoj, přiznám se, že zrovna tohle se může v profesním životě snad i zapomenout. Jediné praktické využití mě napadá u jednoduchého zpoždění a i zde většinou sáhnu po osciloskopu a hodnotu součástek najdu experimentálně. Nicméně si moc dobře pamatuju na střední školu, kde tyto příklady byly, tak bych rád, kdyby tohle posloužilo např. pro ověřování výsledků právě na této půdě. A nebo je to zkrátka obecně pro lidi jako já, co si občas v rámci zbystření mysli sem tam něco takového rád spočítá a potřebuje navést jak na to a posléze zkontrolovat. Video třeba není ani zapotřebí, stačí stáhnout a věřím, že excel soubor je dost intuitivní. :) Jen doufám, že se nerozháže formátování jak tomu bylo v případě snahy sdílení souboru přes google disk. :)
@jakubledljakubledl9775 Жыл бұрын
N1
@astalavistatomi Жыл бұрын
To je super. Je to niekde aj k stiahnutiu?
@tommadman5623 Жыл бұрын
Dobrý den, projekt jsem našel, avšak jsem jej nikdy nedokončil. Má to také značně omezení. Nicméně můžeme se domluvit, že dejme tomu to přesně za týden vypustím do světa jako BETA verzi s odkazem na google disk.
@astalavistatomi Жыл бұрын
@@tommadman5623 to by bolo super. Dopracujeme.
@vasi_nator Жыл бұрын
Velmi dobře vysvětlené, dík.
@dusan2595 Жыл бұрын
ďakujem Vám za vysvetlenie
@thewaysofwildflowers Жыл бұрын
pomohlo, děkuji moc :-)
@tonogtube Жыл бұрын
Najviac sa hriali stabilizátory MA78xx v púzdre TO-3. O nich sa hovorilo, že sa hrejú aj pri vypnutom napájaní 😀
@Edisson. Жыл бұрын
Ahoj, no vymyšlený to máš hezky, jen ti z mého pohledu nějak nejdou přepínače, já bych to řešil trochu jinak. 1) U první zátěže kterou si ukazoval máš osazeny dvoupólové přepínače, první co mne napadlo když jsem to viděl, bylo použití nezapojené poloviny přepínače na mínusovou větev - došlo by k plnohodnotnému oddělení odporů a dalo by se to použít například jako symetrická umělá zátěž pro audio při opravě zesilovačů menších výkonů - né vždy je možno mít u zesilovače spojenu zem a nesymetrické zatížení zdroje v zesilovači taky nemusí být vždy k užitku. No a ventilátorům bych dodělal možnost externího napájení - při externím napájení by odpadl problém s maximálním napětím (tak to mám u audio zátěže já, ani tam nemám ventilátory, ty se v případě potřeby nacvaknou na chladič (dvoukanál 4 / 8 R // 300W) 2) U té výkonové zátěže bych osadil pouze jeden přepínač s více kontakty a jedním vypínačem bych tak vyřešil to co řešíš přepínáním tří, nebo dvou jeden pro napětí a druhý pro překlenutí odporu. Krásný den přeje 🙂 Tom
@tommadman5623 Жыл бұрын
Ahoj, v první řadě jsem rád za erudovaného člověka v komentářích! No tyhle bastly vznikají většinou na základě konkrétní potřeby a mnohdy tak nedohlédnu dál a až potom domýšlím na co všechno se to dá použít. 1. podmětem bylo odzkoušení napájecích karet pod zátěží mající 5V a 12V výstup. Ventilátorky dopomáhají k proudění vzduchu a celé to mělo být určené na konkrétní napětí + to mělo být čistě pasivní řešení, krmeno přímo ze zatěžovací napájecí karty, jen se mi jednou zbláznil stařičký lab. zdroj, ktery si toho už hodně zažil, na kterém jsem zátěž prvně testoval (měl vadné přepínání odboček), na výstupu z 12V se mi skokově objevilo z ničeho nic víc jak 60V, dokonce víc než co zdroj měl být schopen dodávat a to byl teprve okamžik, kdy jsem začal přemýšlet, co s tím a dořešil jsem to jakousi hloupou přepěťovou ochranou u 48V verze. :D 24V a 48V opět v mém případě slouží pro testování zdrojů, tam nebyla úplně konkrétní vidina jak to bude celé fungovat a spíše to vzniklo postupným řešením problémů, potom se na to jaksi nabalil veškerý materiál.. nicméně mám rozestavěnou poslední větší, myslím 4 patrovou, zátěž na styl leporela, která je dělaná do jisté míry na několik napětí schopna vytopit opravdu dardu výkonu, tak třeba až se k tomuhle jednou vrátím, tak zkusím implementovat tvé připomínky, vlastně zde jsem se již uchýlil alespoň k tomu externímu napájení ventilátorů, přepínače omrknu jestli to u téhle verze půjde takto dořešit - už si přesně nepamatuji jak jsem to vymýšlel totiž. :D Každopádně děkuju za všechno!
@Edisson. Жыл бұрын
@@tommadman5623 Nemáš za co děkovat, to je snad normální, že si pomáháme - tedy někdy jen myšlenkou. Svoji zátěž jsem stavěl taky narychlo, ale vždy se snažím věci dělat tak (tedy pokud to jde), aby byly pokud možno co nejvíc multifunkční, jsou taky přípravky co jsou jedno účelové už z podstaty věci. Zátěž jako takovou řešit nemusím protože mám 60A programovatelnou, ale audio potřebuje něco jiného - teď zrovna pracuji na jejím upgrade (přímý vývod pro oscík a vlastní odpínatelný odposlech. Původně jsem přemýšlel, že bych to udělal úplně nové z precizních bezindukčních odporů, když jsem to ale spočítal, tak se mi málem chroustla pumpa - tak jak jsem chtěl dělat řazení odporů bych se pod 10t nedostal, tak jsem se na to vykašlal, ta stará mi na bastlení stačí. Přeji mnoho pracovních úspěchů 🙂 T.H.Edisson
@Edisson. Жыл бұрын
Ahoj, naprosto luxusně vysvětleno - zatím asi nej co jsem viděl 👍 i když to znám jak svý boty, poslouchal jsem jak prvňáček 😁 ten příklad s odporama je naprosto luxusní, to musí pochopit i negramot. Celý život se zabývám elektronikou a jak známo "I mistr tesař se utne" - nebo jiné okřídlené "Usnul na vavřínech" - to když si jeden myslí, že sežral Šalamounovi ho v no u pr de le a dělá věci automaticky. Stavěl jsem před mnoha lety regulátor pro řízení odsávání zplodin pájení a na jeden chladič (s dostatečným K/W) jsem narouboval jak výkoňák, tak 7812,. Průšvih č.1 použité trafo 15V dávalo na prázdno skoro 19V , průšvih č.2 - abych se nemusel crcat s podložkou, použil jsem zapouzdřenou verzi TO220 - když jsem to zkoušel na stole dobrý, ale já to zavřel do poměrně malé krabice a byť měla dostatečné větrací otvory, tak se to vše sečetlo, navíc se k tomu přidala ještě teplota trafa - nestačil jsem se divit, tak rychle mi 78čka zamávala na pozdrav a odešla do křemíkového nebe - po změně konstrukce již po mnoho let bez problémů. První co jsem si po tomto poznání vyrobil byla teplotní sonda v klipu a při oživování mých bastlů jsem ji trousil po součástkách a navíc jim zakrýváním ztížil odvod tepla do okolí. Krásný den přeje 🙂 Tom
@tommadman5623 Жыл бұрын
Já se aktivně zabývám elektronikou cca 5 - 6 let a všechno se učím za pochodu osaháváním v praxi. Tedy pokud něco pochopím já, tak musí i jiný, i když může se stát, že nechtěně vygeneruji naprostou hloupost. V mém nejhorším případě zaúčinkovala při přehřátí implementovaná tepelná ochrana, snížilo se mi výstupní napětí a tovar, který byl ze stablíku krmen mi ihned chcípnul, tedy jsem okamžitě začal montovat chladič. :D Trafa naprázdno mívají vždy víc, než co člověk chce no, vždycky se při jejich motání přidává pár vinutí k dobru...pak to člověk zpravidla ještě usměrní, což při graetzu obvykle požere část napětí, které je navíc, nicméně potom přijde filtrace, že jo z 15V se stane díky kondům 15 x 1.414 a najednou má člověk měkkých 21V a neví co s nimi. :D Já používám orientačně IR teploměry a do budoucna se určitě chystám pořídt termokameru, co jsem měl možnost s ní pracovat, tak je to opravdu úplně o něčem jiném.
@Edisson. Жыл бұрын
@@tommadman5623 Termokamera je pecka (jedna mi visí nad stolem i s kobaltovou čočkou pro přesné ostření) v práci jsem měl od Teste a ta uměla prolínat normální obraz s termem, to je teprve pecka. Asi jsem to napsal blbě, ale to trafo mělo mít 15V a mělo 18 (chyba potisku) tož tam bylo ve finále daleko víc a já to ještě umocnil megakondem, testováno to bylo na střídavém regulovaném zdroji při 15V a pohoda, ale potom ......... 🤪 ...... 😂 Ir teploměr jsem nikdy neměl, buď čidla (udělal jsem si programovatelný spínací termostat) můžu měřené zařízení v případě problému i odpojit, nebo termokamery.
@filipzlattner4814 Жыл бұрын
nice and clear
@hackintoshslovakia368 Жыл бұрын
pecka, dakujem za pripomenutie kirchhoffovych zakonov
@tommadman5623 Жыл бұрын
Díky! I přes hroznou kvalitu pozitivní komentář:) Vážím si toho!
@grafikajja207 Жыл бұрын
Nakresliť takto jednoduché zapojenie s prepojkami, hmmm, to je fakt sila! Na takéto bludy je EAGLE ako stvorený, aj pre úplného laika.
@miroslavpetras3758 Жыл бұрын
A k čemu je tohle potřebné?Uzivatelsky k ničemu
@tommadman5623 Жыл бұрын
Děkuji za komentář. Ano a o to jde, je uživatel, který součástku použije podle návodu a člověk, který chce vědět co za tím vším vězí. Buďto vezmu součástky a použiji je podle jejich vnějších vlastností aniž bych pořádně věděl jak fungují a nebo mě zkrátka povrchové vysvětlení nestačí a zajímá mě, kde se bere napětí, jak to, že kondem protéká po dobu nabíjení proud a potom již ne apod. Neříkám, že můj výklad je 95%, hlavně u těchto prvních videí se divím, že na to někdo kouká, každopádně mým cílem je především vzbudit zájem se zajímat. Ono, čím více člověk pochopí, tím více si selským rozumem odvodí a to méně si musí pamatovat.
@Zdendo_MT Жыл бұрын
Zdravím Tom. Môžem sa opýtať na tú drill vŕtačku, čo to Máte za typ? Ďakujem za info.... Pekné video. 👌🤔
@tommadman5623 Жыл бұрын
Dobrý den, jedná se o bezuhlíkovou Bosch professional GSB 12V-30 aku vrtačku/šroubovák. Pro občasné kutilské práce je fajn, dřevo, plast, hliník, pozink plech.. s žádným takovým materiálem nemá výrazné problémy. Má sice i příklep, ale v životě jsem ho nepoužil a nevěřím, že by se tím cokoli dalo vyvrtat. Aku je 12V/2 Ah Lion. Pro náročnější situace balení obsahovala baterie 2 + nabíječku takže zatímco jednu aku ždímám, tak druhou nabíjím. Nicméně existuje 18V varianta=větší výdrž a kroutící noment, ale vytrácí se už tato ergonomie, která mi v ruce hrozně příjemně sedí. Sklíčidlo zvládá max 10mm vrták, avšak dá se obejít stromečkem. Vrtací korunku jsem nezkoušel. Pro nenáročné plně dostačující. Kdybych chtěl od toho více, tak bych spíše volil značku makitu a větší baterii. Pokud by mě šlo pouze o aku šroubovák, tak s oblibou využívám Makita DF012DSE. Pěkný den. :)
@Zdendo_MT Жыл бұрын
@@tommadman5623 vďaka za info neviem ju však dohľadať pod tým typom. 🤔
@tommadman5623 Жыл бұрын
Velice se omlouvám, byl jsem pracovně dosti mimo, jestli je Váš koment. stále aktuální, tak jsem ji našel např. v Datartu www.datart.cz/aku-vrtacka-bosch-gsb-12v-30-s-baterii.html#moreDescription
@MrAminuxik Жыл бұрын
Napadlo mě, že když tam dochází k překlápění nějakých členů, tak se to promítně i do toho napájení, kdy chvilku ten obvod bere víc, chvilku míń, dle toho, jak je překlopen a ten kond ty výkyvy vyhlazuje?
@tommadman5623 Жыл бұрын
Takový kondík na napájecí větvi obvykle dodává náboj v době poklesu napájení vyhlazuje napěťové zvlnění (dá se říct, že se brání změně napětí) + taky plní funkci dolní propusti, kdy vyšší frekvence, podle kapacity, stahuje k zemi a nepropouští je dál do obvodu, ale pokud máme zařízení, které si bere pár mA a zdroj je lineární s nastaveným několikanásobně větším proudovým omezením, tak mi to hlava nebere. Ještě mě napadnulo, že samozřejmě komparátoru chvíli trvá než se rozmyslí do které napětové úrovně se překlopí a může tak chvíli oscilovat a třeba se tak i dostat do jakéhosi paskvilniho stavu, kdy se prostě odmítá překlopit. Kdo ví.