Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, hrál vždycky navečer touž píseň mollovou a aniž nerozžal si ohně pobřežní, neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou. Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách, na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál: hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach? Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král? Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl pod písní váhavou a jemnou, mollovou... A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl: Jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou

A neni to krasne to tajemno okolo P.B.

Presne tak.Klasik s Velkym K.

Výtečný přednes.

Dechberoucí báseň.

Ďakujem veľmi pekne, bratu :)

pěkný....

Jsou ohně marny / vždy zhasnou / uplovou.

Excellent !

dope m8 i r8 8/8 the beat goes hard and lyrics on point K.H. such a genius

paráda, dokonce jsem i v záběru :)

Petr Spaleny,neni co dodat.Obycejny muz rozdavajici neobycejnou radost:))