Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
2 жыл бұрын
2 жыл бұрын
Пікірлер
@ivonamyrielb9155 14 күн бұрын
Výborné video, veľmi zaujímavé informácie a pochopiteľné aj pre laika 😊. Ďakujem!
@michal-l5e 3 ай бұрын
hezky
@fanda789 3 ай бұрын
Naopak,mělce poškrábaná půda nepojme při dešti vodu.
@mesihozizalicaj 5 ай бұрын
Domnívám se že už je zapotřebí regenerativní zemědélství a obnova života v půdě...pěstujeme půdu
@mesihozizalicaj 5 ай бұрын
Starší video ale čím dál tím větší téma.......
@HanaJechová 7 ай бұрын
Skvěle vysvětleno. Děkuji.
@miroslavneuzil8106 7 ай бұрын
je to hezké použít tyhle ,,moderní " stroje , ale znamená to velmi , ale velmi zvýšit spotřebu nafty
@jiritrunda5531 8 ай бұрын
Dobrý den, moc pěkné a platné “video”. Panu Stejskalovi veliký dík za praktické tipy a poodhalení svých zkušeností. V bio polním pěstování jich v našich podmínkách k dohledání příliš není. Ať se daří 🍀
@RichardSedlar 8 ай бұрын
Dobrý den, jak sbíráte data? Ze satelitu? Mockrát díky za odpověď.
@mbx11 10 ай бұрын
Děkuji za pěkné video, u nás lupina, roste jako plevel, vůbec jsem netušil, že se i pěstuje.
@zts9383 11 ай бұрын
To je keců a hovno z toho. 50% dusíku vám stejně uteče a miliony za ty krámy posíláte za hranice. Díky.
@zts9383 11 ай бұрын
Ať si ten kombajnér nastuduje seřízení stroje. Na to se nedá koukat.
@jankacmar8121 Жыл бұрын
☆ Jan Kacmar - KZbin ❤ Jan Kacmar ii Pimpet77 Hanysek791 Jan7 Jan77 🙂☆📶 Store 💯% ii J.Kacmar
@14jan141 Жыл бұрын
super!!!👍👍👍
@jakubivan8455 Жыл бұрын
Pěkná práce! Díky
@jirisk3056 Жыл бұрын
Pan Záhora má velmi omezený způsob uvažování. Je novodobý český Trofim Lysenko a měl by být už jen za toto video zařazen jako silný kandidát do této kategorie pseudovědců. Jeho neschopnost se podívat na skutečný stav normálního zemědělství a normální půdy a chování obchodníků s komoditami vykupujících od zemědělců produkci je pro něj škodlivá, protrože následně dochází k naprosto mylným závěrům. Doufám, že takový jednostraně zaměřený člověk na propagaci bio neučí již na vysoké škole, protože to by byla velmi špatná vizitka takové organizace.
@vladimirpisek5855 Жыл бұрын
Je někde k náhledu podrobnější studie? Výzkum může přeci dělat každý a každá informace navíc je velmi užitečná k dalšímu vývoji
@libusevesela Жыл бұрын
Ty kravky mi přijdou hubené. A dojí se kde?. Nebo jsou jen na maso?
@MATFarm22 Жыл бұрын
Konečne zmysluplné video zamerané na medziplodiny :) Klobúk dolu!
@Dostylus Жыл бұрын
Mluví teoretička rok po škole…
@dzigit2008 Жыл бұрын
tam sem travil dětstvi,nadherna krajina,fajne vzpominani ;-)
@milankulich567 Жыл бұрын
Tak tento pán, to je Pan zemědělec
@zts9383 Жыл бұрын
Ještě chybí náklady na hektar, jestli není výhodnější motyčka.
@petrkochleffl6846 Жыл бұрын
Tak určitě . Vemte si motyčku a pojďte mě proplejt 70ha díky.
@zts9383 Жыл бұрын
@@petrkochleffl6846 Jestli se vám to vyplatí, když plečka bude mít odpisy 15 tis. na hektar. Pak je výhodnější mít 10 árů a udělat to motyčkou.
@rysamisa6892 Жыл бұрын
To je krásný biotraktor.
@jaromirhuml1239 Жыл бұрын
Pěkně zpracované téma. Jen bych chtěl podotknout že u nás říkáme krávám co hlídají školku telat tety.
@betikdvorakova9909 Жыл бұрын
🎉❤
@betikdvorakova9909 Жыл бұрын
❤❤❤
@YamiKisara Жыл бұрын
Pěkně zpracované informativní video, jen to příště prosím nechte číst někoho, kdo se bude obtěžovat text přečíst před vlastním přednesem a dokáže používat správnou intonaci po čárkách a tečkách.
@josefziegler6770 Жыл бұрын
Toto by si měli povinně poslechnout úředníci z MZE, aby nerozdelovali dotace těm velkým podnikům, kteří ničí půdu. Nebo to ví, ale jsou podplaceni?
@petrlang8398 Жыл бұрын
skvělé video !!!
@josefhab2441 Жыл бұрын
Parádně zpracované video 👍👏😀
@jiripala4776 Жыл бұрын
Pokud si pamatuji, tak v bývalém Česku, byla firma, která vyráběla na meziřádkové a řádkové pletí, parádní plečky a aby se jim neglagaly kola, tak ty byly uloženy v kuličkových ložiskách s kosoúhlým stykem. Výměna opotřebených nožů a radliček, nebyl žádný problém, protože každý vesnický kovář a podkovář, jich měl v několika provedeních, dostatečnou zásobu. Výměna nože byla velmi jednoduchá, usekly se nýty, které ho spojovaly se slupicí, přiložil se nový nůž a přinýtoval se. Žádný problém s elevačním úhlem, protože ten byl dostatečně na svou funkci vyzkoušen a pevně dán prolisem a dirkami pro nýty. Během několika minut byla plečka v provozuschopném stavu. Bohužel přišly dvě revoluce ve kterých pomatenci rozvrátili chod státu, navíc zlikvidovali řemeslníky, jako nežádoucí element, kteří pak na pr..li, nesli flastr - kapitalistického původu, bývalí řemeslníci, měli tak vysoké důchody, že si museli shánět nějakou práci, aby nezhebli hladem, takže na Hané, dělali pětaosdesátileti dědečci, běžně i 2ha řepy, prakticky všechny práce s tím spojené, prakticky od prvotního meziřádkového pletí až po sklizeň. Po té druhé, to bylo ještě horší, umožnila cizokrajným dravcům provést to co provedli. Nastěhovali se do Česka, odvezli co se odvézt dalo a co se nedalo tak se poničilo tak, že obnova by si vyžádala obrovské počáteční investice, skoupili statisíce ha půdy se kterou kšeftovali a kšeftují dodnes. Za Masaryka, mohl podnikat v Česku každý, firma musela mít pokud možno český název a sídlo v Česku, cizinci mohli na pronajaté půdě hospodařit, ale nemohli ji vlastnit. Ono zlikvidovat fungující fabriku je velmi snadné, ale postavit fungující novou, je problém obrovský, zvláště, když se do všeho montovali neználci se zavěšeným palcem v kapse!! a sledovali, jen svůj vlastní prospěch.
@krishnarama2073 Жыл бұрын
Viděl jsem video, souhlasím s tím nepoužívat traktor za každého počasí ,nesmí být používán jako tank. Srovnání strojů nesrovnatelné nejsou stejné podmínky. Porost by měl být roz-mulčovaný zrychluje to tlení,nejsou zajištěné stejné podmínky pro stroje. Ve vojtěškovém porostu je i plevel, takže čekat na zaschnutí rostliných zbytků nejde spolehnout zrovna bude deštivo takže se plevel namnoží. Pluh si počínal velmi dobře, další radličkový kypřič, ostatní jsou na dvě věci, po zpracovaní ještě stříkat proti plevelu který se ujme za vlhčího počasí to je efektivita na nic. Po orbě je možné sít rovnou , kdo neumí orat a nastavit pluh v zemědělství je analfabet . Ideální by bylo onland orba s podrýváním, poté zasít ale s lehkým traktorem, čím méně je traktor na poli tím lépe. Energetická spotřeba u zpracovaní půdy( postřik plevelu je taky druh zpracovaní půdy před výsevem) se musí sčítat jaký to má smysl neorat, když na pole musím pětkrát.
@liborzavadil9450 2 жыл бұрын
Nejlepší video roku podle mě, je to pravda o půdě
@oldrichkoubek2765 2 жыл бұрын
Zlaté české komunistické dyskove podmytace a hlavně hluboká orba všichni jenom podmitaji a pak se diví že mají myši
@cannabisresistance6757 2 жыл бұрын
Děkuji za video.
@jansoukup2119 2 жыл бұрын
SZIF podporuje degradaci pud v CR prostrednicrvim dotaci. Komercni zemedelci jsou tedy prostredniky a spoluviniky niceni krajiny a to vse ve spolupraci s lidovou myslivosti. Ekologicke zemedelstvi nema sanci. J.S.
@mladyargalas 2 жыл бұрын
Perfektné video . Veľmi ma teší to množstvo nových odborných informácií . Ďakujem za to .
@petruica 2 жыл бұрын
AJ MNAAAAA🙏
@marekpostalkov1912 2 жыл бұрын
Bez orby to nejde není orba není kvalitní porost obilí není obilí není zrno není rohlík není rohlík není člověk není člověk není život
@skacel999 2 жыл бұрын
V konvenčním to jde. Ale vše má své pro i proti.
@adrianamaradova3838 8 ай бұрын
S tou tvojí orbou, zachvili nebudeš mít rohlík žádný.
@zts9383 2 жыл бұрын
Cena těchto kypřičů je nemorálně vysoká a náklady na opravy opotřebení likvidační. Zemědělec bude veškerý zisk z hospodaření posílat západním prodejcům této techniky.
@skacel999 2 жыл бұрын
Ano,technika je v současné době drahá,zejména kvůli ceně železa,který je trojnásobná,než před 3 lety. Ale je rozdíl cena ceníková a cena reálná,za kterou se stroj koupí. Ale že by opotřebitelné díly byl likvidační náklad? Ano,pokud mám kamenité či písčité půdy, a používám základní plechové radličky,pak mizí před očima. pokud ale už při koupi stroje připlatím a dám s tvrdokovem,životnost je násobně dělší. Na podmítači od Farmetu jsme dříve používali obyčejná dláta a dle podmínek najely od 20 do 80 ha. Na podmítači od Poootingeru používáme nejdražší tvrdokov a budu je měnit letos po asi 6 letech provozu,takže dejme tomu 1500 ha? Je to na 3m podmítači,takže naježděno mají dost. Nedokážu si představit jak časově,tak finančně celou výměru na veškeré setí orat, Navíc skrz erozní opatření to dnes už ani leckde nejde. A posílat peníze západním výrobcům? Máme tu na trhu i České a kvalitní značky,z těch "západních" se část vyrábí na našem území a zaměstnává tím naše lidi. V dnešní době už takřka všichni dělají vše,s nějakými odlišnostmi a je na každém zákazníkovi,jakou značku zvolí.
@zts9383 2 жыл бұрын
@@skacel999 Ceníková cena není, protože nejsou veřejné ceníky. Zloději nedávají veřejně své ceny, jelikož vědí, že kradou a neobhájí si to před veřejností.
@skacel999 2 жыл бұрын
@@zts9383 není problém se zeptat, každý ti daný stroj naceni. Taky není od věci delší spolupráce s jedním prodejem, přístup bývá lepší a dá se lecco domluvit. Než jsme koupili nový podmítač, půjčil se na vyzkoušení fungl nový dle naší specifikace a po žních už u nás zůstal s cenou skoro o třetinu lepší
@zts9383 2 жыл бұрын
@@skacel999 Dobrý, tak když vám to vyhovuje, pak to budou prodejci dělat. Ať se daří.
@skacel999 2 жыл бұрын
@@zts9383 Všichni se chcou uživit,s nulou to nikdo dělat nebude. Nevím,jestli hospodaříš,nebo se o zemědělství jenom zajímáš,ale pokud se má firma rozvíjet,je potřeba rozumně investovat. S matematikou základní školy se dá spočítat,co je a není rentabilní. Ale je pravda,že zdražení techniky za poslední 2 roky je velký a asi všichni dobře přemýšlí nad tím,co pořídit a co ne.
@liboralcr5313 3 жыл бұрын
Jde o půdu - jde o život - přednášky Ing. Jaroslava Záhory, CSc. o půdě, edafonu (společenstvu organismů žijících v půdě) a vodě I. Sucho začíná tam, kde končí život v půdě kzbin.info/www/bejne/o53ViWN3fNWNjck II. Sucho výzva ke změně hospodaření kzbin.info/www/bejne/rX2rh2OVmbV2hZI III. Voda pro půdu a půda pro vodu kzbin.info/www/bejne/eorYpnScqrF4rpo
@liboralcr5313 3 жыл бұрын
Rostliny v květnatém pásu - funkce a agrotechnická opatření (část 2/4) kzbin.info/www/bejne/aajYgaVmgr15gJY
@miroslavvojtek3249 3 жыл бұрын
Ďakujem Majstre. Toto je pre mňa najprospešnejšie video o pôde a poľnohospodársvtve.
@filipsequens173 3 жыл бұрын
Výborný dokument.😉
@tomokoro8484 3 жыл бұрын
Zdravím paní učitelku! LULW
@JozefCe 3 жыл бұрын
Já taky
@lukas__kral_biker 3 жыл бұрын
Me 2
@tomokoro8484 3 жыл бұрын
Ahoj vy pepegy
@JozefCe 3 жыл бұрын
Zdar vole
@tomokoro8484 3 жыл бұрын
@@JozefCe Dal jsem si like abych byl cool
@JozefCe 3 жыл бұрын
@@tomokoro8484 tak to seš frajer
@Zak__wrld 3 жыл бұрын
kdo je tady z online hodiny
@Kazuk1_.1 3 жыл бұрын
Já
@synaj9477 3 жыл бұрын
Mě by to také zajímalo.
@ondrejsuchy1187 3 жыл бұрын
je fakt směšný, že ve Švýcarsku dostanou zemědělci za pěstování bílkovinných plodin za jeden ha cca 23 000kč.... u nás se musíme spokojit s 2000 kč...