netrep .. povedal 2 najbohatsi po rusku

presne tak, odsudeny pedofil plateny ruskou ambasadou co na ukrajine nikdy nebol ... je presvedcivejsi ... 🤡🤡

Co se ti nezdá že rus je obyčejný zmrd?

Smutné je, že vyplachnutou hlavu máte vy. Tenhle pán byl na Ukrajině xkrat a byl i u zrodu konfliktu v roce v 2014. Ten váš Scott riter je usvědčený pedofil. Na Ukrajině nikdy nebyl. Takže hlavu vyplachnutou máte vy. Proruský trole.

nikoho nezaujimas

Takže Rusko je naozaj fašistický stát, tobě kdyby russáci vyvraždili celou rodinu tak stejně budeš kecat blbosti o Ukrajině.... komu není dáno tomu neni pomoci...

LOL

Zruseni moznosti dvojiho obcanstvi pro obcany Ruske federace zijicich v CR a zbavit obcanstvi ci povoleni k pobytu ruskou patou kolonu v Cechach.

@@imatrOlda voko si nevys#reš ?

@@мангуст-л6щ nakopnuta husa?

А вы включите субтитры с переводом на русский язык.

Požádejte někoho ve svém okolí kdo lépe ovládá počítače, yuotube má funkci zobrazení automaticky generovaných titulků a dokonce je umí přeložit do mnoha jazyků.

@cZZech Fekaal Dva lidi? Byl plný skoro celý sál, což je vidět na konci.

@cZZech Fekaal zaber do publika ukazali. nebyli tam dva lidi. a nauc se psat cesky, vlastence.

To víte, umíme si vybrat. :-) Jinak kolegyně moc děkuje za kompliment!

Domnívám se, že Karel Čapek nebyl technopesimistou, protože se neobával toho, že stroje nebo technický pokrok zničí lidstvo, ale opakovaně varoval před tím, že se lidstvo zničí samo. Z náznaků, které máme k dispozici, můžeme usuzovat, že měl řekněme zdravý vztah k technice a přiměřená očekávání od nových technických vynálezů. Obával se však toho, že lidstvo, zaslepeno fascinací technickým pokrokem, se žene do záhuby a směřuje k rozkladu civilizace. Pokud mám zmínit písemný důkaz, potom bych odkázala k jeho vyjádření do novin, protože v něm mluví sám za sebe, ne skrze svoji tvorbu. Článek se týká hry o robotech, obvykle chápané jako varování před technickým pokrokem (Autor robotů se brání, Lidové noviny, 9. 6. 1935) a je dohledatelný i online.

Daný text jsem neznal, díky za odkaz. Po rychlém skenu se mi zdá, že jde o návrh architektury, jejímž cílem je - mimo jiné - produkce pocitu bolesti, nikoli pouze produkce chování identické s chováním vyvolaným pocitem bolesti. Jaký je můj názor? Nemám na danou věc názor. Jsem spíše nakloněn chápat kvality, např. tedy bolest, jako fenomény závislé na organizaci, nikoli na substrátu - v tom se s Blumovými shoduji. Ale to je asi tak vše, co k tomu mám.

Děkuji za otázku. Například Isaac Asimov, mimochodem „vynálezce“ slova robotika, někde uvedl, že jej Čapkova hra ovlivnila, ale trochu v jiném smyslu. Nelíbila se mu popularita zápletky založené na vzpouře robotů proti jejich tvůrcům. Proto se v devatenácti letech rozhodl napsat povídku, „v níž bude robot moudře použit, nebude nebezpečný a bude vykonávat to, co má…“ 😊 Téma R.U.R. je tak trochu věčné téma, proto si myslím, že podobné příběhy nejsou inspirovány jen hrou Karla Čapka... Sám Čapek zpracoval téma, které odkazuje k legendám o Golemovi, k příběhům o homunkulech... Zatímco ve 20. století převažovali roboti z plechu, ve 21. století budeme asi víc řešit vztah člověka a umělých organických inteligentních stvoření. Tím se stane hra Karla Čapka možná nejen populární, ale i vysoce aktuální.

Děkuji, to mne moc potěšilo 😊 Četla jsem o inscenaci, ve které vystupovali opravdoví průmysloví roboti. Na úvod byl představen „balet robotů“ pro navození atmosféry a v samotné hře byla připsána nová postava, kterou „hrál“ robot PUMA 560. Bylo to v roce 1991 v jednom univerzitním divadle v USA.

Ještě k tomu slovu robot. Já myslím, že je celkem známé, že slovo robot je českého původu a jeho autorem je Karel Čapek. Už méně je reflektována skutečnost, že Čapkovi roboti jsou z organické látky. Mechanický obraz robota je ale rozšířen nejen ve světě, ale i u nás.

Dobrý večer, děkuji za milá slova i dotaz. Osobně si myslím, že umění tvořené člověkem nevymizí, protože člověk do umění vkládá i své zkušenosti, prožitky a emoce. A to nějaký program nebo stroj (předpokládám) ještě dlouho nebude umět.

To se myslím nikdy nestane. Jen možná lidé budou častěji využívat počítače, technologii virtuální reality, roboty nebo třeba umělou inteligenci k tomu, aby vyjádřili svoji zkušenost světa, v němž žijeme. Světa, jehož jsou počítače, sociální sítě, roboty nebo umělá inteligence „přirozenou“ součástí. V oblasti umění i současné filozofie se ale setkáváme také s díly, jejichž autoři se pokoušejí nahlédnout svět z perspektivy jiných entit obývajících s námi náš svět. V takových případech se setkáváme například s experimentováním s minimalizací vlivu autora na procesy vedoucí k vzniku díla (nezáměrnost v umění), s vytvářením podmínek pro vznik něčeho radikálně jiného.

Dobrý večer, tak já taky odpovím. Myslím si, že jsme již ve fázi, kdy není umění vytvořené strojem odlišitelné od umění vytvořeného člověkem. Což neznamená nahrazení umělce, znamená to prostě více umělců. Ano, dostaneme se do doby, kdy nám bude jedno, jak dílo vzniklo - a budeme si více cenit účinku. A lidský autor se může stát raritou stejně, jako se může stát raritou člověk.

Dobrý den, díky za otázky. K reakcím na Descartovo mechanické pojetí těla: Nevím přesně. Vím, že určité církevní kruhy zareagovaly nevstřícně a tuto Descartovu myšlenku zesměšňovaly. Filozofy blízké Descartovi to nezaskočilo, ty stejně zajímala ta myslící věc. A přírodní vědci to přivítali. K dalším testům: Kolem zjišťování inteligence vzniklo množství oborů a konceptů, kolem zjišťování mysli už tolik ne. Existují různé testy na zjišťování dílčích kognitivních schopností, vizte kognitivní či vývojovou psychologii. Turing sám zmínil velké množství vlastností, které bývají tradičně využívány jako zkoumání autentičnosti: smysl pro humor, kreativita, pud sebezáchovy, žádný z nich ale nemá obecnost testů uvedených v přednášce. Za zmínku stojí fiktivní Void-Kampffův test z filmu Blade Runner, který pěkně po turingovsku zkoumá emoce. Ke třetí otázce: Nemyslím, že to principiálně lze zjistit. Myslím ale, že lidé brzy přestanou tento problém brát skutečně vážně - stejně jako přestali brát vážně problém jiných myslí - a začnou se ke strojům s plnou seriózností chovat jako k osobám. Tedy že opravdovost myšlení strojů skončí ve filozofické vitríně stejně, jako tam skončil problém myšlení jiných lidí.

Děkuji :))

Asi bych na tuto otázku odpověděla zase otázkou: Jak můžeme vědět, že dílo vytvořil člověk? Třeba podle toho, že se k dílu přihlásil jako jeho tvůrce, například podpisem? V případě robota bychom asi mohli rekonstruovat proces vzniku díla. V tom ale, jak naznačujete, se aspoň prozatím prolíná intence tvůrce stroje s procesy realizovanými robotem. Chyba, selhání nebo dokonce nefunkčnost strojů jsou někdy považovány za gesta osvobození těchto umělých systémů (glitch art), jako revolty vůči kontrole jejich tvůrců. Ta můžeme možná chápat jako umění strojů ve smyslu gest svobody.

هم

Dobrý den, zkusím odpovědět z té informatické stránky. Předně, umělá inteligence rozhodně nemyslí tak, jako my. Je to matematický model, který je poskládaný zcela jinak než lidský mozek. Tzn. veškerá srovnání počtu neuronu mozku a neuronové sítě vlastně nic moc neříkají. Netvrdím, že něco takového říkáte, jen to chci upřesnit. Pokud vím, existuje výzkum general AI, tzn. zda se neuronová síť dokáže naučit jen "pozorováním okolí". Tak ale člověk nefunguje. Otázka vrozeného jazykového modulu není zodpovězena, nicméně je jisté, že když se člověk narodí nebo ani nikdy předtím, není "nepopsaná kniha". Druhá část odpovědi je, že umělé neuronové sítě mohou některé úlohy řešit stejně nebo i lépe než lidé a jiné zase velice těžko. Ty těžko řešitelné jsou často spjaty s naším fyzičnem, s těmi věcmi, které pokud vím se nijak nesimulují - reflexy, hormonální reakce apod. Do tohoto směru diskuse se ale raději nebudu pouštět.

Zdravím, Romane :-) Proč Čínský pokoj podle některých skutečně nerozumí jazyku? Podle Searla např. proto, že nebiologický procesor nemá jednu takovou zvláštní schopnost, které říká "neodvozená intencionalita". Pro jiné to může být "duše", "reflexivní myšlení" nebo něco takového. Pokud vím, tak nepřítomnost takové vlastnosti či modulu, je testována jen pomocí spekulací. Právě kvůli bariéře mezi objektivním a subjektivním hlediskem totiž ani nelze jinak. Dokud nebudeme mít způsob, jak vidět a cítit svět z perspektivy druhého (člověka, stroje), nemáme empirický nástroj, jak ono "skutečně rozumění" detekovat. Ke GPT3 jen okrajovou poznámku: Jazyk je vehikulum. Nejde o to být schopen formulovat dokonalé věty jazyk, jde o to pomocí těchto vět inteligentně odpovídat. Zvládnutí struktury jazyka jako takové nás robotickému myšlení zase tolik nepřiblíží.

Dobrý den, díky za zmínku Loebnerovy ceny. Je to vlastně taková turingovská soutěž, imitační hra v praxi. Programy soutěží v jisté (poměrně přísně) moderované konverzační disciplíně ... a zlepšují se. Turing si ve svém článku tipnul, že do roku 2 000 bude existovat stroj natolik výpočetně mohutný, že dokáže v pětiminutové imitační hře uspět na 70 %. Máme stroje, které jsou mnohem výpočetně mohutnější, než se Turing tehdy domníval, ale s úspěšností je to horší. Jaký je můj názor na tuto cenu? Jsem rád, že něco takového existuje a že to popularizuje Turingovu myšlenku. Žádný lepší názor nemám.

Dobrý den, taky si dovolím přidat názor. Na jednu stranu je Loebnerova cena výborný způsob, jak celý obor popularizovat. Na druhou stranu se ukazuje, že praktické využití programů podobného typu je docela sporné, vizte například celkem malý obchodní úspěch IBM Watson. V roce 2012 vyhrál cenu Eugene, který simuloval 13letého chlapce z Ukrajiny, který (pochopitelně) semtam udělá chybu v angličtině, dost věcí nezná - je mu přeci 13, čili chová se vzhledem ke svému "životopisu" očekávatelně. V 60. letech zmátla Eliza podle toho, co se traduje, sekretářku doktora Weizenbauma. Důvodem bylo, že ta sekretářka nemohla čekat, že bude mluvit s počítačovým programem. Úspěch do jisté míry závisí na očekáváních a přestože úspěch v Loebnerově ceně je velká věc, od praxe, kdy bychom chtěli od programů větší flexibilitu, jsou ty projekty celkem dost vzdálené.

Dobrý den, díky za dotaz. On ten pól, který zmiňujete - tedy úvahy nad tím, co je to *lidské* myšlení - je obsažen právě už v otázce, co je myšlení strojové, či ještě spíše v otázce, co je to prostě myšlení. Nejde tedy o opačný pól, spíše o paralelní formulaci téhož problému. Co z toho, co dělají (předpokládejme že myslící) lidé, je klíčové pro myšlení jako takové? A co z toho lze duplikovat v jiném materiálu, jiným způsobem a levněji? Nejsem si ale jistý, zda jsem dotaz pochopil správně. Možná se spíše týká algoritmizovatelnosti lidského chování? Tedy zda existují nějaké ryze lidské mentální schopnosti, které nejsou strojově duplikovatelné?

@@marekpicha5685 Zkusím to jinak. Když se bavíme o myšlení, tak máme vždy nějakou utkvělou představu toho, že existuje nějaký "duch", něco co transcednuje lidské tělo jako takové. Ale třeba příklad: Když se zeptám člověka co je Hamlet: tak člověk udělá "IF (najdu vzpomínku spojenou se slovem Hamlet) -> pak odpovím. To je složitější část a další množiny if; ELSE vzpomínku nemám, tak odpovím "Nevím co je Hamlet". Stejně tak to udělá počítač. Nebo ještě jinačí úvaha. Oko vs kamera. Dneska můžu prohlásit, že kamera se dívá na svět jako oko. Proč? Protože rozumíme fungování oka i kamery a už málokdy uslyšíme úvahu typu "Co je to vidět". Když tedy řeknu, že rozumím fungování mozku a funguje stejně jako IF ELSE v počítači, pak můžu říct, že počítač funguje stejně jako mozek ergo počítač myslí stejně jako mozek. A moje otázka směřuje k tomu, přiznává někdo (jak moc, jak důvěryhodně) mozku pouze vysoce výkonnou schopnost IF ELSE?

@@ChocoTUx Aha, díky za rozvedení. Celá řada badatelů z nejrůznějších oblastí, od filozofie přes kognitivní vědu po biologii, se domnívá, že představa mysli jakožto "Ducha ve stroji" je překonaná. Tedy že mozek je skutečně jen organický výpočetní stroj s distribuovanou paralelní strukturou - a že to, co míníme myšlením, je produktem jen a pouze tohoto organického stroje. Mozek je neurální síť, přičemž funkce jednotlivých neuronálních spojení může být popsána pomocí podmínky (vstupní signál → výstupní signál). Takže ano, mozek jakožto stroj má v současnosti mnoho zastánců.

@@marekpicha5685 Děkuji :)

Děkuji Vám!

Také děkuji! :-)