21 күн бұрын
Ай бұрын
Ай бұрын
4 ай бұрын
4 ай бұрын
5 ай бұрын
5 ай бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
Жыл бұрын
2 жыл бұрын
2 жыл бұрын
2 жыл бұрын
2 жыл бұрын
Пікірлер
@rendicka2862 20 күн бұрын
dekujuuuu, moc mi to video pomohlo
@anniehetflejsova9700 21 күн бұрын
9:25 dehydratace spíš ne?
@rychlachemie5668 21 күн бұрын
Ano, dehydratací. Děkuji za opravu
@BALT6D 3 ай бұрын
Díky moc za toto video, náš učitel utekl z blázince a nic nám nevysvětlil.
@michaelnowak2761 4 ай бұрын
Není vhodné mluvit o hmotnosti kádinek - jde o ty látky. Je zcela chybné použít symbol c pro koncentraci. c jasné označuje konc. látkovou v mol na dm3 a určitě ne %. Takže sem patří jednoznačně w. Je vhodné mluvit o hm. %, lepší než hm. zlomek - to je učebnicový termín, který nikdo v praxi nepoužije. % se často chápou jako varianta vyjádření hm. zlomku. Hm. % oficiálně neoznačujeme jako vyjádření konc., ale jako složení roztoku.
@Mikkael862 4 ай бұрын
ježiš to je frajer
@user-ne8lz4fw6g 8 ай бұрын
Dobry den co znamena ze obsahuje clovek 8,5% dusiku??? Jakoze nase telo je z 8,5% slozeni z dusiku?
@rychlachemie5668 8 ай бұрын
Dobrý den. V případě, že bychom rozložili celé lidské tělo na jednotlivé prvky, tak bychom z četnosti výskytu jednotlivých prvků mohli udělat řadu, která by popisovala "kterého prvku je v těle nejvíce". Lidské tělo obsahuje cca 50 % uhlíku, kyslíku 20 %, vodíku 10% a dusíku 8,5 % (+ mnoho dalších prvků s menším zastoupením). Avšak tyto prvky se nevyskytují v těle samostatně, ale v různých sloučeninách. To znamená, že v těle se nevyskytuje například plynný kyslík (O2), plynný vodík (H2), nebo plynný dusík (N2), ale v různých malých a velkých sloučeninách (makromolekulách). To, že jsou tyto atomy poskládané v různé molekuly, poté mění jejich vlastnosti a může z nich být poskládané lidské tělo. Dusík se vyskytuje například v bílkovinách (proteinech), nebo nukleonových kyselinách, které jsou v DNA.
@hrrb5726 11 ай бұрын
How many subs to oil up😜🧐🧐
@dadailla9456 Жыл бұрын
26:00 Chci se zeptat zda tam není chyba. V příkladu je N s protonovým číslem 8, ale 8 má přeci kyslík. Jinak mi video pomohlo pochopit látku, takže děkuji.😊
@rychlachemie5668 Жыл бұрын
Máte pravdu, mělo u uhlíku být číslo 12 a 6 a následně u dusíku 12 a 7 :) Děkuji!
@matesmikes664 Жыл бұрын
díky moc chápu to tak 1000x líp jak od mojí učitelky
@mr.carcharodontosaurus7119 Жыл бұрын
mohu se zeptat jak se budou zapisovat prvky co jsou 4f a 5f
@rychlachemie5668 Жыл бұрын
Příkladem můžeme využít třeba prvek Terbium (protonové č.65) - Je vhodné se podívat na periodickou tabulku, kde jsou lantanoidy a aktinoidy zařazeny pířmo do tabulky tzv."Velmi dlouhá tabulka" -> tam vidíme, že lantanoidy a aktinoidy jsou hned vedle S prvků ... takže zkrácený zápis el. konfigurace bude [Xe] tedy vzácný plyn pv periodě nad terbiem, poté 6S2 (ty jsou zaplněné klasicky na začátku periody) a poté pokračuje perioda dále lantanoidy a je 9. v řadě lantanoidů, ale musíme se ipamatovat že f prvky mají číslo periody o dva menší -> není to [Xe] 6s2 6f9, ale [Xe] 4f9 6s2 ..... Příkladem by mohl být dále třeba Plutonium (protonové č. 94) -> [Ra] 5f6 7s2 .... (klasicky použijeme vzácný plyn z minulé periody, dále se nacházíme v 7. periodě, takže 7s2 a poté musíme zapsat f prvky, ale ty nebudou 7f6 ale 5f6) ... určitě můžete napsat jakýkoliv prvek s doplňkem "elektronová konfigurace" do google a on Vám napíše základní elektronovou konfiguraci. Jistě po pár prvcích pochopíte celý princip.
@kristynavilimkova6529 Жыл бұрын
jak tedy poznám kdy použít hundovo pravidlo a zapsat do kazdeho cverecku jednu sipku a pak až párovyt a kdy psát rovnou šipky dvě?
@rychlachemie5668 Жыл бұрын
Vždy postupujete Hundovým pravidlem -> tedy každý orbital obsadíte nejdříve jedním elektronem a až poté postupně druhým s opačným spinem. Pakliže "víte" že obsadíte všechny elektrony v daném orbitalu, tak je to jedno, protože stejně bude výsledek obsazený orbital ... správně ale vždy postupujeme Hundovým pravidlem 🙂
@karelkral9706 Жыл бұрын
Dobrovolně.
@eliska7472 Жыл бұрын
Děkuji vám, záchrana před zítřejším testem.