Dobrý den, ano jsou to běžná terasová prkna (dřevěná prkna na terasu) z douglasky nebo sibiřského modřínu (to si už nepamatuju). Rozměr je standardní 140 mm, tloušťka 24 mm. Z minulosti mám dobré zkušenosti s výrobcem SECA www.palubky-eshop.cz/terasova-prkna Ale seženete je i v Hornbachu, OBI nebo jiném hobby marketu. Zatím je takto máme 6 let a není na nich vidět že by hnily, leží na zemi jen malou částí (spodní hranou). V zemi nejsou, to by by bylo špatné pro dřevo a ráj pro slimáky :-) Myslím, že takto 15-20 let vydrží. Při práci je třeba na pamatovat že to je dřevo a nenaplnit ten záhon jako vyvýšený, což by nebyl dobrý nápad :-) Markéta pořád měla tu tendenci tam přidávat kompostu víc a víc :-) WPC by vydržel samozřejmě déle, ale já mám rád přírodní materiály. Prkna jsou v rozích spojena úhelníkem, asi nějaký takovýto: www.hornbach.cz/p/derovany-uhelnik-60x60x40-mm-sendzimirove-pozinkovany/739300/ Zdraví Petr, Šikulio

S hnojem je to celé poměrně hodně komplikované. Spousta zdrojů trvá na okamžitém zarytí hnoje do půdy pro maximální účinek. Nemluví ale o stavu hnoje, zejména jak moc je čerstvý. Spousta odborných agro zdrojů doporučuje čerstvý hnůj před aplikací na záhony zkompostovat, což pomáhá hubit nebezpečné parazity, bakterie, semena plevelů a zlepšuje kvalitu hnoje a dále redukuje zápach a objemovou hmotnost. Tím že se hnůj zaryje do půdy půl roku předem, se v podstatě v ideálním případě kompostuje (tleje a rozkládá) v té půdě. A z té půdy také určitě do jisté míry uvolněný dusík uniká - dusík se snadno z půdy vyplavuje. Co se týče transportu dusíku a živin obecně do půdy, nejsem agronom ani chemik, ale z odborných zdrojů si to zjednodušeně představuji tak, že živiny se do půdy dostanou i bez zarytí/zaorání. Tak jak se to děje v přírodě, jak říkáte. Tedy organický materiál se tlením, erozí a s vodou z vrchní aplikované vrstvy organického materiálu o tlouštce cca 10 cm dostane hlouběji do půdy (cca 20 cm) a tam se teprve začne rozkládat a uvolňovat živiny. Nejblíže k tomu má hnojení kompostem, které tak dokonale imituje přírodu. Dusík je sice plynný, ale jestli se uvolňuje do masy kompostu/půdy nebo přímo jen do půdy... klíčové je ta masa. Pokud po záhonech rozprášíte pár vidlí tak to nebude fungovat ani pro kompost ani pro hnůj. Použití hnoje a zarývání do půdy má i svá rizika, jako například hnití v důsledku aplikace na dno, kdy pak může docházet k tvorbě různých hub a vzniku houbových chorob. Hnůj je potenciálním zdrojem patogenů zoonotických chorob a i uleželý (zkompostovaný) může obsahovat hormony, antibiotika, pesticidy, patogeny a vajíčka parazitů. Např. Salmonella a E. coli se pak mohou přenést na plodiny, zejména ty, které se konzumují syrové. Používání kočičího, psího a prasečího hnoje se z výše uvedených důvodů důrazně nedoporučuje. Pak zase kuřecí hnůj zadržuje měď obsaženou v mnoha krmivech pro drůbež a ta se nahromadí až na toxické hladiny a spálí kořeny rostlin. Dalším problémem jsou těžké kovy které se používají v chovu zvířat. Ty jdou přímo do hnoje a jen tak nezmizí. Abychom si rozuměli, některé z těchto problémů bude mít i kompost z kompostárny, ale hnůj je v tomto ohledu o dost horší. U obou je zcela kritický zdroj (malá bio farma kde se snaží vs "jzd" - zjednodušuji). Proto je ideální mít svůj vlastní kompost (nebo slepice, králiky či krávy :-) a v co největší míře udržovat tzv uzavřený kruh hospodářství - nic nepřívážíme a nic neodvážíme, vyjímkou jsou jen například organická hnojiva vyráběna nějakým standardem a s deklarovaným obsahem. Pokud tedy máme jiné snadné možnosti jak do půdy dostat dusík a předpokládejme že "v malém" na zahradě nehraje cena za dusíkaté hnojivo roli, pak je použití jakéhokoliv hnoje jednoznačně nejhorší volba ze všech a to jak z praktického tak zdravotního hlediska. Ani to že je kravín hned vedle a dovezu to v kolečkách a už to všude okolo stejně smrdí (takže mě soused nedá do ciferníku), by mě OSOBNĚ nepřesvědčilo tento způsob používat :-) Zdraví, Petr

Určitě, i do skleníku není problém je nainstalovat. Markéta Poznámka Petr: Otázka je ale praktičnost takového řešení a jestli by nebylo lepší dát sítě přímo na okna a dveře skleníku, tak jako na okna v domě. Záleží asi na možnostech konstrukce skleníku, ale dokáži si představit hliníkové rámy připevnit zevnitř tak, aby se okna dala dále otvírat a větrat. Nejhorší a nejdražší bude vyřešit dveře. Asi nějak podobně jako u francouzského okna.

Dobrý den, určitě ne. Kompost na záhonech hlavně i dále zraje. Plní funkci jednak mulče a potom výživy, kdy vlivem deště, atd. se dostává výživa dále do půdy. Pokud jde o načasování, tak u metody bez rytí je jedno, kdy záhony doplňujete. Není to jak při použití hnoje. Podzimní a zimní čas se volí především proto, že je na záhonech méně práce, tudíž je čas rozvážet kompost a určitě doporučuji nenechat záhony odkryté na zimu. Připravujeme na téma podzimního hnojení ještě videa, která brzy vyjdou. Markéta

Video jsme natáčeli před rokem. Postupovali jsme dle doporučení výrobce Sulky na etiketě. Pokud se postup mezitím změnil, za to nemůžeme. Děkujeme ale za upozornění a do nové revize videa na to mrkneme a přidáme/změníme to. Petr

Děkujeme za pochvalu, trubky na podlahové topení jsou dobrý tip! Určitě vyzkoušíme 🙂 Ať se daří! M+P

Dejte vědět, Václave, jak to funguje. Určitě vyzkoušíme, zní to jednoduše. Zdraví M+P

Nazev je podle nas v poradku. Tento zasah lze provest ve 3 terminech (typicky). Toto je podzimni termin, ve videu je to receno celkem jasne v casti "Terminy". Zbytek postupu je stejny jak na jare tak i v ostatnich terminech.

Já se s vámi nepřu, kdy a kolikrát je možné provádět výchovný řez u slivoně, ale vyčítám vám, že v názvu máte uvedeno, že se jedná o podzimní výchovný řez, který jste provedli na jaře, aniž byste diváka na tuto skutečnost upozornili. Ano souhlasím, výchovný řez se provádí zpravidla u stromku do 5 let, ale ten se opravdu dělá na jaře, kdy tímto řezem se podporuje růst a tak je snadné tvarovat a určit směr růstu stromu. Posláním podzimního řezu není ve výchově toho stromku, jak a kudy mají větve růst, ale v zakládání květních pupenů - zakládání úrody pro příští rok, případně omezení růstu, kdy po provedení střihu větev už v místě střihu neproroste. Mimochodem podzimní řez se provádí i u dospělých stromů. Zde se ale již nejedná o "výchovný" řez v pravém slova smyslu.

Budu rád když řeknete konkrétně co je na terminálu provedeno špatně abychom se i ostatní mohli do příště poučit. Termín kosterní (a polokosterní) větve je ve videu zmíněn 🙂 Petr

@@SikulioZahrada 6:19 je po odstřižení dvou bočních větví z terminálu vidět obrovský ponechaný čípek, který se měl celý vystřihnout dle mého názoru.

Dekujeme

No vidíte, zde je důkaz že se nespálí :-) Jinak samozřejmě, vždy postupujeme dle návodu výrobce přípravku. Petr

sekce "Jak dýně uchovat" začíná na 3:06

Děkujeme za pochvalu.🙂 Zkvašené slepičáčky, to je 100% kvalita, to se paprikám musí líbit a krásně růst! Ať se daří, Lubomíre a přejeme krásnou sklizeň.👍 M+P

Moc děkujeme M+P

Děkujeme M+P

Děkujeme M+P

Děkujeme a Vám také M+P 🥀

Já vás chápu ale ono to může být trochu neintuitivní. Hodně rostlin/zeleniny na prořez, odebírání plodů a pravidelnou sklizeň reaguje vyšším výnosem. V divočině se o to postarala zvířata. Osel ožral okukry a rostlina musela znovu nasadit aby se rozmnožila. Ve videu jsou záběry z loňska, kde se nám keříky rozlámaly i na oporách (byť asi nevhodně dimenzovaných). A samozřejmě vás nikdo nenutí ten zásah provádět a ve videu je několikrát zmíněno, že je nutné přihlédnout ke konkrétní situaci. Zkuste se zaměřit na to proč vám papriky prosperují hůře, nevím jestli pěstujete ve skleníku ale my pěstujeme **venku** (290mnm) a i tak většinu sezón ty keře rostou bujně a tento zásah je nutný provést. Ařt se daří! Petr

@@SikulioZahrada 527m nad mořem a rostou mi krásně, protože je nemorduju. Nikdy jsem neřekl, že se jim tu nedaří. Jen to trvá věčnost než dorostou a dozrajou. A taky vím jak zhoubné je pro ně, když je pes oláme. Takže proto říkám nechat růst a nemordovat.🙂

Moc to prožíváte, Richarde. Ale znovu opakuju je to vaše věc. S "mordováním" ovšem nemá cílená redukce plodů nic společného, je to běžný prostředek při pěstování. Petr

Určitě, mulč z kompostu je pro jahody výborný. Markéta

Bylinná směs na plísně od NATURA. A můžete zkusit i jiné přípravky různé možnosti jsou uvedeny v našem článku: www.sikulio.cz/c/plisen-okurkova-jak-ji-poznat-a-co-s-tim-tema

Dobrý den pane Jiří, s keříčkovými rajčaty s velkými plody, které se pěstují na poli, jsem se setkala na samosběru rajčat. Vyzkoušela jsem odrůdu Orbit a Šejk od SEMA. Kupovala jsem je přímo na e-shopu SEMA, mají výběr. Najdete je tady www.semo.cz/osivo-semena/hobby/zelenina/rajce-kerickove/. Ale Šejk jsem viděla prodávat i v obchodech. Doufám, že pomůže. Mějte krásný den. Markéta

Dobrý den, Moniko, pokud vám padlí napadá rostliny takto často, zkuste více preventivně prořezávat (dobré větrání) a třeba i změnit místo (více slunce, lepší proudění vzduchu) a pak i jiné druhy postřiků než jste už zkoušela. Držíme palce a dejte nám kdyžtak vědět, co vám zabralo nebo pomohlo nejvíce. Děkujeme že se koukáte na naše videa M+P

Ahoj Miloši, Markéta si od tebe vezme recept a školení a můžeme udělat video dle tvého receptu :-)

Nemám odezvu k těm kvašákům, co jsem vám poslal k degustaci. Byly k jidlu nebo jste je vyhodili? Čau Miloš.

Zdravíme, Anno a děkujeme za sdílení vašich zkušeností 👍 Ten test s hnojíkem jsme chtěli také udělat, ale letos už to z časových důvodů nevyšlo. Bylo by bezva kdybyste si pak vzpomněla a dala vědět jak to dopadlo u vás! Přejeme krásný zbytek léta a ať to roste a neplesniví 👍😉. Markéta a Petr

​@@SikulioZahradazdravím vás 🌹. S tým hnojikom je to tak že rada mne sa zdal ozaj veľmi drahý no toľko ho chválili že som sa rozhodla ho skúsiť čo to chce byť? Najskôr som uplatnila zľavu 30 % a kúpila 20 litrov hnojík+ svlečky a 2,5 vápnik a 2,5 kg vápnik a horčík - taký balík. Potom bola akcia 1 plus 1 tak som vzala ešte 40 litov plus 40 litov...potom my prišla meninová zľava a kúpila som ešte 20 kg vápnik a horčík a 4 balenia svlečky. Ono v konečnom dôsledku som to kupovala za polovicu a aj menej no i tak dosť peňazí... Zatiaľ som ho použila minimálne no budúci rok mám plán ako to ozaj otestovať. Pol na pol či uhorky rajčiny papriky zeleninu i ovocné stromy. I teraz my všetko rodí krásne a som spokojná v podstate no ten pokus chcem urobiť. Jasné že nezabudnem a dám vám vedieť. U uhoriek sa my ozaj dejú zvláštne veci 🤔 toľko plodov nenahadzovali do teraz... otázka je či to nerobí ten kefír lebo reakciu na kefír som zbadala hneď po pár dňoch. Uhorky začali rásť výrazne viac. Kefír používam do postreku na plieseň. Vymenila som mlieko za kefír. Teraz tie plody u jedného listu má šokujú... Tri štyri plody?? Fúú to sa my ešte nikdy predtým nestalo. Nóó uvidím. Dokonca dve uhorky zarastené spolu i to mám teraz... Nie je to odrodou to viem lebo už rodia dva mesiace a až teraz sa to deje. Prvé známky zmeny k lepšiemu som postrehla po kefíre no krátko na to som dole posypala hnojík. Toš nedá sa takto presne určiť čo pomohlo viac. Krásny víkend želám a veľa radosti zo záhradky 💓🌹💓

J​@@SikulioZahrada