WAu kolik Ti kdo platí za lži- měl by se trošku zajímat o cykly vzniku země vesmíru což se opakuje cela tisíciletí .. zelený úděl je pouhý podvod na lidí a Europa s tím nic neudělá, jde o byznys okrádaní běžných lidí
@kriscn504 күн бұрын
PIS CITELNE
@martinchladek64924 күн бұрын
Skvělá videa s ještě lepší vysvětlením. Opravdu velká pomoc při studiu. Děkuji Vám.
@onlineschoolcz4 күн бұрын
@martinchladek6492 To rád slyším, diky 🙂
@johnatynaa98236 күн бұрын
Opět a zas nějaký student, skončí zde, píši započet za 2 hodny :D Cením kvalitu a zpracování videa ;)
@onlineschoolcz6 күн бұрын
tak snad zápočet vyjde 🙂
@martinplayer2311 күн бұрын
2:41😏
@Filip3113112 күн бұрын
kamarád debil to vysvětluje jak moje babička
@borispernik962118 күн бұрын
Skvělé video o po 5 letech
@onlineschoolcz18 күн бұрын
@@borispernik9621 Tak hlavně když ta videa pomáhají 🙂
@GhostičekАй бұрын
Nebudu lhát, tenhle chlápek je absolutní borec. Díky němu jsem to konečně pochopil a můžu jít zítra na test s vědomím, že to nebude za 5. Mockrát děkuji
@onlineschoolczАй бұрын
@@Ghostiček Nebudu lhát, tohle mi lichotí 😀 Jsem rád že video pomáhá
@lukasmnich316Ай бұрын
Diki moc bratu, aspon neprepadnem z fyziky 😉
@onlineschoolczАй бұрын
@@lukasmnich316 takových nepropadu jen houšť
@jirifait1158Ай бұрын
Vím, že je to starší video, ale třeba se mi dostane odpovědi. Můžu se jako nestrojař zeptat, k čemu je dobré a kde se využívá přechodné uložení? Mě přijde, když to blbě řeknu, že chci vyrobit buď něco, co se do sebe vejde (podložka pod šroub, píst...) nebo něco, co se do sebe nevejde (nějaká klapka možná), ale když se to občas vejde a občas ne, tak nejsem schopen najít využití. Jinak jsem vyučený truhlařině.
@onlineschoolczАй бұрын
Těch důvodů může být několik několik. Díky přechodnému uložení lze díly snadno montovat a demontovat bez potřeby speciálního nářadí nebo silných lisovacích strojů. Uložení je dostatečně pevné na to, aby zabránilo nechtěným pohybům, ale přitom není tak těsné, aby při montáži a demontáži došlo k poškození součástí. Toto uložení zároveň umožňuje, aby součásti mohly trochu „pracovat“ - například při vibracích nebo teplotních výkyvech - aniž by se narušila funkčnost spojení.
@patrik-w2dАй бұрын
je jedno kterou vazbu zdegeneruji? mohla by to byt i ta L1? popr ta rotacni vlevo?
@onlineschoolczАй бұрын
Můžeš zdegenerovat i tu vlevo, akokrát musíš ze statiku ty síly v prutech vyjádřit pomocí té síly, která ti v té rotační vazbě vlevo vznikne. To je trochu opruz a proto se lepší to udělat ve vazbě, která drží prut.
@petrakovanicova3463Ай бұрын
Zakoupila jsem si vasi videosbirku. Penize poslany a sbirka nikde. Na emaily nereagujete 😢😢😢
@onlineschoolczАй бұрын
@@petrakovanicova3463 odepsal jsem jiz dvakrat
@onlineschoolczАй бұрын
@@petrakovanicova3463 ted jsem to pro jistotu poslal i z osobniho seznamackeho mailu.
@bramborovyastronaut2 ай бұрын
yeeeeeees mega 4PP
@onlineschoolcz2 ай бұрын
@@bramborovyastronaut jsem rad že že video jeste po tolika letech slouží 🙂
@ditapolaskova99702 ай бұрын
Děkuji❤
@onlineschoolcz2 ай бұрын
@@ditapolaskova9970 Rádo se stalo 🙂
@jozachata9532 ай бұрын
Za mě je dobré se na to všechno podívat ze všech možných úhlů pohledu jako to udělali vědci AllatRa. Spojili jak všechny možné vědní obory tak dokonce i náboženství. V podstatě nás teď ovlivňuje 12 000 letý cyklus. 21.12.2024 do něj naplno vstoupíme. Už teď nás ovlivňuje všude ve světě jsou záplavy tornáda zemětřesení z nějakého důvodu o tom média neinformují. V podstatě celou sluneční soustavu ovlivňuje proud neutrin dodatečné energie která každých 12 000 let nabíjí planety a slunce. Pokud se podíváte na mezinárodní konferenci Globální krize východisko existuje je tam vše vysvětleno. A hlavně si ty informace ověřte já to udělal. Jako ostatní kteří se přesvědčili se teď snažím informovat ostatní lidi kde to jen jde. Mnoho času nemáme ale ještě s tím lze něco udělat v opačném případě do roku 2028 již tu převážná část lidí nebude až na ty kteří schválně brání těmto informacím v médiích oni zemřou v bunkrech o 2 až 3 roky později. Vím o čem mluvím stříháme videa o kataklyzmatech z celého světa které máme od lidí kteří už podporují Tvořivou společnost. Řeknu vám to co se děje ve světě vám v médiích řeknou jen tak možná 1%. creativesociety.com/cs/videos/globalni-krize-vychodisko-existuje-mezinarodni-online-forum-22-dubna-2023
@miumiumiax2 ай бұрын
skvěle vysvětleno, děkuji
@onlineschoolcz2 ай бұрын
Rádo se stalo :)
@Simpsonovi-yl8ut2 ай бұрын
chci se zeptat, myslíte, že by stačilo na otázku co je to kapacita kondenzátoru říct, že je to schopnost dielektrika pojmout určitý elektrický náboj, nebo bych to měl nějak ještě rozvinout
@onlineschoolcz2 ай бұрын
Hmm... dielektrikum ten náboj nepojímá, ono jen tu kapacitu zvyšuje. Zaměnil bych slovo dielektrikum za kondenzátor - schopnost kondenzátoru pojmout určitý elektrický náboj
@martinprochazka47173 ай бұрын
Vyborne vysvetleno. Ale ja se nyni mam naucit tolerovani netolerovanych rozmeru ISO 2768. A nejak tapu jakou spojotost to muze mit. 😊😊
@kubakosa4 ай бұрын
Dobrý den, Radku, mám dotaz ohledně eliminace reakčních sil v neosovém směru.. Když nám tedy vypadla Fby, tak proč ne i Fax? Jde mi o to, že to je síla, která není v ose prutu. Předem děkuji za vysvětlení. Také děkuji za veškerou vaší práci!
@onlineschoolcz4 ай бұрын
Pruty mohou přenášet síly pouze v osovém směru a proto Fby je nula. Fax může být přenášena tím šikým prutem (resp. osový směr toho šikmého prutu má svou x-ovou složku).
@kubakosa4 ай бұрын
@@onlineschoolcz Ano, takto jsem to pochopil po dalším přemýšlení. Děkuji moc za vysvětlení. 😁
@PetrNekonečný4 ай бұрын
No že gravitační síla směřuje do středu Země, tak s tím mám trošku problém.
@PetrNekonečný4 ай бұрын
Homogenní gravitační pole mají rádi hlavně plochozemci.
@onlineschoolcz4 ай бұрын
Už jsem se tady potkal s lidmi co měli problém i s gravitací 😀
@PetrNekonečný4 ай бұрын
@@onlineschoolcz Já řeším problémy s gravitací každý den.
@Viteek20cz4 ай бұрын
Pomohlo mi to líp než škola
@onlineschoolcz4 ай бұрын
@@Viteek20cz To rád slyším, díky 🙂
@wh1tekid5344 ай бұрын
proc jste zapsal g jako 9,81 a ne 10?
@onlineschoolcz4 ай бұрын
@@wh1tekid534 Protože g je cca 9,81. Ta desitka to je spise zakladoskolske zjednodušení.
@peterkarkosiak80254 ай бұрын
Video má staré informácie z NASA. Podľa nových informácií teplota na zemi za 140 rokov sa prakticky nezmenila. Problém je, že teplota sa meria na tom istom mieste. Lenže toto miesto za posledných 140 rokov sa radikálne zmenilo. Dva príklady. Najdlhšie neustále meraná teplota v Prahe Klementín. Ako sa zmenilo mesto, ulice, zeleň? Druhé meranie na letisku Bratislava. Letisko bolo na začiatku zelené a teraz je betónové. Voľakedy lietali malé lietadlá s klasickým spaľovacím motorom a teraz veľké prúdovými motormi, ktoré pri štarte spôsobia niekoľkominútové zvýšenie teploty o x stupňov. Týmto sa zaoberala NASA a vyšlo jej, že merania sú chybné a priemerná teplota na zemi sa za 140 rokov nezmenila. Sú miesta, ktoré majú vyššiu teplotu ale sú miesta, kde je teplota nižšia.
@PetrNekonečný4 ай бұрын
Takže podle těch vzorečků je lepší mít přítelkyni kouli než tyčku.
@onlineschoolcz4 ай бұрын
To závisí na úhlu pohledu, při tanci se snáze roztočíš tu tyčku...
@PetrNekonečný4 ай бұрын
@@onlineschoolcz No právě že nee.
@kralikondrej95805 ай бұрын
Dobrý den, mohl by jste mi více přiblížit Vaši tezi o příznivém vlivu odlesňování na klimatickou změnu? Já to totiž vidím opačně, nejen že lesy pohlcují CO2, ale také pohlcují teplo a ochlazují ekosystém následnými výpary...
@thomsn59835 ай бұрын
Páry následně zkondenzují a teplo odevzdají. V noci potom není taková zima. Teplo se nikde neakumuluje a tak nemůžou pohlcovat teplo, stejné je to s CO2. Uhlík se ukládá pouze po dobu růstu. Potom dřevo shoří nebo shnije.
@onlineschoolcz4 ай бұрын
Jde o rozdíl mezi odrazem světla a pohlcením. Když je místo lesa holina, světlo se více odráží a protože jde v podstatě stále o světlo a ne tepelné záření, tak projde atmosférou pryč ze Země. Jak sám ale říkáte, les to teplo pohltí a tím na planetě zůstane. Čimž v žádném případě neříkám, že bychom proto lesy měli kácet, mají samozřejmě mnoho ostatních benefitů.
@terezabizova99995 ай бұрын
Moc děkuji úplně skvělé
@onlineschoolcz5 ай бұрын
@@terezabizova9999 Díky, jsem rád, že se video líbilo.
@blazenasvandova55795 ай бұрын
Ve sněmovně asi před měsícem proběhl seminář o změně klimatu, kde na začátku v části 1 semináře vystoupili naši vládní politici a poté odborníci zabývající se tímto tématem jako součást své profese. Je to příležitost doplnit si vzdělání a udělat si obrázek o našich politicích. 1. část semináře v PSP kzbin.info/www/bejne/b4uzlqaclqp3e5I 2. část semináře v PSP kzbin.info/www/bejne/g5SsnoyGpd6DsKs
@LudekProtivinsky5 ай бұрын
Ahoj, nemělo by být Tmax u druhého příkladu 17,5MPa? Sigma K je totiž 350MPa.
@miroslavdvorak85065 ай бұрын
Super video. :) Můžu se prosím zeptat, zda někdo nemáte literaturu, kde najdu odvození a vysvětlení steinerovi věty, jak pro pootočené souřadnicové systémy tak základy? Předem mockrát děkuji.
@onlineschoolcz5 ай бұрын
Zdravím, bohužel jsem nenašel odvození těchto vět. Alespoň ne v češtině.
@miroslavdvorak85065 ай бұрын
@@onlineschoolcz Dobrý den, děkuji mockrát za odpověď, pokud víte z hlavy o nějaké cizojazyčné budu velice rád, ale určitě to nehledejte. :) Zkoušel jsem G. Scholar, ale nejsem si úplně jist výsledky hledání. :)
@tomastuma5 ай бұрын
Řekl bych, že máte chybu v podobnosti trojúhelníků (4:51) kde by měla být strana a+c ne jen a. <3
@onlineschoolcz5 ай бұрын
Zatraceně, no to je ostuda, pokusim se to nejak opravit.
@practicalsalesforce65135 ай бұрын
11:38 chybi zavorka- v citateli...
@onlineschoolcz5 ай бұрын
sakra, pravda. ještěže ne před žádným minus, takhle si lze odmyslet tu távorku na začátku a nic se nezmění.
@vlastimilkostal24056 ай бұрын
Takže teď už začínám být trošku nervózní, právě jsme se dozvěděli, že za globálním oteplováním stojí spalování fosilních paliv člověkem a v podstatě nic jiného. A tak, dozvím se konečně z kolika procent je člověk vinen za globální oteplování? A zbývá vůbec něco na přírodu?
@onlineschoolcz6 ай бұрын
Zdravím. Rozložení podílů vlivů na nárůst teploty alespoň graficky naleznete v tomto videu kzbin.info/www/bejne/Z4Dbk3lrpbOrgck. Zmiňuji tam, že současné oteplování je 9-15x rychlejší než cokoliv, co Země zažila za posledních milion let, což dává jistý obraz o tom, co je přirozená změna a co způsobená člověkem.
@vlastimilkostal24056 ай бұрын
Pěkné video, ale pořád nemám odpověď na základní otázku: Z kolika procent je za globální oteplování odpovědný člověk a jeho činnost a kolik procent máme připsat přírodě?
@vlastimilkostal24056 ай бұрын
Dobrý den, pořád mi v podobných argumentacích a rozborech chybí vliv sopek a lesních požárů a rozklad org. hmoty v lesích a pod. na globální oteplování. Jinak řečeno; dokud se co nejpřesněji nedozvíme kolika procenty přispívá ke globálnímu oteplování člověk a kolika procenty sama příroda (v nejširším i hlubokém slova smyslu) tak vždy takováto videa (a nutno dodat, že velmi dobře provedena) pozbývají ten zásadní střípek z celku, který by mohl být jasný jako facka.. Protože nikde a nikdy a v žádné debatě ona procenta nezazněla, mají tato videa stejnou relevanci (bohužel), jako když bez znalosti základny prohlásím, že výroba (čehosi) stoupla o 250%. Z principu to nikomu nic nemůže říci. Podobně, jako Vaše, jinak opravdu pěkné video. Jen si to představte! Mít tak správnou číselnou hodnotu! Člověk a jeho činnosti mohou za 5, 10, 20, 30, nebo 50% globálního oteplování a příroda a vesmír za zbytek... Léta pátrám po těchto procentech a prozatím marně😢....
@davisimo98636 ай бұрын
Gg alkane
@MaM235096 ай бұрын
Slunce je teď ve fázi kdy se zvětšuje,teplota na zemi bude tedy stoupat,co s tím chcete dělat, odpovím za vás,ovlivnit to člověk nemůže.Planeta si poradí sama,budou se probouzet sopky a dál bude stoupat Co2 ,ale toho bylo v minulosti i 5x více než je dnes,diky tomu se dařilo rostlinám,s kterými dnes topíme.
@onlineschoolcz6 ай бұрын
Kdybyste videa z teto serie videl vsechna, vedel byste, ze slunce ma cca 11 lete cykly kdy strida sva maxima a minima, celkove je ale vykon slunce velmi stabilni. Pricinou oteplovani nemuze byt slunce uz jen z toho titulu, ze tu mame cca 150lety narust teploty. Mame take zmereno ze se snizuje mnozstvi tepla ktere ze zeme odchazi presne v frekvencnich oblastech odpovidajicim sklenikovym plynum. Z izotopoveho slozeni CO2 vime, ze tento CO2 pochazi ze spalování fosilnich paliv, nikoliv ze sopek. Plus to že trvzeni, že za změnou klimatu stojí člověk tvrdí akademie věd téměř všech státu na Zemi. Asi tak 🙂
@rektr_creepypasty6 ай бұрын
Dobrý den, chci se prosím zeptat zda když prohodím bod A a B, tak to něčemu vadí, anebo je to jedno.( Tedy v 1. Příkladu by mi vyšlo že bod A=[-1;1] a bod B=[5;1] místo A=[5;1] a B=[-1;1] Předem děkuji za odpověď!
@onlineschoolcz6 ай бұрын
Ne, nevadí to je jen přehozeni názvu ohnisek. Na hyperbole nebo jeji rovnici to nic nezmění.
@mindlessmartin70966 ай бұрын
genialni nahledovka
@nejskola6 ай бұрын
Nevím proč používáte funkci kosinus, když 1) pokud je fáze nula (bod je v rovnovážné poloze) vám vyjde y = ym, tedy ne v rovnovážné poloze, ale v maximální výchylce 2) funkce sinus dobře koresponduje s matematickým konceptem, že sinus je průmět bodu rotujícího po kružnici do svislé osy. Takže za mne, y = ym * sin(omega * t) a nikoliv kosinus... video je dost matoucí....
@onlineschoolcz6 ай бұрын
Chápu, také jsem zvyklý používat rovnici polohy se sinusem. Ale když jsem to vieo tvoril a hledal nějaké publikace, asi HRW tipuji po paměti, meli to odvozene pres kosinus. Khan to používá tak také kzbin.info/www/bejne/mZfNpoeGpNWZg5Yfeature=shared
@MichalSkiba-s9p7 ай бұрын
Moc krásně vysvětlené.👍
@onlineschoolcz7 ай бұрын
Diky za uznání 🙂
@ninabenova37347 ай бұрын
Super video aj pri učenií na mgr. štátnice, keď už nie je chuť a sila čítať štátnicové otázky o kolobehoch prvkov, tak aspoň video. ďakujem ☺
@onlineschoolcz7 ай бұрын
Cool, nečekal jsem že se někdy bude někdo učit ode mě na státnice zrovna z takového tématu 🙂
@lysiczlysicz47257 ай бұрын
zdravim, nemela se pocitat derivace U jako podil a ne jako soucin?
@onlineschoolcz7 ай бұрын
Můžete to derivovat jako soucin i jako podil (oboji lze mezi sebou prevadet) a vzdy to vyjde stejne.
@dencakovarikova77587 ай бұрын
Nejlepší kanál na matematiku:)
@onlineschoolcz7 ай бұрын
Díky, největší pochvala jakou jsem na den matek kdy dostal 🙂
@vaclavpitonak7 ай бұрын
Všetko riadi PÁN BOH,,,,teórii o globálnom oteplení moc neverím,,,,, môj osobný názor
@jansafr97645 ай бұрын
To řídí včetně klimatických změn, klima se mění neustále. I naše činnost na to může nějaký vliv mít. Ale asi jiný, než jaký jí přisuzuje nyní moderní klimatické náboženství. K tomu víc v mém komentáři.
@vaclavpitonak5 ай бұрын
Súhlasím s Vami
@tobiasformanek39897 ай бұрын
diky moc🎉
@onlineschoolcz7 ай бұрын
Rádo se stalo 🙂
@vladimirbartos20887 ай бұрын
Vyborne vysvetlenie, vyborna praca
@onlineschoolcz7 ай бұрын
Díky, to vždy potěší :)
@martinprochazka47177 ай бұрын
Hezká videa. Opravují vědomosti. Ale dovolil bych si nesouhlasit s osou symetrie. Ty dvě průchozí díry 30 mm od sebe sice vypadají symetrický ale na nějaký pohled se nemůžeme spoléhat. Hlavně ani není zakotovana jedna hldira od kraje či od osy a nikde není řečeno že jsou v symetrii. Myslet si to můžeme ale zaznaceno by to mělo být . Když má plochacek 60 mm a díry od sebe 30 mm neznamená to zákonitě symetrii. A chybí údaj jak je daleko od kraje či od osy jedna díra. Může to přeci být jen desetina mimo symetrii. 15,1 nebo 15,3 mm
@norgac91037 ай бұрын
To y ( zderivovane ) dostanu derivaci y. Nebo musim dosadit do derivace c *x- Cx/x^2 ?
@onlineschoolcz7 ай бұрын
Tady budeš muset být více konkrétní. O jákém čase se ve videu bavíme?