Jelikož jsem z oboru, považuji některé vaše ,, domněnky " o způsobech zpracování a postupech při výrobě, přinejmenším za pochybné, s ohledem k již tehdy dostupným technikám a vynalézavosti. Pochybuji, že tehdejší zpracování drahých kovů bylo tak ,,neandrtálské", jak bylo předváděno ve videu. Veselé Vánoce všem zlatníkům přeji.
@MirekBlahna7 күн бұрын
Vždy, je nutné přemýšlet,co měli k dispozici,v té době, objevuji známé, nenašel jsem v literatuře, např čím mořili Schwarzwaldsti hodináři bukové dřevo v tehdejších cca před 300 lety , čpavek nebyl, leda v mocuvce, takže zkouším, ..mocuvku a zvířecí krev .a výrobu kyvadel, objevují také dřevo,matrice do olova, nebo do dřevěného negativů měli k dispozici dřevo a místního vesnickeho kováře. Nástrojaři co vyráběli lisovací matrice ,v té době ještě neměli,teprve tento obor vznikal.Ty dřevěné hodiny se v té době vyráběly v německy mluvících zemích, Čechy Rakousko Německo, Švýcarsko., s tím pruvlakem jsou mimo, bohužel vědečtí pracovníci nejsou zpravidla vzdělání řemeslně. Manuálně zruční, zlatá pájka je také pohádka... výroba drátu, v té době Maximálně kováním, a válcováním mezi dvěma kamennými deskami silně zatizenymi,,to mně teď napadlo, někdo to může zkusit v praxi,a napsat si na to disertační práci. Mirek
@Ašík69939 күн бұрын
Opravdu povedené video a ta práce neskutečný. Klobouk dolu👍
@danarmada52139 күн бұрын
Moc pěkný. Kolik asi tak casu vzalo vytepat ten stribrny plech a protahnout ten zlaty drat?
@jirikouk536010 күн бұрын
tavení stříbra je kolem 860 stupňů a počátek hoření dřeva kolem 600 stupňů, třeba oleje je také menší než taveni stříbra, mozna využili při žíhání stříbra těchto látek, než jen zkusenosti
@onats6711 күн бұрын
myslim ze to bol ukrajinec ten zlatnik...
@onats6711 күн бұрын
krasa
@gt744311 күн бұрын
Díky, jsem z nedalekého Klučova, naše hradiště bohužel okusuje mohutná stavební činnost 😢😢😢
@litrpiva12312 күн бұрын
Nerad bych dehonestoval Vaši práci, videodokument se mi celkem líbil, ale přijde mi, že Vámi aplikovaný postup výroby prezentujete jako historicky přesný, ačkoliv autentický postup v dnešní době prokázat nelze. Nejsem archeolog, takže Vám do toho nebudu kecat, ale takový je můj pohled.
@jaroslavport247312 күн бұрын
To musel být problém v té době vyrobit protahovačku na drát i když výroba železa v té době byla zvládnutá dobře . Ovšem tehdy měli čas a podstatně starší antické šperky mají stejnou nebo vyšší kvalitu tak měli mustr .
@hartman1234912 күн бұрын
Tak ktereho " archeologa " napadlo ze se zlatej drat ztencoval prez protahovacku ? 🙂, vetsi kravinu uz jsem dlouho neslysel 🙂, velmi prosim o rekonstrukci vyroby protahovacky , a pokud to nedokazete tak vratte skolne , diplomy , a jdete do Lidlu doplnovat regaly , budete alespon uzitecni 🙂
@CarpathianCZ11 күн бұрын
No a počkej až si přečteš, že Minojská civilizace v době bronzové měla vodovodní potrubí, podlahové topení a centrální odpadní systém. Římani zas uměli závity, a vyráběli šperky, co spojovali šroubem. K čemu chceš rekonstrukci výroby protahovačky, když existuje mnoho nalezených protahovaček právě z raného středověku (například z vikinských šperkařských dílen). Tvůj komentář vyznívá strašně hloupě, jako když pětileté dítě napochoduje někam na matfyz a dožaduje se důkazu, že existuje víc čísel než 1,2,3,4 a 5. Nic ti nebrání si o tom něco načíst, nevím proč by ti měl někdo dokazovat, že věci existují. www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352409X23003681 core.ac.uk/download/pdf/81567796.pdf www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1226132/FULLTEXT01.pdf www.ancient-origins.net/news-history-archaeology/unearthing-1000-year-old-story-rare-viking-toolbox-006977
@petrmlynar846510 күн бұрын
Výroba průvlaku není těžší než výroba kleští a ostatních nástrojů. Výrobou nástrojů začíná výuka každého řemesla do současnosti
@hartman123499 күн бұрын
@@petrmlynar8465 - ver mi ze ani dneska si zlatnici svoje naradi nevyrabi 🙂, maximalne si neco upravime , a remeslnik ktery by v te dobe dokazal vyrobit protahovacku byt jen z bronzu by byl povazovan nejspis za pana boha , pokud je mi znamo tak se nikde v zadnem muzeu tenhle pripravek nenaleza , a silne pochybuji ze ho nekde na svete vyhrabali , delalo se to totiz uplne jinak , tim padem je cela tahle " rekonstrukce " jen fraska placena danovymy poplatniky , a me fakt nebavi makat na vsechny tyhle darmozrouty
@CarpathianCZ9 күн бұрын
@@hartman12349 Takže ty nalezené protahovačky, na které jsem dal do komentáře odkaz jsou všechno výmysly?
@hartman123499 күн бұрын
@@CarpathianCZ - odkaz jsem nevidel , asi cenzura , dej jeste jednou a dej neco do zavorek
@carolusqvartus971812 күн бұрын
Jak se vyráběl železný pilník, nebo škrabák, klešté, kružidlo, kladivo .. v té době ?
@jaroslavport247312 күн бұрын
To věděli už v době laténské , daleko před našimi předky .
@fearthereaper29812 күн бұрын
Ohledně nástrojů…. Kladiva používali již v době bronzové (či měděné pokud chcete), když člověk začal tento materiál zpracovávat. Původní kladiva a kovadliny byli kamenné. Až teprve Kelti začali vyrábět kovadliny železné, ačkoliv to byli spíše různé babky nebo rohatiny, jelikož neměli možnosti zpracovávat tak velké kusy svářkového železa. Kovářské kleště nebo kleště celkově jsou přímo vymoženost Keltů, stejně jako většina kovářských nástrojů co by se našli v mé dílně. Ohledně pilníků… už i ti Kelti uměli nauhličovat železo, takže bylo možné dané nástroje zakalit. A pilník není zas tak složité vyrobit, jde především o tepelné zpracování a geometrii zubů( to samé platí u všech nástrojů). Ale ono pro opracování zlata, stříbra nebo mědi stačí i pilník co není kalený neboť jsou to kovy měkké.
@hotelsierra744112 күн бұрын
Tady je experimentální výroba pilníku: kzbin.info/www/bejne/hKXJoJiijM6Xm6s a tady je způsob nauhličení a kalení: kzbin.info/www/bejne/jJCwoWScg998ipo. Je nutné podotknout, že se nejedná o jediné techniky, ale jsou historicky správně a funkční.
@carolusqvartus97189 күн бұрын
@@fearthereaper298 dej 10 obrázkú kamených kladiv a kovadlin z celé Evropy z doby bronzové ,například ! byl to kámen, museli se zachovat v desetitisících kusech..dej foto. P.S : Kladivem kamenným na bronz a na sŕíbrné a zlaté filigránské šperky ? hmmm
@carolusqvartus97188 күн бұрын
@@jaroslavport2473 Jak víte , že v době Laténské naši předkové nežili ?? :D
@JR-fz2mu12 күн бұрын
parádní, díky
@rostislavtobolka952912 күн бұрын
nechápu, jak se za tak krátkou dobu tisíc let mohla vytvořit tak silná vrstva zeminy, která to všechno pohřbila... a kde se tu vzala rtuť? a jak by ji sem dopravili?
@carolusqvartus971812 күн бұрын
Rtuť jedině ve skle a hermeticky uzavřenou...nedořešili , stejně jako železné pilníky, kladivo, kružidlo, kleště ...
@hartman1234912 күн бұрын
@@carolusqvartus9718 - rtut se prepravovala ve zvirecich zaludcich zalita vodou , uz i oni vedeli ze je to pekne jedovaty
@fearthereaper29812 күн бұрын
Železo jsme znali již od doby bronzové v podobě meteorityckého železa, nejstarší nalezený nástroj z tohoto materiálu je dýka se zlatou rukojetí a pochvou z hrobky faraona Tutanchamona. Ohledně nástrojů…. Kladiva používali již v době bronzové (či měděné pokud chcete), když člověk začal tento materiál zpracovávat. Původní kladiva a kovadliny byli kamenné. Až teprve Kelti začali vyrábět kovadliny železné, ačkoliv to byli spíše různé babky nebo rohatiny, jelikož neměli možnosti zpracovávat tak velké kusy svářkového železa. Kovářské kleště nebo kleště celkově jsou přímo vymoženost Keltů, stejně jako většina kovářských nástrojů co by se našli v mé dílně. Ohledně pilníků… už i ti Kelti uměli nauhličovat železo, takže bylo možné dané nástroje zakalit. A pilník není zas tak složité vyrobit, jde především o tepelné zpracování a geometrii zubů( to samé platí u všech nástrojů). Ale ono pro opracování zlata, stříbra nebo mědi stačí i pilník co není kalený neboť jsou to kovy měkké.
@carolusqvartus97189 күн бұрын
@@hartman12349 Prosím o rekonstrunci těžby , čisténí, přepravy rtuti ve zvířecích žaludcích zalitých vodou a následné využití rtuti v dobé bronzové . Dík.
@hartman123499 күн бұрын
@@carolusqvartus9718 - vim ze si ze me urcite delas srandu a vis to dobre sam , ale stejne ti teda odpovim , rumelka neboli Cinabarit se tehdy sbiral v nynejsim Slovinsku , o extrahovani rtuti z tohohle mineralu ti poucovat nebudu , to urcite vis , 8 trida zakladky , a to ze se sem dopravoval prave z tehle oblasti je dolozeno nalezy vyrobku z nasi oblasti ve Slovinsku , delo se to vymenym obchodem v tehdejsi dobe , stejne tak jako se u nas nasli vyrobky ze severskych zemich , tak nasi zase obchodovali smerem na jih , treba ti nasi " dementi " menili sul za zlato s oblastmi dnesniho Rakouska , o tomhle se daji psat knizky , a to jak vim ze se to dopravovalo v kozich zaludcich ? , proste to vim 🙂, a vim toho mnohem a mnohem vic 🙂, stejne tak jako vim ze se zlate draty opravdu neformatovali zkrz protahovacku 🙂
@lovecpokladu12 күн бұрын
Díky za všechny skvěle strávené víkendové akce. A těšíme se na další pokračování. Myslím, že všichni, kdo se detektorových prospekcí zúčastnili, tento dokument opravdu ocení.
@FilipeCzech198613 күн бұрын
Mazec. 😊
@katerinahumlova21113 күн бұрын
Bylo to pohlazení po duši, jsem bývalý pasíř a oceňuji tuto rekonstrukci. Děkuji , děkuji❤❤❤
@carolusqvartus97188 күн бұрын
Taky ste pozlacoval za pomoci rtuti ?
@jitkakalivodova125113 күн бұрын
Děkuji, je zajímavé vidět celý pracný postup...
@CzechsAgainstGenocideАй бұрын
Great lecture. Thank you! Very important to be aware of the different perception of time in different cultures across the times....And capitalism will not stay around forever, i am sure! Cheers!
@Tomasmartinek-q5zАй бұрын
Perfektní přednáška.👍👍
@kareldoubner3594 ай бұрын
Nemohl by se Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky zajímat i o Letohrádek Hvězdu, která vždy patřila k Pražskému Hradu? Krov Pavla Janáka z padesátých let je zkomolením původního renesančního tvaru střechy. Je nutné obnovit Zlatou pečeť Prahy!
@kareldoubner3594 ай бұрын
Kam se poděla 2. věž flankující Zlatou bránu, viz veduta 1491 ? Podle základů mohla být i 3. věž kol vítězného oblouku.🤓
@radored77505 ай бұрын
To vypadá zajímavě
@RostislavProcházka-m8x9 ай бұрын
tak dost.. alkohol rozhodně nebyl vynalezen pane Hrnčíři, šíříte demagogii.. nastudujte si ve svém volnu, jakým způsobem se odlišuje vynález od objevu.. určitě Vás to posune dál..
@RostislavProcházka-m8x9 ай бұрын
jen pro úplnost, jedná se o čas ve videu 14:54 a dál, kde si prej můžeme být "jisti", že australani alkohol vynalezli sami.. to jest řečeno velmi nevyváženou fonetikou, některým se blbě vnímá nesmysl vyřčený takto položený.. chtěl bych jenom dodat, že australani jsou původem verbež zločinecká, která byla odvrhnuta od společnosti zejména evropské, páč byla znalá alkoholu, dávno před tím, než ji dle autora mohli vynalézt.. jinými slovy, pane hrnčíři, opravte si to a tu osvětu hlásejte znovu.. ale bez těch zjevných pičovin, buďte tak hodný!
@botservice23279 ай бұрын
Jestli byl dřív alkohol než zemědělství, tak za tu změnu z kočovného, loveckého stylu života možná může kocovina. 😁
@petrdyntar61209 ай бұрын
super,to mě vždycky zajímalo, díky :)
@PetrTomek9 ай бұрын
Promiňte, ale lidé se opíjeli dříve, než byli lidmi. Vždyť přece pocházíme z Afriky! Marula produkuje alkohol ve svých plodech přirozeně, protože padají na zem nezralé a dozrávají na zemi. U Australopitéků se předpokládá konzumace maruly stejně jako je tomu dnes u šimpanzů. Marulové "pivo" se dodnes v Africe připravuje. Začínat pivem ze sladovaných obilovin je jako začínat dějiny letectví stíhačkou z 2. světové války.
@hyneksmid32939 ай бұрын
Např pivo bylo preferováno před vodou, kvuli tomu, že bylo fermentaci "dezinfikovano". Dávalo se např ve středověku dětem.
@katerinasamajova40489 ай бұрын
Pivo bylo bezpečný nápoj (obecně kvašené nápoje s nízkým obsahem alkoholu). Třeba v Číně takto jedli (a dodnes jedí) i lehce nakvašenou obilnou kaši (dnes spíš jen jako dezert, rozštěpené sacharidy totiž nejsou všechny zkvašené, tudíž je to sladké).