6 жыл бұрын
6 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
8 жыл бұрын
9 жыл бұрын
9 жыл бұрын
9 жыл бұрын
9 жыл бұрын
9 жыл бұрын
10 жыл бұрын
10 жыл бұрын
10 жыл бұрын
10 жыл бұрын
10 жыл бұрын
10 жыл бұрын
10 жыл бұрын
10 жыл бұрын
10 жыл бұрын
10 жыл бұрын
Пікірлер
@MilanKruzela 6 ай бұрын
Zrovna výklad přepěťové ochrany mne zajimal a Honza musel neco hrabat v tašce....
@janhajek9577 6 ай бұрын
Zkuste na Elektrika TV eDEHN je to novější
@jansmisek9987 Жыл бұрын
A není tam ta svorka spíš proto, že potřebovali ty dva dráty spojit? Prostě jim šel jeden ze země a druhý ze střechy, tak to potřebovali propojit?
@kniskaredakce1357 Жыл бұрын
O to právě jde, že to je spojené prostřednictvím té okapové roury a pokud účelem té svorky (zkušební) má být elektrické odpojení okapu od uzemnění, tak to takhle prostě nepůjde.
@peterklinovsky6790 Жыл бұрын
Škoda, že prednáška je úplne znehodnotená šuchotaním papiera...
@ivankloubec7983 2 жыл бұрын
Co je to zablbce cotam ruší zvuk hrabání v tašce
@okounlukas 2 жыл бұрын
Zajímalo by mě jakou má vlasatně vodivost beton v zemi? Beton asi úplně moc mokrý nebude pod barákem. Vždy mi řikali, že zemnící pásek je nehorší v pískovém podloží či skalnatém a není náhodou beton ještě horší?
@MerloNCZ Жыл бұрын
není
@pavelhusak3365 3 жыл бұрын
Kam se ukládá zemnící pásek, když mám RD (dřevostavbu) založený na desce z pěnoskla bez zákl. pasů?
@kniskaredakce1357 3 жыл бұрын
Zemnící soustava by měla být pod touto izolační vrstvou v zemi. Materiál samozřejmě nerez V4A. Toto musí řešit projekt.
@MerloNCZ Жыл бұрын
ideálně pod stavbu a nebo vně obvodu stavby, kde se ale zase musí dodržet správný odskok od stavby a hloubka uložení, podle normy se preferuje zemnič typu B (jaká si spojená smyčka po obvodu) druhá varianta je zemnič typu A (jednotlivé svody / tyče / desky do zemně ) ve svém principu je to jedno pokud doženete správný zemní odpor (doporučená hodnoty pod 15 ohmů na každém svodu), nicméně typ B toho dosáhne výrazně snáz, ale záleží na mnoha faktorech jako je odpor půdy, délka, hloubka atd. BTW nezapomínal bych ještě na vývod pro HOP u rozvaděče, který se správně také MUSÍ udělat
@pavelhusak3365 Жыл бұрын
@@MerloNCZ Děkuji, už mám dva roky hotovo včetně revize 🙂
@McOchanIKut 4 жыл бұрын
can I get this in English?
@janhajek9577 4 жыл бұрын
Sorry, the training is only in Czech, for info in English, use DEHN international channel kzbin.info/door/8Q8x93gjW76jEfkrLKS7kQ
@aggy007 4 жыл бұрын
Hraboš hrozný...
@stymjepan8591 5 жыл бұрын
Dokázal by uhelný prach několik x 100 kg udělat trhlinu v trupu lodi 2-3m a obalech cca 4 m kdyby byl uskladněný ve vnitřku lodi ?
@yellankivijaykumar7535 5 жыл бұрын
Make subtitle to understand better. Thank you dear.
@deniswolf1213 6 жыл бұрын
V projekte mám na každom konci 3xZT 2m ,to ich ako napojim tri vedľa seba na pasovinu ,alebo ich nadpajat na seba?
@Dinkors1 7 жыл бұрын
)))
@miroslavslavik5202 8 жыл бұрын
Dobrý deň! Všetko super až na čas, kedy Honza začal škrabotať s papierovým sáčkom..to bol teda zážitok...xixi
@janluptak5133 2 жыл бұрын
Zážitok? Tak to bol... Nic nie je poriadne počuť. Načo tam bol? Keby som tam bol ako poslucháč tak by som mu niečo povedal...
@kniskaredakce1357 10 жыл бұрын
Ano i ne, pokud je svodič v blízkosti elektroměru, tak není úbytek napětí na vodičích tak velký a než vystoupá přepětí na hodnoty co elektroměr nevydrží (6-8 kV) tak začne svádět. Pokud je elektroměr dál od svodiče, tak to má spočítáno.
@parezzbablu 10 жыл бұрын
No jo, jenže když jsou svodiče až někde za elektroměrem, tak ho to moc nezachrání. Na svodiče před elektroměrem se distributoři moc netváří...