Ano, určitě existuje spousta dalších a lepších programů. Tenhle program vychází z programu, který jsem dělal cca před 18 lety. Potřeboval jsem teď stáhnout pár fotek z netu, tak jsem to po letech použil. Žádná instalace, žádné nastavování. Jenom se naklikají pozice a posloupnost kliknutí.

U cirkulárky běžná věc. Je tam velká setrvačnost kotouče, která by stihla vyrazit předřadné jištění.

t-reg.cz/matrix-clock/ mě to normalne funguje. Jinak, hodiny jsou jeste stale ve vyvoji. Doplnuju tam jeste aktualni pocasi podle webu.

Blokoval to Avast, už to funguje.

Pokud je výroba dostatěčná, je to nejjednodušší a funkční řešení. Ještě ideálně v kombinaci s akumulátorem. Pokud ale akumulátor není a ani výroba není ideální, dochází k zbytečnému odběru ze sítě. Pokud časák sepne v 10 hodin a zrovna jsou do 11 hodin mraky, dojde k ohřátí třeba ze 70% ze sítě. Odpoledne je pak zbytečný přetok do sítě, nebo utlumená výroba. Pokud je celý den výroba slabší (třeba 1 kW), tak se ohřeje bojler z cca poloviny ze sítě i když by za celý den bylo dostatek slunce na plné ohřátí. Pokud někdo vycandá večer celej bojler, bude do 11 hodin studená voda? Vysvětluji to ve videu na reálných grafech. Ideální je takové řízení ještě v kombinaci s akumulační nádrží. Ano, je to nějaký náhklad navíc. Celková návratnost je ale vždy otázkou reálného výkonu FVE a využití ohřáté vody.

Principiálně je to jedno. Akorát se bude měnit poloha přepínače, kdy je zapnuto a vypnuto. Bývá zvykem to zapojovat tak, aby když jsou oba/všechny vypínače ve stejné poloze, tak aby to nesvítilo. Ale jinak je to úplně jedno.

Už chápu, děkuji za odpověď.

Zatím tam nemám rozchozenou komunikaci pro GoodWe. Myslím že tam nějaká příprava už je, ale není to dotažený do konce (otestovaný). 300 l už je poměrně velkej bojler, tam by asi 4 kW spirála nemusela být k zahození. Ale nejvíc je potřeba ohřev, když málo svítí a výkonu tolik není. V létě zase nevadí pomalejší ohřev, protože svítí celý den. Takže klidně vyhoví i ta 2 kW spirála. Na výpočet délky ohřevu je dobrá tato "kalkulačka" - www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/97-vypocet-doby-ohrevu-teple-vody

Ta kalkulačka je super, dik.

Spíš to někdo natahal všechno "óčkem" a už to nechtěl předělávat. Pozor, barva vodiče né vždycky naznačuje jeho skutečnou funkci. Takže tam bude L, N a PE, ale se špatnými barvami ;)

V první řadě bych zkontroloval sítko na načistoty. Může být přicpané a v pračce zůstává voda. U nás se to projevovalo podobně - nejdříve bylo prádlo trochu mokré, to se postupně zhoršovalo, až to přestalo vypouštět úplně. V našem případě bylo tedy na vině to čerpadlo.

Posílám symbolickou 200

​@@jendaburant6050 Jsem rád, že se video líbilo a velice děkuji za podporu mylms 🙂

Samozřejmě, že tepelné ztráty domu zůstanou stejné. Ale díky tepelnému čerpadlu vyrobíme třeba z 1 kWh elektřiny 3 kWh tepla. Záleží na dimenzování TČ - pokud máte nějaké, ze kterého se už při -5 °C stává elektrokotel, tak úspora nebude kdovíjaku. Ale u normálního TČ je v porovnání s elektrokotlem úspora výrazná. Např. kolega má TČ náhradou za elektrokotel a elektrický bojler. Za sezónu měl za topení i ohřev TUV spotřebu jako předtím jenom na ohřev TUV = v podstatě topil zadarmo. Je tedy potřeba mluvit nejenom o COP, ale v případě ohřevu TUV hlavně o SCOP, kdy je v létě ohřev vody "skoro zadarmo". Pokud jste naletěl nejěké firmě, která vám prodala drahé poddimenzované tepelko (=elektrokotel), je mi to líto. Ale určitě za to TČ nemůže. To je jenom kus učebnice chladařiny a základní fyzikální zákony.

Kolik vyrobíš z 1 kW příkonu výkonu? Zopakuj to, slož občanku na úřadě a šupej do blázince. To snad nemůžeš myslet vážně! Kdo za tohle dostal nobelovku? My vlastně nepotřebujeme elektrárny, protože tepelná čerpadla nám vyráběhí víc energie, než do nich dodáváme, hahaha! Běž to říct do vlády, co jsi vymyslel!

Tady prostě jenom někdo nechápe princip tepelného čerpadla. Ale to je v pohodě, zkusím to vysvětlit znovu. Tepelné čerpadlo jen tak samo od sebe žádný výkon nevyrobí. Tepelné čerpadlo PŘEČERPÁ teplo z jednoho místa na druhé. Právě díky tomu se to jmenuje tepelné čerpadlo. Takže za pomocí 1 kW přečepám z vnějšku domu třeba další 2 kW tepla dovnitř do domu. 1 kW příkonu (kompresor, čerpadlo) se taky změní na teplo, takže to dává dohromady cca ty 3 kW výstupního výkonu. Je o tom jedno mé starší video (sorry za zvuk) - kzbin.info/www/bejne/iGnPnGWrhZp5a8k Tam to myslím vysvětluji docela polopaticky.

Jasně, na co elektrárny, na co teplárny, tepelné čerpadlo nám z 1 kW jedné energie udělá kilowatty dva jiné energie, vždyť to všechno vyhoďme! Proč neproměníme teda teplo, co to čerpadlo takto načerpá zase na elekriku? Vždyť to je superperpeetum mobile. Jsem chlaďař, mám z toho zkoušky, takže ještě jednou: tepelným čerpadlem topíš elektrikou. To už můžeš použít elektrokotel nebo rohože, obojí nesrovnatelně lacinější uměle předraženého stroje, který má problémy s těsností kompresoru čím na větší topíš teplotu topné vody. Rozhodující je COP topení, ne zdroje. Učebnice chlaďařiny.

Pokud jste "chlaďař", tak je divné, že nechápete princip TČ. Na druhou stranu to chápu, znám pát "topenářů", kteří taky nejsou moc bystří a neumí ani správně zapojit směšovač na podlahovku. A taky si říkají, že jsou topenáři. Jak jsem napsal - TČ samo od sebe žádné teplo nevyrobí - jenom za pomocí elektrické energie přečerpá. Představte si to jako obyčejné čerpadlo na vodu. Taky z toho nebude perpetum mobile, když budete čerpat vodu na turbínu s generátorem. Jsou tam ztráty, účinnost. Tepelným čerpadlem topíme a taky mám v nádrži topnou patronu. Rozdíl ve spotřebě a výhřevnosti je evidentní a jednoduše měřitelný.

Displeje nejsou kdovíjak levný celkově. Proti Logu je tohle HMI trochu Overkill, ale dělal jsem i akci, kde byl poměrně velkej displej, cenově asi i dražší než samotný Logo s periferiemi. Ale co naplat, když člověk potřebuje zařízení nějakým způsobem ovládat... U větších akcí se vyplatí sáhnout po PLC (S7-1200). Cenově to není o tolik dražší, ale už je to plnohodnotné PLC. Logo 8.4 už má MQTT apod. což je výhoda pro tyhlety domovní automatizace (kombinace s HA apod.).

Přesný typ je uveden v popisku videa a i ve videu. Nakupoval jsem ho někde na Aliexpressu, odkaz teď už nefunguje. Doporučuji všaak zkontrolovat přesný typ podle pračky a zkusit Google. Teď co je Allegro, tak je možné koupit čerpadlo i tam (koukal jsem, že tam mají třeba i za 250 Kč).

@@stepanjan1218 Vstup PLC ma velky vstupni odpor, takze hodnota potenciometru neni kriticka. I tech 25 k by melo byt v pohode. Ja vetsinou pouzivam 10 k. Stejne je potenciometr zapojeny jako delic napeti.

Dobrý večer, prosím Vás, zkusil jsem k logu připojit rezistor 10k přes měnič napětí na 10V a při nule na potenciometru mi analog loga hází hodnoty mezi 0 až 33, když potenciometr otočím na max, hodnoty začnou lítat mezi 310 až 600, zkoušel jsem to připojit i k simaticu s1211 a tam to dělá podobné divy. Čím by to mohlo být? Děkuji

@@stepanjan1218 muze tam byt nejaky sum... Otazkou je, jak je to zapojeno. Pokud je na vstupu 10 V melo by logo ukazovat 1000. Jake je tam napeti zmerene nezavislym multimetrem? Kdyztak muzes poslat nejaky presnejsi info (schema, fotku) na mail [email protected] - mrknu na to.

Dobry postreh! Mas samozrejme pravdu, prubeh proudu bude rozdilny a nebude takhle plne kopirovat prubeh napeti. Chtel jsem se zamerit hlavne na tu proudovou spici pri zvyseni napeti site nad napeti kondenzatoru.

Pokud budeš mít takový výkon a navíc ještě aku, tak si myslím, že je zbytečná investice do kombinovaného bojleru. Šel bych do klasického bojleru na elektřinu a ideálně doplnil nějakou regulací. Na trhu je toho více - wattrouter, gbo, solarStation, nebo můj PowerRouter (www.t-reg.cz). Takhle budeš mít ohřev většinu roku plně z FVE a těch pár kWh ze sitě bude levnější než plynový bojler (+revize, +hlásič, ...).

Co přesně máš na mysli? Určitě není problém to nějakým rozumným způsobem rozšířit - ať už hardwarově, nebo softwarově.

počítání. piv každému. kdo si. natočí. a nakonci. abyse vědělo. kdo. kolik. má. zaplatit. onic jiného. nejde. jako vědet kolik. se. vypilo piv je kničemu.

Tak to by asi nebyl technicky problém. Vyžadovalo by to tedy větší zásah jak do hardware, tak sw. Otázkou je, jestli by to někdo reálně využíval. Nemá to žádný kalibrační list, dodávaný průtokoměr má přesnost +- 2%. Takže spíš by to bylo "na dobré slovo". Vhodné asi tak do nějakého klubu, kde se schází dobrá parta lidí. Takhle je to na nějakou párty jako indikátor vyčepovaného sudu - není to v podstatě k ničemu, je to pro zábavu. Když se hodnota blíží ke 30 (nebo 50), tak kolem výčepu začíná být frmol :) Případně použitelné na nějaké pivní slavnosti jako přehled vyčepovanosti, na zábavy atd. Plánuji ještě variantu s větším displejem (4x větší).

Tahle závada se projevila po nějakých 260 tisících km. Takže celkem v pohodě. Další válec by vyžadoval další žhavení a vstřik navíc - eventuální zdroj poruch. Samozřejmě by mohl být větší objem čtyřválcového atmosférického motoru. Na druhou stranu, auta většinou nejsou nějaký extra poruchový. Dřív se na nějakým MBčku dělala po 100tkm pomalu generálka motoru. Dnes se po 200tkm teprve mění rozvody.

Jo ten větší objem by stačil. Nemám rád složitosti, protože jsem blbej a každej problém se složitostma bych musel dávat do servisu. Tam mě naposledy okradli, takže se jim chci co nejvíc vyhnout.

Přidáš válec či dva, zvětšíš objem alespoň na 3l bez turba, aby byla podobná dynamika a tím si způsobíš spousty dalších problémů. Větší spotřeba, větší hmotnost, která více namáhá přední nápravu, pneumatiky, brzdy atd... Ono, to že před cca 30lety začalo hojně používat u dieselu turbo, nebylo jen tak. A to se vůbec nebavím o tom, že spousty řidičů vyžaduje větší dynamiku, a tam je už použití atmo dieselu prakticky nemožné.

@@TomH519 Takovej šestiválec se krásně poslouchá. To je lepší požitek, než dynamika, protože zvuk máš pořád a dynamiku využiješ jednou za uherák. A dynamika ti taky sežere brzdy a pneumatiky.

@@zts9383 Jedinný naftový atmo šestiválec, který jsem řídil, byla na vojne Praga V3S. A "požitek" to tedy opravdu byl. Těch 8,1litru poskytovalo možná 88kW. 😂 Jaké naftové osobní auto s 6válcem bez turba na denní ježdění mi doporučíš? Dynamiku využívám především na zrychlení bez následného brždění. Tedy např. připojení na dálnici, když vjíždím z vedlejší na hlavní, abych co nejrychleji srovnal rychlost s ostatníma. atd.

Myslím že to není možné bez elektro vzdělání - na výučním listě/vysvědčení to začíná kódem 26... Ale úplný přehled v tom nemám. Nyní už není vyhláška 50/1978 Sb., ale NV 194/2022 Sb. (mělo by to v ní být uvedeno, takže ideálně nastudovat).