Video je o tom, kolik se vytvoří kondenzu pod jednotlivými typy krytin. Podlepení kontralatí má za úkol zabránit zatečení pod kontralatě a do konstrukce střechy pod difúzní fólií. Podlepení nemá vliv na to, jestli kontralatě, případně latě, nebudou zcela promočené, protože ty budou kondenzátu vystaveny. V tomto modýlku střechy jsme nepodlepovali, protože se zaměřujeme na to, co se děje nad difúzní fólií.

Normální nastříhaný pásek z měděného svitku, co koupíte u všech prodejců střech.

To bohužel neumíme posoudit, jak je problém nebo není. Ve videu nám šlo o to ukázat, jak panely chytit do střešní krytiny, aby do ni nezatékalo. I tak díky za komentář

Souhlasíme a díky za komentář

IKO dává na šindele záruku až 30 let. Zatékání bývá způsobeno z 99% chybou v pokládce nebo nedodržením správných postupů. Předpokládám, že u Vás to bude podobně...Pokud budete chtít, ozvěte se nám a pokusíme se Vám pomoci.

Samozřejmě jsme zkoušeli. Tento test můžete najít zde: kzbin.info/www/bejne/mYfTZ62eaMqie6s. Cambridge Xtreme 9,5° odolá větru přes 200 km/ a obstojí i tropické bouři, to jsme testovali zase zde: kzbin.info/www/bejne/fmGwoWCHg7ZmrLc

Každá krytina má své přednosti a své nevýhody. V tomto videu jsme se zaměřili na pochůznost. Občas je na střechu nutné vylézt... Cambridge má v tomto případě nejlepší výsledky ze všech testovaných krytin...

Ano, může to vypadat strašidelně. Ve videu jde vidět, co nařizuje česká a evropská legislativa. Když se nedodržují tato pravidla a přijde udání od sousedů nebo kolemjdoucích, tak jsou pokuty od hygienické stanice nebo ze životního prostředí tak vysoké, že se obcházet tato pravidla nevyplácí. Navíc oblek a respirátor stojí každé 100 Kč, takže to není tak drahé. Balit eternitové šablony na střeše do igelitových pytlů a během sundávání nenechat šablony praskat není noc nemožného a je to vlastně to nejdůležitější, aby se neprášilo. Enkapsulační postřik je dobrý, aby drobná vlákna azbestu zůstala přilepená k eternitu a nedostávala se do vzduchu. No a pak jde to o nespadnout ze střechy a vše odvézt na skládku nebezpečného odpadu, kde berou azbest.

Postup je podobný jako je vidět ve videu, akorát se vše musí balit do igelitových pytlů až na zemi (protože ve výškách to většinou není úplně možné kvůli pohybu ve výškách) a desky se musí odšroubovávat ne odlupovat, aby se neprášilo a nešířily azbestová vlákna.

Příště nebude o Karkulce, ale bude něco více o pokutách, které rozdává Hygienická stanice, když někdo nedodrží postupy při odstraňování eternitu a o pokutách od České inspekce životního prostředí, když není eternit ekologicky zlikvidován. Spíše než pohádka to je ale sci-fi horor, který si může zažít každý na vlastní kůži a peněženku, když se nařízení nedodrží...

Lopata a hurá dolů!!!! Že dneska VŠECHNO - JAKÉKOLIV ZBOŽÍ JE NESMYSLNÉ V IGELITU, BEZ PLASTŮ UŽ NEJDE ŽÍT - a tady si bude slavná EU a vlesdoprdelkove v ČR honit triko!!!!! Skurvena doba!!!!!!!

Ano, může to tak vypadat. Ve skutečnosti oblek stojí cca. 100 Kč, stejně tak jako maska nebo respirátor. Že je azbest neřád a opravdu způsobuje vážná onemocnění, ví nejen na plicních odděleních v nemocnicích, ale i mnozí pokrývači, kteří už nějaké problémy zažili. Stále ale existuje množství lidí, kteří si myslí, že je možné nad tím mávnout rukou. Pokud mávnete nad zdravím vlastním, je to každého volba. Už s tímto názorem ale nemusí souhlasit třeba soused s vlastním zdravím nebo se zdravím svých dětí nebo vnoučat a může se silně bránit při prašném odstraňování eternitu ze střechy. Pak se pokazí nejen sousedské vztahy, ale často přiletí i tučná pokuta z Hygieny nebo Životního prostředí...

Taška je právě betonová. Ale je jedno, zda je pálená nebo betonka. Reagují téměř identicky...a šindele s bedněním byl vždy nejtišší...můžete se podívat i na další testy, které jsou na našem kanálu

@@ikoceskarepublika7778 Mi přišla právě pálená podle síly materiálu. My máme teda bramac beton a o dešti nevíme, soused má tondach pálenou a stěžuje si, že déšť ho ruší. Problém šindele je životnost, tam ta betonovka vede.

@@petrberanek8071 Na tom, kolik se dostane hluku dovnitř do obytných prostor hraje roli i to, jak je zatepleno, jaká je skladba střechy, zda jsou střešní okna, atd. Nejtišší je šindel hned následovaný taškami (to je z testu patrné)... Co se životnosti týká, šindele, které ukazujeme ve videu mají 30 let záruku a životnost ještě výrazně delší. Betonka i pálená budou mít asi delší životnost než šindel (píšu asi, protože se to v poslední době mění), ale tašky potřebují v podstřeší difúzní fólie a složitější skladby, aby skrz ně nezafoukl déšť (zase je to složitější, protože existuje více možností skladeb střechy), ale toto podstřešní příslušenství, pokud je nevhodně zvoleno (a většinou se toto volí dle nejnižší ceny a to nevěstí nic dobrého) většinou vydrží jen třeba 10-15 let, a pak celý střešní sytém přestává fungovat a celá střecha je na předělání, i když tašky jsou třeba ve své třetině nebo polovině životnosti...

Test byl proveden tak, aby se co nejvíce přiblížil realitě a zároveň co nejjednodušeji, aby bylo zřejmé, jak se jednotlivé krytiny v různých přírodních podmínkách chovají. Pokud bude podkroví zaizolováno velkým množstvím vaty, dostane se do podstřeší výrazně méně hluku, protože hluk vata ztlumí. Když bude izolací např. PIR, pak se do podstřeší bude dostávat hluku docela dost, protože tato izolace zvuk docela propouští. Krytiny nebudou šířit hluk jen dolů pod sebe, ale samozřejmě i do okolí. Takže hluk z krytiny bude slyšet při pootevřených oknech. A tento hluk budou slyšet nejen uživatelé střechy, ale všichni v nejbližším okolí.

Díky za komentář. Taška je více než 100 let ověřená krytina, i když má také své omezení. Je relativně těžká, a tak se nehodí na každou konstrukci. Potřebuje určitý minimální sklon a není vhodná do větrných a sněhově vydatných oblastí, protože pod ní zafoukne a při vydatném sněžení může praskat. Pokud jsou pro ni vytvořeny správné podmínky, je to nejběžnější volba u nás. Šindel je v některých aspektech lepší než taška, je lehký, nezafoukne pod něj, je levnější, je pochozí, odolává lépe krupobití... Na druhou stranu má i šindel svá omezení, např. v podobě ne tak dlouhé životnosti jako tašky, případně v nízké kvalitě šindelů některých výrobců, které zkazily šindelům jako krytině jméno... Ale to se časem zase zlepší. Pokud Vám pod šindele zatéká, pak je to většinou vylezlým a špatně umístěným hřebíkem, kolem kterého teče, nebo příliš malým sklonem střechy. Když tak pošlete na náš e-mail fotky a můžeme zkusit odhalit, kde je problém...

Děkujeme za komentář. Srovnání kolik přenáší tepla jde možná vidět, když jsme zkoušeli tvorbu kondenzátu na jednotlivých krytinách. Video je zde: kzbin.info/www/bejne/hmaZXoB9Z7mChsk Ve videu jde vidět, jak je jednotlivá krytina studená na spodní straně, když na ní svrchu leží led. Něco takového jste myslel?

Děkujeme za komentář

Běžně samozřejmě na střeše nikdo netancuje a neskáče. Ale občas je nutné na střechu vlézt a v tomto testu jsme zkoušeli, co každá krytina může vydržet...když si pozvete na střechu montážníky fotovoltaiky a ti tam budou přenášet panely, budou si spíš hlídat svoji bezpečnost a aby nespadli ze střechy, než ze občas poničí nebo prošlápnou krytinu. Ve videu jde vidět, jak jednotlivé krytiny mohou reagovat, když se po nich neopatrně pohybuje...

Máte pravdu... On to ale za nás nikdo neudělá🙂 Šindele mají spoustu výhod, o kterých se moc neví. Tak jsme je chtěli ukázat.

Jsou dodrženy návody pro instalaci DHV (difúzní folie) přesně, jak to má být. Možná to nejde ve videu přesně vidět... Když odkápne kondenzát z krytiny, tak kápne na difúzku (otázka je, kolik let vydrží difúzka ve střeše funkční, než se roztrhá a zničí, a kam kape kondenzát třeba po 15 letech???). Když teče kondenzát po krytině dolů, tak může natéct až k lati, do které je plech chycen, a pak neskapává kondenzát do difúzky, ale naopak teče do dřeva. Přesně, jak je to vidět ve videu....

Množství kondenzu, které se může v zimě pod plechem vytvořit, nemusí pásky odvézt. Navíc životnost pásek nemusí být na desítky let, což by měla střecha vydržet...ale samozřejmě to, co navrhujete je maximální prevence případných problémů... Problém s mechem u střešních krytin může nastat tam, kde jsou k tomu připraveny přírodní podmínky: tedy ve stínu, pod stromy, na severní straně, kam se nedostane sluníčko. Trpí na to nejen šindele, ale dříve nebo později by se tomu nevyhnula žádná střešní krytina. Ale pokud je jasné, že mech na střeše může růst, dá se tomu předcházet, např. tak, že se na střechu dají proužky měděného nebo zinkového plechu, který vymývá nečistoty a zabraňuje tvorbě mechu, lišejníků a řas. Střecha je pak jako nová po desítky let...např. video zde: kzbin.info/www/bejne/h4a4p4B8Z69rmpo

Máte pravdu. Pod každou krytinou se tvoří kondenzát. Nejrychleji a nejvíce kondenzátu se vytvoří u plechových krytin, protože přenášejí nejsnadněji teplotu a jsou tenké. Pak se vytvoří vlhkosti hodně a dostává se do dřevěných částí, když není dobře vytvořená skladba střechy. I pod šindeli a taškami se v zimě vytvoří kondenzát, záleží jen na rozdílu teplot (tedy zimě zvenku a unikajícím teplu zevnitř). Proto je nezbytná odvětraná mezera, aby rozdíly teplot minimalizovala a případně vytvořený kondenzát odsála. Jedním ze smyslu tohoto videa je ukázat, kde se tvoří nejvíce kondenzu a upozornit na tento jev. Mnoho laiků totiž netuší, že k něčemu takovému může docházet, a nemají tomu dobře uzpůsobenou skladbu střechy, případně očekávají od krytiny něco, co jim nemůže nabídnout...

Přijde mi že jste trochu mimo. V zimě je zima, pokud je správně provětráváná mezera a pod fólií zateplení, tak vám kondenzát vznikne jen když si na pumpě koupíte led a dáte ho v létě na střechu 😂

@@janpechanec5359 To, co píšete nemusí být vždy pravda... Když není střecha nebo půda dobře zateplená a utíká z podkroví teplo, dochází na spodní straně krytiny ke kondenzaci... Na těchto stránkách se můžete podívat, za jakých podmínek vzniká rosný bod, tzn. že voda zkondenzuje: chmibrno.org/blog/prevody-rosneho-bodu/ Z vytápěného prostoru vždy uniká teplo. Zde hypotetický příklad z výpočtu z odkazu: pod střechou je teplota 5°C, relativní vlhkost vzduchu 50% a kondenz se tvoří při teplotě -3,1°C. Toto může být příklad spousty střech!!! Stačí aby byla vyšší vlhkost vzduchu, třeba 60% a kondenz se tvoří už při -0,2°C. Nebo aby se z podstřeší dostalo více tepla a problém vzniká zase rychleji. Odvětraná mezera je proto extrémně důležitá, aby 1) snižovala rozdíly teplot na střešní krytině a pod střešní krytinou, což omezuje tvorbu kondenzu, a aby 2) vysušila a odfoukla vytvořenou vlhkost. Celý test jsme dělali proto, aby bylo vidět, co se v zimě na střeše děje!!!

@@ikoceskarepublika7778 Děkuji za odpověď.

Na všech testovaných střechách je sklon 25°, tzn. těsně nad bezpečným sklonem tašek. Tento test je samozřejmě extrémní a tyto podmínky panují jen ojediněle. Přesto jsme chtěli vyzkoušet, jak jednotlivé krytiny obstojí...

Ctíme Váš názor, i když s ním nesouhlasíme...

Při zahradním deštíku padá voda skutečně shora. Když přijde vichřice, prší a fičí vítr nebo když je sněhová bouře na horách, tak dochází k tomu, že voda je větrem zafoukávaná pod střešní krytinu. A toto jsme v tomto extrémním testu zkoušeli...

Díky za Váš dotaz. Snad bude odpověď pochopitelná: Zafouknutí nebo zatečení vody pod střešní krytinu je vždy problém. Zafouknutá voda nebo sníh vytváří vlhkost, která se může dostat do dřevěných částí, které začnou hnít nebo k železným částem, které mohou korodovat nebo do zateplení, které přestane fungovat. Tento test zkoušel extrém, který vzniká při vichřici nebo sněhové bouři na horách, kdy je z boku pod střešní krytinu hnán déšť nebo sníh. Tento jev jsme v testu nahradili vapkou, protože je snadné simulovat tento extrém a je evidentní, co se děje. Pod tašky může při tomto jevu být voda, případně sníh, zafouknut. Plechy a šindele tento extrém přečkají. Plyne z toho, že tašky, resp. skládané krytiny, nejsou vhodné do oblastí, kde hodně fouká a prší a je nutné dodržet minimální sklon střechy, na který je možné takové krytiny položit. Výrobci tento minimální sklon definují uvádějí jako "bezpečný sklon střechy - BSS", který je minimálně 22° a více v závislosti na typu krytiny. Zároveň je nutné správně navrhnout i podstřeší pod střešní krytinou, tedy správnou volbu difúzní fólie (DHV) a její správnou instalaci. V některých případech musí být pod skládanou krytinou vytvořeno bednění, na které se dává doplňková hydroizolační vrstva (DHV) a až na toto bednění se pokládá skládaná střešní krytina. Tyto informace o BSS a o možnosti zafouknutí pod střešní krytinu nejsou mezi širokou veřejností všeobecně známy, a proto byly alespoň naznačeny v tomto videu. Zároveň jsme chtěli ukázat, že i při tomto extrému existují střešní krytiny, pod které se vítr, vod a sníh nedostanou. Delší video s tímto testem, kde je snad vše vysvětleno více do hloubky najdete zde: kzbin.info/www/bejne/gaXKmYeia92Nhbs

Naopak v létě je přesně nasimulováno, co vzniká v zimě: tedy promrzlá střecha a teplý vzduch unikající ze střechy. V dohledné době nahrajeme delší video, kde ukážeme, jak test probíhal a vysvětlíme, co vše se na různých krytinách děje. A otestujeme i samotný šindel bez záklopu...

​@@ikoceskarepublika7778aj vtedy bude kondenz ak miestnosť nebude vykurovaná ? Garáž, hospodárska miestnosť... 🤷‍♂️

@@lacike767 U nevytápěných budov by ke kondenzaci docházet nemělo. Kondenzace vzniká pouze při vysrážení vzdušné vlhkosti, kdy se studený vzduch setká s teplým. Pokud jsou teploty na střeše a pod střechou stejné, nebo podobné, pak kondenz nevzniká. Na této stránce si můžete vypočítat, při jaké teplotě vzniká rosný bod - kondenzace: chmibrno.org/blog/prevody-rosneho-bodu/ Např. při relativní vlhkosti vzduchu 60% a teplotě v podstřeší 4°C se rosný bod vytvoří při teplotě -4°C.

@@ikoceskarepublika7778 ale nie je to vylúčené, že nemôže vzniknúť :/

@@lacike767 Kondenzace vznikne vždy, když k tomu jsou dány podmínky. Na plechu kondenzace vznikne rychleji, protože se kovem přenáší zima ze střechy do podstřeší rychleji. Na ostatních krytinách to trvá déle. Pokud je ale dobře vytvořena odvětraná mezera, tak je kondenzace minimalizována a všechna, která vznikne by měla být odfouknuta díky proudění vzduchu v odvětrané mezeře...

Zatékalo, resp. zafoukla voda jen pod skládané tašky. Z videa je evidentní, že pod plechovou krytinu nezateklo.

Odkdy prší zespoda nahoru😂

@@milan4719 Zde nepršelo zespoda nahoru, ale z boku. A tento jev se děje při souběhu silného větru a deště nebo třeba při sněhové vánici. Na horách a při vichřicích tento jev může nastat a vyzkoušeli jsme, které krytiny tomuto extrému odolají. Zafouknutí jsme simulovali tlakovou vodou z vapky...

Máte zcela určitě pravdu. Odvětraná mezera je jednou z nejdůležitějších součástí skladby střechy a podmínkou pro platnost záruky. Majitelé byli upozorněni na tento nedostatek a bylo jim navrženo, jak by měla skladba střechy vypadat a co vše je potřeba udělat. Nakonec se ale rozhodli zachovat současný stav skladby střechy a pouze vyměnit starý nevyhovující eternit do šindele...Toto video je ukázka, jak vypadá výměna eternitu do šindele a neřeší další sounáležitosti střechy. Ve všech návodech má IKO napsáno, jak má skladba střechy vypadat a jak má být střecha připravena před pokládkou šindele. Při nedodržení těchto návodů pozbývá záruka platnosti a je na každém investorovi/realizační firmě, zda návody dodrží, či nikoliv, s důsledky, které z daného rozhodnutí plynou...

Dobrý den a díky za dotaz. Bohužel nejsme primárně dodavatelé FVE a tak přesné výpočty neznáme. Každopádně na internetu jsem našel článek s grafem, jak se vyvíjí účinnost FV panelů v závislosti na sklonu a orientaci k světovým stranám. V tomto grafu vychází, že při sklonu 11° vs. 30° se snižuje účinnost o cca. 10%. Zkontrolujte si případně zde: www.silektro.cz/kolik-elektriny-vyrobi-vase-fve-roli-hraje-nejen-lokalita-sklon-ci-orientace-panelu/ Snad Vám pomůže.

Bohužel mi pokrývači ani majitelé domu neřekli, jakou cenu si domluvili. Bohužel tedy nevím...

Přesně, jak píšete. Pak samozřejmě záleží, jaká difúzní fólie je zvolena a zda vydrží spoustu let a ochrání podkroví před kondenzem. Asi máte také zkušenost, že spousta levných difúzek se po pár letech ve střeše rozpadne a přestane fungovat, takže pak kondenz teče do podstřeší. No a pak samozřejmě ruce (jestli i dobrou difúzku dovedou pokrývači správně instalovat).

@@ikoceskarepublika7778 V tom mate pravdu, co posledni dobou vidím na střechách tak je mi dost smutno

Ano šindele se dají rozlepit. Je potřeba šindele nechat prohřát, aby se aktivovaly samolepivé body, tzn. dělat za teplejšího počasí nebo použít horkovzdušnou pistoli (pozor nikdy oheň)! Pak se použije delší špachtle nebo nějaký podobný úzký plech, který se strčí mezi šindele a pomalu se od sebe šindele odlepují. Někdo používá i plechování, které je součástí balení. Je potřeba nespěchat. Chce to vyzkoušet a grif se brzy získá.

@@ikoceskarepublika7778 Děkuji moc za odpověď! Hezký den. Šárka Baslová

Díky za Váš názor. Naopak si myslíme, že laminované šindele jsou extrémně odolné a vhodné do našich podmínek. Šindele od IKO nabízí spoustu výhod, které jiné střešní krytiny nemají - pochůznost, minimální tvorbu kondenzátu, tlumení zvuku při dešti, odolnost proti vichřici a krupobití, apod. Samozřejmě je na každém investorovi, aby si vybral takovou střešní krytinu, která bude podle jeho uvážení ta nejlepší právě pro jeho střechu a se kterou bude spokojený a bude si ji moci cenově dovolit. Na šindele IKO Cambridge Xtreme 9,5° poskytuje výrobce IKO celkovou záruku 30 let, nabízí je v 7 barvených odstínech a pokládka je možná již od sklonu 9,5° a až do zcela kolmé střechy. Díky nízké hmotnosti to je ideální střešní krytina na rekonstrukci starých střech. Více o tomto výrobku zjistíte na www.iko.cz.

Co jsme se bavili s panem Radiměřským (není to ve videu), pokládá v průměru jednu Cambridge střechu každý rok. Za posledních 10 let to je tedy cca. 10 střech. Dříve pokládal jiné typy šindelů, ale jakmile vyzkoušel Cambridge, tak už doporučuje a pokládá jen tento šindel...

Záruka na tento systém je 10 let. Takto, jak je to uděláno a vše k sobě dokonale provařeno a slepeno, je životnost na desetiletí. Odhadujeme 40 let, možná i více. Samozřejmě je potřeba střechu čas od času zkontrolovat, tak jako každou jinou, a případné nedostatky, které mohou během let vznikat, opravit a střechu očistit, případně odstranit nánosy špíny, prachu, listí, jehličí, apod.

@@ikoceskarepublika7778 díky za informace

Držáky je možné objednat u všech prodejců IKO - seznam prodejců najdete na www.iko.cz.

Mohu se optat když máte jen pás a ne šindel jak přidělat je také něco podobného děkuji

@@alesbradler2082 Nevím, zda jsem zcela pochopil váš dotaz, ale vyzkouším odpovědět. Když je pás instalovaný na ploché střeše, tak se konstrukce panelů staví na plochou střechu a zatíží se, aby je nic neodfouklo. Když jsou pásy navařené na šikmé střeše, a konstrukce s panely na ni není možné postavit, tak neexistuje možnost podvléct pod pás plechování a skrz ní přichytit kombišroub, protože by se tím rozpojily pásy a mohlo by pod ně zatékat. Jediným řešením pak je provrtat kombišrouby skrz pás do trámů. Takto vyřešené přichycení FV panelů ale bude v rozporu s návody na instalaci asf. pásů a přes takto prošroubované kombišrouby může a v čase dříve nebo později bude také docházet k zatečení. V žádném z těchto případů tak není možné použít držák FV panelů do šindelové střechy, protože je skutečně určen pouze pro montáž do šindelů, případně jiných maloformátových plochých krytin, které nejsou svařeny.