18 Základy filosofie: Platonova jeskyně

[@martinapisova2110]

❤Dekuji moc✍️🌹MP

[@jansova9528]

Tohle schéma, na které si Platón rozpomněl, je hluboce lidské, každý ho poznáváme a ne v jedné věci v našem životě, ale znovu a znovu ho částečně nebo celé vidíme. Platón skvěle zakomponoval i etické a další důsledky, které z takového poznání vyplývají. Včetně toho, co můžeme očekávat, pokud se "vrátíme" se svou zvěstí zpět.

[@renatagasparova8336]

Tak krásne podaná filozofia aj s komentárom, fantázia, balzam pre hľadajúcich. Veľká vďaka.

[@pratelefilosofie753]

Děkuji

[@user-ey1tq5uk9s]

Ďakujem veľmi dobre vysvetlené ❤pokračujte

[@romikmacek1603]

Luxusní ❤. Děkuji moc.

[@pratelefilosofie753]

Děkuji

[@jirinastankova1802]

Ráda jsem si vás poslechla a budu se těšit na další krásné povídání.

[@pratelefilosofie753]

Děkuji

[@toneczech]

Budu velmi rád, když bude vysvětlení tohoto podobensrví hotovo do vánoc. Dêkuji za váš Yotube kanál. Antonín, vzdělání základní a výuční list Prodavač smíšeného zboží. Věk: za pár let budu v penzi.

[@kareldlouhy2243]

Obávám se, že se žádného dalšího vysvětlení nedočkáte. Tohle podobenství o jeskyni mi vždycky připadalo nesrozumitelné. Považuji za velice nepravděpodobné, že by Platón, při svých skvělých vyjadřovacích schopnostech, se najednou neuměl vyjádřit lépe než takhle mlhavě. Prozatím jediné jakž takž srozumitelné vysvětlení mě napadlo při četbě knížek Raymonda Moodyho. Ten popisuje stovky svědectví lidí, kteří se v kómatu dostali do zvláštního stavu vědomí, jaké nám v běžném životě není přístupné. Své zážitky a poznatky se pak, po návratu do běžného vědomí, marně snažili vysvětlit ostatním spoluobčanům, kteří znají jen to obyčejné, každodenní všední vědomí. Za starých časů prý existovaly obřady, při kterých bylo možné se do těch mimořádných stavů vědomí dostat uměle a na vlastní kůži se dozvědět něco víc o věcech "mezi nebem a zemí". Dnešní věda se takovými věcmi (zcela nevědecky!) odmítá zabývat, přestože se stále znova objevují další a další svědectví. Raději všechno označí za halucinace a výmysly a dotyčné lidi za šarlatány nebo za duševně choré a posílá je do blázince. Myslím, že tu zkušenost nesdělitelnosti popsal Platón dobře, ale že se tu nejedná o rozdíl mezi vzdělaným a nevzdělaným člověkem nebo o větší či menší odolnost proti politické manipulaci. A už vůbec nechápu, proč by mělo jít o obrazný popis neschopnosti nahlížet věci z různých úhlů poté, co Sókratés právě toto zkoumání skutečnosti z více hledisek celý život pěstoval a do filosofie zavedl. Tak proč opakovat něco, co už bylo daleko lépe a zcela názorně vysvětleno ?

[@toneczech]

@@kareldlouhy2243 četl jste Platónovo podobenství o jeskyni celé?

[@kareldlouhy2243]

@@toneczech Už je to dávno. Zopakuju si ho.

[@kareldlouhy2243]

P.S. : Co jsem měl na mysli lépe vysvětluje Paul Brunton v knize Tajnosti egyptské ( str.181-201 ve vydání z roku 1994 v nakladatelství IRIS RR) Také kniha Konrad Dietzfelbinger : Školy mystérií, kapitola Sókratés a Platón / Podobenství o jeskyni ( od str.113, vydal Volvox Globator 2001 ) Pohled buddhisty na Platónovo podobenství je popsán v prvních deseti minutách videjka : Platonova jeskyně - - Ashin Ottama (zde na youtube).

[@pavelcrha9323]

Dobrý... diky.

[@pratelefilosofie753]

Díky

[@Perun_1]

Úžasné

[@pratelefilosofie753]

Děkuji

[@user-dh6bb1ju9m]

Paráda

[@pratelefilosofie753]

Diky

[@jansova9528]

Poslouchám a říkám si, že právě tahle substancionální změna člověka (čas 14:00) je něco, co (pokud vím) u Aristotela chybí a přitom je to základní zkušenost křesťanství: V Kristu je každý nové stvoření.