Přátelé, roušky nemáme, protože jsme to natáčeli v únoru...
@unknow39984 жыл бұрын
😷 😃
@morfeusm264 жыл бұрын
Není nic lepšího než po práci jsi pustit takhle kvalitní rozhovor na toto téma.
@jantucnak97243 жыл бұрын
Naprosto super.
@kryptofun8464 жыл бұрын
Tak na túto diskusiu sa teším (píšem koment samozrejme ešte pred videom). Pretože čo sú to úverové peniaze, resp. peniaze vďaka ktorým vzniká inflácia? Inflácia je jednoducho to že sa vezmú peniaze ( hodnota peňazí je presnejšie pomenovanie) určitej skupine ľudí a dajú sa niekomu inému. V prípade úveru sa vezmú peniaze (hodnota peňazí) všetkým ľuďom a dajú sa človeku (prípadne štátu cez dlhopisy) ktorý si berie úver. Čo to znamená? V obchodoch sa zvýšia ceny, všetkým ľuďom sa znížila kúpyschopnosť a človek ktorý si požičal na tom najviac zarobil - v nových peniazoch (resp. falošných peniazoch ktoré sa nedajú rozoznať od pravých) na nich zarába ten kto sa k nim dostane prvý, pretože ešte nakupuje za ceny pred tým ako sa ostatným zvýšia. Príklad: Máme trh, na ňom pohár s vodou ktorý stojí v obchode 10 Euro. Máme v trhu 10 ľudí každý má na účte 100 Euro (spolu je to 1000Euro a k tomu je hodnota pohára teda 10 Euro) A teraz si jeden z tých desiatich ľudí vytlačí (požičia) ďalších 100 Euro. Stane sa to, že cena pohára s vodou všetkým narastie na 11 Euro. Ľudia ktorí si nezobrali pôžičku boli okradnutí, človek ktorý si vzal pôžičku tak sa mi na ňu všetci vyskladali. V skutočnosti je to však tak, že ľudí bude stáť ten pohár oveľa viac ako 11 Euro, pretože ten človek ktorý si vzal pôžičku, bude pohár kupovať za 10 Euro, pretože predajca nevie že mu dáva falošné (novo vytlačené) peniaze. Takže hodnota pohára bude potom pre ostatných oveľa drahšia. Preto ten kto sa dostáva k novým peniazom na tom najviac profituje. Samozrejme časom sa tie peniaze vyrovnajú a ľuďom narastú príjmy. Ono by však nedávalo logiku vytlačiť každému 100 Euro pretože pohár by síce stál 20 Euro, čo je enormný nárast ceny, ale ľudom by sa zvýšilo množstvo peňazí zo 100 na 200 Euro. Výsledok je teda 0, pretože či kupujem pohár za 10 Euro keď mám 100, alebo či kupujem za 20 Euro keď mám 200, tak je to to isté (keby som kúpil 10 pohárov tak som na nule tak či tak). Preto napríklad teraz pri korone nemôžu vytlačiť peniaze a dať ich každému človeku, pretože výsledok by bol 0. Pokiaľ dajú peniaze firmám, tak ich ukradnú ostatným ľuďom, pokiaľ ich dajú určitej skupine ľudí, tak okradnú znova inú skupinu ľudí atď. No a toto je fungovanie ekonomiky - ľudia sú motivovaní nedržať peniaze na účtoch ale sa ich zbavovať a zadlžovať sa (robiť riskantné investície čo často končí veľmi zle) - toto je ten hospodársky rast. Človek ktorý nemá dlhy vypláca ostatných. Kto tlačí peniaze a ten kto sa k nim dostáva prvý berie hodnotu ostatným.
@drak82424 жыл бұрын
Závěr: Dnešní svět je založen na neviditelném okrádaní. A kdo jsou oni že mají právo určovat co je důležité pro společnost? Jsou stejný jako my a dělají stejné chyby jako mi. (akorát i za cizí peníze) Nevíme jak by hodně rostla ekonomika která ne ni založena na dluhu. Ale víme že když zkrachuje podnikatel nebo stát protože to děla špatně tak bude zachráněný. co způsobuje podporování (učení být nezodpovědní) nezodpovědnosti a podporování špatného směru. Takže možná zkoušíme více možností ale ty jsou nezodpovědné a špatné. Spousta lidí má nějaký sem jak by to mělo vypadat, v jakém světě by chtěli žít. Ale oni berou energii všem a tvoří si podle toho svůj svět. Většina lidi díky tomu jsou jen otroci spoutaní neviditelnými okovy, dluhu a inflace. ps: vím že nesnášíte ekology protože to jen prosazuje komunistické myšlenky. Ale je důležité zmínit že ekonomika nad dluhu ničí planetu. Dluh (peníze) máme neomezené a tak plýtváme omezeními zdroji teto planety.
@kryptofun8464 жыл бұрын
Ahoj Draku :) Je to tak - a čo sa týka ekológie, tak neviem čo presadzujú ekológovia, ale ja osobne robím v živote maximum aby bol môj dopad na planétu čo najmenší. Či už sa to týka produkcie CO2 čo je spojené aj so stravou, tvorby a triedenia odpadu, energiami a podobne.
@petrstaufcik71054 жыл бұрын
Co by se stalo s akciemi, jako cennými papíry, kdyby se teoreticky zhroutil celý finanční systém? Řekněme například, že držím akcie firmy, která by ovšem nezkrachovala, ale např. by se přešlo na jiný finanční systém (drahé kovy, krypto, měnová reforma atd.)? A podobný dotaz... Mám koupené akcie třeba přes FIO a tato banka zkrachuje. Co by se stalo s těmito "mými" akciemi?
@tvojemaminka16874 жыл бұрын
super video !
@jantucnak97243 жыл бұрын
Pepa Tetek, uzasny zaver :-)))
@shgodiac16294 жыл бұрын
Čau, to bude vydané doopravdy až zítra dopoledne? Nebo to je omyl?
@BTCKNL4 жыл бұрын
Neni to omyl 😊
@shgodiac16294 жыл бұрын
Ok díky za info, zdál se mi ten čas takovej nezvyklej,.. Btw pěkně to teď prolitlo přes 6900
@BTCKNL4 жыл бұрын
Petr Škoda Chci udelat radost lidem, co jsou doma na home officu 😊
@ludekolbert7254 жыл бұрын
Cca v půlce videa si tam Dominik krásně zahajloval!!!😀😀
@rvk24744 жыл бұрын
Ahoj jak muzu vytvorit vlastni kryptomenu a zajistit si majoritni pravo na jeji tezbu?
@vitozana86594 жыл бұрын
Ano, můžeš si třeba 90% svých mincí/tokenů předtěžit a držet si je.
@paulrey80364 жыл бұрын
Co říkáte na ekonoma Kovandu a jeho iniciativa pro shazování peněz z vrtulníku ???
@Axtrion4 жыл бұрын
:) jak to de?
@NICEASS14 жыл бұрын
Ktora krajina je na tom ekonomicky najlepsie?
@paulrey80364 жыл бұрын
Antarktida
4 жыл бұрын
penize muzou byt kryty klidne i akciemi nebo komoditami (synthetic assets - smart contracts) vzdyt i dnes existuje plno stablecoinu. Nemusi to byt kryte Bitcoinem, ten sa moze pouzivat ako backbone na medzinarodny presun velkych sum. Btw koncem 19 stoleti byl v US rust 2x jako dnes a to bez network effectu internetu - tehdy nebyli prebujnele regulace
@pavelvodnar32063 жыл бұрын
jakože přijdu na burzu a ta mi musí vyměnit třeba 50 satoshi za akcie?
@paulrey80364 жыл бұрын
Mohl by Dominik (ekonom) nakreslit schema finančního sektoru ČR ? Jaké je vzájemné propojení: kdo kupuje co... Banky (typy), penzijní fondy, pojišťovny, investiční fondy, akcie, dluhopisy státní i firemní... Jaké typy dluhopisů existují, akcií, a různých jiných "derivátů" ...
@paax04 жыл бұрын
Dnešní systém je vlastně takové perpetum mobile... žereme koláč, který neubývá a jak nám chutná. Je to vlastně zázrak, že to funguje. Je to ráj na zemi. Mno, jak pro koho.
@paulrey80364 жыл бұрын
To není pravda, je to přesně naopak. Koláč ubývá. Prostor na Zemi pro ekonomické využití se zmenšuje.
@paax04 жыл бұрын
@@paulrey8036 No jasne... cele to je mysleno jako nadsazka. Jasne ze to je tak jak pises ty. Nicmene svetove ekonomiky se chovaji tak, jako kdyby to bylo perpetum mobile. Proste raj na zemi. (ironie).
@robo5434 жыл бұрын
Môj scenar na BTC 1 april - duben :) som nestihol Vybral som si "podobne" penazenky s 8000btc, je ich 76ks (143 až 219) 1 500 000 000 USDT (Tether) :76 =19 736 842 USDT na 1 penazenku a 19 736 842 : 8000 (BTC) =2467.10525usdt Takze :) padne to pod 2500 :))) a poznámka : bude to 12.04.2020
@gamepoint80984 жыл бұрын
Vsadíme se?
@martinkudlacek4874 жыл бұрын
+
@martinhyska12064 жыл бұрын
Kecy absolutne o nicem. Vubec to neodpovida titulku. Zadny konkretni vize.
@pavelvodnar32063 жыл бұрын
souhlas, stejne tak obdobná videa - těšil jsem se že konečně uvidím jak by opravdu prakticky fungoval svet jen na BTC, ale nic....jako vždy když jde o toto téma. Mám koupený BTC i když jen přes Revolut a trochu jeste v softwarové penežence, ale jako na smilování čekám až mi někdo odpoví na na toto téma (deflační ekonomika)......jen se obávám aby odpověd nebyla 42! :-)))
@martinhyska12063 жыл бұрын
V podstate to, co se delo kdysi na zlate. Lidi tim neplatili a sysli si to, pac drzet to bylo vyhodnejsi. Kdyz se nasadi bitcoin do normalnich obchodu, lidi s tim pravdepodobne masove platit nebou kdyz tu bude fiat, navic je to extremne nevyhodny pro firmy. Tyhle lidi jen vymejvaj ostatnim mozky, kdyz tvrdi, ze to jsou lepsi penize. Technicky asi jo, ale modelove ne. Je to jen reverzni model. V realnym zivote potrebujes harmonii k dlohodobymu fungovani, ne extremy. Fiat proste v nejaky forme porebujes, pokud chces realizovat mraky transakci. Dokonce lighting network je jen urcita forma fiatu, vlastne se o tom radeji mlci. Mas jen 2 druhy ulozeni cislo na adrese= fiat, suma transakci, skrze globalni strukturu=blockchain. Kazda ta struktura je k necemu dobra a nejde rict, ze jedna je lepsi nez druha. Pokud ti nejaky tupi youtuberi vymejou mozek a vymejou ho i cele generaci, pak to muze byt globalni pruser.
@martinhyska12063 жыл бұрын
Pokud se rozpadnou staty a zanikne statni mena, zaniknou statni instituce. Rozpadne se zakladni zravotni system, zakladni skolni vzdelani, rozpadnou se policejni slozky. Masove vzroste negramotnost, kriminalita a mas zadelano na obcansky valky, potencialne na svetovou.
@pavelvodnar32063 жыл бұрын
@@martinhyska1206takto katastroficky bych to neviděl, ono kdyby to nefungovalo tak by to samo zaniklo...
@martinhyska12063 жыл бұрын
Ja ty katastroficky scenare vidim, pac kazdej ti namele do hlavy jak je to skvely a kdyz se jich zeptas, jak by svet na bitcoinu fungoval, zacnou koktat nejaky nesmysly. Bohuzel jsou to jen lidi, co veri, ze se to nejak vyresi. Ono se to nijak nevyresi, pokud to skutecne nekdo nebude resit.