9 ★ Dřevem hlazené vápenné omítky // Jak se v minulosti stavělo s vápnem

Na webu netusene-souvi... a Facebooku / netusenesouvislosti najdete aktuální informace k letním školám práce s vápnem. Tyto školy pořádá Národní památkový ústav www.npu.cz/cs v rámci popularizačního cyklu s názvem „(Ne)tušené souvislosti“. Více o Technologické laboratoři NPÚ pak najdete na webu technologicka-....
9. díl cyklu „Jak se v minulosti stavělo s vápnem“ dokumentuje základy hlazení vápenné omítky a základní kroky při ošetřování nově provedených vápenných omítek. Společně s dílem 7 a 8 je pro začátečníky návodem jak správně hladit vápenné omítky dřevem. Protože dřevem hlazené omítky jsou u nás historicky nejrozšířenější povrchová úprava vápenných omítek, je to zároveň návod jak připravit nebo doplnit omítku charakteristickou pro řadu historických fasád i interiérů.
Více o zásadách a metodách doplňování historických omítek je uvedeno v publikaci autorů videí D. Michoinová a V. Girsa „Tradiční vápenné omítky - poznání a praktické postupy“. Knihu vydalo IC-ČKAIT a Národní památkový ústav.

[@simonpaseka4789]

Dobrý den, Váš cyklus je velice zajímavý a prakticky pojatý. Zhlédl jsem ho od začátku do konce. Děkuji a těším se na pokračování.

[@pitrs23]

Díky za video. Předěláváme starý rodinný dům a chceme zachovat co nejvíce z původní stavby. Vaše video mě hodně pomohlo 🙂

[@dagmarmichoinova7026]

Vřelé díky za milá slova. Pomocí vlastníkům se naplňuje smysl našeho snažení. Ať se oprava daří. D.Michoinová

[@vaclavgirsa6967]

Díky !!!

[@skacel12]

Dobrý den přeju možu dát vápennou omítku na hliněnou stěnu? A v jakém pořadí? Našpricovat spolu s rabicovým pletivem a nechat zatuhnout a poté nanést druhou vrstvu? Nechcu mít omítku rovnou ale zachovat tu křivost. Děkuju vám

[@Vorgonful]

Děkuji mnohokrát za podrobný návod. Opravujeme starší usedlost a rádi bychom zachovali co nejvíce původní vlastnosti zdiva, takže se nám tyto informace velmi hodí. Bohužel nemilá zpráva je, že na uležení vápenné kaše by bylo dobré počkat 2 roky. Snad se příliš nestane, když bude zrát jen do jara, protože bychom to měli samozřejmě rádi brzo hotové a dělali zase na dalších částech stavby. Ještě jednou díky a hodně uchovaných staveb.

[@iwoskramlik1290]

* tak spodní partie malty je měkčí v první řadě proto, že tam je zdivo chladnější a také napité od země a od rosy :-) * Zkuste to hladítko chytit jinak -- dát ruku pod držadlo a opřít se prsty. Vaše karpály vám poděkují :-) A přesněji tak cítíte rovinu. * hlazení dřevem má proti plechovému hladítku ten základní rozdíl, že má poškrabaný, otevřený povrch, který lépe saje máčení a hlavně na něm lépe drží štuk. * pokud omítka proschne před vyzráním (spálí se), objeví se síť smršťovacích trhlin. Ale nesmí být úplně mokrá celou dobu, vzdušné pojivo netvrdne ve vodě :_) ...hele, jak ta videa tak procházím, nechcete dalšího lektora? Já bych si tam udělal krásnej kousek prázdnin zdarma :-D

[@wonka12321]

Můj poznatek z videa je ten, že dříve se nedbalo příliš na rovinnost povrchu. Jak se zeď udělala tak byla. Dnes se vše strhává podle omítníků nebo podle platlí do roviny.

[@dagmarmichoinova7026]

Až do baroka, na venkově ještě později, se opravdu na rovinnost povrchu omítky moc dbalo. Možná to souviselo i s úsporou materiálu (omítky). změna rovinnosti omítky má velký dopad na vzhled fasády a tak má smysl si rovinnosti všímat.

[@apaesox]

Když je něco hezky křivý, tak je to lepší než když je to blbě rovný.

[@davidsuchanek7978]

Jak se dělala tlačená omítka?

[@franzjoseph1729]

Takoví borci jako starej Markvart ve Sluknove vymirají...

[@iwoskramlik1290]

detailnější informace o výrobě vápna jsou třeba zde: kzbin.info/www/bejne/baKXgZ2VfLOMd5Y

[@martinhovorka69]

Vypadá to jako extrémně pracný a časově náročný postup, to neexistují technologie, které by produktivitu zvýšily? Tímto ručním způsobem by se omítal dům několik let, vlastníky památek to spíš odradí. Cena takovéto omítky na m2 musí být velmi vysoká.

[@vaclavgirsa6967]

Vážený pane Hovorko, děkuji Vám za dotaz. To je důležitá zmínka. Co k tomu dodat? Předvším jsem úmyslně, aby byl celý postup podrobně objasněn, nikam nespěchal. Samozřejmě v praxi zručný zedník vše zvládně rychleji, důležitá je totiž rutina. Zkušenost. Praxe. A zedník u toho nebude povídat, zdržovat se vysvětlováním. Půjde mu vše pěkně od ruky a bude si u toho zpívat. Chceme měřit produktivitu ? Hlavně bychom měli měřit kvalitu a trvanlivost. Spěch a moderní metody nepřináší v případě péče o památky záruky kvality výsledku. A o kvalitu by mělo jít vždy na prvním místě. A to nejenom při opravách památek. Protože práce kvapná ..........

[@dagmarmichoinova7026]

Ano, máte pravdu. příprava i vlastní postup vedený tradiční cestou je časově náročnější. relativně pomalý proces a současně dlouhotrvající výsledek - to k tradičním řemeslům patří. když uvážíme, že kvalitní oprava fasády, krovu, střechy se u tradičních staveb nedělá na10 let, že vydrží i několik generací, tak se časová náročnost realizace hned stává relativnější. a ještě k cenám. cena 1m2 nové omítky z malty míchané na stavbě je u opravy fasády výrazně nižší, než když se kupuje malta pytlovaná. a cena omítání, mluvíme-li o ručním omítání, je v obou případech stejná. děkuju za otázku a přeju vše dobré.