Рет қаралды 9,510
Vídeňská obrana, Skotská obrana a hra čtyř jezdců.
Skotská obrana
Zahájení bylo pojmenováno podle korespondenční partie Edinburgh - Londýn 1824-6. Skotští šachisté hráli černými kameny.[1]. Zahájení se objevovalo zřídka až do doby, kdy ho dvakrát použil tehdejší mistr světa Garri Kasparov v zápase o mistra světa s Anatolijem Karpovem, v roce 1990, kde s ním jednu partii remizoval a druhou vyhrál. Od té doby se zahájení stalo po Španělské hře druhou nejčastější odpovědí bílého v otevřených hrách a objevuje se i na nejvyšší úrovni, hrávají ho například Alexandr Morozevič a Tejmur Radžabov. Dnes se už používá velmi málo a je pro soupeře překvapením.
Strategie
Nehraje-li bílý po 3… exd4 vzácně vyskytující se gambity, tak obsazuje centrum svým jezdcem 4. Jxd4 a rozvíjí se tak figurový boj. O tom, jaký ráz hra dostane rozhoduje černý, který nejčastěji volí mezi klidnější variantou 4… Sc5 a takticky bohatou 4… Jf6, ve které dochází i k pozicím s opačnými rošádami. Taktéž je často zahájení typické tím, že bílý mění jezdce Jxc6, a černý dobírá pěšcem a má tak horší pěšcovou formaci s dvojpěšcem na sloupci c. Tento nedostatek ale černý kompenzuje figurovou protihrou.
Vídeňská obrana
Vídeňská hra je šachové zahájení charakterizované tahy 1.e4 e5 2.Jc3 (ECO C25-C29)
Ve vídeňské hře bílý nevolí vývin Jf3 a ponechává si možnost pokračovat později f2-f4 v intencích královského gambitu nebo volí poklidnější postup g3 a fianchettuje střelce.
Je pojmenována podle působiště šachového mistra Karla Hamppeho (1814-1876), který ji hrál i analyzoval.
V šachové špičce se vídeňská hra vyskytuje vzácně. Občas ji použil Alexandr Morozevič.
Hra čtyř jezdců:
Hra čtyř jezdců je otevřené šachové zahájení. Základní pozice tohoto zahájení vzniká nejčastěji tahy
e4 e5
Jf3 Jc6
Jc3 Jf6,
jsou však možná i prohození tahů, takže do hry čtyř jezdců lze přejít například z ruské hry nebo vídeňské hry. Kódy ECO tohoto zahájení jsou C47 (všechna pokračování mimo 4. Sb5), C48 (4. Sb5 bez 4. … Sb4) a C49 (symetrická varianta, 4.Sb5 Sb4). Hra má většinou poklidný charakter a tíhne k remízovým pozicím, a proto se toto zahájení v mistrovské turnajové praxi objevuje zřídka. Existují však i ostrá pokračování, například superostrý Bělehradský gambit (5.Jd5 exd4 6.Jd5!?) nebo nekorektní, ale v bleskových partiích na nižších úrovních hraný Halloweenový gambit 4. Jxe5?.