Uzemnění FVE - neřešitelný problém hoši!

[@doctor161]

Perfektní video. Hrozně dík za objasnění příčiny toho kopání - z měniče. Udělal jsem to podle nejlepšího svědomí bez zhlédnutí toho videa. Akorát jsem použil slabší drát - to upravím. Myslím, že jsi udělal pro tvořivé lidi víc než jakákoli škola nebo vláda v historii po roce 1989. Klobouk dolů!!!!!

[@rybnicekb]

co to meleš?

[@michalkovacik2750]

Skvělé video a strašný guláš v tématu. Já celou problematiku chápu tak, tj. že to není binárně "blesk udeří do neuzemněného panelu = na střídači je milion voltů a shoří do mrtě/ do uzemněného = všechno je pohodě". To uzemnění a přívody k němu mají nějaký odpor. Revizák mi při měření řekl, že uzemnění vyhovuje do 5 ohmů (moje má 4, heč!). Při odhadovaném proudu blesku 200 kA to dělá milion voltů úbytek napětí. Nebo půl milionu, to je úplně jedno. Takže sice panely budu mít uzemněné, ale při toku proudu přes jejich rám bude mít střecha o milion voltů víc, než pata domu. K čemu mi budou všechna uzemnění, bleskojistky na svodu stejnosměrného proudu do střídače? K ho... Stejně vyhoří všechna elektronika a elektroinstalace v domě, včetně celé solární soustavy (když před lety udeřil blesk přímo do země asi kilometr od mého domu, vyhořely mi 2 porty na ethernetovém hubu). Důležité je akorát, aby panely "nekopaly", když polezu na střechu, aby byla elektronika solárů ochráněna před elektrostatickými výboji, ale hlavně - aby pojišťovna po úderu blesku solila. Potřebuju papír, uzemnění mě ve skutečnosti před bleskem neochrání. Ampéráku díky, tvoje videa jsou výborná. Výše uvedené je kritika smrtelně vážně se tvářících revizáků a bleskosvodařů, co se tváří, že jen když budu vyznávat tu jejich jedinou a pravou víru, budu uchráněn před nevůlí Peruna.

[@amperak]

musíš to totiž spráívně zapojit. ale dobře uvažuješ. bude na to video. jednoduše, zemnič hromosvodu musíš propojit s HOPkou na kterou je i přepětovka. jen tehdy to je funkční

[@michalkovacik2750]

@@amperak já jsem slaboproudař, zapojovat silovou elektřinu si nedovolím, bude to dělat nějaký elektrikář. Ale když rozhovor s hromosvodářem vypadá asi takhle: "tohle uzemnění podél domu použít nemůžete, pouze uzemnění nejmíň 3m od domu - Já: ale můj pozemek je nudle, 3m od obvodu domu bych byl u sousedů! - On: to mě nezajímá, norma je... atd.", tak se hrozím. Mimochodem podobnou zkušenost mám s komínářem ("větrák nevětrák, norma pro komín je 5 metrů a vaše plochá střecha mě nezajímá..."). Prostě "odborníci", co na nějakou činnost mají papír, se chovají jak nemyslící mašiny. No tak co, bleskosvod mi nepřipojí, tak kašlu na bleskosvod a budu jen uzemňovat panely kvůli dotykovému napětí. Montáž solárních panelů bleskosvod nepožaduje, jen kdyby už na střeše byl, musela by se muset řešit vzdálenost od jímačů a svodů.

[@mordypostcz]

Je potřeba si uvědomit, že na drátě není napětí, ale potenciál. Napětí má drát vždycky až proti něčemu, to ví každý holub, co na něm sedí. Pokud všechny kovové předměty v domě (trubky topení a vody, konstrukce sádrošů, dráty v železobetonu) jsou pospojené na HOP, mají stejný potenciál a vzájemné napětí proti sobě (a vámi mezi nimi) 0V. Je úplně jedno, že tohle všechno má bambilión voltů proti zemi nebo alfě centauri. Pokud místo s nejnižším odporem proti zemi je HOP, obří vybíjecí proud ve stovkách kA se realizuje přes něj, aspoň se z něj opálí pavučiny. Energie výboje vám nějakou dobu bydlí v rozvodu, než se jí přes uzemňovací odpor povede vytéct ven - to trvá, protože E = P x t a nekonečný výkon je očividná blbost. No a jde o to, jak zařídit, aby tahle návštěva bloudila v chalupě jen po cestách, kde nic nezničí. Musíte zabezpečit, aby se na chvilku do pospojení připojily i fáze a nulák a nevytvořilo se mezi nimi a pospojovaným potenciálem napětí, který by bylo schopné zajistit přeskok třeba z fáze ve stropní žárovce přes vaši hlavu do topení. Neškodnou cestu vytvoří přepěťovky. Důležité je, že přepěťovky musí být spolu s hromosvodem navržené tak, aby fungovaly dohromady. Největší část energie z výboje pobere hromosvod, aby šla úplně mimo budovu. Plnou energii blesku nemá šanci žádná další ochrana přežít. Nebo někdo spočítá, že zrovna vaše chalupa hromosvod nepotřebuje, protože stojí na místě, kde s nějakou pravděpodobností netřískne. Dělá nebo dělalo se to třeba tak, že si představíte 100m velkou kouli, která se provalí okolním terénem a pokud jste dost v dolíku, aby se nedotkla domu, je to s dostatečnou pravděpodobností ok. Nebo můžete věřit tomu, že i bez hromosvodu je průměrná pravděpodobnost třísknutí do chalupy cca 1x za 400let. Co nepobere hromosvod nebo nenastane, pobere přepěťovka typu 1 na vstupu do domu, nejhrubší síto. Jenže něco proteče i přes ní a za zdí musí být přepěťovka typu 2 nebo kombinovaná 1+2. Pokud nechcete přijít o citlivou elektroniku, dáte do dalších rozvaděčů a zásuvek přepěťovky typu 3 . Pokud vám nějaká část té skládačky chybí, zbytek nefunguje tak, jak někdo vymyslel. Může to fungovat, nemusí. Každá část garantuje nějakou rychlost reakce, proudy a max. napětí. Docela chápu, že k tomu nikdo s razítkem nechce nic říct. Je to jako ptát se v drogérii, jak si doma namíchat dynamit. Samozřejmě v rámci čistě teoretické diskuze na youtube to je zajímavé téma. Hromosvod k starší chalupě je problém, pokud má být opravdu funkční. Obvykle v každé zdi je někde drát, který zabrání dodržet ochranné zóny. Možná tak sehnat někoho, kdo dělá izolované svody, tam jsou zóny poměrně malé. To jsem na vlastní oči u nikoho neviděl a kdo ví, co by to stálo.

[@daviddanek4701]

Diky Milane, vidim to uplne stejne👍

[@ZooterM]

Krásné video! 👍 Přesně jak říkáš, nikdo Ti přesně neřekl jak to vlastně má být a takové věci jsem řešil 2 roky u SolidSunu jako VOE (vedoucí oddělení elektro) v Čechách a úspěšně vyřešil. Pospojení/uzemnění konstrukce panelů Solidsun dělá už dlouho. Asi tak od doby kdy jsi vydal video ;-) Byl/je to věčný boj obchodu s technickým oddělením a uprostřed stojí realizace potažmo klient - fakt výzva - ale hodně věcí jsem s kolegy za ty 2 roky pozvedly!!! 💪

[@amperak]

ano. moje video změnilo situaci a psali mi i montážníci, že už panely uzemnují... chvíli po videu.

[@exshvezdickou]

Tohle je téma co člověk to názor, v jiných videjích jsem měl na tvůj výklad občas výtky, ale tady 100% sdílím stejný názor, díky.

[@amperak]

výtky jsou vždy, dykt každý muže utrousit chybu, jenže tady se ani trochu nedá určit co je dobře.

[@kovarjar]

Ahoj, jsem moc rád ,že jsi to video natočil. Dělám si také sám FVE na pergolu galvanicky oddělenou od sítě. A uzemnění jsem si selským rozumem navrhl způsobem, jak jsi tu odpřednášel přidat uzemění - tyče do země. Takže za mne like, odběr už mám.

[@Ing_Euzen]

Presne som aj ja toto spravil. Uzemnovaciu tyč do zeme a zvody. Bol som dost nasraty ze som mal na paneloch 120V AC. :D Návody na internete … proste nikto nerieši presný navod ako spravit ochranu pri FVE.

[@LibangF15]

a kam jsi navedl zmeneni z prepetovky ?

[@jozefovadielna]

Koľko revíznych technikov ,toľko noriem. Na to som si už za viac ako 20 rokov praxe po rôznych stavbách a projektoch zvykol. Super videa len tak ďalej.

[@jankolar5612]

Jednu věc bych ale zavedl: FVE, která bude na objektu bez LPS, nedostane žádnou dotaci. Protože dávat FVE a nemít LPS je elektrikářské zvěrstvo. Ty dotace bych tedy nejraději zrušil úplně, ale to je jiná kapitola.

[@kraluhorska6523]

@@jankolar5612 dotace maju byt vyuzivane inde, to mas pravdu

[@stefanlevrinc3650]

dotovanie bohatých je samo o sebe zverstvo. @@jankolar5612

[@pavelprochazka1799]

Ampéráku, pěkný video. Konečně začíná zaznívat to, jak to má být. Jinak k Tvému problému, doporučuju prostudovat normu ČSN CLC/TS 50539-12. Je to norma, která se tímto, jako jedna z mála, nebo snad dokonce jediná u nás, zabývá. Konkrétně se jedná o kapitolu 4.3. Norma byla vydána v květnu 2013, tudíž není to bůhví jaký technický převrat, ani novinka. Ale prostě a jednoduše tuto problematiku řeší. Tak na to mrkni, mohlo by Ti to spoustu věcí pomoct uvést na pravou míru.

[@amperak]

jestli to je ta co si myslím, tak z té vyplývá, že FVE nelze realizovat bez LPS. o tom mi kamarád myslím říkal. jenže problém je právě nejednotnost hromady projektantů a techniků. když mi čtyři lidi z pěti řeknou "takto to bude" tak jako budu spoko, jenže z pěti se sni dva neshodli :)

[@michalkovacik2750]

Koukám, že normu už nejde koupit: "Norma byla zrušena k 1. 5. 2023 bez náhrady". Jestli to byla jediná norma k tématu, tak už asi není žádná.

[@palonemo8615]

Taky kolikrát čumim, kolik sežere jenom blbý moje kecání o něčem ;-) Pěkný video, jsem rád, že vzniklo. Koukl jsem na celý. Dík! ;-) Lajka jsem dal a odběr mám ;-)

[@hynekpetrla7559]

Jedna věc je zákon či norma a druhá věc je její právní či odborný výklad. Když dva lidé dělají totéž, není to bohužel vždy totéž. Ty názory se vyvíjí v čase na základě zkušeností v praxi...Ke zmíněným projektům ve videu obecně: Setkal jsem se kdysi s projektem ve kterém jsem našel náhodou několik chyb v zapojení, jejich odstranění pak prováděcí firmu stálo mnoho peněz a úsilí. Byl jsem pak v šoku, že vše platila prováděcí firma a projektant nenesl žádnou odpovědnost, neboť prováděcí firma musela projekt podepsat, že je vše v pořáku, proveditelný, podle norem apod...No to by, ale musela u rozsáhlého projektu kontrolovat absolutně vše a v projektu ničemu nevěřit. Pak už jsem se nedivil, když přišla prováděcí firma, zeptala se kdo dělal projekt, a pak řekla - omlouváme se, ale od tohoto projektanta bohužel už zakázky neděláme. No, nezávídím projektantům, ani prováděcím firmám, mají to těžké všichni a nikdo nejsme neomylní a bez chyb. A cesty blesku jsou někdy nevyspytatelné. Pan učitel nám vyprávěl o blesku, který urazil kus balkonu v přízemí v úzké městské uličce, mezi vysokými domy. Tedy snažíme se dělat vše, abychom minimalizovali rizika, ale vyloučit je docela nikdy nejde...Děkuji za video a diskuzi, je důležité o tom mluvit, udělat si názor, stát si za ním a v případě průseru se k tomu postavit čelem.

[@vlastimilbiberle3099]

Je zde mnoho názorů. Nicméně, nikdo nikdy nebude schopen nahradit selský rozum. A ten má cenu největší! Myslím, že za svůj život mám dost zkušeností s "blesky". Popíši zde jeden příběh, který je čistě můj. Mám chatku, která nikdy bleskosvodem nedisponovala. Léta se posunula a já se rozhodl na její plechové střeše položit fotovoltaiku a to zcela svépomocí. Protože chatka žádné zemění typu "blerskosvod" neměla, rozhodl jsem se vedle ní navrtat do země závrtný kolík (asi 1 metr dlouhý) a na něj svést uzemnění všech panelů, které jsem na střeše pospojoval. Na stejný kolík jsem protáhl zeměnící kabel od střídačů a všech "přepěťových" ochran, co jsem v chatě měl. Z logiky věci, že zem je pro nás všechny stejná a mající tudíž i stejný potenciál jsem dospěl k názoru, že tento jeden kolík metr hluboko zavrtaný v zemi musí prostě stačit, byť je zavrtaný cca metr od paty chatky. Asi 8 metrů od chaty stála 50 let stará jabloň. Jednoho krásného letního dne jsem přijel a zřím, že strom je na dvě poloviny rozčíslý od koruny až po zem a polovina ho ležela na zemi. Na vnitřních větvích bylo vidět, že strom i hořel a u paty stromu byla vypálená asi 5-ti centimetrová díra (kanál) po blesku, který strom zasáhl a sjel tudy do země. Strom jsem musel pochopitelně pokácet, protože mi bylo jasné, že to má za sebou. Než jsem tak ale učinil, šel jsem zjistit škody, které mi to napáchalo na zařízení chatky a hlavně zázemí fotovoltaiky, jako jsou sřídače a další elektronika. A světe div se, bylo to bez ztráty "kytičky"! Vše přežilo. Značí to tedy, že selský rozum, když jsem to stavěl a zemnil, zafungoval velmi dobře. Jestli mají projektanti čehokoli představu, že jsou pány nad přírodou a blesky zvládnou, tak mám pro ně novinku: NEZVLÁDNOU! Blesk sám má takovou energii, že pokud se rozhodne fláknout přímo do baráku, zničí v něm absolutně vše a je zcela jedno, jaký má bleskosvod! Bránit se lze pouze elektrostatickému či elektromagnetickému výboji, který nás poctí svou návštěvou na nějakou větší vzdálenost. Jak zde někdo také správně napsal, po zásahu blesku kilometr od baráku mu odešly porty na switchi. Je to prostě příroda. Viděl jsem na vlastní oči, co napáchal blesk na několika úplně nových objektech, když přes ně přešla bouřka. Ozvaly se 4 rány a škody šly do stovek tisíc. Na barácích, co byl úplně nový bleskosvod, tak ten se zcela vypařil. Zásuvky vytrhané ze zdí, domovní telefon na sloupku vrat byl až na střeše přes ulici stojícího domu. Antény na tyčích byly uřezány jako laserem, ve dvou panelácích to vzalo téměř veškerou elektroniku. A panelák je vlastně taková Faradyova klec...Respektujme přírodu a její sílu. Na ní nikdy mít nebudeme. Na slabé výboje kilometr od objektů asi ano, tam to funguje. Že jsem přežil tenhle zásah vedle chaty zrovna já bez následků, považuji spíše za dílo šťastné náhody, než nějaké velevýznamné ochrany mého uzemnění celé soustavy. Asi tak...

[@moze-theonlyone]

​@@vlastimilbiberle3099 tie porty rovnako odpalilo aj rodičom, ale aj v pc, no tak trochu si za to môžu samy, mama pred búrkou vždy vytiahne všetko z elektriny, ibaže fakt, že jej z PC viedol kábel (bleskozvod)až na strechu a tým pádom ho odpojila od uzemnenia jej akosi nedošiel 😅 Inak to ako ste popísali tie škody, tak to sú tie slávne hystorky o gulovom blesku... Blbosť, ale veria tomu, lebo ako by to mohol urobiť ,,obyčajný" blesk

[@flodurkeng]

@@vlastimilbiberle3099 ona elektronika v tom paneláku by přezila vytažena že zásuvky, zažil jsem spálení vypnuté žárovky při bouřce , blízko nás to někde prdlo zhasnutý lustr blikl a když po bouřce znovu nahodili elektriku tak jsem musel hledat novou žárovku, jo dřív bývaly bouřky že klidně půl dne nešla elektřina 🧐

[@jirivrablik7127]

Velmi dobré video. S uzemněním FV panelů a přepěťovou ochranou to vidím jako vhodné praktické řešení.Lepší než to nechat jen tak a spoléhat na nepravděpodobnost zásahu bleskem. 🤔 Myslím, že na zemnícím svodu má být kontrolní svorka na měření zemního odporu uzemnění....(Ten by mohl být do 15 ohmů, a změří ho ten, kdo na to má měřák-revizní technik.) Jinak si myslím, že pokud zasáhne blesk na střeše neuzemněný držák s anténou a satelitem nebo FV panely bude to daleko horší,než v případě jejich kvalitního uzemnění.(Ale to je můj osobní názor)......

[@Odisovic]

Praktické? Děláte nový jímač a svod, tedy nové LPS, tedy hezky PD a dodržení norem na LPS. Tedy se mi nezdá moc praktické řešení. Jediné praktické je dodržení vzdálenosti s, kdy je zařízení "kryté", ostatní je jenom apouze problém. A reálně LPS ochraňuje, před požárem apod. a ni omylem, že ti nevyhoří elektronika.

[@klukzgaraze]

Achjo... za tohle video (ne)děkuju.. v blízké době bych chtěl na barák udělat panely (od firmy, s dotací a podobně), své pokusy si nechám na chatu, ale když tohle vidim tak se mi zas vracejí obavy kvůli bezpečnosti.... Ale i tak díky! :)

[@kaaya5657]

hromosvod nelze fve nahradit, ale konstrukce by uzemněná být měla (alespoň do EPS), jenže žádná firma vám nebude na zahradě zakopávat tyče nebo dělat výkop do hopky, respektive ne dobrovolně. Firmy se bohužel tváří, že jde o bezproblémový produkt, o rizicích už se nemluví. Ale podle mě je riziko spíše na straně investora, než firmy. Firma vám klidně postaví barák v záplavovém území, povodně jsou už ale váš problém

[@amperak]

jak říkám, většina firem napíše do smlouvy, že si za ochranu ručí investor. s tou nedobrovolností máš pravdu.

[@richardpech]

Naše firma zřizuje i hromosvody, když už na té střeše jsme, a samozřejmě děláme i obvodový zemnič, a když už se s ním kopeme, tak z něho dotáhneme i ocelový pozinkovaný drát o průměru 10mm až pod střídač, a tam uděláme přípojnici HOP /MET. Ze střídače, z baterek, z PE svorkovnice v AC rozvaděči, z přepěťových ochran DC i AC jdeme vodičem 6 mm2 přímo na "HOP-ku" a ještě tam dotahujeme 16mm2 od každého stringu.

[@richardpech]

Samozřejmě, necháme si za to zaplatit.. Platí Paretovo pravidlo 80/20 - tady, 20% zákazníků přináší 80% zisku, zbývajících 80% zákazníků přinese 20% zisku. Nejsme nenažraní, těch 80% škudlilů, co jim je jedno, že jim shoří barák, hlavně že ušetřili, necháváme svým konkurentům. A já, jako revizák, mám klidné spaní..

[@amperak]

@@richardpech to je postup OK. ovčem dnes platí spíš 100/100, tj 100% zákazníků přinese 100% zisku. vemou vše a nějk to naprasej.

[@karelventil2647]

Montoval jsem TV antény a ty se uzemnovaly. Pokud ne, je to na riziko zákazníka. Několikrát jsme se stožárem bušili i zemnící tyče s celým svodem. Všichni lidi nejsou blbci a jsou opatrní. Ano, parádně kopou rozvody STA v bytovkách. Šéf mi říkal, že je tam cca 110V AC. Párkrát mě to nakopalo. Ale je to malý proud, někdy jsem to uzemnil přes tělo a dalo se to vydržet. Pěkné video. To bude požárů od blesku :(

[@kentherapy7022]

3:56.......Tutorial:......Jak nakreslit neviditený hromosvod........😆

[@JaneKLX]

Díky za tvorbu a volbu tématu, o kterém se spíš mlčí. Odběr si dám, až se ti povede dokončit neuvěřitelně dlouhý seriál o ohřevu bojleru ... zatím je to pro mě jen pohádka o jitrnici, kterou svět neviděl 🙂 Co jsem koukal na některé výrobce "bojlerových" měničů, tak vyžadují samostatné uzemnění celé sestavy vč. bojleru oddělené od domovního rozvodu. Možná by stálo za to, dát lidem informace o tom, proč to tak je a jak to udělat, když už plánuješ poslední díl na toto téma. Mám střechu bez hromosvodu a téma uzemnění řeším. Už jsem si myslel, že jsem větší idiot než jsem, protože mi mnoho návodů od renomovaných výrobců a dodavatelských firem přijde doslova protichůdných a to samé je v dikuzích na solárních fórech. Vidím, že i člověk z oboru z toho má trochu zamotanou hlavu. Takže pořebujeme víc odborníků :-). Co na toto téma říkají moudré hlavy třeba z nějaké et fakulty? U uzemnění je důležitá i plocha? Zatím jsem se rozhodl, že svedu uzemnění přes min 16 mm2 měděný vodič, vezmu kus nerezového plechu třeba 500 x 1000 mm a ten připojím k jedné zemnící tyči a vše zahrabu do země a propojím.

[@amperak]

dokončit ohřev boileru? já ho ani nezačal. jen točím videa jak to muže někdo udělat.

[@JaneKLX]

@@amperak napsal jsem "dokončit seriál o ohřevu bojleru" Nepsal jsem dokočit ohřev bojleru. Píšu to proto, aby nevznikalo nějaké zbytečné nedorozumění. Ať se daří s jdu kouknout na tvé nové video.

[@amperak]

@@JaneKLX předpokládám, že dokončit seriál většina lidí chápe tak, že realizuji ukázkový příklad.

No jen počkej od pondělí mám u sobě revizaky na hromosvody to jim dam otázky a sem zvědav co znich vypadne. Za mne logicky to stáhnout ca nejkratší cestou do země minimalizovat vzniklé škody. Dobrá práce like

[@amperak]

to by bylo zajímavý. já mám za sebe vybráno, ale nevím, jestli to prezentovat.

[@srotovnikabc6919]

Prectete si mou analyzu vyse, trochu mozna dlouhe, ale jsou tam souvislosti. V podstate nejhorsi je asi moznost je uzemnit pres PE do menice, ktery byva vevnitr. Revizakem jsem byl take. Revizaci maji nekteri sve zkusenosti, ale obecne toho o sireni EM vlny moc nevi. Mam vystudovanou radioelektroniku, takze EM pole jsou ma parketa. Jedna vec je predpis a druha vec, co si o predpisech mysli ten proud a pole. Ano, co nejkratsi cestou stahnout. Z pohledu EM je asi jedno, zda s pripojenim na bleskozvod, nebo ne. Z pohledu predpisu to jedno neni.

[@ZooterM]

Přesně tak jsem to učil naše kluky v Solidsunu! "Co nejkratší cestou do země" a mnoho dalších 😁

[@DavidHlavacek1]

Živím se vyloženě jen montáží hromosvodů a můžu říct, že nejlepší varianta uzemnění FVE je svým vlastním svodem jako od hromosvodu se svým vlastním uzemněním. Takhle to dokonce dělám i pro jednu FVE firmu. Další věc je, že když si necháte firmou nainstalovat FVE, tak ta firma by vám měla dodat "analýzu rizika" a ta vám stanoví třídu LPS a na to konto vám firma doporučí instalaci hromosvodu - ale to je již na vás a na tom, co po vás chce pojištovna. Co se týče pospojení FVE s hromosvodem, pakliže lze dodržet přeskokovou vzdálenost S, tak je lepší to nepospojovat. Pakliže přeskokovou vzdálenost nelze dodržet, nebo je střecha kovová, tak je nutné FVE pospojovat na několika místech s hromosvodem.

[@amperak]

@@DavidHlavacek1 ano presne tak

[@DavidHlavacek1]

@@amperak Pak už jenom jedna věc a to je odpor daného uzemnění...U hromosvodu je to 10 ohmů a u elektriky 2 ohmy myslím, ale ty 2 ohmy to je prakticky nereálný

[@16LiveRecords]

Díky za video. Teď jsem stejně zmatenej, jako ty 😂

[@amperak]

třeba jednou bude video jak nebýt zmatenej

[@vladislavbrazda5591]

Podle mého, by panely měli být pospojene, umístěné pod ochranným úhlem hromosvodu . A připojené na Met/Hop. Je to stejné jako s anténim stožárem. Použije se oddálený jímač LPS, a stožár se územní do Hop. A za mě jako revizního technika potažmo anténáře je to Ok. Samozřejmě na kabely použít svodice přepětí. Když poblíž uhodí tak stejně skoro vždycky něco odejdete. Ať je tam svodice nebo ne. Protože, většinou se to nedá udělat, ideálně podle návodu z katalogů.😆

[@amperak]

souhlasím, u hromosvodu se většinou schodnou revizáci. jen je potřeba propojit HOP s zemničem hromosvodu kvuli přeskoku. ono to odpovídá katalogu Dehnu

[@pavelkocourek1841]

@@amperak HOP a hromosvod nejsou přece totéž ! U izolované soustavy se panely pospojí na HOP. Tam, kde nelze oddálit, se panely připojí k hromosvodu. V obou případech ale platí, že pro ochranu před přímým úderem musí být panely v ochranném úhlu jímače (tyč nebo strojený jímač), aby ten blesk nebacil přímo do rámu nebo konstrukce (není na to stavěný). A taky v obou případech platí, že pospojení panelů musí být funkční = vodivé...použít ty vodivé podložky. Rámy jsou eloxované a tudíž povrchově nevodivé

[@pavelkocourek1841]

Ampéráku - nemají v tom Polsku náhodou nad panely izolovanou (oddálenou) soustavu? Pokud dodrží vzdálenost "s" , tak je pospojení a propojení na uzemnění v pořádku. Na plechové střeše ta odstupová vzdálenost je problém. Jinak vnější a vnitřní ochrany před bleskem řeší ČSN EN 62305-1/4 ed.2

[@nin1ten1do]

díky za info.. je vidět že to neviděl ani z letadla vaří z vody.. jako pokaždý..

[@lubokendra]

Elektrikár robí, čo môže. Blesk si robí, čo chce.

[@amperak]

no tak to je. jenže když přijde blesk, tak by bylo fajn vědět jak to mít dobře aby napáchal nejméně škod.

[@StanislavD11]

Ahojte. Ja súhlasím s tým, že spojiť konštrukciu panelov (na streche) a priamo samostatným zvodičom, napr. guľatinou fi10, alebo vodičom CYA25zž to potiahnuť dole na zemnič v zemi (či už samostatný, alebo už spoločný zemnič bleskozvodu, to už je jedno), podstatné je, že už je to v zemi, samozrejme, že odpor zemniča musí spĺňať podmienku, že je

[@jankolar5612]

Svod hlavně musí mít dostatečný průřez, aby se nepřepálil. A také jsem toho názoru, že je lepší nedodržet vzdálenost S než panely na střeše spojovat s hromovodem. Když už, tak panely zemnit pomocí samostatného svodu patřičného průřezu a spojit s LPS až u paty.

[@ondrejfiala4480]

Aktuální toto téma řeším. Mám 2 střechy a na každé mám FVE. Mezi těmito střechy jsem v zemi natahal asi 20m pozinkované zemnící pásoviny a nad zamí svorky. Z obou střech chci v hliníkové kulatině asi prům. asi 8 propojit šíny FVE se zmíněnou svorku. Dále těsně nad zemí k svorce připojit žlutozelený který povede jinou trasou než hromosvod, skrz zeď ke střídači a pojistkám pro FVE. Firma mě nic konkrétního neřekla.. Hromosvod si mám udělat sám. Ještě řeším nějaký elegantní způsob jak ten 8čkovej drát připojit k šíně, ale to bude asi přes nějakou svorku co seženu v železářství.. Je to takhle podle tebe v cajku? Přes elektriku moc nejsem, celkem by se mi líbil ten neviditelný nákres.. Že bys ho třeba dal na papír a někam na sdílel.. Díky za video

[@amperak]

bohužel budeš muset sehnat hromosvodaře. jinak na to pospojení se prodávají svorky. firma se vykroutila tím, že si to zajistíš sám.

[@vidlak001]

Ahoj, parádní, zrovna to řeším 🙂

[@amperak]

pokud nemáš hromosvod, tak hliníkovým drátem na hromosvody a vybuduj uzemění. kdyžtakt zavolej, číslo máš.

[@hudba3991]

Super video a tak nenech se znechutit a líbí se 😂že minima vytěžis maximum jako s těma použitými bateriemi když máš prachy a zdroje není umění postavit cokoli ale když zdroje a prachy nemáš a postavis cokoli to je umění proto by ses uplatnil v NASA protože z minima dokážeš vydolovat maximum a to ostatní sere a k tématu paragrafy jsou klikate takže stojí to na úhlu pohledu takže sto lidí se dívá na jeden zákon a každý ti ho vysvětlí jinak

[@TomH519]

Od SolidSun(Akusolar) jsem zrovna kupoval 16ks 450Wp panelů a mohu doporučit i jako pouhého prodejce. Přepravka mi bohužel 2ks rozbila, ale výměna proběhla rychle a úplně bezproblémů. Jinak mě také panely kopou, protože je nemám uzemněné. Ale samotným uzemněnín mi více problémů může nastat, tak to tak i nechám. Když potřebuji na ně šahat, vypnu střídač.

[@amperak]

já taky nemám uzeměné, ale jelikož se mi opíraj o zem tak nekopou

[@Nasetraktory.]

@@amperak neuzeměný kopající panel je aktivním bleskosvodem.

[@amperak]

@@Nasetraktory. není, musí tam být elektronika přeci

[@michalstepanek2201]

Díky za zajímavé video. Ochranu panelů před bleskem jsem řešil taky. Panely jsem namontoval tak, aby vzdálenost s byla cca 0,8m a uzemnil je kabelem 6mm2, který je zapojen do ekvipotencialní přípojnice. Zároveň 6mm2 kabelem mám spojeno i uzemění DC přepěťových ochran a střídače. Akorát regulátor od Epeveru jsem neuzemnil. V návodu je uvedeno, že se uzemění někdy používá a jindy ne a ať si dotyčný vybere. Mínus pól regulátoru je pak dle návodu spojen se zemí, což si nejsem jist, zda je to dobře.

[@amperak]

mínus spojit se zemí je ok. uzemnit jsi to měl 16mm2, prodluž jímače ale.

[@michalstepanek2201]

@@amperak Pokud je dodržena vzdálenost s, co já vím, měla by stačit 6mm2. 16mm2 platí při nedodržení vzdálenosti, takže se počítá s přeskokem blesku. Potvrdil mi to revizák na hromosvody.

[@michalzezula9446]

Díky za video, poučné i humorné. Otázka pro odborníky jak uzemnit skleněné bezrámové amorfní panely, které mám na rovné střeše, položené na plastových deskách.

[@amperak]

Pokud nemas vodivou konstrukci, tam nijak. Ovsem pak ti plny proud blesku pujde kabelama k menici.

[@michalzezula9446]

Ju to mě taky napadlo, že pokud se tam trefí, tak půjde po kabelech. Udělal jsem objímku kolem kabelů a tu jsem uzemnil. Je to jediné řešení co mně napadlo.

[@danieltihelka4829]

Chápu to tedy správně tak, že pro plechovou střechu spojenou s hromosvodem je logicky nedodržena vzdálenost S a je třeba FW systém spojit se svodem hromosvodu? Jsou tam ještě nějaké speciality, na které je třeba dát pozor?

[@amperak]

ano přesně tak. spojuje se ve spod. tj spojíš všechny profily solo vodičem a ten u konce FVE někde u okapu zapojíš ke svodu. chybně to je, pokud ho připojíš ke ssvodu například u hřebene.

[@Edisson.]

To tzv. kopání je rozdíl zemního potenciálu a za určitých okolností může být velmi nebezpečné - případ z praxe - na vojně zemní potenciál složil dvoumetrovýho chlapa ve sprše když šáhl na kohout (rozvod vody v pozinku a pospojeno) následným měřením bylo zjištěna hodnota 13,5VAC a že se rozdíl zemního potenciálu objevuje nepravidelně. Prohlídkou a proměřením elektroinstalace byla odhalena závada - vyjiskřená šína pod pod kabelovým okem PEN v HDS, příčinou měnícího se zemního potenciálu pak byla pračka - nepralo se, nic se nedělo, pralo se a chlap jde ve sprchách k zemi - hledal jsem ten průser celý den. Jak správně uzemnit FV ale fakt netuším, bo jsem to zatím nikdy neřešil a anténám stačí homologované jiskřiště. Krásný den všem 🙂 Tom

[@amperak]

tady kope naindukovaných 50Hz z DC vedení střídače skrze kapacitní vazbu do konstrukce panelů.

[@Edisson.]

@@amperak a tím právě vznikne rozdíl zemních potenciálů.

[@milannes1574]

Zdravím, prvně klobouček k Vaší práci ... i moje osobní zkušenost kdy mi až třetí technik rozchodil elektrárnu byla dost bolestivá a lituji že jsem o Vás neslyšel dřív. Mohu mít jeden dotaz? Pravidelně mám na vyúčtování prakticky shodnou spotřebu koelm 70 kWh za měsíc - nechce se mi tomu věřit, že by to bylo vždy stejné - když prostě jedu pořád z baterky a proč by měa být hodnoty vždy stejná na 1 kWh - je možné že je to špatně zapojeno a účtuje mi to kupříkladu nějaký přetok ?

[@amperak]

ano, muže být chyba konfiugurace/zapojení FVE a je to častý problém. napiš mi na instagram nebo mail

[@tony42hajdu]

Ahoj Amperak, riesenie bez bleskozvodu s uzemnenim konstrukcie panelov do zeme so samostatnym zemnicom sa mi tiez paci. Je to v poriadku aj pri plechovej streche, ak je vodivo spojena s ramom panelov?

[@dezo1734]

Zajimave video, pracuji v nejmenovane mensi firme na fve systemy a mame opravneni na hromovsody a svoje hromosvodaky. Pokud neni hromosvod, udelame projekt a vybudujeme hromosvod s dodrzenim vzdalenosti S. Popripade pokud je hromosvod na barakach, upravujeme a presouvame uz vse podle nove normy. Vse ofiko s projektem, revizi a opravnenim

[@amperak]

to se mi líbí, tak to je správně, děláme to podobně, jen na hromosvod máme externíka. Ne jak většina firem, co hromosvod vyjme z smlouvy a z revize, aby nemuseli.

[@dezo1734]

@@amperak sam jsem revizak a delam u nas ve firme revize a pokud by nebyl hromosvod, musi byz hop a pred montazi musi projit revizi. Jinak neinstalujeme panely. Nejsme velka spolecnost, mam dohromady 36 zamestnancu a jeden pruser s bleskem nebo pozar, by nas mohl vymazat z trhu. Musime delat poradne.

[@hornv]

Jak je to s pospojováním panelů na hliníkové konstrukci? Firma mi panely namontovala, ale nijak pospojené kabelem nejsou. Argumentovali, že je to hliníkový rám na hliníkovém profilu ( předpokládám, že je to oboje eloxované ) , tudíž je to pospojené až až a do země už se připojí jen kabel od profilu. V projektu je jen zmíněno, že panely musí být pospojené, ale není tam uvedeno jak.

[@amperak]

pokud styčná plocha eloxovaných hliníků přesahuje myslím 50mm2, tak se považuje za vodivý spoj. samozřejmě je nutné pospojit všechny řady panelů vodičem, protože tam se už nepřekrývají profily.

[@youtubecreatorsecoflow]

děkuji

[@expendablecz8619]

Dělal jsem FV ohřev vody u rodičů (3ks 550Wp na skřidlovou střechu - víc nevlezlo; izolováno od sítě) a panely jsem neuzemňoval. Jen pro přepěťovku jsem dal solo zemnící tyč do země a připojil asi 10mm2 (délka cca 1,5m). Můj názor je ten, že uzemněné panely (na střeše bez hromosvodu) jsou naopak možná větším "lákadlem" pro blesk s ohledem na potenciál vůči zemi.

[@amperak]

dle mne je blesku fuk, jestli vidí potenciál země nebo potenciál o 1kV větší, když tam je milionkrát větší napětí

[@jozefb2626]

Mne to takto tiež skôr pripadá...

[@Dimi3ZMV]

Chcel by som sa opýtať či tie prepäťovky naozaj zastavia blesk. Ono ten výboj ide bez vodiča niekoľko sto metrov, náboj o velkosti niekoľko MgeaVoltov a zastaví sa na prerušení pár cm alebo mm v prepäťovke? To sa len tak pýtam lebo ma to fascinuje.

[@amperak]

přepětová ochrana snižuje následky vlivem uderu blesku. nezastaví ho ale

[@jurajha]

Zvodiče bleskových prúdov alebo prepäťové ochrany nemajú za úlohu zastaviť blesk. Ich úloha je vytvoriť skrat na všetkých vodičoch na čas prechodu bleskového prúdu. Ak vytvoria skrat tak nemate rozdiel potenciálu medzi vodičmi, prípadne medzi vodivými častiami objektu (ak je to všetko dobre pospojované). A ak nie je rozdiel potenciálu nemá vás čo zabiť. Pre info existujú tri typy I, II, III. a každý typ má svoju úlohu. Treba si to naštudovať ak vás to zaujíma isto odporúčam DEHN, OBO, SALLTEK, ...

[@noplastik]

@@jurajha To je spíš teorie, vytvořit zkrat pro 100kA není taková sranda a já bych při akutní bouřce na takhle chráněný rozvod radši jen z dálky koukal :D. Jako chápu že projektanti i výrobci přepěťovek a hromosvodů to budou obhajovat, ale kdo viděl vytrhané dráty i se zásuvkami ze zdi v RD po úderu blesku si bude myslet své ...

[@martinhornak9764]

Pšonci jsou dál, uměj energii blesku jímat, v tomto případě rovnou do el.sítě

[@jurajsturek5708]

Čo povieš na uzemnenie bleskozvodu ,pasovina v zemi,to je jasné a z toho ide do HUS hlavná uzemňovacia svorkovnica, čo je v dome pod RH?

[@DavidHlavacek1]

V zemi se nepočítá přeskoková vzdálenost S, takže na to uzemnění můžete napojit hromosvod i elektriku

[@mojmirmalena8288]

Tak přesně tyhle věci jsem řešil cca. 2 měsíce zpátky. Klasika, starej barák, bez hromosvodu a dokonce bez vlastního uzemnění. Hlava jak balon, milion dvacet osm informací a přeber si to. Ale obecně se dá říct, dle selského rozumu a doporučuje to většina odborníků ( těch normálních co se s nima dá mluvit), že nejlepší je blesk svést nejkratší cestou do země. Takže panely uzemnit. A nebo se zeptejte hromosvodaře a budete mít hlavu jak balon jako já.

[@amperak]

hromosvodař ti řekne, že pokud máš FVE, tak řešení je vybudovat hromosvod.

[@achtaranda3811]

@@amperak Ahoj, mě to uzemňování panelů přijde, jako že vábím blesky. Vystavuju zemní potenciál na střechu. Mě se teda líbí ten SolidSun. :)

[@JaneKLX]

@@achtaranda3811 Jako laik s tím, že každá informace o uzemnění je v protimluvu s jinou informací na toto téma, ... ale všichni mají revize a projekty s kulatým razítkem 🙂, to vidím podobně. Proč si budu na barák dávat hromosvod, když si tu "návnadu" na blesky dává na střechu každý můj soused a hřeben střechy mám cca 12 metrů od drátů vedení DS? Tak si provedu jen uzemnění panelů 16 mm2 vodičem a uzemním si zvlášť celou FVE oddělenou od DS. Tím, že mám vytrubkováno spojení baráku a sloukpu, využuju ho v protažení zemnícího vodiče z baráku ven a nemusím nikde nic kopat. Zemnící drát jsem si udělal jeden navíc při stavbě domu pro případný hromosvod a další uzemnění jsem udělal pro strýčka příhodu. Teď jsem rád, že to půjde "neinvazivním" způsobem využít. Dokonce si myslím, že podmínka pro fve na ohřev vody s dotací je, že musí být uzemnění kompletně vč. akumulační nádoby odděleno od DS ='čistý ostrov.

[@martinjanovsky4144]

Zdravím, plánuji FVE pouze na ohřev bojleru s regulátorem BEL, 5 panelů 2300Wp. Klasická sedlová střecha, tašky Tondach, hromosvod s revizí, 4x svod (rohy baráku) 1x FeZn přímo do technické místnosti (napojený na společný zemnící pásek v základech). Na tento FeZn je napojen zelenožlutý vedoucí do krabice pro celý barák. Elektrárnu dám na střechu, dodržím vzdálenosti všude 0,6+ metrů. Regulátor chci dát taky do této technické místnosti. Můžu panely uzemnit na tento FeZn fí10? Jaký průřez vodiče? DC vedení půjde přes pojistky do svodiče přepětí. Můžu svodič uzemnit také na tento FeZn? Jaký průřez vodiče? Děkuji předem za odpověď.

[@amperak]

vše 16mm2 CU, vše uzemnit na tu MET. použij katalog dehnu jak v tom videu je. je správně.

[@Lord_Kydus]

Neuzemněná fotovoltaika je dobrá vzhledem k ochraně vůči blesku v případě že střecha nemá jímací soustavu, ale v podstatě počítá s ochranou polohou jako vedení na stožáru. Smysl tedy dává pouze pokud je FV umístěna tak aby si na to nikdo nesáhl. Údržba pak musí probíhat ve vypnutém stavu po odpojení pole. Každopádně varianta s vlastním zemnícím bodem je většinou nejvhodnější.

[@amperak]

FVE se vždy musí uzemnit, jinak je montovanáý v rozporu s pokyny výrobce. Pokud na střechu dáš nějakou konstrukci s panely, jedná se o náhodný jímač a pokud to správně neuzemníš, tak jsi v háji, jelikož jediné co to zemní jsou kabely k měniči.

[@Lord_Kydus]

@@amperak Však samozřejmě, za mě je to prasečina, už jen protože to na ochranu proti úrazu počítá s tím, že tam žádnej blbec nepoleze. Taky to celé stojí na tom, že pokud daná budova nemá jímací soustavu, tak je chráněna například pomocí jímací soustavy sousední vyšší budovy. O budovách se zfušovanou jímací soustavou nemluvě. Já osobně bych to zapojoval dle doporučení výrobce přěpěťovky, u něj bych totiž počítal s tím, že v rámci certifikace daná pospojení testovali. Osobně se mi nejvíc líbí pospojení co doporučuje Saltek, který ještě přidává doplňující zemní spojení a doporučuje výkonnější svodiče. Bohužel variantu bez jímací soustavy jsem od nich neviděl a nenašel, ale asi bych to bral buď za a) budova jímací soustavu nemá a má ji mít -> doporučil bych ať si ji nechají udělat, a pak postup dle dodržení vzdálenosti s b) budova jímací soustavu nemá protože je to třeba garáž vedle dvou patrového domu a spadá do ochranné zóny jímací soustavy domu -> nejspíš bude dodržena vzdálenost s a je vyřešeno

[@kvanta2]

Jo to platí pokud nemáte plechovou střechu, pokud máte plechovou střechu volejte Firmu jenž vám domluví pojištění i s revizí, svépomocí nemáte šanci splnit co je dle zákona třeba (pokud tam ten hromosvod už nebyl napojen za dob před demokratickou vládou a máte od toho papíry na radnici _následně pořeště do Pasportu Stavby), díky za takové videa, ale ne vše lze řešit svépomocí (ale na druhou stranu lepší než nic)

[@petzed2]

Dnes svépomocí s nějakým běžným elektrikářem, by si správně neměl dělat elektriku v domě. Na vše musí být projekt a realizaci by měla dělat firma. Tak zní lajcky zákon. O FVE, kde musíš mít " spešl papír", ani nemluvě.

[@amperak]

pozor, ta firma a spešl papír platí pro dotační programy a stačí, pokud to správně školený člověk zkontroluje.

[@TheChmelator]

Ahoj Ampéráku, ještě že to na tej tabuli není moc vidět, je mi z toho nějak divně jenom to slyším :D.

[@amperak]

proto jsem ani neřešil, že to není vidět

[@milanaero]

S tou nepíšící fixou, možná bude lepší koupit černou tabuli a Hagoromo křídy, ty jsou perfektní :D .

[@amperak]

Nejhorsi věc! Nenavidel.jsem to.

[@vaclavberanek2988]

Ještě se vrátím k Polsku a že tě lidé kamenují že to vyprávíš špatně. A dotazuješ se jak to teda má být a podle čeho. A nikdo nechce poradit. Oni mají v jedné věci pravdu. Ona totiž neexistuje instalace která je stejná. Vycházet by měl člověk z norem. Jiné to bude u instalace starší, jiné u novostavby. Zrovna u Polska nemohu souhlasit. Říkáš že mají průřez 10 a mezi domovním rozvaděčem a ELM neřeší že je průřez 6. To možná, ale pokud je veden kabel z ELM do domu v TN-S, pokud je v TN-C což bude více případů je průřez PEN jasný. Jako další každá nová domovní instalace má svoji HOP, někdy přímo v DR, někdy blízko něho. HOP je napojena na základový zemnič, proto se nedivím že je nazajímá co je mezi domem ELM, nebo HDS. U staršího domu je to již obtížné, HOP tam vůbec být nemusí. Proto ty reakce odvolávání na projekt. Je zcela jedno zda je hromosvod instalován, nebo ne, panely a souvisejicí kovové hmoty musí být spojeny a uzeměny, pro vyrovnání potenciálu. Můžou být průřezem 6 pokud se nepředpokládá že vodičem poteče nějaký bleskový proud. Jinak průřez 16. Projektant dává většinou 16 protože tím nic nezkazí. Jinak nechápu kde si sebral že na konstrukci panelů je napětí z důvodu střídače? Kde by se asi vzalo napětí AC ze střídače? Možná DC. Jestli tomu tak je, jedná se o poruchu a je třeba ji najít, rám nemůže být nijak spojen s DC obvody střídače. Ani jeden pól panelu není nijak spojen a dle většiny výrobců ani nesmí být spojen se zemí, na to inteligentní střídače upozorňují. Konstrukce se uzemňuje, aby konstrukce rámů byla na stejném potenciálu, nebo při poruše. Ne z důvodu bleskového proudu.

[@amperak]

jasně, chápu, je to složitější. ale ve výsledku se dostaneš do určitých "vzorových" řešení co jsou dobře. například ten dehn je dobře. k tomu napětí na rámech. DC obvody MPPT je u střídačů propojen s DC obvodem střídače, tudíž je tam střídavá složka oproti zemi a FVE panely jsou jeden velký kondenzátor, kde jedna elektroda jsou články a druhá je třeba plechová střecha, tam to je znát. a skrze kapacitu tě to nakope. určitě jsi zažil, že tě někdy kopl plně funkční přístroj dvojité izolace. to je tím, že se kapacitně přenáší AC napětí. každopádně souhlasím, že panely musí být uzeměny a už je kupodivu jmenovaná firma uzemuje

[@nextlevel2060]

Dobrý den, z těch tajnůstkářů bych si nedělal těžkou hlavu - dělají chytráky a pak zjistíte, že v projektu žádné uzemnění nemáte :-) Prostý rozum mi říká, že správně je to tak, jak popisujete na začátku - samostatné uzemnění pospojením panelů a zemnící deskou v zemi a pak přes přepěťové ochrany do domu - předejdete tak zmiňovaným problémům a máte klid. To že na to i renomované firmy hází bobek je dáno tím, že zřejmě spoléhají na mizivou pravděpodobnost úderu blesku do domu s tím, že to způsobí požár nebo větší škodu a také s tím, že následná vymahatelnost je také díky nejasnostem v instalaci v podstatě nulová.

[@amperak]

já na to přišel. nedělají vubec uzemění, jen pospojení a ochranu před bleskem si zákazník musí sám dořešit.

[@jakubsimek2720]

@@amperak Pospojení jakou formou? Konstrukce mezi sebou a ZŽ do domu na MET alternativně na PE technologického rozvaděče? Tohle spousta elektrikářů vidí kvůli riziku zavlečení bleskového výboje do domu jako největší zlo. Paradoxem je, že jeden odborník řekne vždy spojit s hromosvodem a druhý odborník nikdy s hromosvodem nespojovat, je to peklo tahle problematika :D Souhlasím, že při pohledu na téměř libovolnou instalaci není vidět ani samostatné uzemnění ani připojení konstrukce k hromosvodu. 90% instalací má buď ZŽ na PE nebo možná nic? Teď jsem viděl instalaci od renomované nejmenované firmy, kde je dodržen 0,5 m od hromosvodu a tím to komplet končí. Ani pospojení, ani připojení k hromosvodu, ani samostatné zemnění..nic. Možná to řeší nějaká kouzelná věta v předávací dokumentaci? V revizi?

[@michalvojacek9319]

Ahoj, po dlouhém zjišťování jak na tuto problematiku jsem došel k naprosto stejnému názoru jako ty. Každý říká něco jiného a vzájemě si odporují (elektrikáři, projektanti, revizáci). Z dohledaných zdrojů se mi zdá nejrozumější tento pán zde kzbin.info/www/bejne/oWO1l39sd7pnmNU a dále doporučuji i další videa na téma FVE jako např. toto kzbin.info/www/bejne/gmGUZp5sbL55odU

[@amperak]

Mohu doporučit oba kanály i obě videa. Zajímaví je, že na schematu tam nakreslil tu svorkovnici HOP, jenže tu já třeba mám v nožových pojistkách. najednou vzdálenost celekm. u některých to je i 20m. zatím jsem nikdy neviděl, že tby tam natáhli u někoho doma kabel.

[@fve]

Toto video mi úplně mluví z duše. Řeším několik FVE s plechovou střechou. Různí projektanti ti, odpoví na stejnou otázku různě, podle toho, co se učili, nebo jsou zvyklí používat. Mám pocit, že je lepší používat zdravý selský rozum. Neuzemňovat panely se mi dost příčí. Udělej video o požárech elektráren. Podle mého dost podceňovaná problematika. Konektory po pár letech nemají šanci těsnit ...

[@amperak]

požáry FVE jsou problém, ale bude to taky ve videu.

[@Sett86]

Je jedno, co se kdo učí. Podstatné je co může, nebo nemůže použít pojišťovna jako záminku pro krácení plnění když to shoří. A v případě hromosvodu na plechové střeše je odpověď poměrně jednoznačná - nemá tam co dělat a riziko požáru (zanedbatelně) zvyšuje, místo aby chránil. Jediné neprůstřelné řešení je hromosvod oddálený, a nebo žádný pokud jsou na to podmínky. Panely se pak chovají úplně stejně jako plechová střecha, jen s tím rozdílem že jsou přes minimální odpor spojené s nejdražší elektronikou v domě a s nejnebezpěčnějším hořlavým materiálem v domě. Připojení na jednotný potenciál NENÍ řešením odpovídajícím dle ČSN EN 62305, čili kdo připojuje panely na hromosvod, automaticky k tomu dodává svoji hmotnou odpovědnost.

[@davebrno6593]

@@Sett86 Co kdyz je pulka strechy titanzinek a pulka taska, kde jimac je na obou stranach hrebenu a hromosvod je pak veden pod hrebenem a po obvodu TZ strechy a sveden na kazde jedne strane domu fasadou dolu? Jak zde udelat spravne uzemneni FVE? Firma navrhuje reseni - odstupova vzdalenost na casti s taskou, a prepetova ochrana na strane TZ...o uzemnovani extra 16kou, nebo pripojovani na hromosvod nebyla rec. Dik

[@NnetTucnak]

Ahoj, pokud nemůžu projít domem na HOP, je možné požít hromosvod u paty doma jako pospojení pro přepěťové ochrany? Hromosvod je napojený na ekvipotenciální svorkovnici domu....

[@amperak]

no... záleží na revizákoj. ale měl bys jít do HOPky. Já bych OK řešení viděl napojit další vývod v zemi ze zemniče, udělat další HOPku a z ní natáhnout kábl na přepětovku. to dle mne už projde vpoho. dvě HOPky mít mužeš.

[@ladislavbanyi8525]

dobry den, kde zapojit u fotovoltaiky na bojler vystup //PE// Z PREPETOVEHO CHRANICA,DIK

[@amperak]

16mm2 kabel na HOP. a opravdu mi to musíš psát stokrát pod každé video?

[@jobik6462]

Ja teda nevim, ale me bylo receno, ze FVE se uzemnuje 16mm² k HOP a kdyz neni dodrzena vzdalenost od bleskosvodu, tak se jeste pripoji k bleskosvodu, aby to nepreskocilo.. A kdyz bleskosvod neni, tak se to jen uzemni.. A s tim Solidsun jsi to myslel jak? Jako neuzemnit je dobra hovadina, kor jestli ti to nakope.. Vleze ti na strechu pokryvac, nafackuje mu to a jeste sleti..

[@amperak]

to jen brní, ale už to uzemnují :D prej kvuli nějakému videu :D

[@godmars11]

Jinak mas pravdu je to velky problem a nikdo nevi jak to poradne resit

[@jaroslavveselsky]

Konečne som dal dokopy ochranu panelov pred bleskom a prepätiu. kam ti to mám poslať? ak chceš

[@amperak]

na mail klído

[@miroslavbele7568]

Ahoj. Jsem projektant vytápění a je v tom prostě bordel. Já když dělám termické panely (čistě ohřev vody). Tak mám jasně dáno min. 60 cm od hromosvodu a uzemnění se neřeší. Ale jak říká @amperak nikde to není přesně dané. ČR ještě nesjednotila normy. To se teprve chystá. Jen je škoda, že se to nezvládlo před FV boomem.

[@amperak]

u nás se nezvládá nic včas. jen blbě kecat o něčem, čemu nerozumí a dělat tak, aby byl úplatek.

[@srotovnikabc6919]

Jak muze CR sjednotit normy, kdyz do toho kecaji z EU, kteri toho umi cim dal mene. Jak pisu jinde, tech 60cm je obecne nesmysl. A nepripojit na hreben bleskozvodu kovove panely je take nesmysl. Uplne jedno, zda 30cm, nebo 2m. To je opet jen metoda, jak pomoct blesku do baraku. Nereknu, kdyz jde o plechovy ram, ktery nikam nepokracuje. Ale fotovoltika, nebo termika prece pokracuje dolu. ...pak muzeme dat rozcestnik, medeny uzemneny rozvod je ok, voda privedena plastem je zase neco jineho.

[@vladimirmahr5692]

Jak to, že termické panely, které jsou na střeše nemusí být uzemněny ? Přeci do nich hrom může přímo udeřit popřípadě v nich indukovat přepětí ?

[@jurajha]

Hmm, vzdialenosť "s" sa nedá určiť len tak pohľadom na barák a ani sa to nedá zovšeobecniť na 6Ocm. Ale dá sa to vypočítať :) Pri zemi je "s" nula a smerom na strechu a aj na streche rastie. Už len posunutím zachytávačov sa vám mení. A ak je na vzduchu 30 tak cez murivo je dvojnásovný. A všetko to závisi od sile blesku, ktorý zasiahne objekt. Pri triede III sa počíta so silou 100kA. Ak bude blesk silnejší aj "s" bude väčšie a naopak. A ak mi nevychádza "s" pre nejakú stavbu, je možné použiť napr HVI vodiče ako bolo spomenuté vo videu.

[@Odisovic]

Řeší to norma na LPS, kde je dána vzdálenost S a tuto musíš dodržet, jinak musíš pospojit. Ty to děláš podle návodu nebo těch 60cm říká jiná norma?

[@adamczernek1736]

Ahoj amperak. Mam plechovou krytinu, plánuji klasický hromosvod a zvažuji i FVE. Správně bych měl mít k FVE izolovaný hromosvod, anebo klasický bez FVE. Jenže izolovaný nechci platit, a co jsem počítal tak dnes by mi už FVE dávalo smysl. S kvůli plechové střeše nebude dodržena. Co je menší zlo? Jak by jsi to řešil? Propojil FVE s klasickým hromosvodem na střeše? Nebo propojil na fasádě a žlutozelený od FVE do rozvaděče? Případně ještě jinak?

[@amperak]

Podle projektu. Plech je vodič, vzdalenost nrlze dodrzet, je to jasné.

[@joev8085]

JJ, mám také naTiZn. S nejde dodržet. Konstrukci zemnit 16mm2 a svodiče typu 1+2

[@DavidHlavacek1]

Když v projektu od dehnu vyjde na průměrný domek jeden jímač s jedním svodem izolovaným, tak se to cenově za materiál hýbe kolem 30 tisíc

[@Odisovic]

Prý "Polsko a jejich fyzika blesku", opravoval jsem po 4 českých firmách, je to běžný standart v ČR, Poláci nejsou horší jak vtipně říkáš, jsou úplně stejní jak drtivá většina firem v ČR. Navíc, když tam není LPS, ty uzemněním prakticky z FVE uděláš LPS, tedy musíš mít rizika+PD+revizi z důvodu , že jsi zákazníkovi kromě FVE vytvořil i LPS.

[@amperak]

jo, i po českých patlalech je to problém.

[@petrapetra6259]

A co s panely, umístěnými na garáži nebo hospodářském přístavku - přízemním? Taky by měl být hromosvod nebo stačí uzemnit tyčemi?

[@amperak]

Polud to uzemnis na tyce, delas hromosvod z panelů. Lepsintonje mit v ochrannem pasmu hromosvodu.

[@markyzdesade932]

len klud .tiez ma to kopalo tak som panely uzemnil na hromovod klasicky ako si to nakreslil na 1 obrazku a teraz premyslam o tych troch tyciach a zabit to do zeme..tesim sa na ohrev vody dik.

[@rostislavhruska8601]

Jak to vyresim na kovovem zabradli lodzie na jejiz bocni zdi vede hromosvod? Muzu to cele propojit s uzemnovacim kolikem v zasuvce? O co to zabradli s panely uzemnim ve ctvrtem patre bytu sakra?

[@amperak]

jak daleko je od zábradlí svod hromosvodu?

[@vaclavberanek2988]

No jako úvod do hromosvodů dobrý, obdivuju tě že to vůbec děláš. Na druhou stranu se mě zdá že potom videu je každý specialista na hromosvod a uzemění. Jen bych řekl že všechny případy hromosvodu jsou špatně. Ono opravdu nechceš aby ti říznul blesk do budovy, to už je extrém a buď si jistý že tam můžeš mít vzdálenost jakou chceš, HVI vodiče, přepěťovky a vše půjde stejně do kytek. Je to jen výborná věc pro pojištovnu že tam hromosvod byl. Jaké je výdržné impulzní napětí panelů 2,5kV? Panely půjdu do kytek, bezpečně. Střídač asi také. Nikdo nikdy nezaručí jaké hodnoty bude v daném místě blesk mít. Takže nějaký 100kA, 200kA jsou jen výpočty normotvůrců a ročních úhrnů za nějakou dobu. Tak potom k čemu hromosvod, jen snižuješ riziko zničení spotřebičů. Žádná firma ani norma nemůže zaručit že tě hromosvod bezpečně ochrání. A když hromosvod nemám a začnu něco bastlit a zakopávat tyče. Pokud zemnič nezměřím je to hořší než lepší. Zkrátka lépe žádný hromosvod, než nově instalovaný se špatným zemničem. Problém je že si chceš FVE nainstalovat, koukáš po každé koruně a nakonec zjistíš že musíš předělat celý hromosvod s HVI. No bude to asi 1/3 možná 1/2 z ceny FVE aby si vše opravdu dodržel.

[@amperak]

s tím souhlasím a hodně lidem to říkám. hromosvod ani přepětovka nic neochrání, jen snižují škody vlivem úderu blesku.

[@Sett86]

Ale to je přece celá pointa. Ty normy jsou nastavené tak, aby byla přiměřená míra rizika. Uděláš to líp? OK, nedá se nic dělat, tady jsou peníze z pojistky. Ojebals to? Zaplať si sám!

[@vaclavberanek2988]

Jaká je to pointa? Normy se stále upravují, vylepšují, aby ochrana byla efektivnější. Pokud se budeme bavit materiálně, ano je to zmenšení rizika a to hraje hlavně pojišťovnám do karet. Předchozí norma byla mírnější. Když to vezmu z lidského hlediska, byl člověk méně ceněný, když na domu stačil pouze jeden jímač a jeden svod? Mě prostě vadí, že v elektroinstalci jsou tak nějak dané hodnoty, určité stavy, kde se dá něco předpokládat s jasným výsledkem. Ale u hromosvodu je to příroda a té zatím nikdo nedokázal poručit. Můžu udělat opatření za statisíce a smát se ostatním že to mají "ojebané" a jednou je to může trefit. Bohužel se může stát že to trefí mě a zjistí se že ochrana měla být ještě větší a nestačila. Problém potom nastane že škoda může být menší než instalace hromosvodu a přepěťovek v desítkách až stovkách tisíc a pojišťovna se může kroutit s vyplacením takové částky na rekonstrukci hromosvodu a vzniklé škody. Prostě lidi z vydaných peněz chtějí aby byl užitek, dát 80tis. za hromosvod si hodně promyslí. @@Sett86

[@istvaniriel6559]

Uzemnění pomocí zemnících tyčí, pokud nemáte na daném objektu bleskosvod. Jelikož, není-li přítomen bleskosvod, tak tímto zapojením vlastně vytvoříte ,,bleskosvod" který ovšem nebude mít parametry bleskosvodu ale bude ,,přitahovat" blesky. A až jednou do těch panelů práskne tak to celé zahoří a ten blesk možná někoho zabije. P.S.: Uveďte normu podle nichž by toto bylo v pořádku. Takže není-li bleskosvod, tak neuzemňovat. Jak to udělat, je-li bleskosvod je vysvětleno principiálně zde: kzbin.info/www/bejne/gmGUZp5sbL55odU

[@istvaniriel6559]

A ještě doplním, že projektant by si měl klást otázku, jestli v případě instalace panelů na střechu objektu bez bleskosvodu nebude nutné ten bleskosvod na objekt doplnit.

[@amperak]

To video je vztekací spíš a snažím se tam divit nad tím, co jsou schopni někteří tvrdit. To co říkáš je uplně stejné s tím, co máme v projektech, to co přednáší ve videu opět odpovídá projektům. Na základě tohoto videa firma SolidSun uzemnuje už panely... :D

[@KorbenDalasCZ]

Takže jestli to chápu správně rámy panelu pospojovat a svést na hlavní zemnič budovy - HOP/MET, a to stejný usměrnovač a další komponenty.

[@amperak]

není to tak jednoznačné

[@jirivlcek6280]

Ahoj jseš frajer 🙂👏👏👏👍

[@jiriptacnik2314]

Souzním se závěry. Do baráku/k baráku vede PEN, ten se rozdělí na PE a N, přičemž PE se uzemňuje na HOP/MET domu. Každý dům by měl mít svoje uzemnění. Tuším pod 10 Ohmů. No, náš starej dům ho sice historicky měl, ale stav bude k ničemu, takže jakoby neměl (což bude případ dosti lidí), ale však co, DS má uzemnění dobrý (2 Ohmy má být jejich cíl tuším). Co jsem načetl, tak se mi zdálo poměrně logické, zemnit panely (eventuálně přepěťovky) právě k patě domu (což je něco jinýho, než to připojit na hromosvod na střeše, i když se to nezdá) na hlavní zemnící bod, kterej ovšem musí za něco stát. Protože u mě nestojí (haha), tak mám svedený zemnění rámů panelů na vlastní tyče, tak přepěťovku na vlastní tyče (kterých je opět dle diskusí pro 10 Ohmů potřeba docela dost, nebo rozkopat půl zahrady a položit pásek), ale i když jich mám málo, tak panely mi nekopou. Jiná věc, co mě straší je ale vyrovnání potenciálů, což při různém zemnění asi může být problém.

[@amperak]

panely přestanou kopat ikdyž strčíš do hlíny 20cm roxor a na to je uzemníš. ten proud je malý ke kopání. Já mám HOP na PENu v nožovkách, jeho kvalita je dle mne mizerná. naštěstí bydlím v údolí a blesk tu praští všude jen ne do FVE. a to ještě máme na kopci ocelový stožár s anténou :D Ty právě nemužeš použít pospojení sítě, protože když praští blesk, tak máš hrozně velké přepětí. takžense panely uzemní na HOP a případně to se ještě dpojí s zemničem bleskosvodu aby nemohl blesk přeskočit na rámy panelů a pak do FVE. A ty panely musí být v kulové ploše bleskosvodu, což často znamená nutnost prodloužit jímače.

[@JanKajzar-pi2iz]

No to je nadělení. K uzemnění se vyjadřuje skoro každý. Díky naší rozvětvené soustavě norem už ani nikdo neví, jak se to má dělat. Já se pro zajímavost dívám na elektrodieselagregáty na různých zábavných akcích. Kolik z nich je opatřeno zemněním? Zpravidla žádný. Přestože je to uvedeno v návodu. Když jsem se zeptal jednou chlapíka u takového agregátu jestli to zemní, řekl, ne. Když si spočítáte, jestli by to vyřešila jedna zemnicí tyč, tak asi ne. Tři možná. Ale kdo by to zatloukal?

[@amperak]

Tam tonje jeste ok, protoze zem je od centrály natazena na vsechny atrakce. Ale souhlasim. Kdo by to zatloukal, funguje to i bez toho

[@moze-theonlyone]

Mám lepšiu otázku, kto by to odtiaľ vytiahol, keďže pozemok nakoniec musí odovzdať v pôvodnom stave ?

[@JaneKLX]

Neví někdo, jak jsou uzemněné PV panely na kosmické stanici, která využívá energii právě z těchto panelů? Nebo celkově jak je provedená elektroinstalace na takovém místě? 🙂 Každý trolejbus má detekční zařízení pro kontrolu nebezpečného napětí na kostře, protože vůz není uzemněný jako třeba trmavaj, která má kovová kola v kontaktu s kolejí ... a na vstupu má tb cca 700V DC a výkon motoru cca 300 KW. Nebylo by fajn, aby norma pro budování obsahovala povinnost mít v sestavě takové detekční zařízení citlivější než přepěťovka, která zareaguje až prakticky zpětně potom, co dojde ke kontaktu s el. proudem? Nebyla by to skvělá užitečná prevence - pískátko, které vám nic neodpojí, ale informuje o možném problému?

[@amperak]

ale to FVE má. kdyxž se zhorší parametry, střídač napíše hlášku "chyba izolace" a odpojí panely.

[@JaneKLX]

@@amperak Ono i některé střídače v sobě mají integrované pojistkové odpínače, přesto dáváme externí odpínače, byť normu na odpojení panelů jsme splnili konstrukcí střídače. Jak je tedy možné, že může být na neuzeměných panelech a kovové montážní konstrukci napětí, jak říkáš ve videu, když střídač odpojí panely při chybě izolace? To jako s ohledem na význam slova k porušení izolace na panelech nedošlo? Není na nich nebezpečné napětí? Má tvůj návrh fve pro bojler s řízením stykačem takové zařízení, které hlídá poruchy izolace, že panely odpojí? Mají to bojlerové střídače prodávané běžně v malobchodu? Mají to často používané regulátory Victron, epever, ... ? Měl jsem na mysli externí DETEKČNÍ zařízení, které by monitorovalo všechny prvky fve prakticky v jakémkoliv možném i nemožném zapojení. Jak se říká, 2x měř a jednou ...Prostě externí doplněk nebo i součást normy. Pokud je reálné, aby bylo napětí na panelech a fve normálně funguje, tak je i velká pravděpodobnost, že například šroubem pro upevnění háku se v krokvi spojíme s nějakým šroubem upevňujícím z vnitřní strany například kovovou konstrukci pro sádrokarton a toto napětí si přeneseme do celé vnitřní konstrukce .... a půser může být na světě i bez kontaktu s panely. Když jsem dělal sádroše, tak v žádném návodu nebylo, že by se konstrukce pro něj měla uzemňovat, takže ji uzemněnou nemám. Byl to jen námět k zamyšlení, protože mi přijde nezodpovědné, jak se v návaznosti na možná rizika neřeší naprosto základní normy nebo širší forma "elektrické" a požární bezpečnosti. Ale to není nic proti tvé tvorbě.

[@amperak]

@@JaneKLX Vidíš! a prot se panely mají uzemnit. protože právě neuzeměné panely nedokáže žádné zařízení při poruše detekovat. nemá jak. detekce totiž probíhá oproti zemi. měří se izolační odpor. Pokud rámy neuzemníš, vyskytuje se na nich vždy potenciál oproti zemi a ten je třeba svést. k té kosmické stanici, ta je uzeměna za kovocý rám, ze kterého je vyrobena. stejně, jako v autě je uzemění karoserie vozu. řešení ohřevu pro boiler stykačem odmítám rozvádět, jelikož to je řešení prezentované jako bastl tlačený na cenu a primárně pro dočasné užití. střídače typu BEL jsou na tom podobně. jenže jejich soustava je soustava IT, pokud jsou panely uzeměny a boiler taktéž, nemůže dojít k úrazu při poruše, k urazu muže dojít až úpři druhé poruše systému a to se stane systém nefunkční. je to velký rozdíl oproti ongrid řešení, kdy k urazu může dojít už při první poruše nebo i za provozu, protože nepracuje v izolované soustavě. bateriové MPPT mají uzeměn zase jeden konec panelů a detekce tam je nějaká. ne izolace ale. opět, pokud je konstrukce uzeměna, tak nehrozí roziko. samozřejně při opravě nebo údržbě elektrického zařízení je potřeba pracovat v souladu s nějakýma bezpečnostníma pravidlama. a ne jak někteří, kteří se nebojí ničeho. doufám, že už to chápeš, jak to funguje. jinak k ohřevu TUV lze realizovat detekci poruchy bez problému, otázka je cena.

[@JaneKLX]

@@amperak Díky moc za vysvětlení. Jako automechanik vím, že uzemnění je na kostru karoserie a pokud to platí i něčeho tak sofistikovanýho, jako je kosmická stanice, proč je to kurwa tak nejednoznačný u FVE? Je to směšný :-) :-) Když se bavíme o "polském" uzemnění přes 6 mm2 vodič DS, nemůže být další argument proti tomu ve smyslu: když dojde k nějakému výboji, indukci a vůbec nemám ponětí, jak to nezvat ...prostě blesk, tak kapacitu tohoto uzemnění naplní svádění přepětí z přepěťových ochran jednotlivých stringů a to, co by ještě přišlo z konstrukce a panelů by vlastně narazilo něco jako do zdi, protože 6 mm2 vodič má limit zaplněný? Vím, že jsi tento limit vodiče zmínil, ale ne v souvislosti celého systému, kam spadají i přepěťové ochrany. Asi si budu muset udělat nějakou tabulku + a - jednotlivých způsobů uzemnění a selsky vydedukovat pro sebe to nejlepší, když už tu není jednoduchá norma a každý výrobce si může své zařízení pro stejný účel vyrábět tak, že ve skutečnosti nelze tyto výrobky zaměňovat. To je jako by si každá automobilka vyráběla svůj benzín, který by nešel použít do motoru jiného výrobce, ...

[@pavelstumpf4783]

Podle mě je nepřípustné, aby do panelů, které jsou svedeny do obytné budovy, udeřil blesk, proto je pokaždé nutné navrhnout oddálený hromosvod, v jehož ochraném prostoru budou všechny PV panely. Uzemnit panely a konstrukci samostatně je určitě důležité, ale stačí na HOPku. Uvažovat, že blesk vám svede CYA 16, je velká naivita.

[@josefnet657]

Ahoj. Dík za video. Dost mě pobavila ta nejednotnost názoru u "odborníků". Mám ale jeden dotaz k budoucí realizaci mé FVE na pultové střeše s plechovou krytinou a hromosvodem. Až doteď jsem jsem uvažoval o realizaci dle DEHN a variantě, kde není dodržena vzdálenost S. Setkal jsi se s takovou realizací a máš pro mě nějakou radu? Dík :)

[@amperak]

ano. není dodržena vzdálenost, protože to je plechová krytina a plech vodí. takže katalog dehn a nedodržená vzdálenost :)

[@TomasFuk-mm8sb]

Ahoj, tak par poznatku jak to řeším jako projektant - analyza rizik dle 62305 (jeste se me nestalo ze by vyslo "s") - plechva strecha, okapy, aneteny, komin, odvetravani, parapety, stavajici hromosvod(34 1390) atd. Tak to delam tak ze panely jsou umísteny v ochranem uhlu jimaci tyce, panel je pripojen na svody přes jiskriste, DC vodiče - pripojeny pres jiskriste na hromosvod, u vstupu do objektu prepetová ochrana T1+T2 na DC kabelaz + 16cya z HOP) U menice svodič T2 na DC straně a na straně AC + 16cya na HOP. - Pokud to delam blbe tak prosim o radu jak jinak to delat

[@amperak]

to jsou velké firmy ne? že máš dvě přepětovky, tj vzdálenost panelů je víc jak 10m Pokud je střecha třeba bramak, tak ti S musí vyjít ne? když prodloužíš jímač. otázka pak je, jestli je lepší menší výkon FVE nebo nedodržet S

[@TomasFuk-mm8sb]

@@amperak i rodine baraky prepetovky maji byt dle 33 2000-7-712. jde o to ze u RD vyjde s kdyz maji na strese 6-7kWp ale kdyz se ma dat 10 tak neni prostor - musis brat i vzdalenost od ryny, okapu (pokud jsou kovove a maji byt spojeny s hormosvodem)

[@mweinfurtner]

Uzemnění panelů z důvodu ochrany před nějakým tím napětím ze střídače asi lze přes domovní rozvod ( jaký je zdroj toho napětí ze střídače, proč tam vzniká a jak tvrdý ten zdroj je ? ). Z hlediska ochrany při zásahu bleskem, je logické svádět to mimo domovní rozvod, anšto blesk má obří energii.

[@karbanatek99]

Řeknu pikačovinu, jakožto neelektrotechnik s tím že nemám vůbec žádnou zkušenost s instalací FVE. Nešlo by mít ty panely propojeny stejnym zemnícím vodičem s domovním vodičem(přes tavnou pojistku) a zároveň i s hromosvodem?

[@PS3ojKar]

🔝🔝🔝

[@bleskozvody]

Dobrý deň. Fotovoltaické panely sa musia uzemniť na základový zemnič budovy. A bleskozvod musí mať samostatne Zem.sus. A zatiaľ mojich skúsenosti je najlepšia ochrana oddelený bleskozvod ESE. mimo objektu.

[@amperak]

týjo, vybudovat jímač vedle oběktu to by byl masakr, ale věřím, že by to bylo nejlepší řešení, vlastně to je řešení průkopníka hromosvodů, Diviše.

[@jaroslavpribula5393]

Alebo veľky orech vedľa baraku!👍😀

[@Jazz4Rest]

Podle mě je nepřípustné, aby do panelů, které jsou svedeny do obytné budovy, udeřil blesk, proto je podle mě nutné navrhnout oddálený hromosvod, v jehož ochraném prostoru budeu všechny PV panely. Uzemnit panely a konstrukci samostatně je určitě důležité, ale stačí na HOPku. Uvažovat, že blesk vám dvede CYA 16 je hloupost.

[@Janice-Codienergy]

Ahoj, příteli, viděl jsi můj vzkaz? Rádi bychom vás pozvali k testování našich lithiových baterií a těšíme se na vaši odpověď

[@oldrichkorinek7251]

👍👍👍

[@MarekMilfait]

Z tohoto videa nejsem vůbec chytrý. Takže bleskosvod mám naplánovaný takto: Pásek v pasech, z něho drát vytažený do desky a spojený s kari, plochá střecha, 6x svod po fasádě, vysoký bleskosvod, aby koule vycházela nad fotovoltaikou. Když mi to pak firma připojí jako v Polsku, já si ohlídám silnější drát do elektroměru, tak by to mohlo být OK ne?

[@amperak]

já z toho taky nejsem chytrej, zapojit dle katalogu Dehnu. propojit zemnič instalace i hromosvodu, což dnes u novostaveb je normální a panely uzemnit taktéž. ono když hromosvod instalován je, FVE lze instalovat bez problému, zde se asi ví jak na to. porad se s hromosvodařem kdyžtakt a ty jímače by to chtělo aby FVE nestínily

[@Tom_Snehulak]

Zdravím, měl bych dotaz jako úplný lajk :) Jak by to mělo vypadat když bych měl fve + montáž na plechovou střechu + bez hromosvodu. díky tom

[@ladislavtucek7974]

Koukám na střechu - dvě sady panelů od sebe cca 1,5 m a mezi nima svod hromosvodu holým vodičem - obě sady panelů spojeny přes mezezu 1,5m a kabel přehnut vrchním obloukem přes svod hromosvodu (výstup z panelů na vnější straně takže v pořádku) - otázka jak dlouhý HVI kabel by odstranil dle mě nebezpečné křížení těchto dvou vedení?

[@amperak]

Dle meho laickeho pohledu asi 2m dlouhý, alw zavolal bych na to odbornika

[@ladislavtucek7974]

@@amperak ono to není na mé střeše a tak foto jsem nemohl dát , dík za reakci :-)

[@pbasista]

10:30 Čo myslíte tým, že panely sú galvanicky spojené "se sítí" cez usmerňovač? Aký úsmerňovač máte na mysli? Ak tomu správne rozumiem, v tejto časti hovoríte o situácii, kedy kostry panelov *nie sú* navzájom ekvipotenciálne prepojené. A teda nie sú ani uzemnené. Spomínali ste, že takýto typ zapojenia používa firma SolidSun. V takejto situácii teda nerozumiem tomu, ako je možné mať na kostre panelov akési AC napätie. Všeobecne kostra panelu predsa nie je vodivo spojená priamo v paneli so žiadnym z DC výstupov panelu. Vy však hovoríte o galvanickom prepojení "se sítí" cez akýsi usmerňovač. Vôbec takejto úvahe nerozumiem.

[@amperak]

střídač se chová jako usměrnovač, tj na panelech je usměrněné střídavé síťové napětí. Pokud se dotkneš holého libovolného drátu plis nebo mínus vedoucího k panelům, tak tě to spolehlivě zabije ne proto, že na panelech je DC napětí, ale proto, že sítové napětí je usměrněno střídačem. je to horší, jak si sáhnout na fázi v zásuzvce. Protože tam je střídavá složka, tak se to napětí přenáší kapacitní vazbou na rámy panelů a ty pak kopou, proto se uzemnují

[@pbasista]

​@@amperakAkú presne situáciu máte na mysli? Asi všetky meniče napätia z DC na AC obsahujú striedač v nejakej forme. Ale typicky obsahujú aj transformátor. A teda DC časť a AC časť meniča *nie sú* galvanicky prepojené. Viem si predstaviť menič, ktorý je stavaný na vysoké vstupné DC napätie a z neho priamo cez striedač a bez transformátora vyrába striedavé AC napätie požadovanej veľkosti, napríklad 230V, a frekvencie, napríklad 50 Hz. Hovoríte o takomto type meniča? Bežné nízkonapäťové meniče však typicky obsahujú transformátor. Ak si niekto kúpi takýto menič, napríklad z 12 V DC na 230 V @ 50 Hz AC, tak podľa Vášho vyjadrenia, ak tomu správne rozumiem, by sa na DC póloch meniča malo ukázať napätie z AC časti? Nedáva mi to zmysel.

[@tomaskozler4856]

a jak to dělaj jinde ve světě a ne jen v Polsku?

[@godmars11]

Dobry Amperaku ale to si nemuzes vymenit tu fixu

[@hackintoshslovakia368]

dakujeme, sranda ze je vobec mozne aby bolo viac sposobov ako to firmy zapajaju a neexistuje v state autorita (urad) ktory jasne povie a zaroven ruci za to ako sa to ma spravne robit a zaroven postihuje basou tych co to spravne nerobia, ved tu ide o ohrozenie zivota ked je to na picu zapojene

[@amperak]

problém je taky špatný překlad norem. například naše vychází z německých a údajně je někdo chybně přeložil. napžíkladf může a musí a pak je v tom guláš. ale obecně na tohle existuje víc řešení, které odpovídaj analýzte rizik, ale pak se dopracuješ k jednomu.

[@abraxasivo]

Totálne triviálne zapojenie, ale nik nepovie prestne , ako to má byť. Aj keď je to podĺa normy, tak blesk môže uškodiť. Asi sa treba vykašľať na normu a urobiť to podĺa seba, teda aj podľa teba , lebo to má logiku. Tie normy treba dodržať, keď si človek chce poistiť barák. Aby sa poisťovňa nevyhovárala, keby došlo k nejakej ujme pri zásahu objektu bleskom. Blesk je beťár a robí si čo chce. Cestičky si nájde rôzne aj s ktorými by človek nerátal. Bude to tým vysoko prevysokým napätím. Ja som mal doteraz šťastie , ake aj tak pre istotu do zmlúv na dielo si dávam, nezodpovedám za živelné pohromy ani za zásah bleskom do objektu. Radšej nebudem písať čím sa živím.

[@Dave-jj9gf]

Super, jak daleko od sebe dát ty 3 zemnící tyče ?

[@amperak]

Minimalne na delku tyče

[@jaroslavveselsky]

Zdravim, podľa môjho názoru, panely majú byť ochránené oddialenym bleskozvodom. A panely majú byť pripojené ako všetky spotrebiče na ekvipotencialnu svorkovnicu. Keď nie je na objekte bleskozvod, nepripojoval by som panely k ekvine, lebo by som si stiahol blesk do objektu. Čo sa týka plechová strecha s bleskozvodom to teraz riešim. Aj plechovú strechu bez bleskozvodu.

[@amperak]

nevím jak to vidí blesk, ale přijde mi fuk, jestli si do instalace dotáhnu blesk poi DC vedení, nebo po zelenožlutým. jen v tom DC vedení, to to vrazí z rámu do článků a to jsou panely mrtvé pak. plechová střecha s hromosvodem je nedodržená vzdálenost S

[@usmivacek]

Solid Sun to nedělá špatně . WoltAir mi také panely neuzemnili a napětí na nich nemám. FV panely jsou elektrická zařízení s označením třídy ochrany II. Měřil jsem to i v létě a nejsem si jistý, že by mě mohlo 0,1V ohrozit - upozorňuji, že mám měřák FLUKE T5-600 u kterého těch 0,1V občas problikne i když nic neměřím. měřil jsem to, protože občas panely omývám mopem (důvěřuj, ale prověřuj) hlavně v květenu - pyl a v listopadu to podělané jehličí, které drží na tom skle jak přibité. A co se týče úderu blesku? pokud jsou ty panely svedené přímo proti zemi tak mi to odpálí panely DC rozvaděč a pravděpodobně střídač to samé se stane i když to neuzemním. pokud to svedu do HDR tak to odpálí FV, DC střídač vše v domě. chránit se proto blesku tím, že vše pospojím na jeden potenciál je opravdu odvážný počin.

[@amperak]

měřil jsi střídavé napětí oproti zemnímu kolíku v době provozu FVE? na úder blesku se vyjadřovatz nebudu, ale dodám, že neuzeměná konstrukce je uzeměna práve tím DC vedením co vede do střídače. udělat dobře uzemění FVE a hromosvod je problém.

[@LeonardodaVinciXIV]

Tak snad existují nějaké fyzikální zákony a z nich by měly vycházet všechny normy nebo ne?

[@abraxasivo]

Blesk je beťár nevyspytateľný. Asi sa ťažko overuje funkčnosť daných noriem.

[@Passco666]

Si zisti ako sa tvoria normy ;) trebars tie nase su derave jak ememtal a radsej sa rusia stare ako by sa robili revizie

[@davidhastaba]

Fyzikální zákon je jedna věc a jak ho zohlední norma v praxi je věc druhá. Strom s jabkama padajícíma na hlavu: 1. norma - postavte pod stromem stříšku, která odolá pádu jablka o hmotnosti H z výšky V. 2. norma - zabraňte vstupu pod strom v okruhu průměr stromu + 0,5m 3. norma - problém neřeší

[@Linuxak]

Ahoj. Za mne a můj paragraf uzemnit solo ;) mám panely na zahradě a tam je každý rám územně sólo vlastní dvojici zemnících tyčí a změřeno a vypadá to ok.

[@amperak]

no dle teorie toho profesora, která se mi líbí nejvíc je potřeba vědět, jaká je izolační pevnost mezi hromosvodem a panely a pokud je malá, propojit s hromosvodem u paty domu

[@Linuxak]

@@amperak Rám říkám konstrukci na které jsou umístěny panely.

[@MHRM72]

Každý panel 2 zemnící tyče? To jste ty tyče někde nakradl nebo jak to bylo? Už nevím přesně ale zdá se mi že za jednu jsem platil kolem 1000kc?

[@maxbiagi3091]

Zajímala by mě statistika, jaká je šance, že blesk trefí zrovna váš dům :) . Tipuji že menší než vyhrát Sportku. Žiju v JV Asii 10let a pojem "hromosvod" tady ani neznají, natož aby ho někdo na barák dával 😂

[@amperak]

No, na to se revizak nepta

[@robmar9575]

Jsem elektrikář a FVE jsem zatím nedělal, ale kdybych si stavěl nový dům udělal bych přípravu od zemniciho pásku na svod od FVE.

[@amperak]

Kdyz udelas novy dum, tak uz tam mas zemni pasky v betonu.

[@robmar9575]

No jasně podle toho vzorce vychází jeden svod na 10 - 15m . po obvodu mimo to jeden svod na panely. Jinak dík za info, ale představ si, že pár hromosvodů jsem už dělal a vím jak se dělá příprava. Normálně rovnáš ALU drát Aku vrtačkou kdy ho chytneš do sklíčidla a zapneš Aku a za chvilku máš krásně rovný svod. Viděl jsem i kolegu který si na konci udělal toho drátu kliku a točil ručně nářadí jsme měli na jiné stavbě.

[@dejv1111]

Díky Amperáku za video, uzemnění mě též dost trápí. Co mám dělat, když mám plechovou střechu s hromosvodem? To asi zvlášť uzemnění nemá smysl, si myslím. Spojit s hromosvodem?😀

[@jirka42brno]

Mně to s hromosvodem spojili, ale stejně tak se tvářili že by bylo lepší panely pospojovat 16mmCU a uzemnit. Můj názor, že tímto lepším zemněním výboj přitáhnu k panelům komentovali tak, že panely přímý úder stejně nepřežijí...

[@petersoftak1561]

Si ma pobavil s tým Poľskom 🤣🤣🤣🤣 Len tak stručne. Môj názor je že bleskozvod je samostatné funkčné zariadenie, ktoré ak je to možné chráni aj celú elektráreň pred priamym úderom blesku. Konštrukcia panelov je zvedená na PE svorkovnicu rozvádzača. (ochrana pospájaním). Takže ak je všetko v poriadku a príde priamy úder blesku do bleskozvodu objektu kde je FVE tak je zvedený do zeme zvodičom. FVE je v pohode v prípade nejakého prepätia na DC máme nainštalovanú správnu DC prepäťovú ochranu a nemal by byť žiaden problém a škody by mli byť minimálne. Viem že nie všade je to takto možné realizovať ale ja osobne by som radšej prerobil bleskozvod aby som mohol v kľude spávať ;-).

[@amperak]

přerobit bleskosvod (prodloužit jímače) je nutnost. ale pak když dodržíš vzdálenost od LPS a problém při uderu je, že na tom zemniči bude ubytek napětí a tu vzdálenost S to prorazí, tak proto se propojuje dole se zemničem ještě na HOP. což je zajímavý.

[@zdenekkoliba6127]

S pospojovanim mas pravdu , ale ne na PE co nejlkratsi cestou , ( jasne tou technicky moznou), na MET , kdyz das na PE zavleces to do rozbadece, A ted co kdyz met neni 🤔 , asi nych doporucil dodelat, Ono i samotne vedeni vodice pospojovani bych vedl mimo vedeni dc , je k tomu vsemu spousta uvah , a fakt se mi to tu nechce rozepisovat, sam se tomu venuju nejakou dobu jak to spravne provest. Skoleni dehn, saltek , hakl, rozhovor na stanku u Kiwa , Vychazi z toho jedno pospojovat , pri prepeti ale i naindukovane s uderu treba vzdaleneho, Kdyz vse pospojujete na jeden potencial tak ano budete mit vsude zvysene napeti ale vsude, a o to jde A je dobre mit uzemneni . Zkuste si spocitat a nakreslit celou soustavu jako soustavu odporu , ano odpor je i vodic, spoj , atd A pokud umite par vzorecku treba ohmuv zakon, kirchhoffa Tak uvidis co ti vyjde

[@srotovnikabc6919]

​@@amperak Ubytek napeti hraje pouze podruznou roli, i kdyz se meri. Dulezitejsi je, zda bleskozvod nema klicky, nebo prilis indukcni charakter. Blesk neprorazi natolik kvuli ubytku jako spise kvuli indukcnimu charakteru, jako zakriveni, obchazeni casti... Stejne tak se dovede nekdy i indukovat do okolnich casti i mimo vodive spojeni. Energie se zde siri pres EM pole.

[@cryptofaucet_bitcoin]

jk se uzemnuje treba instalace na obytnych dodavkach nebo kamionech?

[@amperak]

musíš vozit tatrovklu hlíny

[@iioborcad]

SolidSunu to má jak píšeš polská verze blesku ..svedli to do domu v16 a napojili na 6 od rozvaděče.. 😞

[@amperak]

nojono, dělá se to tak, je to škoda no

[@JardaIT]

Za pytlíček s trochou hlíny jako uzemnění.

[@amperak]

provedu!

[@m81copper85]

05.43 3 zemníci tyče jsou malo ! zaleží na typu zeminy ale minimálně 5 kusu zem tyčí delka 150cm a zemnici deska , před několika lety jsem daval nové zemnění baráku tak aby to fakt splnovalo vše :) tak jsem musel dat 10 zemnicí tyčí delka 150cm od sebe vzdalených 1 metr a dvě deska 150x 100 cm od sebe metr , propojení desek a tyčí je zem kulatinou (dratem) 20mm a mužu říci že mi to dvekrát zachranilo elektroniku a asi aji barák jeden blesk byl odskok od stromu a druhy blesk "menší " přimý :/ akorát mi pak 14 dni zvonilo v uších :) a za baráku zmizely všichni pavouci :) ps podle mně je lepší zemnit vše a čím více tám lépe ! hlavně dbát na to aby vše bylo spojeno aby jste si nevyrobily zemní smičku pak to dělá doma bordel ! co se týká svodiču napětí je lepší jakýkoliv než žádny ! svod z panelu plus minus mám přez dvoje svidiče jak na plusu tak na minusu tedy jedny svodiče u panelu a druhé v rozvodce na baráku ! ps 2 mužu říci že svodiče mi několikrát zachraníly elektroniku a další když přiletělo přepětí po síti :) ale zatím mi žadný svodič neexplodoval a doufám že se tak ani nestane :) protože když jde pořádné přepětí většinou svodiče exploduji

[@amperak]

Jo, taky jsme zjistili pri mereni, ze tri jsou často málo.

[@m81copper85]

@@amperak problem je ve kterém ročním období se mněří zemnění nebo hromosvod ! když na podzim nebo jaře když přiší jsou kolikrát hodnoty dobré , ale v letě když je sucho tak jsou hodnoty špatné !

[@DavidHlavacek1]

Na počtu zemnících tyčí nebo desek nezáleží! Záleží vyloženě jen na výsledném odporu. Nejlépe zemní jílovitá půda a černozem, nejhůře kamenitá a písčitá půda. Ideální vzdálenosti mezi tyčemi jsou takové, že když máte metr dlouhou tyč, tak tu následující od ní 2a více metrů, když máte 1,5 m tyč tak 3 a více metrů - vždy dvojnásobek délky dané tyče či desky. Když je dáváte blízko sebe, tak to trošku ztrácí význam.

[@vival6353]

Ahoj, mám plechovou střechu bez ochrany před bleskem. Projektant navrhl ochranné pospojení rámů panelů 6kou na eqinu u střídače, odtud pospojit do DC rozvaděče na přepěťovku a pospojit střídač i bat set. Pak 10kou do HOP. Zatím bez problémů.

[@amperak]

muže být, použití vodiče pod 16mm2 musí prokázat výpočtem

[@dandroid4785]

Mám přesně to samé. Plech plochá střecha. Ale neuzemněný panely ..nikdo to tehdy neřešil ! Žádné svodiče , žádné bleskojistky v rozvaděči. Žádné uzeměné střídače. Na rámech panelů přeci ani není od výroby ani očko , ani dirka na očko ..tak doprdele jak ten hliník chtějí EARTH zastánci jednoduše pospojovat ? Vyrobce FVP si to nepřeje jak vidno ! Co si počnou až se budou dělat rámy z umelý hmoty ? ...budou pospojovat gumovou hadici : ))) Střecha je plechová ... takže FVP se nakonec beztak pospojili přes držaky na falcech" plechu. Bleskosvod byl po pár letech kvuli pojišťovně namotovaný dostatečně . Ale nezavisle na FV panelech ...ty nikoho nezajimali ! ..Ale vede naštěstí 1 m daleko od FVP Jedná se ale o 19 let starou FVE jednu z prvních průkopnickejch 10kWp ... on grid , ještě bez použití baterii ... čistě jen nezavislý prodej do sítě za peníze (žádná spotřeba elektřiny z FVE v místě)

[@jerrryoli1869]

Ahoj všichni, hodně jsem se pídil po tomto problému a vyřešil tak, že panely jsou spojeny Al kulatinou používající se na klasické hromosvody, svedeno jako hromosvod na uzemění, které je kolem baráku uděláno před 25 lety, odpor 1 ohm. Díky Bohu není toto zemění spojeno s PEN, neinstaloval jsem ani hromosvod. Od koncového panelu vedu do rozvaděče DC i AC pro FV ohřev vody CU licnu 25 zelenožlutou, rovněž zapojeno zemění v MPPT . Nikde toto uzemění není spojeno s PEN a je klid.

[@amperak]

opravdu máš 1 ohm a nespojeno s PEN? respektive s HOP. a nemáš hromosvod? naco to zemění tam je? To propojení s HOP je na vyrovnání úbytku na zemniči při úderu blesku.

[@jerrryoli1869]

@@amperak ano, jeden ohm, položeno od sloupu skrz antoníčka bez propojení s PEN až do baráku cca 70 metrů, druhá vétev ke studni 30 metrů, k tomu kovová zemní nádrž na užitkovku 6 m3 ....no a jen 2 vývody že země a tím to skončilo, hromosvod na barák jsem nedělal, revizák doslova řekl, máš tu vysoký stromy, proč to přitahovat . No a MPPT má v návodu doslova nespojovat zemění s PEN ....tak jsem to vše připojil včetně přepěťovek na ten vývod že země ....

[@JohnRoss7]

Narážíš na instalace FG ENERGY? 😁😁😁

[@amperak]

bohužel ne, tohle umí vyplodit i solidsun.