Velmi zajímavá přednáška i s odstupem času. Musím přiznat, že tehdejší novinky ohledně Amazonie mi unikly a dnes jsem z nich velmi překvapen. :)
@jansafr97645 жыл бұрын
Dokud jsme bojovali s přírodou, byli jsme pořád její součástí. Důležitý přelom nastal, když jsme boj s přírodou nahradili bojem proti ní. To se stalo zprůmyslněním zemědělství, které se tím přeměnilo v zemělupičství. To vede k odvodnění půdy. Nevracíme do ní, co z ní bereme a nedostatečné hnojení organickými hnojivy vede k znehodnocení. To navíc spolu s pojezdy těžké techniky často nekonpenzovanými hlubokou orbou vede k erozi půdy, k odvodnění souše a její přeměny v poušť. Navíc půdu prolévají jedy, což vede ke zničení věškerého života v ní a otravě i podzemní vody. I hospodaření v lesích často vede k jejich odvodnění. Nárůst koncentrací CO2, jak bylo řečeno, nemusí být příčinou oteplování. To neznamená, že na to vliv nemáme. Některá další naše vlivy byly zmíněny. Třeba Štefan Valo zdůrazňuje odvodnění pevnin: kzbin.info Smyslem všeho toho strašení s uhlíkem je snaha vylákat dotace na další nesmyslné projekty. Nejde o klima ani o planetu, jak si někteří záškoláci možná myslí. A ta nevzdělaná holčička Gréta, co poučuje významné politiky, za to dostala velmi dobře zaplaceno za celou tu komedii. Dělá to buď proto a nebo sama je tak zmanipulovaná, že tomu i věří. Když do toho zaznívají hlasy, že už nemáme bojovat s přírodou, že jsme její součástí, může to být dobře, pokud to je kritika boje proti přírodě v nějž se boj s přírodou zvrhnul. Jenže do toho zaznívají sentimentální hlasy boje např. za práva zvířat. Tohle naprosté vytržení z reality nemůže být pokrok k tomu, že se budeme považovat za součást přírody. Právě moderní pojetí lidských práv nás odloučuje od přírody. Jakási mýtická práva jsou postavena nad odpovědnost. Právo ničit a užívat si. Ale uvědomění si toho, že jsme součást přírody může vést k odvrácení se od boje proti přírodě a návratu k boji s ní.
@ivanekprochazka5 жыл бұрын
Šíření zemědělství? Měl jsem za to, že poslední poznatky naznačují, že zemědělství začalo nezávisle na sobě na několika místech planety (Mezopotámie, Mezoamerika, Čína...).
@filias95 жыл бұрын
1:28:00 Ten jeho myšlenkový postup jsem úplně nepochopil. Lidstvo vypustilo za posledních 150 let velké množství CO2, planeta se otepluje rychleji, než kdykoliv předtím (náhoda?), ale žádné souvislosti to asi nemá, protože máme mezery poznání o oceánu.
@pierre7605 жыл бұрын
kzbin.info/www/bejne/mHSQiHl4gdpmeJY
@vaclavplachta65395 жыл бұрын
Antropocén byla doba, kdy se po zemi začal nekontrolovaně šířit člověk, řekne vyspělá robotická inteligence. Teď už život člověka na zemi není možný, protože tehdejší lidští vědci dobu zkoumali, ale na důsledky neupozorňovali.
@jindrich24855 жыл бұрын
Kolik lidí mohlo zut v době vrcholného využití prostoru amazonky? Vzhledem k rychlému ukončení Kde jsou jejich ostatky?
@FringeObserver4 жыл бұрын
Diskuse pouze s mikrofonem, prosím. Kdo nemá mikrofon, nemluví.
@margitaivanova64585 жыл бұрын
konečne konkrétne pomenovanie problému ,´dakujem
@klokangeorge40055 жыл бұрын
Konec dědictví. (chápete?, a všech daní, výmyslu Zisků pro "svoje". Konec dynastií útisku mas, šíleností bratrovražd,apod.) Jste toho schopna,a ochotna? ...pak jste jiný, člověk rozumu&práce. (nemyslím úmrnou,dnešní dřinu, pod zářivkama,na směny. Obyčejný,klidný život=práce), pa
@margitaivanova64585 жыл бұрын
@@klokangeorge4005 len človek pomenoval teto problém,tak musí nájsť aj riešenie ,ak chce žiť kludný a obyčajný život...
@Sanangito5 жыл бұрын
První cesta bělochů po Amazonce - Orellana 1542
@jaroslavfriedrich55083 жыл бұрын
20. století že byl kolaps ??? A jinak jsme normální ???
@mucirna9 ай бұрын
1 a 2 WW za jistý způsob kolapsu považovat rozhodně lze.