Badatelé živě: Štěchovický poklad - Jak to doopravdy bylo

  Рет қаралды 117,382

badatele.net

badatele.net

Күн бұрын

Пікірлер: 102
@jirinaingrova6897
@jirinaingrova6897 8 күн бұрын
Úžasné video. Tolik informaci. Tolik práce. Děkuji. Nemám ráda Američany. Přeji vám poklad . Zdravím ahoj
@lukaspoplstein7209
@lukaspoplstein7209 2 жыл бұрын
Smekám před vaší badatelskou činností. 👍 Skutečně mimořádně zajímavé téma a zjištěné skutečnosti.
@matejstvrtna6024
@matejstvrtna6024 3 жыл бұрын
Luxusní práce Pane Mareši... Držím vám palce ať to doklepnete do konce 👍👍
@jirinaingrova6897
@jirinaingrova6897 8 күн бұрын
Děkuji za zajímavé video. Přála Bych vam i sobě abyste našel nějaký poklad. Přeji vám krásný Víkend. Jste úžasné pracovitý. Musite i odpočívat. Opatrujte se. ❤😂❤😂😂.zdravim z Luhačovic. Ahoj
@vlaidekohta3327
@vlaidekohta3327 2 жыл бұрын
Pozdravujem Vás, pán Mareš. Dlhodobejšie sledujem Váš kanál a viaceré dokumenty z Vašej produkcie. Teší ma to, že Ste tak pragmatický a vecný, nesnažíte sa za každú cenu dokazovať mnohé mýty, legendy a príbehy, a vždy tie nepravdivé po dostatočnom overovaní-výskume "bádaní" z racionálnym pokojom poctivo vyvrátite. Idem teda k veci. Ja osobne sa zaoberám nemeckými tajnými projektami v oblasti elektrotechniky, raketovej techniky, pohonov a zbraní viac ako 15 rokov (pôvodne len tými z vesmírno-leteckej oblasti). Vzdelaním a zameraním som mechatronický inžinier, s praktickým ťažiskom na elektrotechnické a energetické technológie, ako aj výrobno-materiálové technológie/postupy a na inžiniersku a kvantovú fyziku. Čiže celkom dobre si viem veci zanalyzovať z fyzikálneho a technologického hľadiska. Poznám stránku a činnosť nadácie Dr. Todda Ridera, priebežne som si preštudoval aktuálne verzie celej publikácie z mája 2021 a tej najaktuálnejšej z 31. 12. 2021 (má 2823 strán vrátane príloh). Chcel by som Vám dať pozornosti, že by bolo vhodné si do Vášho doterajšieho výskumu témy doplniť viaceré menšie spojitosti a informácie, ktoré sa nachádzajú v kapitolách o raketovom výskume, o elektrotechnike, o výskume v oblasti jadrových technológií a hlavne si v publikácii vyhľadať všetky spomenuté zmienky k heslu: Rolf Engel (prípadne Himmler, a aj Kammler) a prepojiť ich bližšie s už Vami nájdenými zisteniami (ak sa tak nestalo už dávnejšie). Mám pre Vás a iných na zdieľanie ešte jeden dokument-možný zdroj informácií, ktorý som našiel okolo roku 2010+-. Ak ho už poznáte a máte, odpíšte a dajte mi vedieť nejakú odpoveď. Je možné, že mám ešte prípadne nejaké nové informácie k téme, na ktoré som prišiel keď som podrobnejšie skúmal pokroky nemeckých vedcov vo výskume raketovej techniky na kvapalné aj tuhé palivá (pohonné zmesi) a sú obsiahnuté v iných archívnych-odtajnených dokumentoch. Zdieľam tu teda pre Vás aj ostatných ten doplnkový dokument o Rolfovi Engelovi (z roku 1996): www.mediafire.com/file/f75z4wzn6x5wyww/Rolf_Engel_vs._The_German_Army_A_Nazi_Career_In_Rocketry_and_Repression_%25281996%2529.pdf/file. Ďakujem a znova Vás pozdravujem, teším sa na Vašu odpoveď, prípadne kontaktovanie prostredníctvom mailu.
@vlajis8658
@vlajis8658 2 жыл бұрын
Super klobouk dolů teším se na další odhalení. Díky za Vaší práci a odhodlání
@frantahorak3330
@frantahorak3330 2 жыл бұрын
Suprr detektivka. 👍🏻👍🏻👍🏻👍🏻👍🏻
@4x4adventurecz
@4x4adventurecz 2 жыл бұрын
to je opravdu krásná práce
@tomascrhonek
@tomascrhonek 3 жыл бұрын
Jen několik poznámek. Pokud je známo místo testů té německé atomovky, lze to prohledat a detekovat rozpadovou řadu. Tedy potvrzení jaderného výbuchu na daném místě je realizovatelné. Těžkou vodu nepotřebujete jen pro výrobu materiálu pro atomovku. Těžká voda se používá v některých typech energetických reaktorů. Například Kanadské CANDU. Pokusných reaktorů používají těžkou vodu je více, mezi nimi například i československá A1 (o které jste točil). Z toho, co je oficiálně známo je to, že Němci chtěli mít energetický atomprojekt a od počátku pracovali na vývoji reaktorů pro energetiku. Dokonce se traduje, že někdo špatně spočítal (nebo ne špatně, byl to prostě výzkum a něco asi nevěděli.) množství materiálu pro možnou bombu a že by ji nebylo možno dopravit, protože by byla moc velká. Snad ti vědci byli i překvapeni, když se to Američanům podařilo. Cyklotrony a další urychlovače se používají běžně. To, že někdo vyrábí komponenty nic neznamená. Transmutace (například použitého paliva) je stále věcí výzkumu a zatím je to příliš drahé. Ale snad se jednou dočkáme reaktorů spojených s transmutory a bude možné využít všechno to uskladněné palivo.
@MrToradragon
@MrToradragon 3 жыл бұрын
Ano, je to i v jedné rozhlasové hře, myslím to byl právě Heisenberg, kdo to počítal na přírodní a ne na obohacený uran. Tak mne napadá, vzhledem k tomu že Československo bylo jednou z prvních zemí která se do jaderného výzkumu pustila (8. na světě) a plánům Němců na energetický megakomplex v Ervěnicích, KS 150 založený na německých plánech? A jinak, pokud Němci zvládli mít elektronický neutronový zdroj, tak na transmutačních zařízeních nemáte moc co zkoumat, přecházíte do fáze inženýringu. A jestli to zařízení byli s to nějak uregulovat s elektronkami, tak je velmi nešťastné že s dnešní technikou se pořád spoléháme na v podstatě neskutečně primitivní jadernou technologii, která je nasazena v současných elektrárnách. at jejich trubice totiž umožňuje výrobu podkritických reaktorů a pravděpodobně i téměř dokonalé spálení izotopů.
@richarddrahorad2867
@richarddrahorad2867 3 жыл бұрын
Supr video!!
@fedyfedy1017
@fedyfedy1017 3 жыл бұрын
To je bomba ! Dokonce atomova ! Ziju v Pribrami, o to vic je to pro me zajimave. Dekuji pane Maresi.
@pavlinajuricova123
@pavlinajuricova123 3 жыл бұрын
Skvělý stream děkuju za Vaši práci
@josefilavsky485
@josefilavsky485 2 жыл бұрын
Egg G
@michaljungwirth4982
@michaljungwirth4982 2 жыл бұрын
Dobrý den, moc Vám fandím, VN vedení hledám v turistické mapě, toto vedení stále existuje mezi Vraným n.Vlt. a Slapy (dnes 110kV), kolem Štěchovic jde v přímé trase, ale u Š. přehrady je přerušené a svedené k elektrárně, což asi vzniklo po zprovoznění elektrárny Štěchovice (moje domněnka)zdravím M.J.
@sokolik208
@sokolik208 3 жыл бұрын
Naprostá paráda! Hltal jsem každou informaci. Vás bych navrhl na státní vyznamenání. Jen tak dál!
@pattonpatton7086
@pattonpatton7086 3 жыл бұрын
Parádní práce, smekám klobouk před Vaší prací. Jen tak dál 👍
@karelventil2647
@karelventil2647 3 жыл бұрын
Výborná práce. Díky za stream.
@76Mafis
@76Mafis 3 жыл бұрын
Odpověď pro tazatele, ne nevědělo se, že v Rálsku je uran. Ten byl objeven na základě průzkumu v roce 1958, na objednání průzkumu na území ČSSR od Dolů Jáchymov.
@76Mafis
@76Mafis 3 жыл бұрын
Pěkné
@Petrsch-sf9pl
@Petrsch-sf9pl 6 ай бұрын
Dobrý den.Sleduji vaši práci a líbí se mi.Chtěl jsem se zeptat,jestli jste se zajímal o Die Glocke-Nacistický zvon?Děkuji
@richardkozlna9
@richardkozlna9 10 ай бұрын
Na internetu jsou mapy na kterých se můžete podívat na úroveň radiace ,třeba u vás ve městě, nebo v Japonsku v jaderné elektrárně kterou smetla vlna , nebo Černobilu.
@jankrmencik644
@jankrmencik644 3 жыл бұрын
Skvělá práce pane Mareši!
@plesaakuba4920
@plesaakuba4920 3 жыл бұрын
My chceme lahodného pána
@xb1t2mm3ujf2
@xb1t2mm3ujf2 3 жыл бұрын
Dost dobrá práce. Velice zajímavé...
@radekflorian6548
@radekflorian6548 2 жыл бұрын
Dobrý den pane Mareši,moc pěkná práce a já jsem si v této souvislosti vzpomněl co mi vyprávěl můj táta.Ono mu bylo v té době 6let a bydleli na Antonínově výšině u Františkových lázní kde můj děda provozoval hostinec a to byl rok 45-46.A on vzpomíná na to jak v noci přijela Americká jednotka-nákladní auto a jeep,prý byly dost ozbrojený,to se odehrálo za tím hostincem a táta to pozoroval zkrz díru v okenici.Z rodiny se nikdo neodvážil vystrčit ani nos.Ráno po američanech nebylo ani vidu ani slechu jenom po nich zůstala ohromná díra za hospodou.No z Výšiny je to jen kousek do Německa. Tak jenom něco pro zajímavost co se tu dělo po válce. Florián
@nellaskuhrovcova2532
@nellaskuhrovcova2532 3 жыл бұрын
Hodně štěstí při objevování a potvrzování skutečností toho příběhu. Držím vám palce.
@JirkaMaradaCitrusyVlarskaDraha
@JirkaMaradaCitrusyVlarskaDraha 2 жыл бұрын
Doufám, že ta druhá kniha Štěchovice bude mít stránek aspoň 800 stran a za pořádně nadupanou cenu. 🙂
@jaromirmoravek251
@jaromirmoravek251 2 жыл бұрын
Chtěl bych vám popřát hodně štěstí do nového roku a spoustu badatelských úspěchů. Měl bych dotaz, zda-li jste se zabýval podzemními komplexy nácházející se v Chebu, které byly vybudovány nacisty za druhé světové války a kde údajně vznikal projekt Haunebu, neboli antigravitačního stroje. Plánujete o tom někdy udělat video?
@jitkaneuwirthova816
@jitkaneuwirthova816 3 жыл бұрын
Moc pěkné děkuji 😉
@ezvezv
@ezvezv 3 жыл бұрын
Práci Tino Struckmanna sleduji již delší dobu a velmi dobře mi pasuje dohromady s tím, co zde bylo prezentováno panem Marešem. kzbin.info/www/bejne/aILbqJidiZ51i6M Tino okolo toho taky chodí a možná že hodně blízko, třeba tady… kzbin.info/www/bejne/en7TlYajncyIl5o Badatelé všech zemí, spojte se! :-)
@ladislavcerny7579
@ladislavcerny7579 3 жыл бұрын
Zase jak jinak krásné povídání jen tak dál. A spousta odhalených nejastností co říkáte je i můj názor o Štěchovicích.
@dadazizala5271
@dadazizala5271 2 жыл бұрын
Tady je týdeník z roku 1948 kzbin.info/www/bejne/pX_Fq6BoqZqcq9km6s když se spouštěla Štěchovická elektrárna, tvrdí tam, že přes den měli pražané elektřiny málo, takže ta přečerpávačka byla čistě akumulace 😮
@petrtruksa7097
@petrtruksa7097 2 жыл бұрын
Super prace a povídaní👍👍👍
@cervinkapetr
@cervinkapetr Жыл бұрын
Dobrý den, prosím Vás, nejde o sloupy VN, ale o stožáry VN.
@jirilipsky9149
@jirilipsky9149 3 жыл бұрын
Výborný pořad, jen si pan Mareš asi plete urychlovač částic neboli Cyklotron a separátor částic neboli Calutron . Calutron ,mimo jiné, použili v USA v Oak Ridge. Myslím, že pokud by byl použit Cyklotron k vývoji atomové bomby, tak by se to dozvěděl celý svět a to velmi urychleně :-))
@jendavid6886
@jendavid6886 3 жыл бұрын
Skvela prace :)
@oznog4791
@oznog4791 3 жыл бұрын
Pane Mareši, neuvěřitelná práce! Sepište něco ve smyslu dnešního úvodního referátu v angličtině a zkuste zaslat do "prestižnější" redakce. Vím že ještě nemáte s bádáním zdaleka hotovo, ale byla by škoda s takovou "bombou" zůstat jen v lokálním měřítku.
@MrToradragon
@MrToradragon 3 жыл бұрын
Přesně! To je taková bomba že ta bomba je menší bomba než tato.
@garfieldkocur2911
@garfieldkocur2911 2 жыл бұрын
Super objev, ten návod na atomovku. Možná to nevymysleli Američani, ale prostě zajali Německé vědce i s bombou 🤔
@hansthor5365
@hansthor5365 2 жыл бұрын
Ono spíše němci měli informace o postupu v USA a to přes sověty, kteří měli v USA špionážní agenturu. Sověti posílali své výsledky do Moskvy a jejich depeše zachytávali v německu. Tím jak těch depeší bylo hodně, tak sověti dělali chyby v šifrovaní a používali šifrovací klíče vícekrat. Němci se na začátku války dostali k šifrovacím sadám ve Smolensku. Tak dokázali část šifer rozluštit a sledovat postup prací na A bombě v USA... Spíše odvezli uran atd. do USA kde se mohl použít pro výrobu A bomby...
@vitprokop2353
@vitprokop2353 2 жыл бұрын
Tak oni měli na výrobu bomby německé vědce....
@ruzicka50
@ruzicka50 2 жыл бұрын
Jsem rád, jakým směrem jde vaše pátrání. Bylo by dost zněklidňujicí kdyby jsme měli na Prahou něco na způsob hrobky Čínského císaře s terakotovou armádou.
@DavidWolf-w9y
@DavidWolf-w9y 3 ай бұрын
😮😮😮
@76Mafis
@76Mafis 3 жыл бұрын
Němci neměli dostatek Uranu 235 pro jednu skupinu, natož pro několik skupin. A ani ta hlavní skupina W.H neměla dostatek U 235 aby rozeběhla reakci. Potřebovali zhruba 2* tolik. Takže by jste v první řadě musel mít v Štěchovicích reaktor a dostatek U 235. 40tun je fakt málo. Navíc neznáme koncentraci, uranové rudy může být taky 40t horniny s nicotným množstvím.
@badatele
@badatele 2 жыл бұрын
Koncentraci známe, 58 procent.
@Cestovatelix
@Cestovatelix 2 жыл бұрын
36:51 jestli je ještě nějaká bomba v nějaké bývalé továrně, třeba v objektu Richard, tak jsme hypoteticky ve vážném nebezpečí.
@frantiseknovak4484
@frantiseknovak4484 2 жыл бұрын
Leda že by utekl radioaktivní materiál a zamořil třeba vodu. Bouchnout by to nemělo být schopné. Tuplem, pokud by se to odpalovalo tak, jak to popisují zprávy.
@radascz
@radascz 3 жыл бұрын
místa původních výbuchu v Nemecku a jaderných reaktoru na YT publikuje TINO STRUCKMANN, přítel Andrease Sulcera ... a v posledním videu naznačil, že se chystá i do Čech
@michalsuma3854
@michalsuma3854 2 жыл бұрын
Díky za vaší práci zajímavé poznatky, není souvislost s tím že poslední výstřely padli v Milíně? Vše je kolem Příbram, Štěchovice, Lety, Výcvikové středisko SS
@Rasam3
@Rasam3 2 жыл бұрын
Badatelé živě: Štěchovický poklad - Jak to doopravdy bylo? Jsem přesvědčen, že pan Mareš neví jak to bylo, ale to není důležité.🦆
@vladimirtodt6460
@vladimirtodt6460 2 жыл бұрын
Přednáška na spojovací téma: kzbin.info/www/bejne/jmO3mpmnhtuMZrs
@peterkostal2398
@peterkostal2398 2 жыл бұрын
Pán Mareš. Bol prosím vás merať niekto rádioakivitu v Durinskom lese? Nemala by sa dať namerať? Druhá vec neplatí v tomto poučka, že by sa to vykecalo ako zvyknete vravieť? Otázky nie sú vôbec myslené útočne. Len mi to príde extrémne senzačné a pár vecí mi v tom nevychádza.(Aj keď poznám hlavnú tézu Sherlocka Holmesa.)
@badatele
@badatele 2 жыл бұрын
A když je durynský les dodnes součástí uzavřeného vojenského prostoru?
@KorbenDalasCZ
@KorbenDalasCZ 3 жыл бұрын
Tu rozvodnu znám občas kolem ní jezdím je to kousek od letovský křižovatky a je tam (nevim jestli funkční) RESTAURACE A PENZION "POD PROUDEM" :-) ani sem nečekal že štechovická záhada se dostane tak blízko Písku kde bydlím :)
@romanjaburek4668
@romanjaburek4668 2 жыл бұрын
35:06 tak na to misto kde to zkoušeli zajedte a zaměřte úroveň radiace
@michalturb9374
@michalturb9374 3 жыл бұрын
Padá tedy i teorie o tom, že ve Štěchovicích se měla vyrábět těžká voda?
@badatele
@badatele 3 жыл бұрын
Nepadá, zatím se ale nepotvrzuje.
@76Mafis
@76Mafis 3 жыл бұрын
Pořád bohužel platí, že bez těžké vody, reakci nelze spustit. A té měli němci tragicky málo, po potopení lodi nory žádné zásoby. Ne opravdu v Čechách nevyráběli Němci atomovku, a neměli ji, protože neměli ani dostatečně funkční reaktor pro její výrobu.
@kingsglans1692
@kingsglans1692 2 жыл бұрын
A co grafit?
@petrzivny927
@petrzivny927 2 жыл бұрын
Dobrý den omlouvám se že takhle pozdě ale včera jsem si teprve pouštěl Štěchovice tu knížku mám tu jsem přečetl dávno ale ale na vaší reportáži mě zaujaly dva mírné mám své dny nedostatky hned ze začátku a to ten elektrický Sloup který
@temporegloria2133
@temporegloria2133 3 жыл бұрын
Ta místa pokusných jaderných výbuchů, by šla přece dohledat podle mírně zvýšené, zbytkové radiace i po těch letech, ně?
@hansthor5365
@hansthor5365 2 жыл бұрын
Pokud se nepletu, tak je ta oblast stále pod kontrolou armády, myslim že výcvikové centrum, nebo kasárna.
@hansthor5365
@hansthor5365 2 жыл бұрын
Standortübungsplatz Vojenská základna v Ohrdruf, Německo
@creativthings5842
@creativthings5842 2 жыл бұрын
Letecké snímky z té doby by to odhalili popadané stromy v okruhu 9km by šli krásně vidět.
@RG6910
@RG6910 3 жыл бұрын
Neskutečně mravenčí práce, nečekal jsem, že území ČR by mohla být jednou ze základen pro atomovku III. říše.
@DreitTheDarkDragon
@DreitTheDarkDragon 3 жыл бұрын
Poslední roky mi přijde, že snad všechno co udělalo nějakou díru do světa (tady doslova) má nějakou spojitost s ČR.
@dafing100
@dafing100 3 жыл бұрын
33:04 příjde mi to nebo si pan Mareš ulevil a prdnul si v živém vstupu? :D Jinak díky moc za to co děláte, jen tak dál :)
@vladimirtodt6460
@vladimirtodt6460 3 жыл бұрын
Takže Mužík až najde tu 2tunovou kouli, tak aby si dával drobet majzla. :O
@badatele
@badatele 3 жыл бұрын
No, to teda :)
@Cestovatelix
@Cestovatelix 2 жыл бұрын
Američani jen kopírovali.
@76Mafis
@76Mafis 3 жыл бұрын
Ale jste dobrý, taky by mě to bavilo, co děláte
@salvatormundi3015
@salvatormundi3015 3 жыл бұрын
Uváděný údaj 38 516 kg materiálu s radioaktivními prvky z Příbrami, se automaticky nerovná 38 516 kg uranu. Ten by se přece musel z této hmoty teprve pracně a nákladně vyrobit. Uměl by to u nás v tehdejším ČSR v r. 1945, vůbec někdo? Kolik by se z takovéto hmoty cca 40 tun pouze s obsahem radioaktivních prvků, asi tak získalo izotopu235U? Nejspíš jen velmi malé množství, a to by zcela jistě nepostačovalo ani na výzkum. Vždyť vy vůbec nevíte kolik by se z takového množství dalo získat uranu, natož pak izotopu 235U. Hlavním produktem těžby není uranová ruda, nýbrž z ní vyráběný uran a zejména jeho izotop 235U. Uran jako prvek obsahuje tři izotopy, z nichž lehce štěpitelný uran 235 tvoří jen malou část z celkového uranu (0,7 %). To znamená, že z 1 tuny uranu lze teoreticky získat jen 7 kg izotopu 235U. K výrobě jedné rozbušky termonukleární jaderné hlavice je zapotřebí přibližně 20 kg takto obohaceného uranu.
@jiso5232
@jiso5232 3 жыл бұрын
Přednáška je to pěkná, ale nechápu, v čem má rozporovat údaje pana Mareše. „Kolik by se z takovéto hmoty cca 40 tun pouze s obsahem radioaktivních prvků, asi tak získalo izotopu235U? Nejspíš jen velmi malé množství.“ Jak nejspíš? To lze zjistit poměrně snadno. Uvedený materiál, s ohledem na záměr, jaký s ním byl, by rozhodně nebyl hrubý vytěžený materiál, ale minimálně již hrubě vyčištěná ruda, smolinec. Ten obsahuje hmotnostně přes 88 % uranu. I kdyby nebyl úplně čistý (rozemlít materiál a separovat smolinec od hlušiny a jiných rud na základě rozdílů hustoty, je jednoduchý proces) a z daného množství se získalo jen 75-80 % uranu, máte pořád ~30 tun čistého uranu, z toho tedy kolem 213 kilogramů U235. Obohacený uran ovšem v kontextu jaderných hlavic neznamená čistý U235, ale ≥85 % U235, což dává asi 250 kg obohaceného uranu z těchto ~40 tun. Nevím, jak jste dospěl k závěru, že by takové množství nestačilo ani na výzkum. Krom toho tu stále mluvíme pouze o množství, které v protektorátu leželo v podobě vyčištěné, ovšem ještě nezpracované rudy. Někteří autoři zastávají názor, že (již) čistý uran pocházející z Jáchymova odvezli z protektorátu Američané. Pokud Němci řešili proces obohacení (separace), museli mít rozhodně zvládnutý proces výroby uranu z přírodního oxidu.
@badatele
@badatele 3 жыл бұрын
Byl to oxid triuraničitý, koncentrovaný na 58 procent.
@MrToradragon
@MrToradragon 3 жыл бұрын
V Československu byla továrna na uranové barvy, jedna z mála na světě, takže Československo bylo jednou ze zemí kde jste právě uran mohl celkem snadno zpracovávat, protože jste tu na to měl lidi.
@DreitTheDarkDragon
@DreitTheDarkDragon 3 жыл бұрын
VF generátory, to mi zní trochu jako indukční ohřev kovů :)
@Rosi2001
@Rosi2001 2 жыл бұрын
Ty informace dohromady mi nedávají smysl. Spoustu věcí tu nesouvisí.
@76Mafis
@76Mafis 3 жыл бұрын
Určitě mi ale odpovíte, kde v té oblasti stál ten reaktor? Protože bez něj prostě tu atomovku nevyrobíte, ani malou.
@michalnovotny8267
@michalnovotny8267 3 жыл бұрын
umí !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
@jablct
@jablct 3 жыл бұрын
Není to trochu blbost? Štěchovická elektrárna byla projektovaná před 2.WW, stejně tak 100k elektrické vedení.
@badatele
@badatele 3 жыл бұрын
Ano, byla plánovaná před válkou. To se ale přeci nevylučuje s tím, že jí dali nejvyšší prioritu kvůli novému využití. A to 100 kV vedení bylo projektováno. Ne však do Mirovic, ale do Zvírotic, kde měla být další přehrada.
@jirikrocak313
@jirikrocak313 2 жыл бұрын
Koukám počtvrté 👍🏻👏
@doggorkraken1762
@doggorkraken1762 2 жыл бұрын
1:02:21 to mal byt nejaky citat alebo sa pokladate za diabla ?? :DD
@amikadze
@amikadze 3 жыл бұрын
Bla bla bla
Cesta do středu Země - Jules Verne | Celá audiokniha - 1/2 část
3:50:20
Thank you Santa
00:13
Nadir Show
Рет қаралды 24 МЛН
Turn Off the Vacum And Sit Back and Laugh 🤣
00:34
SKITSFUL
Рет қаралды 4 МЛН
風船をキャッチしろ!🎈 Balloon catch Challenges
00:57
はじめしゃちょー(hajime)
Рет қаралды 94 МЛН
EXPERIMENT SUDETY
32:16
Tajemno a záhady
Рет қаралды 160 М.
Poslední monstrproces v Československu
1:14:58
Tajemno a záhady
Рет қаралды 24 М.
Badatelé živě: Štěchovický poklad 4 - Jak to bylo doopravdy
1:24:14
Paneláková kultura | Archiv  ČT24
25:55
Jak tu u nás bylo?
Рет қаралды 195 М.
Cesta plynu | Archiv ČT24
26:06
Jak tu u nás bylo?
Рет қаралды 128 М.
Thank you Santa
00:13
Nadir Show
Рет қаралды 24 МЛН