CO 2 nieje problem pretoze ak potrebujeme materiali mozeme ich premienat pod tlakom na pevne materialy.Ktore sa mozu ponechat uz v stavbach ciest a podobne.
@bezD111 ай бұрын
Bych řekl, že jde opravdu o počátky nových technologí. Tedy asi bych počkal na vylepšení. Sám provozuji fotovoltaiku ostrovně již více jak 3 roky. Fotovoltaiku jsem pořídil né proto že bych byl zelený šílenec. Pořídil jsem ostrovně fotovoltaiku bez dotační pomoci státu, protože jsem se snažil být nezávislý na systému a veřejných sítích. Vybudoval jsem si ji svépomoci sám. S ostrovní fotovoltaikou se člověk musí naučit žít, a plánovat spotřebu. Taktéž jsem pořídil elektromobil a dobíjím jej ze své fotovoltaiky kromě dvou měsíců v roce, kdy je nízká sluneční svítivost, a to je prosinec a leden, kdy jezdím autem na benzín. V těchto dvou měsících používám fotovoltaiku jen na chod ledničky a dvou mrazáku, domácí vodárny a k použivání automatické pračky. Mimo jiné i k dobíjení vyřazených baterií, které používám pro ledosvětlení domácnosti. Pro zásuvkový okruh používám fotovoltaiku s 10 kW Lifepo 4 bateriemi. Jak se říká, v létě je málo batérii, v zimě je málo panelů. Tedy pokud máte fotovoltaiku ostrovně, a nejste napojeni na síť, můžete si pořídit panelů více než když jste omezení výkonem, připojením na síť kde je limit 20 kW. No a více panelů znamená vyší výkony v zimě a za stmívání a zvýšené oblačnosti. Mimo uvedené dva měsíce v roce, mohu fotovoltaikou i přitápět. Jinak po dobu dvou měsíců přitápím krbovou vložkou a dřevem, která mi zároveň ohřívá vodu v bojleru. Zároveň v uvedeném období dvou měsíců vařím propan butanem.
@milan222314Ай бұрын
Doporučuji ty dva měsíce topit letním proudem uskladněným v písku.
@pavelkvasnicka6856Ай бұрын
Tak přesně takhle to plánuji také. Neměl byste chvilku na rozhovor?
@per2 Жыл бұрын
zajimavy rozhovor, zajimave info, urcite bude pekne sledovat dalsi vyvoj muze se tento elektrolyzer nejak poskodit, kdyz se do nej z nejakeho duvodu dostane nedeionizovana voda? jaka je jeho zivostnost? 5:10 jen pro zajimavost a porovnani: jestlize 10 techto elektrolyzeru vyrobi 1kg vodiku za hodinu - 50kWh (a to nevim kolik energie je jeste spotrebovano na cepadla/pumpy, kompresor, ridici jednotky, pripadne dalsi systemy) a toyota mirai ujede na 1kg cca 100km, tak bezne EV s 50kWh baterii ujede cca 240km 11:48 "...prijde zima..." ...jak dlouho/kolik energie mam v ulozenem vodiku, kdyz prijde zima, nebo spis jak velke se bezne delaji nadrze, na kolik litru/na kolik kg vodiku/ na jaky tlak? nasel jsem treba: Ø49cm x 307cm 300l 500bar - 9,5kg vodiku // picea: Gas Cylinder Bundle XL (300 kWh electricallly usable) 1.0 x 2.0 x 1.0 m 300bar 17:56 "to vam rekne clovek, co ma v dome plyn na vareni" ... no vetsina lidi si ten plyn ale neskladuje doma v tlakove lahvi, hasici to maji radi 24:28 "cena systemu je cca 2M" a v tom bude asi i dost dotaci, kdyz je to v nemecku.... jen pro porovnani - za dva miliony by se dalo poridit 8 tesla powerwallu (100kWh storage), tady si dovedu predstavit, ze vodikove uloziste v tlakovych lahvich na tom bude o parnik lepe, co se mnozstvi ulozene energie tyce (otazka je pak ucinnost vyuziti: elektrina/vyhrivani) 37:42 proslicha se, ze tesla uz dela na 750-1000kW nabijecce, prave pro jejich semi pro zajimavost: siemens uz umi palit i 100% vodik www.powermag.com/siemens-led-group-completes-test-of-100-renewable-hydrogen-in-gas-turbine/
@vladimirm538111 ай бұрын
Ano může. Je to věc kterou se hodně zabýváme i firemním výzkumem. Při použití deionizované vody, která má několikrát větší vodivost než je doporučená hodnota 0,1 Mikrosiemens dochází k poklesu účinnosti elektrolyzéru, nicméně se překvapivě ukazuje že následná náprava a provoz s vodou dobré kvality vede k postupnému zlepšení. Proces je tedy částečně reverzibilní, což nás samotné překvapuje. Ale může to být i značně závislé na výrobci membrán. Bohužel přesnější odpověď Vám teď nedám.
@richardpetrovic89416 ай бұрын
Pekné video celé mi to ale pripadá dosť komplikované riešenie - keď to urobia ako kontajnerovú unifikovanú jednotku so sieťou servisu, potom to začne byť zaujímavé.
@vladimirschmiedl5709 Жыл бұрын
Ať kdokoliv chce,či nechce.Tak postupem času se opět prosadí přirozenost.Tj.Pestrost zdrojů ,dle podmínek oblasti ,a prostředí.Bohužel.Nezbytný krok vřed je.Kolas momentálního sytému.Kdy mocní rozhodují o budoucnosti energií.Aniž by rozuměli problému.Takže.Nejdřív pád na 3,A potom opět ,,nějaký "vývoj.Pokud se opět nevrátíme do doby kamenné.Likvidace trhu a přirozeného vývoje.To je zásluha idiotů v politice.Asi tak.Jinak,můj názor.V Evroě je větší využitelnost spíš ve vodíku.To ovšem záleží na mnoha neznámých.Akumulátory čekají na bod zlomu.Pokud k němu někdy dojde.😀🦋
@cermakvaclav Жыл бұрын
V jednoduchosti je síla, ale tohle mi připadá až na moc hejblátek, tlaků, štelování, revizí, úniků. Nechám se překvapit.
@vladimirm5381 Жыл бұрын
Máte pravdu, v podstatě i já se nechám překvapit😬
@JaromirW Жыл бұрын
Pan profesor je skvělý. Věcný, neideologický, říká pro i proti. To je perfektní oproti rádoby odborníkům, prodejcům či nedej Bože politikům. Celý rozhovor by se dal shrnout: pokud to chcete a máte na to, tak je technologicky možné. Pokud to nechcete, nebo na to nemáte, tak si nechte "kecy na koledu". 😀
@user-dn6zp1sw3u Жыл бұрын
S tím by se dalo souhlasit, ale nesměla by do toho jít jedna koruna dotací, protože to nakonec platí ti, co na to nemají a někteří třeba doma topí spalováním pet lahví.
@JaromirW Жыл бұрын
@@user-dn6zp1sw3u Naprosto souhlasím. 👍 Jen se chci zeptat. Vodík je už teď dotován v ČR? To by mě opravdu zajímalo, protože jsem to nenašel. Děkuji za případnou odpověď.
@petergasparovic2439 Жыл бұрын
Zajímavé, že vám nevadí, když si v cene elektřiny platíte těžbu uhlí.@@user-dn6zp1sw3u
@user-dn6zp1sw3u Жыл бұрын
Pokud máte nějaký konkrétní záměr, můžete se obrátit na pana profesora přímo. Také se nabízejí grantové agentury. Ty už budou vědět, na jaký penězovod váš projekt napasovat. Dotace na projekty týkající se vodíku každopádně běží. Stačí například zadat do googlu: Unipetrol získal dotaci
@Korona300011 ай бұрын
@@JaromirW Na úrovni čr nevim... ale do firmy leancat odešlo a odchází dotací už spousta, profesor Matolín to sám řiká. A to nepočítám prachy, který tam natekly od komerčních sponzorů (jablotron atd). Tohle neni firma výdělečná nebo taková, do který by zkladatel vložil riziko vlastního kapitálu nebo úvěru.
@romanstumpf6545Ай бұрын
Fandím moc našim vědcům a vynálezcům. Ale souhlasím s předchozím komentářem, velmi mě udivuje že tak vzdělaný vědec věří na pohádku o nadměrné produkci CO2 (v současnosti máme druhou nejnižší koncentraci CO2 v životě planety a podíl lidské činnosti je 7% z celkového objemu). Také mě zarazil výpočet návratnosti. Při naší současné ceně energie za celý dům bychom měli návratnost za 41 let. Jaká je životnost komponentů zařízení? Je vůbec delší? A to nezvažuji cenu a životnost FVE. Výrobce se opět spoléhá na dotace, tedy přerozdělení našich daní pro vybrané příjemce. Asi by stačilo otevřít kohoutky plynu z východu, nebo trezory FBI. Energetická soběstačnost Evropy je hezká vidina, ale velmi drahá a "zatím" velmi nereálná.
@BZE-dt6diАй бұрын
Technicky vzdělaný člověk s normálním rozumem takovým hovadinám nemůže věřit. Něco jiného je vyc.caný český člověk, a že jich je. Tototo vidím jako druhý případ. Přisátí na státní cecík jen mlaskají. A představte si, že takoví lidé dnes přednášejí na VŠ, dinosauři Mackové a jiní. Normálně myslící studenti z toho musejí mít radost jako v minulosti studenti z Marxismu-Leninismu. Odříkej, co po tobě chtějí a zapomeň.
@petrhariprasadhajic95702 ай бұрын
Výborný rozhovor. Pan profesor Matolín dělá opravdu dobrou práci. Samozřejmě, že vodík bude postupně zlevňovat, tak jakude zlevňovat výroba elektrolyzérů (úspory z rozsahu). Škoda, že v rozhovoru nezaznělo, jakký hrubý objem musí láhve na uložení mít, aby pokryly spotřebu domácnosti přes zimu a jestli by bylo vhodnější použít kogenerační jednotku, nebo FC článek s tepelným čerpadlem pro vytápění a výrobu elektrické energie. Chtělo by to i nějaké příkady užití. Funguje to někde ve světě pro domácnosti?
@flodurkeng Жыл бұрын
Srovnání s mobilními telefony značně kulhá to nikdo nedotoval tam stacil jen zajem o přenosnost a možnost volat odkudkoliv, v podstatě jen zmenšit vysílačky,tomu pomohly i lion baterie ale jejich fyzikální možnosti již dosáhly hranice 🧐
@vladimirm5381 Жыл бұрын
To srovnání nemířilo na dotace přímo, ale na to, že každá nová technologie je zpočátku drahá a postupně se slevňuje. Studie vývoje cen ve vodíkových technolgiích předpokládají, že ceny půjdou ruku v ruce s pokrokem, např. snižováním obsahu drahých kovů v elektrolyzérech, dolů, a tím se i druhotně sníží závislost na dotacích.
@petrbaxant Жыл бұрын
Podporuji to nadšení a je třeba na tyhle aktivity určitě nějaké finance alokovat. Proč ne. Dobré nápady ba neměly zůstat zapadlé. Rád bych slyšel náklady na 1kWh uloženou v systému - celý řetězec a investice na takové zařízení. Zatím si nedovedu představit vodíkový akumulátor pro RD. 1kg vodíku obsahuje 39 kWh energie, ale při tlaku i 350 barů se do litru objemu vejde jen cca 1,2 kWh!!! Pokud bych bral spotřebu domu 10 MWh, což je reálné, musím mít 10 m3 tlakových lahví na 350 barů! Je tohle reálné? Jen v oceli to bude několik tun! Těch hadiček a ventilů nepřeberně. Do jedné tlakové nádoby to nikdo nedá a když si představím, že to dělám na 20 let.... To mi smysl nedává. To už raději zasadím les a nebo nějaké křoví, poseču slámu, sklidím zrno... biomasa vydrží tisíce let bez ztráty energie, pokud se nepotká s vodou. ANo, účinnost fotosyntézy je malá, ale jsou dřeviny, které mají údajně výtěžnost 100 tun z ha. Tedy 10 kg/m2! 1 kg biomasy je cca 4kWh. Na 10 MWh by nám tedy stačilo jen cca 2500 m2 plochy. To není moc, ale né každý to samozřejmě má. Z biomasy se však dají dělat i jiné věci, než ji jenom spálit. Vidím to perspektivnější. Energii na zimu je potřeba dovést do chladných částí z jihu - vybudovat vysokokapacitní produktovody - klidně plynovod ze Sahary. Jednorázová sezónní akumulace není řešení.
@navarson964411 ай бұрын
Souhlasím s Vámi. Fyzikální zákony jsou platné. Taktéž i ten, o zachování energie. Mimo to je pozorovatelné, že jakákoliv libovolná forma energie při pokusu o nahromadění (akumulaci) přes kritickou hranici, vede k jejímu náhlému nekontrolovatelnému uvolnění.
@jaroslavzapletal8490Ай бұрын
Ze sahary? Kdo nám ji bude dodávat? Spřátelené země?
@petrbaxantАй бұрын
@@jaroslavzapletal8490bude dodavat ten, komu zaplatite. Tady nejde o pratelstvi, ale o obchod. A Afrika bude chtit vydelavat. Pozemky maji velike :-)
@duribv Жыл бұрын
Dobrý den, v jaké vzdálenosti jsou od sebe anoda a katoda v jednom článku? Děkuji
@vladimirm5381 Жыл бұрын
anoda katoda v jednom článku elektrolyzéru PEMWE jsou odděleny protonově vodivou membránou o tloušťce 0,1 - 0,2 mm.
@ondyvond11 ай бұрын
velice zajímavé video 👍
@xlazom00 Жыл бұрын
Takze aktualne to stoji 2 000 000 CZK(vyraba a predava to v nemecku firma) a do 10 rokov ak sa toho niekto chyti to bude stat 1/10. Bohuzial komponenty sa nevyrabaju vo velkom(zatial).
@Onémj-e4l22 сағат бұрын
Vím i jak motoru na vodík do kosmu. 😊
@8000SAC Жыл бұрын
Vodík, sny a fantazie. Pěkný podvůdek...
@vladimirm5381 Жыл бұрын
v čem je ten podvůdek? Já o žádném nevím, ale zřejme jste odborník, můžete vysvětlit?
@8000SAC Жыл бұрын
@@vladimirm5381 : Pokusy s vodíkem jakožto palivem jsou staré už desítky let. Tedy se opráší neúspěšný starý nápad, vycucnou se prašule z eurofondu či podobných zdrojů a dá se za to předstírat činnost. Vytvoří se demonstrátory (jako Illichův ZURI), někdy i funkční zařízení, které je v praxi k ničemu (vodíková stanice DEVINN), případně se postaví hala a tam jede přepakovka něčeho dovezeného (zázračné akumulátory HE3DA). Občas přijde kontrola, která stejně neví, co vidí, odškrtne, že se tam maká a hotovo. Za několik let vše vyšumí, ale parta lidí z toho žila nějakou dobu. Stačí si poslechnout video, 42:00 a pumpování vodíku do staré šachty - silně úsměvné, vodík proniká i hutnou kovanou stěnou tlakové lahve. To by byl pěkný koledung o megařachu... :O)) :O))
@petrmarek3356 Жыл бұрын
Podvůdek jsou harakiri s primitivními hořlavými bateriemi. Vodík mi do zimy vydrží, nabitá Lion bateriové úložiště ne... Vodík je nejefektivnější dlouhodobé uložení energie.
@8000SAC Жыл бұрын
@@petrmarek3356 : Vodík je těkavý, ztráty jsou vysoké (3% za 24 h), takže nevydrží.
@stehno7572 Жыл бұрын
@@8000SAC tekutej sice jo, ale to by sis ho nejdřív musel zkapalnit, to tě nikdo nenutí
@zdenekzalis5916 Жыл бұрын
Zajímavý rozhovor, jenom nechápu proč někdo s takovým přehledem mluví o uhlíkové stopě. Žádná klimatická krize neexistuje. Je to podvod nenažraných elit, kteří nebudou mít nikdy dost. Tyto lidé vlastní lodní přepravu kde používají naprosto nejhorší paliva bez jakékoli filtrace, létají soukromými proudovými letadly a žerou Argentinské stejky. Nám vnucují uhlíkové daně, nesmyslné normy pro osobní vozy a máme žrát brouky. Uhlíku je v atmosféře 0,04procenta. 90% znečištění je z přírody. Hlavně oceány. Člověk celkem vypustí 10%. Podíl na znečištění od Evropy je 1% . Evropa tedy zvyšuje celkový obsah obsah CO2 v atmosféře o 0,0004% O čem se tady bavíme? Tato organizovaná mafie, které tuneluje celou EU má dávno sedět v kriminálu.
@vladimirm5381 Жыл бұрын
Váš pohled na věc je srozumitelný. Podíl Evropy na celkovém znečištění atmosféry skleníkovými plyny je někde okolo 9%. Svět tedy nespasíme a bude nás to stát hodně. Sám si myslím, že se zbytečně moc tlačí na pilu. V čem sám nemám jasno, je jestli je klimatická krize nebo ne. Evidentně se to nedá nijak změřit. Na druhé straně Green deal se v EU zrodil a jeho ekonomický dopad je obrovský. Můžeme nesouhlasit, ale nemůžeme si dovolit na peníze z povolenek (určených na dekarbonizci) sáhnout, když už je musíme platit. Proto se ve svých rozhovorech pokouším hlavně popisovat realitu nových technologií bez zbytečných emocí.
@jaroslavzapletal84904 ай бұрын
Vždyť to řeší celý svět nejen Evropa.
@rolidcz79542 ай бұрын
Cisla mate komplet vylhana. A ty teze jsou take nesmysl. A nebo mi ta tvrzeni umite ozdrojovat?
@zdenekzalis59162 ай бұрын
@@rolidcz7954 Celý klimatický projekt je podvod. Jde o instalaci feudalizmu 2. Máme být nevolníci nad kterými vládne elita. Je tady spousta služebníčků, kteří této agendě pomáhají. Hlavně média. Pochopitelně pro peníze a svůj prospěch. Pak tady je horda hlupáků, kteří pouze tupě hýkají. Od stejných mocipánů, kteří zkorumpovali vlády všech států a některé vědce pochází i covid pandemie. A ještě dnes existují lidé, kteří věří že vakcína je chrání před covidem. Za mě, je mi naprosto lhostejné co si vy myslíte a do které skupiny patříte.
@zdenekzalis59162 ай бұрын
@@rolidcz7954 Nemá smysl odpovídat. Fakta jsou mazaná. Pokud uvedete kvalitní zdroj příspěvek je do několika vteřin smazán. 90% CO2 vzniká v oceánech. Na lidskou populaci zbývá necelých 10% .
@miroslavzet1200 Жыл бұрын
Skvělé,moc té firmě fandím a těším se na další video.Je to velmi zajímavé a věřím,že vývojem se dospěje k zdárnému cíli.Děkuji a přeji úspěch.
@8000SAC Жыл бұрын
Vývoj probíhá po celém světě desítky let. Je třeba si položit otázku, proč se nám zde nerozvíjí vodíkové čerpací stanice a prudce nepřibývá osobních vozů Toyota Mirai - asi bude stále problém s bezpečností. Další věc je vysoká cena - vodík vyžaduje až laboratorní prostředí, takže nic vhodného pro běžný provoz. :O))
@per2 Жыл бұрын
@@8000SAC mozna proto, protoze se to pro osobni dopravu nehodi a zde je rec o systemu v dome?
@8000SAC Жыл бұрын
@@per2 Bohužel i tam bude problém s únikem, tedy i s bezpečností...
@per2 Жыл бұрын
@@8000SAC problem s unikem? mate k tomu data, dekuji za odkaz
@8000SAC Жыл бұрын
@@per2 : Ano, problém s únikem. V řádu jednotek procent, jak jsem psal výše, cca 3 %. Co na tom chceš ověřovat, to je známá věc. Nebo si myslíš, že kvůli tomu budu sám dělat pokusy...??? :O)))
@karelcerny1813 Жыл бұрын
Oxid manganičity 2 mocný vám dokáže destilovanou vodu společně s čistým hliníkem a špetkou sody rozložit (dešťovou) vodu i bez elektrolýzy(vnějšího zdroje) vyrábí se přitom napětí a vodík s kysličníkem hlinitým jsou "recyklovatelným odpadem".
@karelcerny1813 Жыл бұрын
Zkouška AI kvůli vymazání.
@ajty498711 ай бұрын
Louh sodný + kus hliníku a vzniká hafo vodíku a kyslíku.
@karelcerny1813 Жыл бұрын
Vyrobit vodík je snadné ale jeho další zpracování je vhodné zatím pro dlouhodobé skladování dělat průmyslově než se usadí a ověří výroba kompresorů pro domácnosti v malém měřítku a je škoda ho spalovat přímo.
@stocekjindrich6878Ай бұрын
účinnost 67% systému přeměny elekřina - vodík - elektřina je obrovská účinnost ve srovnání se spalovacím motorem řečeno 25% což nezahrnuje zbytek cyklu fosilního paliva
@BZE-dt6diАй бұрын
Tomu nemůže věřit ani Matolín.
@ondrejfiala4480 Жыл бұрын
jak může být návratnost 2 mil. v řádech let? u rodinného domu...
@vladimirm5381 Жыл бұрын
Pochybnosti jsou na místě, kolik let, to je samozřejmě velká neznámá, vše bde záležet na cenách energie, myslím, že jsem to zmínil.
@jaroslavzapletal8490 Жыл бұрын
U domu asi ne, spíš firma, kanceláře.
@stehno7572 Жыл бұрын
když z toho využiješ 10MWh na výstupu ročně, při ceně 10kč za kWh tak to máš za 20 let(to je životnost tlakovejch nádob a +- asi i zbytku) zpátky, samozřejmě jen když máš příkon zdarma(nadbytky z fotovoltaiky) a nepočítáš náklady(revize, případný opravy, voda). Rodinej dům je celkem širokej pojem, tak uvedu jen pár základních informací: Při účinnosti 65% elektrolyzér, 90% komprese na 200bar a 90% nebo 63% výstupní článek (50%elekrika + 40% odpadní teplo (když má člověk tepelný čerpadlo tak se to nedá brát jako 100% náhrada elektriky, spíš tak třetina) se do toho na těch 10MWh musí na vstupu narvat skoro 19MWh respektive 27MWh s tepelným čerpadlem nebo 34 MWh kdyby se odpadní teplo na nic nepoužilo. Těch 19MWh se tam bude cpát minimálně 1266 hodin s 15kW elektrolyzérem na plnej výkon. Obecně se udává, že jedno watpíková fotovoltaika vyrobí asi 1MWh ročně. 10MWh odpovídá zhruba 336 kg vodíku (při 90% účinnosti) to bude při tlaku 200bar potřebovat 18,5m3 nádrž pokud si to chcete celý nasyslit na zimu, to je třeba válec s průměrem 2m dlouhej 6m. Ve flaškách by to byl totální nesmysl. Pokud ta nádrž bude v zimě venku a bude tam třeba 50°C rozdíl, tak tam bude asi jen 0,6% ztráta odpadního tepla navíc, to bych zanedbal. Kdyby těch 10MWh člověk vytopil za 4 měsíce přes zimu, kdy fotovoltaika dává prd a pro sebe si z toho nechal 10% na elekriku, tak má 75 KWh denně na topení(ekvivalent asi 15 kg pelet nebo uhlí). Kdyby těch 336kg vodíku člověk sjel autem tak třeba v mirai při spotřebě 0,8kg na 100km ujede 42000km, to je 115km na den za 2,38 kč/km s tim, že kdyby jezdil s 200 bary a nepřetlakovával tak má v nádrži 1,6 kg vodíku a dojezd 200 km.(našel sem různý velikosti nádrží tohle je pro 5,6kg a předpokládam že to uvádí pro 700 barů, spotřeby sem viděl taky různý 0,55 při dojezdovim rekordu až po 1,5 při 130 km/h) U toho se, ale při návratnosti musí započítat cena a náklady auto. Pokud se bavíme o tý sestavě Picea(to co bylo ve videu na pár vteřin), tak ta základní sestava má vstup 7,5kW, výstup článku 1,5 kW elektriky s 20 kWh baterkou(kvůli startování a rychlosti reakce na změny výkonu) v krabici napevno a kapacitu 300 kW v bloku vodíkovejch lahví na paletě. Tam ti ten článek teoreticky vyrobí 13140 kW elektriky a zhruba stejný množství tepla, kdyby jel celej rok v kuse, takže když by to reálně jelo třetinu roku, tak to s návratností bude těžký, jestli to stojí 2 mega v základu. Shrnul bych to tak, že zatim je to jen pro bohatý nadšence a kouknu na to za deset, dvacet let znova.
@josefmrazek4678 Жыл бұрын
Kolik stojí, co máte na stole ??
@flodurkeng Жыл бұрын
Ano to zlo jsou dotace kdy většina platí menšině drahé hračky, jinak by po tom ani pes neštek 🤑
@vladimirm5381 Жыл бұрын
Zatím nejsou zadne dotace na to, aby si nekdo dal vodík do baráku, tak jako třeba nový kotel. Dotace se ale dají získat na stavbu elektrolyzéru. Nebo na koupi elektroauta, jehož výroba je dotovaná. Ano, to je příklad těch drahých hraček. Jestli to je dobře a proč to tak je, to se musíme zeptat Evropského parlamentu a Evropské komise. Ale když už to tak je, z důvodu snížení emisí skleníkových plynů, tak je pořád lepší vyrabět technologie doma, než je kupovat třeba v Německu.
@BZE-dt6di Жыл бұрын
@@vladimirm5381 Dotace na elektroauto? Já jen že mi nikdo nic nedal.
@filipes1024 Жыл бұрын
Vůbec nechápu tu snahu tlačit vodík. Když už energeticky náročně vyrábět nějaký plyn, tak je dle mého lepší vyrábět a skladovat nějaký uhlovodík, který je na transport a skladování mnohem jednodušší. Ale obecně v běžném použití vodík nemůže konkurovat bateriím z hlediska účinnosti a nákladů.
@filipes1024 Жыл бұрын
Ale jinak panu profesorovi držím palce a jsem rád, že v ČR probíhá výzkum a výroba elektrolyzérů, protože výroba vodíku bude do budoucna určitě užitečná technologie.
@BZE-dt6di Жыл бұрын
@@filipes1024 Jj, pan profesor má do důchodu zajištěné koryto. A výsledek? Velké kulové.
@jaroslavzapletal84904 ай бұрын
Proč by měl kamion jezdit tisíc km? Bude se to posílat vlakem.
@karelvsedni1662 ай бұрын
Po prvním videu jsem čekal teda něco lepšího, můžem z fotovoltaiky čerpat vodu do kopce a vyjde to na stejno.
@miroslavskalsky1945 Жыл бұрын
Už hned ten název je špatně. Vodík není zdroj energie, ale nosič. A jako takový nedává smysl. 50 procentní účinnost elektrolýzy, drahá, nebo jinak, neexistující dostupná technologie skladování. Další ztráta = účinnost palivového článku 50 procent nám dá celkovou teoretickou účinnost 25 procent vložené energie. Kdyby jste se pánové radeji přeškolili na odbourávače byrokracie při stavbě fúzních reaktorů v EU, tak by vaše práce dávala větší smysl.
@vladimirm5381 Жыл бұрын
Uplně nechápu proč bych se měl přeškolit na odbourávače byrokracie při stavbě fúzních reaktorů v EU, když jím nerozumím? Proč to neuděláte Vy? Vysoká míra byrokracie mi ale samozřejmě vadí stejně jako Vám.
@miroslavskalsky1945 Жыл бұрын
@@vladimirm5381 No, víte, to byla nadsázka. A hlavním smyslem té nadsázky byla myšlenka, aby se tito inteligentní lidé věnovali něčemu, co by opravdu pomohlo řešit nadcházející energetickou krizi. A tím nemyslím krize typu vyletěli nám ceny energií kvůli nějakým momentálním válkám, ale globálně, roste obyvatelstvo planety a roste průměr potřeby na hlavu s tím, jak stoupá kvalita života. Viz přednáška p. Drábové. A jestli tito odborníci jsou experti v oblasti nanovrstev, tak třeba mě napadá, že by se mohli přeorientovat na výzkum nových chemií baterií. Ale přiznám se, nerozumím této oblasti, takže nevim, jestli by v tom uměli pomoct. Vodík už jen kvůli nízké účinnosti palivového článku nemá v porovnání s baterií perspektivu. A nebo třeba vývoji nových FV panelů.
@vladimirm5381 Жыл бұрын
AI: Vodík může fungovat jak jako zdroj energie, tak jako nosič energie, v závislosti na způsobu jeho využití. Zdroj energie: Vodík může sloužit jako palivo pro různé typy zařízení, zejména pro vodíkové palivové články. Vodíkové palivové články generují elektřinu a teplo chemickou reakcí mezi vodíkem a kyslíkem (z vzduchu). Tato reakce produkuje elektřinu, vodu a teplo jako vedlejší produkty. Nosič energie: Vodík může být používán jako nosič energie pro skladování a přenos energie. Při nadbytku elektřiny (například z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné elektrárny nebo solární panely) může být elektřina použita k elektrolytickému štěpení vody na vodík a kyslík. Vodík poté může být skladován a transportován a později použit jako palivo nebo nosič energie v místě, kde je potřeba. Celkově řečeno, vodík má potenciál fungovat jako klíčový prvek v budoucí energetické krajině, zejména v kontextu snah o dekarbonizaci a přechod na obnovitelné zdroje energie.
@miroslavskalsky1945 Жыл бұрын
@@vladimirm5381 Když popisujete vodík jako zdroj energie - kupř. vodík pro palivový článek, je mírně řečeno zavádějící. Ten vodík do palivového článku je potřebné vyrobit. Tudíž je na jeho výrobu použita energie=>nosič. A víme, že nejlépe se na to hodí elektrolýza, protože palivový článek vyžaduje extrémně čistý vodík, což chemicky vyrobený vodík, kupř. termickým rozkladem metanu, nesplňuje. Pokud by jste chtěl vodík nazvat zdrojem energie, musel by jste jej těžit, podobně jako fosilní paliva. Vodík se na zemi bohužel vyskytuje jen velmi málo a to nejvíc v plynech sopek. Takže bych ten název videa pěci jen poopravil, stejně vodík jako nosič energie vypadá líp. Ještě lépe by bylo jej nazvat jako úložiště. Protože o tom celé video je.
@petrmarek3356 Жыл бұрын
Vypočítávání teoretické účinnosti je směšné a usvědčuje vás to z totální neznalosti problému. V situacích, kdy je přebytek energie ze solárů je to naprosto nejlepší řešení...
@vladimirdvorak324310 ай бұрын
Myslím, že by bylo výhodné vyrábět čistý sodík a kyslík slektrolyzou taveniny hydroxidu sodného. Sodík skladovat třeba pod petolejem a v zimě ho ve vodě nechat tvořit vodík. To by šlo i pro automobily. Přímo spalovat tento vodík pro účely topení nebo ve spalovacích motorech. Hlavně odpadá nebezpečí a potíže se stlačeným vodítkem.
@BZE-dt6di10 ай бұрын
Druhý Matolín. Máte ponětí, kolik stojí výroba sodíku a kolik energie? Asi ne.
@jaromircesek364010 ай бұрын
Na vodík přece funguje spalovací motor jako na plyn . Pak by logicky stačilo zapojení do kogenerační jednotky ,a to stím že malou část vodíku použijeme jako pohon spalovacího motoru . To nám vyrobí v el generátoru , jak el energii , tak dostatek tepla . Tím odpadne problém uskladnění . Zapínám zařízení jak potřebuji. Problém je jak z toho dostat daně ,vody je zatím dostatek.
@BZE-dt6di10 ай бұрын
Výborně. A elektrický proud z kogenerace by rovnou mohl vyrábět vodík a je to. Vody je zatím dostatek. Ach bože.....
@peterkiss4949 Жыл бұрын
Treba vymenit vladu a zacat riešiť volné energie. Vodik je riešenie pre horných 10 000.
@ctihodnymuz72 Жыл бұрын
Jak, jako, řešit? Zatím nikdo nikde ve velkém volnou energii nevyužívá. Protože to nikdo neumí. V malém na to jedeme každý. Ale jak to zvětšit a zmnožit? Potřebovali bychom milionnásobky .... a hlavně, na jiném principu, zcela jiném než se to běžně děje.
@per2 Жыл бұрын
kde se porad berou tyhle lidi: "treba vymenit vladu", bez treba k volbam, misto tehlech zbytecnych vykriku, na slovensku ted snad mate vladu cerstvou, pokud jsem si vsiml
@per2 Жыл бұрын
@@ctihodnymuz72 spousta projektu na vodik za miliardy dolaru je ted v priprave/vystavbe po celem svete
@peterjobovic3406 Жыл бұрын
Pokial na výrobu vodíku je potrebná, oveľa dôležitejšia voda, ktorej začína byť nedostatok, tak je to celé nezmysel.
@alesanrud3281 Жыл бұрын
Voda z oceánů nikam nemizí.
@peterjobovic3406 Жыл бұрын
@@alesanrud3281 1.Na výrobu potrebuješ čistú vodu 2. V okamihu ak by sa voda spotrebovavala v masovom merítku, tak niekde chýbať bude. Už boli také skvelé nápady s vodou po ktorých ostali vyľudnené oblasti a na mieste kde bol život ostala púšť.
@alesanrud3281 Жыл бұрын
@@peterjobovic3406 čistou vodu můžeš extrahovat i z mořské, za předpokladu, že bude dostatek energie z obnovitelných zdrojů. Chybět ta voda nikde nebude, protože se v palivových článcích vodík zase sloučí s kyslíkem na vodu.
@peterjobovic3406 Жыл бұрын
@@alesanrud3281 Ale bude. V okamihu keď niečo čerpáš vo veľlkom merítku, tak na tom mieste chýbať bude.
@alesanrud3281 Жыл бұрын
@@peterjobovic3406 jasně vyčerpáme všechnu vodu z oceánů, jo? Už dnes, díky globálnímu oteplování stoupají hladiny světových oceánů. Voda, kterou teoreticky spotřebujeme k výrobě čistého vodíku představuje jenom zanedbatelné procento, nevypaří se do vesmíru a bude se neustále recyklovat.