Рет қаралды 595,667
Poslouchej JIZVY na všech streamech: backl.ink/1433...
CANN MERCH: www.cannstore.cz
CANN INSTAGRAM: / cannoficialni
mix, mastering: Rooftop studio
produkce: Ondřej Žatkuliak
video: Rallife production
světla, zavěšení: DiffView production
make-up artist: Nikola Stuchlíková
zavěšená tanečnice: Michaela Páťalová
herci: Kristýna Valterová, Matthias Iloemezue, Václav Stojan, Maky Tranová, Veronica Chishimba
technika: LosRentalos
dravci: Ondřej Csik
speciální poděkování: Divadlo Tramtarie Olomouc
Kolikrát jsi měl svoje ruce čistý?
Kolikrát sis byl tímhle činem jistý?
Kolikrát to vyřešilo, co se dělo?
Kolik krve zatím ztratilo tvý tělo?
Tvoje sprcha denně mění barvu v rudou
Svoje pocity sis zapsal do svých rukou
Nikdo není vedle tebe, tak jsi na vše sám
Břitva byla přítel, kterej naučil tě špatným hrám
Nikdo nerozuměl tomu, co je uvnitř tebe
Všichni si hledí svýho, každýmu jsi u prdele
Každej jen vidí nápis, kterej máš na čele
Ale oba dobře víme, co se píše na tvým těle
Zatím co tvý jizvy v sobě skrývají příběh
O tom, co se děje doma, jindy ve tvý třídě
O tom, jak jsi prožíval ty roky jenom v bídě
Čekáš na to, až tvý slunce zase jednoho dne výjde
Tvý jizvy, připomínaj,
jak byl konec hodně blízko,
Jak tvý sebevědomí zůstalo nízko
Jsou to vzpomínky, co zkoušíš skrýt,
ale musíš s nima žít
Tvý jizvy, zůstanou na rukou,
zůstanou na tvým těle
Tenkrát věřili ti, že se cítíš skvěle
A než jim to celý brát,
tak bylo lehčí lhát
A tak sedíš na posteli, tiše brečíš
Říkáš si, že už to nemůže bejt těžší
Všechny tvý návaly a lidi kolem
Ta zeď se zvětšuje, a ty jsi pořád pod vrcholem
Slzy padaj k zemi, pořád píšeš do svý kůže,
Čekáš na to, až tě tohle jednoho dne zmůže
Rány bolí, dýchá se ti hůře, nejen to,
I chůze se ti mění, a ty pořád voláš
Proč ti nikdo nepomůže
Tvoje prášky dávno nezabírají, jak by měly.
Stačilo by, kdyby aspoň doma rozuměli
Ale vlastně ani neví, co se s tebou děje,
A tak tady sedíš sám, sám se sebou v beznaději
Jizvy…
Kolikrát jsi držel v ruce lano?
Myslel jsi si, že to skončí samo
Co pak řekneš dětem, až se budou ptát
Tati, co to máš na rukou? Máma to nemá!
Tvý jizvy, připomínaj,
jak byl konec hodně blízko,
Jak tvý sebevědomí zůstalo nízko
Jsou to vzpomínky, co zkoušíš skrýt,
ale musíš s nima žít
Tvý jizvy, zůstanou na rukou,
zůstanou na tvým těle
Tenkrát věřili ti, že se cítíš skvěle
A než jim to celý brát,
tak bylo lehčí lhát
Tvý jizvy, připomínaj,
jak byl konec hodně blízko,
Jak tvý sebevědomí zůstalo nízko
Jsou to vzpomínky, co zkoušíš skrýt,
ale budeš s nima žít