Poločas rozpadu - Radioaktivita 2/3

[@charliei_i4837]

Děkuji moc teď probíráme poločas rozpadu ve fyzice a díky tobě tento rok nepropadnu z fyziky. Pokračuj dál

[@jennifermazzaferro7907]

Díký tobě to zvládám ve škole, hlavně v tom pokračuj jsi opravdu skvělá!

[@Kukaak]

Díky tomuhle videu jsem rozhodně pochopil poločas rozpadu o dost lépe

to mám radost!

[@KoohaEbuyer]

Chtel bych se zeptat, co se stane s tim prvkem kdyz tam nastava polocas rozpadu. Treba takove Berkelium, ktere ma polocas rozpadu cca 320 dni. Vezmeme si, ze bude 10ml utesnenov bance, kterou nechame byt a otevreme po 320 dnech. Co v bance nalezneme? Bude tam o 50% prvku mene a to tak ze material zmizi? Nebo se 50% premeni na jiny prvek a kdyz ano, tak jaky? Nebo se 50% premeni na nejaky odpad, ktery bude plavat na dne banky? Hrozne me to zajima

[@matejpikali5126]

Moc děkuji za vysvětlení. Chápu tedy správně že poločas rozpadu je neměnný i v závislosti na tom v jakém prostředí se nachází? Jako lajk bych čekal, že ve vesmírném vákuu bude vlivem různého záření rozpad rychlejší než v atmosféře.

[@michalf7877]

Děkuji za video. Ale nerozumím jedné věci. Vždy se počítá, že se rozpadne polovina, nedovedu si to představit. To jako že 50% všech jader radioaktivniho nuklidu se rozpadne a tech ostatnich 50% zustane 100% beze změny? Nevím jsem v tomto úplné mimino, ale čas snad působí na všechno stejně,ne? pokud mám třeba jablko, nedovedu si představit, ze by mi hnilo po půlkách. Jako nejdříve mi shnije půlka, za další jednotku času půlka z půlky, takze mi odhnilo 3/4 jabka ale 1/4 je stále čerstvá a pak mi shnije půlka ze čtvrtky, pak půlka z osminky, takže za 9jednotek času, budu mít shnilé skoro celé jablko, ale bude na měm kousilineček stále čerstvý? Chápete kam tím mířím? Tyď přece už i ten kousilineček toho zbytku přece bude tim časem narušen a už nebude jako čerstvý...

[@ondrakeprt8283]

bude další video?

[@jakub_6292]

Prosím kvantová čísla

[@hmmh-qq]

Jak se zjistí poločas rozpadu a zejména pro látky, které mají čas obrovský tisíce až miliony let? A jak je ta hodnota přesná?

[@STYGY25]

Když vezmeme nějakou čistou látku prvku s dlouho dobou poločasu rozpadu tak nám stačí i jen krátkou dobu detekovat počet rozpadů atomů k poměru hmotnosti této látky. Čím víc atomu se za tu krátkou dobu rozpadne tím je doba poločasu rozpadu kratší. Jinak řečeno i prvek s miliony let poločasu rozpadu má nějakou nenulovou pravděpodobnost že se rozpadne během vteřiny. Pokud budeme mít dostatek množství látky s tímto prvkem tak k pár takovým rozpadů bude docházet každou chvíli kvůli velkému množství atomu. Z těchto pár rozpadu potom můžeme vypočítat za jakou asi dobu se rozpadne polovina té celkové látky a to je poločas rozpadu.

[@hmmh-qq]

@@STYGY25 - Takže je to pravděpodobný odhad, proto je hodnota jen poloviční a navíc nezapočítává rychlost rozpadu, která se může lišit podle druhu a hmotnosti látky, čili čím je látka hustší, tím jeho rozpad bude rychlejší a ještě na rozpad může mít dopad okolní prostředí, například intenzita elektromagnetického pole...

[@БогданВолощук-у1ч]

Dêkuji moc! Good job! I like your videos! But I‘m sorry I think it was a mistake with U-235 and U-238... Mêlo by‘t naopak 😉 Ale to není tak dulez‘té! Hodná prace!!! 👍👍👍

[@pavelotrisal4349]

Poločas rozpadu uranu 238 je srovnatelný se stářím Země, necelých 5 miliard let, zatímco poločas rozpadu uranu 235 je asi šestkrát menší, "pouhých" 0.7 miliardy let. Ve videu uvedeno obráceně.

[@muzy5422]

Doufám, že video stihnete před maturitama :))

[@p3t4n21]

Interesting 🤔

[@mariosgame516]

Half-Life?