Рет қаралды 447
hudba: Dalibor Janda / text: Jan Krůta
Štěstí nalepit má se na nás,
řekni mi, proč se nelepí?
Nikdo nic neví, to my jsme zametené
diamanty ve smetí.
Ve dnech, kdy z našich snů jsme živi,
a v noci vždycky pak prokletí,
scházíme se vždy sami sebe najít,
diamanty ve smetí.
Jen ty samotná a já,
stáli jsme na nábřeží my dva,
tramvaj půlnoční opozdil mráz,
na sochu se promění každý z nás.
Jaro, léto i podzim, zima,
jsme lásky konce století
a na chodnících do země zašlapané
diamanty ve smetí.
Jen ty samotná a já,
stáli jsme na nábřeží my dva,
tramvaj půlnoční opozdil mráz,
na sochu se promění každý z nás.
Jen ty samotná a já,
stáli jsme na nábřeží my dva,
tramvaj půlnoční opozdil mráz,
na sochu se promění každý z nás.