Srdečný pozdrav z Ameriky! Mám rád tvoje videá, sú veľmi poučné na učenie slovenčiny. :)
@Belfa_official4 жыл бұрын
😮
@nataliazigova40903 жыл бұрын
@@tomasbielik9061 no tebe musí dobre drbať 🤦🏽♀️ on o voze a ty o koči 🤦🏽♀️nepovedal nič zle a ty mu tu nakladáš 🤦🏽♀️ skús ísť kdesi ďalej ako je Slovensko aby si zistil,že každý ma to svoje ale vlastne najďalej si bol asi iba v Bratislave :D
Bielika neber vážne, Väčšina Slovákov nie je tak jebnutá.
@KrakenBushAndMilitary Жыл бұрын
Díky! Skvěle zpracované a podané, takhle má vypadat výuka dějepisu. :)
@May04bwu4 жыл бұрын
Moje prababička (ročník 1916) bydlela s rodinou na statku v Sudetech a vyprávěla mi o všem, když jsem byla dítě. Hrozně mě mrzí, že už nežije a nemůžu tak všechno vstřebat teď v dospělosti. Zajímalo by mě tolik detailů. Jedna věc se mi ale na babičce strašně líbila - i přes to, co všechno její rodině Němci udělali, nikdy je neodsuzovala jako národ. Pamatuju si, že s láskou vzpomínala na své sousedy, jak si pomáhali, a chtěla, abych měla na paměti, že ne všichni Němci tehdy chtěli válku, a proto nemám všechny házet do jednoho pytle. Tím spíš mě potom překvapilo, kolik lidí odsuzuje celý národ právě kvůli válce, kterou ani nezažili.
@fidricfidra94043 жыл бұрын
Mám to dost podobně.
@marekhajduk39053 жыл бұрын
A nebo kteří naopak jsou hrdí za něco, u čeho taky vůbec nebyli, maximálně tak jejich dědečci a ti dotyční (a že jich je požehnaně) kteří dosáhli maximálně tak toho, že se úspěšně narodili, gratuluji. Nic proti národní hrdosti, ale být na jakéhokoliv člověka vysazený jenom kvůli jeho národnosti na základě jakési historie.. takoví lidé mají hodně uzavřenou mysl a je mi z toho smutno. Tím neříkám, že neexistují národnostní rozdíly, všichni víme že ano. U nás je nejvíc typické povyšování se nad Slováky. Nekonečné a nesmyslné spory, které se nás navíc vůbec, ale vůbec netýkají!
@martinkalina95723 жыл бұрын
Ti podle vás hodní a slušní Němci si schválili rasové zákony a důsledně a nekompromisně je prováděli. Nazývá se to genocida, holokaust. A ti hodní a slušní sudetští Němci měli zálusk na židovský majetek a tak se radostně připojili k Hitlerově 3. říši a to byl jejich podíl na rozpoutání války. Každý Němec má v rodině někoho od gestapa, oddílů ss nebo komand, které vraždili v koncentračních táborech nebo v Lidicích a dalších vraždách civilistů. Ne nacisti, Němci.
@janjan-kd3zb3 жыл бұрын
@@martinkalina9572 ale NE VŠICHNI
@zdenekkucera4812 жыл бұрын
@@martinkalina9572 NĚMCI Z REPUBLIKAWHERU a bylo jich hezkých par tisíc / jen v Chebu jich na srazu pochdovalo 7000 / tak tihle hrozní Němci pomáhali našim SOS hlídat hranice , dokonce jim při Sudetské krizi vydali zbraně. jejich moto bylo VĚRNOST ZA VĚRNOST- A ONI ZŮSTALI VĚRNÍ DO POSLEDNÍ chvíle. Pak museli ze Sudet utíkat. A co myslíš že s ními udělali ti hodní morální Čechové . posílali je zpět Hitlerovi
@Hermann36356 жыл бұрын
Môj dedo narukoval počas mobilizácie, poslali ich ku Komárnu, ale kým tam došli, bola podpísaná Mníchovská dohoda. Vraj nálada bola dobrá, lebo vedeli že maďarská armáda je horšie vyzbrojená a čakalo sa že Rumuni jej vpadnú do chrbta,kedže tiež mobilizovali. Smiali sa že honvédov nahádžu do Dunaja a pošlú ich do Pešti Hortymu.
@thelloydersvk50686 жыл бұрын
XD
@saiien25 жыл бұрын
Na Maďary by v tu dobu stačilo našich pár divizí. Honvéd na tom byl prachsprostě bídně. On ani Wehrmacht v tu dobu nebyl žádné terno. Ten Wehrmacht co známe z let 41 a 42 byl v roce 38 spíš jen parodie na něj. Zastaralá výzbroj, výcvik na úrovni branců a nulové bojové zkušenosti.
@slovaknature23725 жыл бұрын
@@saiien2 je dost smutne, ze v tej dobe sme mali sancu sa branit, nemci sa nasledne vyzbrojili v csr.
@zdendaokurek27684 жыл бұрын
Vsak jste se k nim pridaly
@denissvoboda86494 жыл бұрын
@@zdendaokurek2768 si naštuduj dejiny
6 жыл бұрын
Můj názor co by kdyby? V konečném důsledku by Československo prohrálo, ale Německo by utrpělo opravdu těžké ztráty. Za předpokladu že Polsko i Maďarsko by do konfliktu významně nezasáhly. A když tak panuje názor, že maďarská armáda nepředstavovala hrozbu a nepřekonala by ani hranice. Dal se očekávat příchod dobrovolníků z Rumunska i Jugoslávie. Rumunsko dokonce souhlasilo s přesunem Sovětské vojenské techniky do Československa. Německá armáda byla v té době jen stínem pozdějšího nezastavitelného stroje. Velkou část pozemního vojska tvořili nedostatečně vycvičení branci. Československé moderně vyzbrojené pozemní jednotky vedl zkušený velitelský sbor složený mimo jiné zkušenými legionáři a bojová morálka byla velmi vysoká. Také si myslím, že Slováci chtěli bojovat nikoli se ihned odtrhnout a nechat Čechy napospas osudu. Německé tanky víceméně neměly šanci proti československým. Problém a to klíčový představovalo moderní německé letectvo. I když podíváme-li se na souboj německého a polského letectva v roce 1939 nebyly starší polské stroje zas tak snadnou kořistí. Od samého počátku nebylo v plánu zadržet Němce na hranicích, ale počítalo se s bojem ve vnitrozemí, kde se měla uplatnit vojenská taktika nacvičená legionáři během bojů v Rusku. Německo by také materiálně nevydrželo delší útočné boje, zkrátka by jim došly pohonné hmoty. Otázka je zda mohlo Československo vydržet déle než měsíc či dva. Jak je řečeno ve videu československá města, včetně kulturních památek, by lehla popelem a dalo se očekávat krutější zacházení ze strany vítězných Němců. Teoreticky bylo československé vítězství možné za předpokladu nadměrného štěstí a naopak nadměrné smůly Německa. Nemám jednotný názor na to, zda jsme se bránit měli nebo ne. Stalo se a přijímám tuto historii jako jednu ze smutných kapitol našich dějin.
@tulenik715 жыл бұрын
ZSSR bol ochotný pomôcť, padlo to v zásade na 2 veciach: rumunský koridor bol v dosahu maďarského letectva a Poliaci si chceli urvať kus ČSR, takže síce boli oslovení (ZSSR bol ochotný otvoriť tankový front na Berlín), ale to "samozrejme" zamietli.
@tefky79645 жыл бұрын
Jenže ihned poté,co by začala válka a Sověti by začali dodávat věci do ČSR ve větším množství a Maďaři by skutečně vstoupili do války,byli by nejspíš zničeni útoky Jugoslávie i Rumunska a ještě by museli pro jistotu udržovat posádku na hranici s námi,i když bychom měli většinu sil v obraně proti Němcům. Pokud by si zkusili ujmout něco i Poláci,byli by také napadeni Sověty (kteří by rozhodně moooooc rádi poskytli vojenskou pomoc ČSR,když by jim z toho káplo území právě Polska) a pak už by se jich ani nikdo o svolení průjezdu vlaků přes jejich území Sověti moc neptali.
@tulenik715 жыл бұрын
@@tefky7964 ZSSR nikdy nemal záujem o "územie Poľska", hoci si to Poliaci radi namýšľajú, politika ZSSR bolo dostať späť ten 1 milión km^2, ktorý museli odstúpiť Nemecku v Brest-Litovsku ( = dnešný bieloruský Brest). A takisto nemali veľký záujem v tomto smere prejaviť vojenskú iniciatívu. Kontrolná otázka: načo by ti bolo síce 30 miliónov, ale nepriateľsky naladeného obyvateľstva? Na neustále vyvolávanie nepokojov? PL-UA/BL hranica dnes ide viacmenej tade, kade išla hranica Ruského impéria pred WWI.
@tefky79645 жыл бұрын
O pouhých několik let později to území vzali stejně a ještě k tomu Poláky naštvali ať už Katyňským masakrem,společným útokem s Němci na Polsko,civilními masakry apod.což byli k nenávisti výrazně lepší důvody,než jaké měli Poláci ještě v roce 38. Stejně tak po válce vzali Sověti výhodní Německo,kde je také obyvatelé nevítali zrovna s květinami v rukou a vírou v komunismus v srdci a stejně Sověti nenechali byť jen kilometr navíc Spojencům. Pokud jde o území,tak není země,která by ho nevzala,pokud by dostala příležitost.
@tulenik715 жыл бұрын
@@tefky7964 o "spoločnom útoku" nemožno hovoriť. ZSSR vstúpil na územie PL až keď boli Nemci prakticky hotoví.
@vfo19493 жыл бұрын
Krásná videa; autorka je vzácnou výjimkou mezi dnešními mladými jak znalostni, tak názory i svou angažovaností. Díky a přeji hodně úspěchů. Stále platí známé, že kdo nezná svou minulost, bude nucen ji prožít znovu. Já dodávám ještě pamatovat si a poučit se z ní.
@Aglaiagraciaa6 жыл бұрын
Ty jsi přesně ten typ člověka, který z KZbin dělá příjemnější místo :)
@jarzadragon42723 жыл бұрын
Dějepis mne moc nebavil, jsem ročník 1968, takže asi chápete, že jsme se v něm učili trochu jiné věci. Vaše videa se mi moc líbí a hlavně se dovídám spoustu "novinek" z minulosti a Vaše podání mi dost vyhovuje, je mi to srozumitelné, ikdyž spostu věcí stejně zapomenu. Přesto něco z těch Vašich informací si pamatuji. Díky za tuto Vaši "osvětu".
@MarekVido6 жыл бұрын
Citát na konci bol perfektne vybraný, po záverečných myšlienkach som mal vďaka citátu až menšie zimomriavky. Veľmi ti fandím. Toto video ma presvedčilo, že by si určite mala pokračovať v osvete, ktorú robíš. Vždy ma bavil dejepis a filozofia, ale ty to vieš prezentovať tak, že to musí baviť každého, i ľudí, čo dejepis nemali v škole radi. Ďakujem, na pár mesiacov sa asi stanem patrónom, ale potom to zruším, dúfam, že aspoň zo začiatku to trochu pomôže. :)
@JaRiS9933 жыл бұрын
tak tohle bylo perfektni shrnutí, co by se mohlo stát a díky za videjko, tohle by měly vidět uplně všeci čechoslováci
@Brick_Wolf8894 жыл бұрын
Už si nespomínam na presné čísla, ale množstvo lietadiel, munície, pripravenosti Wehrmachtu a objem pohonných hmôt v dobe, kedy bola podpísaná dohoda v Mníchove by nemohol umožniť nacistickému Nemecku vedenia operácie dlhšej, ako 3 - 8 týždňov. My sme boli dobre zásobovaní a s výbornou morálkou a kvalitnou výzbrojou a vycvičenou armádou. Tí, ktorí boli zmobilizovaní mali za sebou výcvik. Nemeckí vojaci, ktorí by boli v prípade odmietnutia nasadení v ofenzíve proti 1. ČSR pušku videli prvý raz, keď ich obliekli do uniforiem. Našli sa aj generáli a vysokopostavené členovia na úrovni generálneho štábu, ktorý s vývojom situácie a Hitlerom nesúhlasili o čom svedčí aj množstvo atentátov na vodcu. To, čím sa Wehrmacht stal neskôr a čo umožnilo nacistom aplikáciu novej doktríny tzv. bleskovej vojny im umožnilo až zapojenie priemyslu bývalého ČSR. Dodali sme im podvozky pre ešte nedokončené tanky Lt vz 38, komlet tanky LT vz 38 aj LT vz 35, ktoré boli v tom čase špičkové. Nemci mali len obrnené vozy a nejaké tanky avšak s krátkymi hlavňami, ktoré mali do jednej nízku úsťovú rýchlosť ak si dobre spomínam 37 a 75 mm kanóny. Dovolím si tvrdiť, že kanóny kanóny ráže 37 mm boli hlavne ukoristené z Československa. Treba vziať do úvahy aj logistickú pripravenosť na začatie takej operácie s čím nemali nemeckí plánovači skúsenosť v tom období respektívne množstvo surovín potrebných pre takú operáciu a zbrojárstvo získali až po rozbití republiky. V čase podpis Mníchovskej zrady mali hlavne PzKpfw I a II, ktoré mali len kanóny kalibru 20 mm vlastne to boli len goľomety nevhodné na boj proti obrnencom. Otázne je, či mali vôbec prieraznú muníciu. PzKpfw III a IV, ktoré preslávili novú taktiku a zatlačili Rusov až k Moskve boli v tom čase prítomné v rádovo desiatkach kusov pramene uvádzajú, že v 1938 mali okolo 190-220 kusov dokopy pre PzKpfw III a IV so spomínanými 37 a 75 mm kanónmi. S tými by si naše 35 a 38 poradili lebo boli presnejšie, lepšie pancierované s lepším dostrelom a presnejším delom, ale najdôležitejšie boli odhodlané osádky tankov. Ťažko odhadnúť počty, ale možno tých 350 by dali dohromady, kedy ich tlačil čas. Veď Nemci získali okupáciou ČSR do 500 tankov 2200 poľných diel, rozpracované plány na stredné tanky, ako ST vz 39, ktorého dizajn bol na dobu pokrokový a v niektorých ohľadoch sa nemeckí inžinieri inšpirovali pri riešeniach závesu kolies na neskorších tankoch typu Panter nakoľko na tú dobu sme mali nekonvenčné technické riešenia. Ďalej získali minimálne milión pušiek vz 24 tisíce pištolí, milióny protileteckých granátov, milióny nábojov a celý vojensko-priemyselný komplex. Až potom sa ich mašinéria rozbehla naplno. Po dodávkach železnej rudy, ocele, hlavní pre delá atď. Nespomenul som hoci aj nekompletnú obrannú líniu pevností a bunkrov, kde boli guľomety vz 26 a 24, ktoré by z nemeckých panzerov urobili ementál na 3 km, Rumunov, ktorý by nám pomohli pri vpáde Maďarov - myslím si osobne. Naše Avia B.534 by im trochu zatopili s podporou zo zeme by to nemeckí stíhači ani bombardéry nemali ľahké. Junkers Ju 87 a Junkers Ju 89 by mali pekné straty a tie by Nemci nikdy nedohnali. Kedy sme neustúpili bolo by to veľmi ťažké mnohí by prišli o život, ale vlastným dejinám by sme čelili so vztýčenou hlavou. Náš odpor by podľa mňa zlomil pacifistov vo Francuzsku a Británii. Toto všetko treba zohľadniť rozhodne by to nemali s nami nacisti ľahké to rozhodne nie. Keď Hitler prezeral pohraničné pevnosti údajne poznamenal, že je rád, že sa im to podarilo pretože prekonať tie opevnenia a odhodlanú armády podporenú obyvateľstvom by nemuseli poraziť. Ešte viac mal byť šokovaný s rýchlosťou a priebehom mobilizácie, ktorá je považovaná za jednu z najlepších v histórii vojenstva a učí sa o nej na vojenských akadémiách po celom svete.
@jozopako4 жыл бұрын
Nemci by mohli viesť vojnu ďaleko dlhšie ako 3-8 týždňov mali lepšiu vojenskú mašinériu ako my, predsa len Reichswerke Hermann Goring vedelo veľmi dobre produkovať ocel. Nemci síce boli neskúsený no mali generálov veľmi dobre vyškolených z 1 svetovej, v tej dobre bolo Nemecké veliteľstvo najlepšie na svete. Vôbec sme nemali tanky ktoré by mohli konkurovať Nemcom keďže oni mali skúsenosti aj lepšie otestované dizajny zo Španielskej revolúcie. Logistická pripravenosť bola tiež veľmi dobrá už po Napoleónskych vojnách ľudia vedeli že to bude logistika čo bude vyhrávať vojny a to sme mohli vidieť v prvej svetovej. Dovtedy sa štáty mobilizovali aj pol roka a počas druhej svetovej to štáty dokázali do týždňa. To je jedno že kanóny tankov neboli vhodné proti boju s obrnencami keďže sme takmer žiadnych obrnencov nemali. Závesy kolies na Panterov neboli vôbec pokrokové hnacie kolesá sa skladali z jedného prevodu a celkovo 5 kolies, keď sa tam dostal najmenší kamienok tak sa to zaseklo, Rusi mali hnacie kolesá iba z 1 kolesa a nič sa tam zaseknúť nemohlo ale zasa bola menšia rýchlosť a aj sila. Ich mašinéria sa rozbehla na plno po obsadení Francúzska a nie ČSR. Avie by in nijako nezatopili keďže my sme mali dvojplošníky a Nemci si veselo lietali na Bf 109 a aj ich bombardéry lietali dosť vysoko aby sa nedali zostreliť letectvom čiže tie by pekne vedeli zničiť bunkre, ale to by nebolo treba keďže chýbali na Rakúsko-Slovenskej hranici a tiež na malej časti kde sa stretávajú hranice Poľska, Nemecka a ČSR. Nemci by ich jednoducho obišli. Náš odpor by nezlomil Francúzov ani Britov práveže tí by išli proti nám veď sami povedali že ak územia neodstúpime budeme videný ako agresori. Tí by ešte pomohli Nemecku. Jediné čo by sa zmenilo je že Nemci by prišli o cca 5 000-15 000 mužov a neboli by pochyby o odmietnutí Slovenskej kolaborácie s nacistami. Pravdepodobne by sme ani neboli samostatným štátom ale anektovali by Slovensko celé alebo by ho dali Maďarsku.
@realmacgrey64214 жыл бұрын
@@jozopako zásoby mazadel měli v roce 1938 na 14 dní. Bomby pro letadla taky. Mnohé jejich jednotky nebyly staré, existovaly od 6 do 15 měsíců. jejich secvičenost vypadala podle toho. Němcům chyběl důstojnický kádr, hlavně velitelé čet a rot a tato místa měli obsadit důstojníci , kteří prožili WW I.
@tomasoni.13174 жыл бұрын
@@jozopako československé lehké tanky byly jedny z nejlepších na světě a naše armáda byla dobře vycvičená a odhodlaná bránit svou zemi, takže by 1 250 000 vojáků způsobilo Němcům ohromné ztráty, které by se podepsali na jejich příštím útoku na Polsko. Ještě bych nesouhlasil s tím že Německo mělo nejlepší vojevůdce, naši vojevůdci byli mnohdy lepší až na pár vyjímek jako byl Guderian nebo Romel. Naši vojevůdci jako byl Svoboda, Syrový, Vojcechovský a další dokázali připravit takový plán obrany, že když se k nim Němci dostali, byli rádi že jsme se vzdali, jinak by jejich armáda utrpěla ohromné ztráty, které jak už jsem říkal by se podepsali na jejich budoucích krocích.
@tomasgancahaluska4 жыл бұрын
Pekne zhrnuté, Nemci by sa riadne potrápili. Len pripomeniem, že pri obsadení Porýnia mali nemeckí vojaci rozkaz od Hitlera, aby hneď po prvom výstrele ustúpili. Ich armáda nebola vôbec pripravená, získať český priemysel bolo strategicky dôležité pre Wehrmacht a nemecké dobyvačné úsilie. Bol to práve vyspelý český priemysel, ktorý sa značnou mierou podieľal na neskoršom obraze toho slávneho a mocného Wehrmachtu ako ho poznáme z dokumentov. Bez neho by ťažko dobyli Poľsko a už vôbec nie Francúzsko. Vlastne aj Česko-Slovensko by bolo bývalo rozprášilo vtedajšiu nemeckú armádu, o to skôr, keby nám zo západu pomohli Frantíci a otvorili druhý front. Kto chce vidieť podrobný nemecký plán na obsadenie Česko-Slovenska, nech si dá do googlu "Fall Grün", sú tam aj mapky. Dokonca, naše tehdajšie veliteľstvo o tomto vedelo, dostali sa im do rúk nemecké mapy a plány na chystaný útok a teda mali taktickú výhodu na svojej strane, boli sme pripravený! Žiaľ, história sa odohrala tak, ako ju poznáme...
@realmacgrey64214 жыл бұрын
Ztráty první vlny německé armády bojující v našem opevnění byly wermachtem počítány na 90%. Druhé vlny na 80%
@davidlutr72133 жыл бұрын
Děda byl při mobilizaci v jednom ŘOPu u Deštného, dokonce jsem tam s ním byl i na výletě a plus mínus jsme ho i našli. Nicméně vždy vzpomínal na to jak museli pytlačit zvěř, aby měli co jíst, nejdřív vůbec neměli kulomety, pak jim přišli jiné lafety a nakonec jim přišlo zcela jiné střelivo, než jaké dostali kulomety. V podstatě tvrdil, že jediné zbraně se kterými se mohli skutečně bránit, byly ty, co dostali v kasárnách, tedy puška a snad dvě sumky nábojů na vojáka. Jejich bunkr nikdy nebyl plně vyzbrojen pro boj. Děkuji za hodnotná videa, postupně se jimi prokousávám.
@JaroTomik6 жыл бұрын
Som hanbený za to, čo urobilo Poľsko. Malo by byť na strane Československa a spoločne bojovať. To bol spoločný cieľ - dať odpor Nemcom. Bohužiaľ...
@davidkyzek6 жыл бұрын
Lenže v roku 38 ste stále boli "spojencami" Nemecka, vzťahy medzi Poliakmi a Nemeckom sa pokazili až ked Hitler dostal to čo chcel od Československa.
@JaroTomik6 жыл бұрын
@@davidkyzek a to bolo zlé.
@tefky79645 жыл бұрын
Vztahy Polska a Německa se nepokazili až po útoku na ČSR,ale když po dobrých vztazích s Německem najednou podepsalo Polsko dohodu s Anglií,což Němci snášeli dost těžce. Pokud vím,tak ale i tak Poláci v roce 38 nepočítali s tím,že Němce naštvali tak moc,že je napadnou a totálně zničí a proto si také chtěli ujmout část ČSR.
@saiien25 жыл бұрын
Poláci měli na mysli ale jen pomstu a to, aby získali zpátky Těšínsko. (Které bylo odjakživa součástí českých zemí i když tam žila Polská většina).
@tefky79645 жыл бұрын
I kdyby nešlo jen o pomstu,tak se jednoduše naskytla příležitost vzít si docela důležité území a neměli prakticky žádné důvody k tomu,aby se ho také nepokusili získat.
@suchan694 жыл бұрын
Objevil jsem Váš kanál nedávno a moc Vám fandím děkuji za pěknou volbu témat i dobré zpracování. V podstatě souhlasím s tím, co jste v tomto příspěvku říkala. Dovolím si však přidat několik vlastních postřehů a detailů, které Vám možná mohly uniknout, zejména pokud se detailně nezajímáte přímo o vojenství. Nijak tím nechci snižovat Vaší práci, fandím Vám a chci pomoci. Nejprve tedy k poměru sil. Československá armáda měla mobilizováno, jak uvádíte, cca 1,2 milionu vojáků. Němci proti nim mohli postavit max 1,6 milionů vojáků. Ti zbylí do dvou milionů museli být jinde a chránit například hranice proti Polsku, francii apod. Důležitým faktem však je, že v povinnou vojenskou službu měli Němci teprve od roku 1935. Za 3 roky neměli ještě dostatek vycvičených vojáků a většinově to tedy byli starší záložníci, což jejich reálnou hodnotu snižovalo. Naproti tomu Československá armáda byla lépe vycvičená a záložníky z mobilizace plánovala použít zejména v pevnostech, kde se jejich nezkušenost eliminovala ochranou opevnění. Vzhledem k tomu, že Wehrmacht by útočil, nezkušenost by hrála proti němu. Srovnatelný byl i počet pušek a kulometů a naše armáda byla na tom dokonce lépe co se týká motorizovanosti. Počet tanků také není až tak rozhodující, protože v září roku 1938 byla většina německých tanků typu PzKpfw I, což je lehký tank vyzbrojený jen kulomety. Tyto tanky byl schopen zastavit už těžký kulomet jakým naše armáda disponovala. Středních tanků PzKpfw III a IV měli jen něco málo přes 200. Poměr tanků tak již nevypadá příliš tragicky. Proslulý německý "blitzkrieg" by v hornatém Československu nebyl v podstatě možný, už proto ne, že vyžaduje zejména překvapivý úder proti nepřipravenému nepříteli, což v našem případě moc nehrozilo. Asi nejhůře tak vyzníval poměr sil leteckých. I když i tady nebylo Československé letectvo tak zaostalé, jak se tvrdí, ale pravdou je, že Němci by jej, pravděpodobně, porazili a pak by jim převaha v vzduchu dala rozhodující převahu i na zemi. Nicméně bylo by to za cenu vysokých ztrát. Odhadem až 60 % což by pak značně zkomplikovalo další válečné plány Hitlera a možná by to vedlo i k jeho sesazení svými generály, když už fabulujeme. Současně by to znamenalo, že by válkou bylo Československo obrovsky postiženo. Jak říkáte, byla by zničena většina památek a jako msta by se daly čekat masové popravy a obecně snaha vymazání naší kultury. Na závěr ještě přidám něco k Mnichovské dohodě, která se obecně vykládá jako o nás bez nás, ale jaksi se při tom zapomíná na Versailleskou smlouvu článek 86 a také Locarnskou smlouvu, kde se přímo uvádí: „Všechny spory mezi Československem a Německem, ať jsou jakékoli povahy, při nichž by strany byly ve sporu o nějaký právní nárok a které by nemohly být přátelsky rozřešeny obvyklou diplomatickou cestou, budou předloženy k rozsouzení buď rozhodčímu soudu nebo Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti.“ tedy jedná se o právní základ podle kterého byla Mnichovská dohoda realizována.
@jarokadlec33434 жыл бұрын
Ste mladá ale dávam pred Vami klobúk dole. Triezve a veľmi pravdepodobné. To čo hovoríte je obrovský až priepastný rozdiel oproti všeobecnej tupej prázdnote dnešných násť -ročných. I keď ste od nich malinko staršia. Keď pozerám vaše videá ani sa mi nechce veriť že ešte existujú ľudia ako vy. Držím palce.
@FedericoIori3 жыл бұрын
Velmi zaujimave , hlavne reflexia ohladom ceskoslovenskou identitou .....
@filipcernak44566 жыл бұрын
Jeden z "KZbinrov" ktorého má zmysel počúvať! Ďakujem Dejepis Inak (prepáč neviem tvoje meno)! Zdieľam video..
@DejepisInak6 жыл бұрын
Sandra. A ja ďakujem za milý komentár 🙂
@filipcernak44566 жыл бұрын
To je to najmenšie čo ti na oplátku môžem dať Sandra... ;) Pravdu treba šíriť nech je akokoľvek krutá a nech je vyslovená z úst kohokoľvek, aj najväčšieho nepriateľa.
@vladostaurovsky4122 Жыл бұрын
Krasne video. Veľmi pekne pospajane fakty a ešte lepšie uvahy.
@rico76386 жыл бұрын
První video, které od tebe vidím. Úžasná podívaná. respekt
@stanislavgersi52073 жыл бұрын
Ďakujem. Nie iba vedomosti i nadhľad a názor je super.
@sneakybuddy80846 жыл бұрын
Veľmi inteligentné dievča a zaujímavý kontent. ❤️❤️❤️
@jozefteniak15543 жыл бұрын
Mladá ... zrejme NIKDY nešportovala ! NEVIE absolutne ... nič o športovom , bojovom DUCHU ! Nebola v škole , keď nás učili : " nepřátel se nelekejte , na množství nehleďte ! " ... chodila , až s kreatúrou " van tajm nechst tajm " ???
@jozefteniak15543 жыл бұрын
Tvoj názor ... mladá - mám NIEKDE ... pri RITI !
@vranar4993 жыл бұрын
@@jozefteniak1554 Za to, že nebehala maratony ona nemôže.
@echocz10663 жыл бұрын
@@jozefteniak1554 a co dokazujete těmi slovy? Navíc z pohledu strategie a taktiky říkala že bychom neměli šanci, ať už bychom bojovali do posledního muže. Tehdá by to klidně šlo, dnes víme jak by Německo reagovalo, jak by reagoval svět, ale to je jedno. Nejlepší argument je ten, že jsem nikdy neběhal velké vzdálenosti, že jsem necvičil na spartakiádě a tak bych měl držet hubu...
@tomascaba28086 жыл бұрын
Úplny súhlas. A aj ten koniec bol perketne výstižný. Jediné čo by sa pri obrane zmenilo tak by bolo naše národne sebavedomie trošku väčšie a možno by ľudia menej nadávali na poslancov v krčmách ale vyšli by do ulíc. LIKE
@kokosova_ruze6 жыл бұрын
Ještě popcorn a jde se koukat! 😎
@danielgregus95504 жыл бұрын
Dal jsem padesáty like
@oklap84783 жыл бұрын
69 likov nice
@branislavpsota99073 жыл бұрын
Velmi pekna zenska taka sympaticka a zaujimave videa👌
@branislavpsota99073 жыл бұрын
Mesias
@janmatusurbancik23796 жыл бұрын
Taktiež by som rád pripomenul organizáciu dobrovoľníkov v Jugoslávii na priamu podporu ČSR v sile dvoch divízii, ktorá sa vytvorila keď vláda Juhoslávie neprejavila záujem zapojiť sa
@Lobotor234 жыл бұрын
nejméně 60 000 srbských dobrovolníků
@marekhlavac15364 жыл бұрын
A my se jim " uznáním" Kosova..hamba nám.
@jarokadlec33434 жыл бұрын
@@marekhlavac1536 snáď prichádza doba postaviť tie havlistické kreatúri pred súd. Dzurindakmi začať a nezabudnúť ani na tých dnešných zapredaných judášov. Možno ešte nie zajtra ale evidentne je to za obzorom.
@vranar4993 жыл бұрын
@@jarokadlec3343 Tak že súdruhovia ako "doktor" pobirmovanec a další sú ok hej?
@jarokadlec33433 жыл бұрын
@@vranar499 vidno že máš tie. “ pravé hodnoty”. Ak to netušíš- schody sa zametajú vždy zhora, teda trestať sa majú prvý največší zločinci. Na rozdiel od teba som všetkých tebou spomenutých zažil na vlastnej koži a sledoval hlavne ich ekonomickú činnosť. Preto tvrdím a viem mnohými faktami preukázať že največším ekonomickým zločincom bol Dzurindák a jeho trojčlenná klika. Naviac až po dnešného fašistoviča nikto tak otvorene nezapredával naše slovenské záujmy ako Dzurindák. To neznamená źe tí ostatní sú nevinný. Sú ale rozhodne menšie zlo, až na fírerkových fašizujúcich kumpánov - to je o iných pravidlách. Vždy v histórii bol zlodej (aj veľký zlodej), považovaný za menej vinného ako fašista alebo zradca. Čím to je že večšina číselkových “nickov” neovláda axiómy morálky ale vadí im napr. gramatika. Žeby chudoba vedomostí a faktov??? Nie je to skôr chudobou ducha????
@speedy17734 жыл бұрын
Super kanál. Som rád, že sa človek môže dozvedieť o histórii v svojom materskom jazyku :)
@ededfred26133 жыл бұрын
Ahoj :) chcem ti napísať jeden veľmi podstatný aspekt ..armády sa nikdy nezrovnavaju len podľa počtu tankov a vojakov ..vo fínskej vojne stal jeden Fín proti 10 rusom a Rusi tam nedokázali vyhrať .. motivácia vojakov pri napadnutí vlastnej krajiny brániť ju je niekedy tak urputna, že ani presila nepriateľov nezlomí tu vôľu ;)
@jakubrydlo66123 жыл бұрын
Řekl bych, že právě proto říkala, že historici nemají podobný spekulace rádi, protože každá drobnost může ovlivnit průběh dějin. Ano. Mohli jsme se ubránit Němcům díky odhodlání naší armády. Stejně tak ale mohly německý bombardéry doslova rozprášit naše pozemní jednotky a vyčistit cestu německé pěchotě. Podobný spekulace jsou sice zajímavý, ale je to s nima jako se Schrödingerovou kočkou. Dokud se to nestane reálně, jsou všichni zúčastnění živí i mrtví, vítězové i poražení. Je v tom prostě tolik proměnných, že můžeme vymyslet nesčetně variant a každá dopadne jinak a dost možná i kdybychom jednu variantu vyzkoušeli dvakrát, mohla by v obou případech skončit jinak. Navíc německá armáda měla sice "jen" ani ne dvojnásobek mužů, ale za to měli víc jak 7x víc tanků. A to už dává o dost větší šance Němcům. Stejně jako u letadel samozřejmě záleží hodně na tom, kolik bylo těžkých, lehkých a jiných tanků, resp. kolik bylo bojových letounů a kolik bombardérů. Ano. Odhodlání nám mohlo hrát do karet, ale řada dalších aspektů zase ne.
@pophap3 жыл бұрын
@@jakubrydlo6612 jen takova vsuvka..německý tanky byli převážně PzKpfw I a II a to šlo spíš takový lehce obrněný vozidlo s kulometem ..dvojka s malým rychlopalným dělem ..myslím 10mm ..naše tanky byli monehm odolnější a navíc s mnohem.vetsim dělem 37mm ..a navíc tehdejší lehký kulomety naší pěchoty uměli německý tanky roztrilet
@lukasantos73453 жыл бұрын
Len si zabudol na to , že Červená armáda určite v roku 1939 nebola to , čo Wehrmacht 1938. Zastrelili si schopných veliteľov , naviac logisticky mali Rusi problém so zásobovaním.. Fíni mali za susedov Švédov , ktorí sformovali aj brigády dobrovoľníkov na pomoc a Západ dokonca aj s Nemeckom a Talianskom im dodal zbrane. Pri ČSR sme mali nepriateľských susedov a ešte nás západ chcel označiť za agresora...
@badaxebadaxe22483 жыл бұрын
Jednak Finsko i přes obranu prohrálo po nějakých 4 měsících, ale hlavně, bojovalo se v terénu který neumožňoval nasadit těžkou techniku. Takže v úzkých cetách v lesích, mezi jezery a mokřinami. Ty dokázali Finové hájit, ale i tak jen dočasně. V ČSR které na rozdíl od Finska bylo obklíčené Německem od Ostravy až k Břeclavi takový terén nebyl, pokud překonali pohraniční hory, pak byly v krajině s bezproblémovou komunikací a tam by se převaha Němců zřejmě projevila. A ano, nejde to srovnávat jen dle počtů, problém byl i v tom, že Němci měli taktiku založenou na útoku na jednotlivé body a tam koncentrovali své síly, ČS armáda naopak se snažila bránit v podstatě území, což rozředilo nasazené síly. Navíc, část obrněných vozidel byla určena k nasazení s pěchotou (jako u Francouzů) což snižovalo bojeschopnost tanků. I přesto, že WH v roce 1938 nebyl až tak silný, na naši armádu by jistě stačil. Letectvo na naší straně bylo proti LW prakticky ve stejném postavení jako poláci o rok později. Problém je že bychom nejen prohráli, ale mohla by se i válka vyvinout jinak.
@lukasantos73453 жыл бұрын
@@badaxebadaxe2248 keby bolo keby.. Fini kapitulovali až potom, kedy Rusi obišli mannerheimovu líniu cez zamrzlé jazero a obsadili Viipuri.. Ďalej , charakter vojny, aký spomínaš sa viedol v stredom a severnom Fínsku. Rozprasenie 167.divizie u Suomusalmi ide skôr na vrub pomocných jednotiek a domobrany, než regulernej armády. Tam sa rodili aj legendy, napr. najlepší ostreľovač , aký kedy žil. Simo Häyhä tam za 100 dní odrovnal 505 príslušníkov ČA, a to bol "len" člen domobrany.
@Lachtan394 жыл бұрын
Dnešním pohledem si myslím, že jsme se měli bránit. Už proto aby jsme nebyli věčným vazalem velmocí - tento komplex méněcennosti nám zůstává už 400 let. Ale v kontextu s tehdejší dobou bylo po zradě západu hrozně těžké Benešovo rozhodování. A že by to byly jatka, o tom se asi nedá pochybovat. Jinak smekám klobouk před tvůrci tohoto pořadu - poutavé, stručné, věcné a nezaujaté! Jen tak dál.
@michal27216 жыл бұрын
Túto otázku si tak dlho kladiem. Dakujem
@pavelhradil4846 Жыл бұрын
👍 reálný a velmi pravděpodobný vývoj. Naštěstí k tomu nedošlo 😉
@ColumboKE6 жыл бұрын
Sandra si úžasná máš neskutočný potenciál a rečnícky talent. Z teba by si pedagógovia a učitelia mali brať príklad a ešte aj neskutočne nádherná baba. Držím palce len tak ďalej. Robíš úžasnú vec nech sa ti darí.
@DejepisInak6 жыл бұрын
Ďakujem krásne Lukáš za také milé slová :)
@ColumboKE6 жыл бұрын
@@DejepisInak ďakujem myslím to úprimne. Poslal som ti aj e-mail na gmail. Ak budeš mať čas tak si to prečítaj. tak nech sa darí. Pekný večer ti prajem :-)
@jozefteniak15543 жыл бұрын
SLIEPKA ... vyštudovala ,niečo ? za US doláre ? blem - blem !
3 жыл бұрын
Velmi šikovné video a celý kanál (y)
@vratkokabina89676 жыл бұрын
Ten pocit keď sa toto učíš práve v škole...
@lukaskulawiak68984 жыл бұрын
Ano, vaše znalosti a vnímání historických souvislostí, je skvělé. Jen chci doplnit o dva body. Zaprvé, zářijová mobilizace nebyla prvním řinčením našich zbraní. Už na jaře 38 se mobilizovalo a podle složitých dohod, kdy jsme se měli pouze bránit, to mohlo být důvodem k odstoupení spojenců od smluv. První mobilizace měla sice za úkol pacifikovat henleinovce a národně obrozené sudeťáky, což ale způsobilo, že britrsko-francouští pozorovatelé, kteří tu byly, vnímali situaci skutečně jako útlak německé menšiny. A na rozdíl od Poláků, my jsme skutečně neměly smlouvu; ani jedinou; která by nám zaručovala vojenskou podporu. Poláci dokonce měli bianko šek, že by jim za určitých okolností přišli spojenci na pomoc i v případě preventivního úderu....... Osobně jsem přesvědčen, že, i kdyby Hitler válku prohrál a nám zůstala jistá autonomie, naší hymnu by jsme dne zazpívaly leda na libreto Who ist mein haus....... Proč? Protože, jak už jste zmínila, byly bychom vnímáni za příčinu pokračování Velké války a když si povšimneme vnímání naší exilové vlády v Británii až do úspěšného konce operace Antropoid, nejen že by k odvolání podpisu Mnichovské smlouvy nedošlo, ale po válce by za status quo bylo vnímán datum 1.9.1939. S úctou a pozdravem, Likáš Kulawiak
@em-ers.r.o.12443 жыл бұрын
Vzhľadom na spoločnú históriu Čechov a Slovákov si myslím že sme sa mali bránit. Určite by sme Nemcom spravili problémy a svojím spôsobom mohli aj ovplyvniť začiatok vojny. Z historického hľadiska najväčšie zlo, vojny a zrada prichádzali práve zo západu. Pravdivý citát až ma zamrazilo. Držím palce pri ďalších videách.
@jirisdp75164 жыл бұрын
Pěkné a srozumitelné. Nic méně dovolim si položit otázku " kolik času by jsme dali Evropě ,kdyby jsme se bránili "? To že by nas porazili je jisté, ale jak dlouho by trvalo než by Němci doplnili ztraty na lidech a matrialu na to aby mohli zaútočit na Polsko a Francii? Pokud by to zkrátila valku ,tak i přez obrovské ztraty jsme bojovat měli.
@olkobolko28106 жыл бұрын
Konečne dôvod objednania pizzy, úžasné video :)
@barkjajo2 жыл бұрын
Prosím kde dohľadám písomnú zmienku o citáte Jána Masaryka, ktorú ste spomenuli vo videu 12:30. Vopred ďakujem za Vašu skorú odpoveď.
@marcelmantic89306 жыл бұрын
Si fajn :) hovoríš veľmi rozumne len tak ďalej! 👏👍🙂
@DejepisInak6 жыл бұрын
Ďakujem Marcel :)
@marcelmantic89306 жыл бұрын
@@DejepisInak a teraz budem mať mesiac radosti 😁👍😇
@cezzy31723 жыл бұрын
Myslím že při bránění by k scénáři který jste ve videu řekla nedošlo. Ne že by byl špatný ale reálně nejspíš by k hlavnímu útoku došlo v oblasti slezka a jižních hranicích Česka a Slovenska kde bylo opevnění skoro dokončené, letectvo jsme zas tak špatné němeli, bylo skvěle vycvičené a nebýt mnichovské dohody do výroby by se možná stihly dostat nové typy stíhaček které německé messerschmitty me109 překonaly ve všech parametrech. Navíc i Avie které jsme měli byly lepší ve stoupavosti a manevrovatelnosti jestli se nepletu, taky sme měli skvělé i když ne moc známé bombardovací letectvo. Pozemní útok by se nedostal přes opevnění protože i Kulomet vz.26 který měli i ŘOPíky dokázal zničit většinu německých tanků z boku s čímž se počítalo při výstavbě ( kdo byl na hranicích tak mi potrvdí že všechny bunkry jsou k německu zády takže by zahájily palbu až když by němci postupovaly kolem nich aniž by měmci něco tušily ) měli sme lepší dělostřelectvo a pokud by spojenci viděli že němci dostavají na frak tak by nejspíš zaútočily a Německo by padlo a my by jsme měli klid větší uzemí a nejspíš se uržely mezi nejrozvinutějšímy státy světa a neumřely by miliony lidí. A toto všechno by se stalo kdyby Francie a Británie nepodepsaly v Mnichově jeden papír který svět nasměroval do další světové války, a mimochodem potom co churchill nastoupil na post ministra Velké Británie se při vyjednávaních snažil aby sme my a poláci byly za západní stranou železné opony kvůli tomu jak sme jim pomohly což by se povedlo kdyby se Američané a Sověti nedohodly za jeho zády o tom že výměnou za Stalinovu pomoct při dobývaní Japonska ( což paradoxně nebylo moc potřeba když se stejně vzdaly ) mu bude právě Polsko a Československo přenecháno takže to Amerika nám zařídilo to krásné zdemolování ekonomiky a zničení našeho národa. Děkujeme
@ondraegner45476 жыл бұрын
Uděláš prosím příště video o odsunu Němců
@ЕгорШевцов-к1л6 жыл бұрын
Dobré video, to sa mi páči. Zaujímavé - pro veľmi spornú a zujímavú temu. :) (Nakoniec rozumiem viac.)
@homtanks99786 жыл бұрын
Pekne, si silná čaja! :-)
@pavelulicny12844 жыл бұрын
Dobré video, aj keď som už mal v jednom okamžiku pocit autorkinej rezignácie. V závere to ale zhodnotila správne - brániť sa bolo treba, ono by sa už bol niekto pridal, možno Rus, a možno aj Francúz. Beneš bol slaboch, zapredanec Londýna, potvrdil to aj v 1948. Chýbala vodcovská osobnosť. Česi aj Slováci by sa boli bránili - v duchu odkazu predkov: Sto me čov sa každému nado hlavou blyští, lež Slovän ne čítava vrahov na bojišti, ale morí. - Hoj, mor ho! detvo môjho rodu, kto kradmou rukou siahne na tvoju slobodu: a čo i tam dušu dáš v tom boji divokom: Mor ty len, a vo ľ nebyť, ako byť otrokom.
@Silvestreek4 жыл бұрын
Bol by som zvedavý, ako by sa situácia vyvíjala, keby v tom čase žil Milan Rastislav Štefánik.
@marekpp88454 жыл бұрын
posedel by s Hitlerom na kavicke,pokecali,posrandovali,daroval by mu vyrezavanu valasku a vkusnu fujaru a rozisli by sa v priatelstve,pokoji a mieri..ziadna 2 svetova by nikdy nebola,to je jasne...veru skoda ze uz nezil.
@hmadnedezera94194 жыл бұрын
@@marekpp8845 myslíš si naozaj, že si vtipny? Minimálne Československa diplomacia by bola zásadne iná !!!
@marekpp88454 жыл бұрын
@@hmadnedezera9419 tak urciteee
@vranar4993 жыл бұрын
On v tom čase žil.
@Silvestreek3 жыл бұрын
@@vranar499 to maš odkiaľ? 4. mája 1919 zomrel.
@miroslavihnat59343 жыл бұрын
Supr, díky.👍ten výrok Jana Masaryka uvedený na konci jsem neznal.člověk se učí celý život 😉
@michalreingraberskaliasmiz1856 жыл бұрын
No, ja neviem, či s vami úplne súhlasím. Viete, mali sme sa brániť *aspoň* z princípu. Toľko surovín, sily, financíí bolo vrazených do armády len preto, aby sme to všetko odovzdali nepriateľovi? Mali sme armádu, mali sme sa brániť. A s názorom, že by sme boli prehrali skôr, než by nastal koniec roka 1938, nesúhlasím vôbec. Viete, nejde len o čísla. Nemecké letectvo bolo silné, to áno, ale ZSSR nám boli ochotné pomôcť aspoň v dodávaní lietadiel. A morálka našej armády a kvalitné tanky by Nemcov zdržali na nejakú tú dobu, ale presahujúci tridsiaty ôsmy rok. A podľa mňa by sa k nám Jugoslávia či Rumunsko boli pridali. Možno už úplne pri konci, ale pridali. Obyvatelia tamojších krajín by si to určite priali. Áno, uznávam, boli by sme zrejme prehrali, ale nemeckú morálku by to celkom otupilo, pretože by sme Nemcom boli spôsobili určite veľké škody. Čo sa Poľska a Maďarska týka, tak ja neviem. Náš koniec by bol rýchlejší, ale zas by nás určite boli spasili Rumuni a Jugoslavenci. Koniec koncov, nemecká armáda bola veľmi silná až po tom, čo nám všetko ukradla. Predtým to nebolo bohviečo. Napriek tomu dávam like, zhrnuli ste faktá pred položením vašej hypotézy a o niektorých som ani nevedel :D
@taitaveliky6 жыл бұрын
jakým z principu? Že by nás vyhladili uplně? Jak ZSSR nám pomohli? Když bylo jasně řečenno když Francie nepůjde tak nepůjdou oni! A Poláci .. řekli, že přes jejich územi nepustí Rusko! .. Nesmíte .. Ignorovat . více věci! Po bitvě jsme všechny generálové, ale zapomínátáte, že když by vyhráli Němci .. tak by robili .. vraždili 20x tolik. Druhá věc když je fakt, tak Poláci a Madaři by přidali ais spíš k Němcům pač by chtěli kusy té země!
@DubasCZ6 жыл бұрын
V těch mnoha článcich co se teď objevovaly, tak se někde snad i psalo že rumunsko ihned uvolnilo koridor pro SSSR kudy mohli posílat material.... a že ihned častečně mobilizovaly a snad i vytvořili dobrovolnicke sbory které chtěli pomoci....bohužel nevim který članek to už byl..
To by, podľa mňa, nepomohlo. (ale tak nie som historik a je to len čisto moja mienka) Poliaci a Maďari si už brúsili zuby. Tisom to vrcholilo, kedy boli už pripravení nás potrhať medzi sebou ak by Tiso neprivolil Hitlerovi. Avšak je treba si uvedomiť, čo spomína "taitaveliky" vyššie: Keby sme sa bránili, tak možno ani vy, či ja by sme neboli na svete.
@bartolomejzverina53436 жыл бұрын
@@taitaveliky Francie se mobilizovala ješte předtím než jsme se vzdali. Co teprve kdybychom kladli odpor... Podle mě by jim to muselo bejt blbý nechat nás na pospas i když se bráníme. A až by pomohla Francie pomohl by zbytek. Myslím že bychom i přesto přeze všechno skončili na padrť ale střílelo se stejně tak co.
@alesotava87664 жыл бұрын
Moc hezké video! 🙂 Oceňuji odvahu natočit na toto téma video. Není to vůbec jednoduché, ale sám si myslím, že vojensky by to byla tak trochu sebevražda. Sice se často potkávám s názory, že jsme měli velice silné opevnění, ale... Ono to fakt vydrží maximálně pár útoků. Rovněž s Tebou souhlasím v tom, že lid by se spojil, což se ukázalo i během osvobozujících bojů v roce 1945 🙂 Moc za tohle video děkuju! 🙂Kanál vedeš skvělým směrem a jsem rád, že tu někdo, jako Ty, je a dělá dějepis atraktivnějším! 🙂
@Lobotor234 жыл бұрын
12:44 jeho otec zase řekl: ,,O hranice se nejedná o hranice se střílí." a taky něco ve smyslu: ,,Bránil bych se i-kdybych měl vyrvat cihlu ze zdi."
@mirabasta27145 жыл бұрын
tvoje video je to nejlepší co jsem na téma mnichov viděl
@lpszara136 жыл бұрын
Prosím nějaké video z dob kdy tu byli Habsburkové a byl tu problém katolíci a protestanti. Na vojnu moc nejsem a na takový to, že sme se takhle vzdali už vůbec. Souhlasím s teorií, ale měli jsme bojovat. A taková ta dávnější historie zobrazuje naše chyby a dává nám možnost se poučit.
@michaltejmar58413 жыл бұрын
Moc hezký video, šikovná, pěkně to děláte ;-) a souhlasím se závěrem
@alenanovakova30736 жыл бұрын
Příjde mi trochu nespravedlivé, že se o nacistech mluví jako o těch špatných, přitom ostatní státy jsou za hrdiny i když podepsali Mnichovskou dohodu.🤔 Jinak úžasné video, těším se na další. 🔝😍❤️
@alenanovakova30736 жыл бұрын
Obávám se, že si mě špatně pochopil. Já samozřejmě vím, že nacisti byli zlí! Jen se mi nelíbí, že se o Mnichovské dohodě ve světě tolik moc nemluví.
@alenanovakova30736 жыл бұрын
@Filip Tranpota Jsem moc ráda, že už se chápeme. 😁
@radimrylko20466 жыл бұрын
Taaakže...... Zaprvé skopčáci měli více tanků ale byly to krámy, nebudu to tu vše vypisovat ale ty tanky měly většinou kulomety a pancíř byl papír... Zadruhé ta mobilizace byla velice úspěšná, takže bychom měli přibližný počet mužů jako skopčáci. Zatřetí to opevnění nebylo ani zdaleka dokončené ale bylo sakramencky účinné. Ten prvotní útok Němců by bylo jenom žrádlo pro naše pušky a kulomety. Němci také neměli techniku na úspěšnou likvidaci hlavních opevnění.... Začtvrté jsme měli motivaci bojovat, a ikdyby zaútočili poláci tak bychom je rozprášili. Jejich armáda byla velice slabá Zapáte by tu komunismus nebyl. Byl to výsledek toho že po válce jsme směřovali pod sférou vlivu sovětského svazu Zašesté jsme nebyli v té době hračkou velmocí, to my jsme byli Velmocí! To jak jsme dopadli a jak to je s náma dneska může, že jsme se nebránili a samozřejmě totalismus. Zašesté i Mainstein potvrdil že by se Němci nedostali přes opevnění a to byl polní maršál. Děkuji za přečtení článku. Nemusíte se mnou souhlasit ale bránit jsme se měli a podle mého názoru bychom jsme se ubránili. Sláva a čest naším zemím, sláva Československu!!!
@petrbuk33225 жыл бұрын
Souhlas,pořád se snaží přesvědčit vládnoucí garnitura,že kapitulace byla rozumná a že by nastala totální devastace a zotročení. Blbost,Mohlo to samozřejmě dopadnout blbě ale nemuselo,není to jasný jako když do ringu vleze Lojza z Horní dolní proti Kličkovi ve formě.Ta šance tam byla a ne malá,Takl 65/45 pro násže to dopadne dobře.Beneš byl sráč jak za 1 války tak i té druhé a nakonec pri obdikaci kdyz přišel Klema z Hradu.Pak se musel udělat v politickým zájmu velký čin ,poslat parašutisty na smrt na atentát na Reinharda Heydricha,totální blbost a pouze gesto která odskákali stovky neviných ale Beneš to potřeboval aby mu uznli exilevou vládu a anektovali stále platnou mnichovskou dohodu
@kalif1234566 жыл бұрын
myslím si že bez kapitulácie bez boja v 1938 by sme tu nemali 1948 a 1968!!! na dlhé desaťročia to zničilo, pokrivilo a deformovalo morálku a dokaličilo hrdosť a dušu národa. Tie ušetrené životy, stavby a pamiatky sme draho zaplatili. Sofiina voľba. To je hlavný záver a cena za nevzopretiu sa zlu, pasivitu a kapituláciu.
@n6rt9s4 жыл бұрын
Přesně, to už radši budu pod nadvládou Německa než komunistů.
@kalif1234563 жыл бұрын
@ veď píšem že Sofiina voľba. uhorieť alebo sa utopiť. Ak by Československo a Poľsko a Francúzsko s pomocou Ruska a Británie zasiahli Nemecko by bolo uzemnené hneď v začiatku. Chýbala kolektívna bezpečnosť. Každý sebecky myslel len na seba a výsledkom bolo že Nemecko jedného po druhom vyriadilo. Najväčšou chybou Beneša bolo že vsádzal všetko na 1 kartu a to Francúzsko a neurobil nič pre normalizáciu vzťahov s Poľskom.
@jozefruman85933 жыл бұрын
Zdravim Vas,vcera vecer so zacal sledovat vase videa a super.Nevenujem sa o dejinach az tak ale zaujimaju ma taketo videa. prajem Vam vela zdravia a trpezlivosti.
@vojtechmikulasek44536 жыл бұрын
Možná budu za odpadlíka, ale jsem rád, že jsme se nebránili, tolik památek by bylo zničeno a oběti na životech by byly veliké. Jediným problémem bylo to, že dr.Edward Beneš nebyl schopný vyjednat problémy s Polskem a Maďarskem, protože věřit jen ve francouzskou podporu bylo naivní, problém byl hlavně v letectvu, které by bylo po první letecké bitvě rozprášeno a tím pádem by nikdo nezabránil bombardování měst jako je Praha, Brno a Bratislava, bylo by poničeno spoustu budov a jejich oprava by byla jistě nákladná. Dalším takzvaným "pozitivem" bylo to, že jsem si udrželi status protektorátu, tudíž obyvatelé protektorátu nemuseli rukovat a navíc jsme měli narozdíl od Polska (které bylo formálním území Německa) nějakou atonomitu, takže jsme nemuseli odvádět tolik peněz Německu a I odvoz Židů byl do jisté míry omezen, když porovnáte život obyvatel v protektorátu a v obsazeném Polsku, bylo vidno, že jsme na tom ještě dobře. Toto je můj názor, není naší chybou, že jsme nebojovali, nýbrž to byl obětavý čin pro udržení míru. Jedinou vinu na rozpoutání 2.světové války mají Spojenci, kteří měli zakročit a jestli by zakročili, tak bych obranu ČSR jistě podpořil. Jinak tvé video mě obohatilo o mnoho informací, je vidět, že tvá videa jsou podložena fakty, tak tedy ať se ti daří při tvoření dalších videí. Poroučím se.
@nemesiglen38945 жыл бұрын
Suhlas, som rad ze niekto premysla aj logicky. Zacal som totiz casto narazat na komentare ako SR zradilo CSR. No realita je viac ako jasna a napisal ste ju spravne. Mohli sme sa hrat na hrdinov, ale kazdemu je jasne ze proti Nemecku by sme nemali ziadnu sancu bez pomoci spojencov. Jediny vysledok ktory by bol je znicena krajina, obrovske mnozstvo stratenych zivotov a horsie zivotne podmienky pre obyvatelstvo. Takze to hrdinstvo by bolo sice krasne pre romanticke knizky, ale menej krasne pre realitu kazdodenneho zivota bezneho obcana. Moj dedo prezil prvu aj druhu sv. vojnu, babka druhu a ich rozpravanie tu rozmazavat nemusim. Citaty o hrdinstve keby, atd. a realita, surovost vojny su naozaj dve odlisne veci ktore si vacsina z nas uz dnes ani nevie predstavit. Osobne nemam nic proti hrdinskej obrane, ale musi byt aspon z casti zalozena na realita a logike. A ci by to Hitlerovi ztrhlo masku, to je diskutabilne. Nechce sa mi verit ze ta zdrzanlivost spojencov, hlavne UK spocivala iba v ich naivnosti. BTW, ta slavna obranna linia, ( ako bola spomenute ) ktoru vela ludi este aj dnes povazuje za nieco neprokonatelne, nebola zazrak. Takze som rad ze to vo videu bolo spomenute. Inak za video, resp. celkovo tvorbu, palec hore, ale to sa mi uz nechce opakovat. :)
@Ondro31035 жыл бұрын
Proti nemecku bez sance ??? Neprekvapuje ma to pocut od slovaka , co cely zivot ohyba tak chrbat ze zere drobky zo zeme , ked ma biju tak ma biju sak si zvyknem , z hitlerovej strany to bol len bluf po par tyzdnoch max. Mesiacoch by si nacisti vylamali zuby a hitlera by pravdepodobne odstranili oni sami . Ide o to ze nasi "spojenci" nas nechali umyselne padnut , treba hladiet na to aj z ekonomickeho hladiska . Letectvo ? Ano nemci mali par lepsich strojov , no nase stroje boli vo svojej triede top cize nebolo by to take jednoduche a rychle , vojna by netrvala tyzden ani mesiac , a moralka nacistov by sa rapidnedole s kazdym dnom a poctom mrtvol, pretoze my by sme branili nasu zem a oni skapinali za ciele jednoho blazna . Ale zial to je uz minulost , zial . Kazdy suboj sa vyhrava este pred bitkou v hlave . A toto nastavenie sme mali . Je to ale skoda . Velka skoda
@jarvit53574 жыл бұрын
@@Ondro3103 To platí pouze o Slovacich , kteri si valku uzili doma za peci, ale v ceských zemí bylo zabito na 250 000 obcanu. To mi verte, ze stalo za co bojovat.
@mynameisorisa17114 жыл бұрын
Nespuhlasím, Doktor Eduard Beneš si byl velmi vědom toho že Hitler zaútočí na civilní obyvatelstvo a proto nechal rozmístit těžké protiletecké kulomety do dvou liniích u velkých měst : Praha,Plzeň,Brno,Budějovice
@mynameisorisa17114 жыл бұрын
V té době to byly nejlepší protiletecké kulomety na světě.
@romanjaros37326 жыл бұрын
Miluju coby, kdyby....mám úlně stejný názor na Michovský diktát, jako ty. Rozhodně v tvorbě pokračuj.
@Sajten_4 жыл бұрын
Príjemný hlas, veľmi sympatický vzhľad.... Dejepis má nikdy nezaujímal ale na teba sa tak dobre pozerá že si rád pozriem tvoje videá a niečo nové sa dozviem 🙂
@gardenisto73943 жыл бұрын
Moc pěkné , pravdivé , bez příkras , dávám odběr.
@janflorian57223 жыл бұрын
Vše je pravda. Super. Ovšem s tím bráněním se to hezky povídá s odstupem 80 let z klidu a bezpečí kancelářského křesla.
@Olkooooo3 жыл бұрын
Super videa ako vždy
@davidflorek21656 жыл бұрын
Povedal by som že z militárneho hľadiska je vyjadrenie armády v číslach je absurdné. Veľa by to záviselo na tom že síce Nemecko malo cez 2-milióny vojakov tak viac ako 55% boly rezervy a branci v polovici výcviku. Takisto bojová technika, maly okolo 2-tisíc tankov a 2-tisíc lietadiel z čoho by za dačo stáli iba lietadlá pretože Panzer-Waffe bola v tej dobe pomerne primitívna a nemoderná armádna skupina, ktorá používala taktiky z konca 1. s. v. Navyše v tej dobe mali Nemci problém s logistickým zabezpečením armády. A samozrejme nesmiem zabudnúť na politické situácie, ktoré si nedovolím odhadnúť. Ale verím že samozrejme by veľmi zapôsobil ľudský-faktor z princípu že sme na to obranu sami bez spojencou.
@davidflorek21656 жыл бұрын
Chcel som len naznačiť že porovnávanie boja-schopnosti armád pomocou troch čísiel je absurdné. Nemecko malo v 1938 nie práve najlepšiu vojenskú organizáciu.
@oofmenhuhamblee-sport30915 жыл бұрын
Tvůj názor je přesně to samé skoro co jsem chťel říct. Díky že si mi ušetřil psaní.
@lukasantos73454 жыл бұрын
No vzdušný priestor by sme s Aviami 534 proti Bf - 109 neuhájili.. Na druhej strane , v tankoch sme boli rovnocení , LT- 35 bol lepší ako Pz.II a rovnaký ako Pz. III .. S delostreleckou výzbrojou sme na tom boli dokonca lepšie. Našu armádu tiež tvorili prevažne branci..a mnohé pevnosti sa dali obísť , podobne , ako to urobili Nemci v Belgicku.
@norbertholeci10264 жыл бұрын
Nemecko v septembry 1938 este nebolo pripravene na vojnu s CSR, toboz nie na svetovu. Ak by sa spojenci postavili za CSR Hitler by v 38 roku urcite nezautocil. Aj preto sa rozhodol pre Mnichovsku dohodu. V septermbry 1939 uz vojenska situacia Nemecka bola uplne ina, navyse po pakte Molotov/ Ribentrop mal za spojenca Stalina.
@tomasjelinek51736 жыл бұрын
Mega videjko :) len tak ďalej
@valec69466 жыл бұрын
Pekné video a mám nápad čo by si mohla natočiť video o Malej vojne aj keď sa týkala nás moc sa o tom nehovorí a nevie ďakujem
@svenrehulka5688 Жыл бұрын
Smutný závěr, ale pravdivý !
@Lobotor234 жыл бұрын
10:36 poláci 15. března 1939 spolu s wehrmachtem vstoupili na území ČSR a zabrali Těšín
@saiien24 жыл бұрын
Poláci vstoupili na území ČSR už v říjnu 1938.
@wotfansdestroyer76585 жыл бұрын
Ahoj toto video bolo super. Mohla by si vydať viac takýchto videí?
@nukecinematic70236 жыл бұрын
Na toto téma doporučuji film Masaryk
@budulinek99994 жыл бұрын
Super skvělý obsah a skvělý vypravěč
@salmenarmy39465 жыл бұрын
Myslím si, že ak by Štefánik žil, tak stav armády a politických vzťahov by bol na úplne inej úrovni.
@saiien25 жыл бұрын
Při nejmenším by se se zbrojením začalo o něco dříve.
@pavelprochazka7774 Жыл бұрын
Velmi zajímavý postřeh! Máte pravdu. Škoda. Dějiny by se odvíjely jinak.
@ivanzaludek63073 жыл бұрын
Dobrá práce ! ještě něco o Jaltě pIs .. .
@kaharincz5 жыл бұрын
O tomto problemu z Mnichova by se dalo klábosit hodiny . Je smutne jaka verze se odehrala v teto nasi realite. Pevne doufam ze v jinejch realitach to dopadlo mnohem lepe !
@MrLeiduowen3 жыл бұрын
Zaujímavá dievčinka! Po slovensky v skratke prerozprávala obsah českých programov na túto tému. Očividne ich to serie oveľa viac ako nás. Moja hypotéza ale je, že by sme mali aj naďalej hovoriť "boľi zme" a nie "boly sme".
@milosbukat39306 жыл бұрын
Ako sme sa dnes bavili na túto tému v škole mal som podobný názor ale možno ešte pesimistickejší s tým že 2. svetová vojna by nebola... To je pozitívne ale Československo by bohužiaľ boli agresori, zničení a ani hranice by nám už neostali... Ani Československo by neboli tí prví , čo sa postavili Hitlerovi (zlý diktátor) pretože by možno ani tak záporná osobnosť v dejinách nebol... Mohol by byť zobrazovaný len ako osloboditeľ Nemcov v Československu... A prečo by 2. Svetová nebola? Pretože si myslím že by už nemusel mať dostatok vojakov na vyvolanie tejto vojny... Z dôvodu že prišiel o veľkú časť v boji proti Československu... ale kto vie? Záleží od toho ako by sme bojovali.
@lubos.horacek6 жыл бұрын
no já jsem možná ještě větší pesimista :) 1) trochu optimisticky - nezautočil by jelikož blafoval, nebyli ještě připraveni na válku a tušili že by to dopadlo špatně (v případě polska měli čas navíc + výbavu od nás) 2) zaútočil a s velkými ztrátami nás dobyl. což by ale znamenalo poničení jejich tehcniky a z naší techniky by neměli nic a nejspiše i prumysl by dopadl špatně... takže by zaútočit na polsko nemohli několik dalších let (kdo ví kolik) .....a dost možná by měli doma převat proti hitlerovi kvůli takovým ztrátam na životech ( v té době ještě neměl tak silnou pozici)' A vidím tam dvě varianty .... druhá světová by nebyla... a nebo byla výrazně později. A kdyby byla výrazně později, a jesli je pravda to že němci vyvýjeli atomovou bombu (moc se otom nikde nepíše) tak by ji nejspíše měli jako první - jelikož spojenci reagovali až na hrozbu že by ji mohl získat první hitler.... no a jak by to asi dopadlo kdyby ji vyvinul on první ? Třeba dle knížky/serialu Man in the high castle. .... což vidím jako jednu z nejhorších variant
@OndrejHykel4 жыл бұрын
Super videa :-). Názorný příklad toho, že u tebe se krása spojila s inteligencí. Radost se na tvoje videa dívat.
@mrgoldnoob42724 жыл бұрын
Velice mne zaujal jeden z citátů pozdějšího premiéra Spojeného království Sira Winstona Churchilla o Mnichovu. Dle mého to vystihl naprosto dokonale. Jednalo se o citát: „Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku.“
@HouseVinstor6 жыл бұрын
Anekron a Dejepis inak takmer naraz vydali videá... Konšpirácia! :D
@ivanzachar75254 жыл бұрын
Zdá sa, že si zabudla na slovenských Nemcov/Katpatendeutsch/.Bolo ich tu relatívne dosť,cca 120-150 tisíc.
@michalsulc10875 жыл бұрын
Sympatická holka. Tak složité téma, nelze zpracovat do 13 minut videa. První polovina dobrá a fakticky správná, avšak celé video svědčí o tom, že si autorka nedala příliš mnoho práce s hledáním fakt a nešla dostatečně do hloubky a detailů, které by výsledek podstatně změnily. Neprostudovala účinek nedobudovaného obraného pásma, na tehdejší wehrmacht. Pevnosti byly stavěny tak, aby zmíněný účinek měly po svém dobudování (1947), u čehož se předpokládal i technický pokrok ve zbraňových technologiích. Účinnost v roce 1938 s přihlédnutím ke skutečným parametrům německých zbraní a jejich počtu jakož i vycvičenosti armády na podzim 1938,by byla mnohonásobně vyšší. Nevzala v potaz potřebu rychlého úspěchu na Německé straně ani rozmístění armád, její výzbroj a výstroj. Jen tupě počítala kusy. Nezkoumala množství paliva a maziv, morálku, počasí jež neumožňovalo rozsáhlejší operace ve vzduchu, nedostatek munice, neukončenou sestavu vojska, ani že třetina německé armády jistila jiné hranice proti případné akci Polska či Francie. Nevzala v úvahu, že Polsko bylo drženo v šachu sovětskou nótou o zrušení příměří z 20. let, pokud by se Polsko dopustilo agrese vůči ČSR. Stejně tak s provedenou mobilizací Rumunska na hranicích s Maďarskem. Nezajímala se o zprávu jíž vypracoval náčelník německého generálního štábu Ludwig Beck, kde ve válce proti ČSR (předpokládal že jsme schopni postavit do pole jen zhruba 2/3 toho, co jsme skutečně zmobilizovali) vypočítal možnost až 80% ztrát na Německé straně a kvůli jejíž ignoraci odstoupil a šel do penze. Nevzala v potaz možnost atentátu na Hitlera, který se proti němu připravoval, kdyby hypotetická válka probíhala špatně. Nepočítala s logickou změnou bojových plánu naší armády, která by musela reagovat na změnu strategické situace,..... a tak dál a tak dál... Je toho příliš mnoho co opomenula a co si nezjistila, než aby se dalo toto video považovat za něco víc, než další propagandu která nás má přesvědčit, že jsme, a máme vždy být jen tupé ovce, sloužící ze strachu a z představ o své malosti zájmům jiných mocností. Zklamání. Jsem si jist, že je slečna chytrá, schopná a nic proti ní osobně nemám, ale takto lajdáckou práci nemohu než odsoudit. Příště přeji více úspěchu ve výběru témat či jejich zpracování.
@viktorsmd4 жыл бұрын
0:01 slavná věta Winstona Churchilla ❤️😁
@vladimirmic10273 жыл бұрын
Dobrá hypotéza. Souhlasím. Trochu mě překvapila ta rychlost, že do konce roku 1938, ale to je detail. Smysluplnost takového krveprolití je jasná. Trochu mi tam chyběla zmínka o té misy náměstka ministra, kterého poslal Beneš do Francie v září 1938 cca 14 dní před Mnichovem s nabídkou, že bysme mohli Německu odstoupit území s německou většinou. Což - jen tak mimochodem - bylo od Beneše naprosto flagrantní naplnění trestného činu vlastizrady tím nejčistším možným způsobem ...
@RaduOsraldescu5 жыл бұрын
Mam rad tvoje videa. Mas strasne atraktivny hlas ( ͡° ͜ʖ ͡°)
@Michal-mc6co4 жыл бұрын
Hlas🙃
@jozefteniak15543 жыл бұрын
okrem ... hlasu ? SLIEPKA ? Jej mozog sa nedá transplantovať sliepke do lebky ? Hrkotal by ???
@mynameisorisa17114 жыл бұрын
Měli jsme 1,5 milionu mužů ne 1,1mil dále jsme měli 356 kompletních LT vz. 35 a 155 LT vz. 38 bylo na cestě které se konkrétně hned po obsazeni prahy je dokončili ,dále jsme měli okolo 950 zastaralých dvojplošníků BK-534 a 5000 polních děl. Dále jsme měli okolo 2550 protileteckých těžkých kulometů a k tomu jsme měli okolo 10 000 protitankových ježků rozmístěné po celé hranici z Německem a Rakouskem. A k tomu všemu jsme měli 3 automobilky a 1 největší strojírnu ve střední evropě ČKD. A k tomu lehké a těžké opevnění rozsáhlé okolo hranic s německem a časti s Rakouskem , tvořili 3 linie které navzájem mezi sebou komunikovali.
@martinlucenic78674 жыл бұрын
Vrelo odporúčam zahrajte si Hearts of irons 4 tam sú možné stovky a stovky dopadov ako by to mohlo skončiť.
@solorum4 жыл бұрын
Řeknu to takhle, my by jsme prohráli, to však neznamená, že by Němci vyhráli, válka s námi by je dostala do stavu volného území, které si může každý vzít.
@Lobotor234 жыл бұрын
11:07 kultruní dědictví jsme si zničili tím že jsme se nebránili :)
@matematika36694 жыл бұрын
@Tomáš Grossman Z Vašej odpovedi je zrejmé, že ste vôbec nepochopil. o čom p. Kaňkovský píše.
@Chrabro3 жыл бұрын
@Tomáš Grossman ako dlho by mu to min EU spolocenstvo a dalsi tolerovali, kolkym v cudzine aj u nich by sa rozsvierilo v hlave??
@David-du4xs3 жыл бұрын
@@Chrabro O jakým EU čímsi tady plácáš? Geopolitická situace byla mezi válkama úplně jinde než dneska. Jediný, co selhalo bylo především SN.
@adamfiser76455 жыл бұрын
1) Úplně sami jsme nebyli. Poměrně hodně dobrovolníků v Evropě nám vyjadřovalo podporu a bylo ochotných nám přijít na pomoc. To je informace, která ve videu chybí nebo jsem si jí alespoň nevšiml. 2) 11:26 Proč by Československo vyšlo z 2. sv. války jako poražené? Spíš naopak, ne? Emil Hácha podepsal souhlas se začleněním do Říše a naše továrny se zapojily do intezivní výroby pro německý válečný průmysl. Slovensko bylo formálně nezávislé, ale ve skutečnosti o vazalský stát Říše. České vládní vojsko do určité míry pomáhalo německé armádě a armáda Slovenského štátu se aktivně zapojovala do bojů proti Polsku a SSSR. Málem jsme tedy skončili jako poražení nebýt akcí jako operace Anthropoid a Slovenského národního povstání. Nakonec jsme byli pokládáni za oběť a za vítěze, Mnichovskou dohodu se podařilo anulovat, ale o území jsme stejně přišli (Podkarpatská Rus). Rozhodnutí nebojovat považuji za tragické. Nakonec jsme stejně byli bombardováni a naši vojáci zapojení do odboje umírali na popravištích. Nejhůře to samozřejmě odskákali Židé. Na rozdíl od jiných evropských národů přepadených Německem jsme se jako stát nechtěli bít za svoje ideje a důsledky neseme dodnes. Čest nám zachránili odbojáři a vojáci, kteří bojovali v zahraničí.
@Pavol246 жыл бұрын
Čo keby sme sa bránili? 1948,1968 čo keby nás oslobodila USA nie ZSSR ako slovensko 1945??
@verbi56396 жыл бұрын
v 48 nebyl důvod se bránit , Gottwald se k moci dostal legálně.
@bartolomejzverina53436 жыл бұрын
@@verbi5639 legálně neznamená že to bylo dobře... a navíc se asi 5000 lidí vydalo "na pomoc" Benešovy
@bartolomejzverina53436 жыл бұрын
Takovej náš národ (Čechů) prostě je. Já se za ně dost stydím (a to jsem žádný z nich nezažil)
@verbi56396 жыл бұрын
Neříkám že to bylo dobře , já jen říkám , že nebyl důvod se vojensky bránit
@Thuriazs6 жыл бұрын
Bartolomej - po vojne je kazdy general. v 48-om nebol socializmus, resp. marxizmus tak zmapovany (spolu so vsetkymi neduhmi), ako dnes. ludom, ktori prezili dve svetove vojny bol socik hudbou pre usi. neexistoval twitter, na ktorom by si z prvej ruky precitali o hladomore na Ukrajine. az Orwell (prenesene) a neskor Solzenicyn (doslovne) varovali masy pred hrozbami a zlocinmi autoritativneho laviciarstva. dovtedy bola cela inteligencia marxisticka (a dnes sa to vlastne vyvija rovnako :))
@branostolicny6 жыл бұрын
krásna ako vždy
@saiien25 жыл бұрын
Je to zase jen jedna z teorií, ale co jsem četl, tak Beneš měl v plánu případně i takovou malou "šílenost". V případě útoku Německa měl v plánu "napadnout Polsko", respektive vyprovokovat ho aby na nás zaútočilo. Proč? Jednoduše protože Sovětský svaz dal Polsku ultimátum, že pokud proti nám povede jakoukoli vojenskou akci, bude to považovat za akt agrese, tudíž vyhlásí válku Polsku. Co by to způsobilo? No přinejmenším to, že by Hitler útok na nás musel úplně zastavit nebo jen částečně a polovinu svých armád poslat na pomoc Polsku, protože Poláci by nebyli sami schopni Sověty zastavit. Jestli bylo něco čeho se Hitler bál nebo nesnášel víc než Československo v tu dobu, tak to byli bolševici. Šel by Polákům na pomoc tudíž útok na nás by nebyl tak silný. Všehovšudy ten plán fungoval takto. "Obětujeme Polsko (se kterým jsme stejně meli špatné vztahy) výměnou za to, že zachráníme Československo.
@pavlinafichtnerova1296 жыл бұрын
Miluju ty úvody! ❤
@denissvoboda86494 жыл бұрын
Stále dokola sa omielajú tie isté dôvody prečo sme sa nemali brániť a ako by sme strašne prehrali. Slovenský štát pri bojoch proti ZSSR stratil cca 1300 vojakov ktorí zahynuli v bojoch, zo 40 tisíc nasadených vojakov to je asi 3%, ak malo ČSR zmobilizovaných milion vojakov, tak by straty boli 30 tisíc. Poliaci v obrannej vojne mali straty 60 tisíc vojakov, ale Nemci ich prepadli pri nezmobilizovanej armáde. Avšak straty na životoch ČSR počas II.WW boli 25 tisíc vojakov ! a vyše 60 tisíc civilov, no a vyše 200 tisíc povraždených občanov židovského vierovyznania. Straty obrovské. ČSR by vojnu z najväčšou pravdepodobnosťou vyhralo, lebo Nemecko nebolo dostatočne pripravené, Ríša nemala žiadne devízové rezervy a marka nebola krytá zlatom, takže nebola konvertabilná, mali velmi málo munície a minimum leteckých bômb, takže žiadne strašné bombardovanie by sa nekonalo. Mali málo benzínu, max. na dva týždne bojov a oleje a mazivá najme do lietadiel ešte menej, po týždni by dolietali. A nemali za čo nakúpiť, štátna kasa bola prázdna.V 38. roku by Nemecko s največšou pravdepodobnosťou nazaútočilo. Ak áno, tak máme jednu historickú udalosť kedy sa bojovalo o Cajankove kasárne a to wermacht nijako neexceloval. ČS generalita mala jasno v tom čo to je blitzkrieg, legionársky generáli a dôstojníci vedeli čo to je pohyblivá vojna a armáda tak aj bola cvičená. Útok by sa presunul na na 39 rok a to mala byť ČS armáda dozbrojená, boli by asi jednoplošné stihačky Avia, lahký tank ČKD, stredný tak T 21, protilietadlové polné 75 mm kanóny a iné a hlavne ČS mala zásoby benzínu, olejov a mazív na min. 3 mesiace bojov v zásobách, dostatok munície, menu krytú zlatom, vyše 100 ton zlata ktoré sa dali použiť na nákup zbraní, devízové rezervy v cudzích menách. Otázka je čo by bolo potom, nikto nevie predpokladať ako by sa vyvinula situácia v samotnom Nemecku, ale aj vo Francúzku a Anglicku. Ekonomika nebola tak silne globalizovaná ako dnes a ludia žili skromne, teda aj hospodársky by sme asi neskrachovali. V každom prípade by sa medzinárodná pozícia ČSR po úspešnej obrannej vojne posilnila a začali by sa nové vyjednávania.
@nikolasch19976 жыл бұрын
Nedávno jsem viděl rozhovor na DVTV s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem. Doufal jsem že denska dostanu trochu jiný pohled na věc, ale dospěla jsi přibližně ke stejným závěrům :D Každopádně, super video :) Těším se na další.
@buckybarnes40596 жыл бұрын
s tebou su tie dejiny fakt zabava mať v škole taku simpaticku učitelku ako ty
@bob1na5 жыл бұрын
jj, to by sa ti zišlo
@tinycube87863 жыл бұрын
Aj slovencinarka je ocividne velmi nesympaticka.
@ninka7bbb8386 жыл бұрын
Máš veľmi dobre a poučné videá , som veľmi rada že som sa dostala k tvojmu kanálu , osobne si myslím že mňa naučíš viac ako dejepisári . 😊
@muska60346 жыл бұрын
Zase ti to sluší
@matess88-t9l2 жыл бұрын
Dobre videjko 👍
@peterpafco71425 жыл бұрын
Boha ty si žena. Ja som dejepis nenávidel. Skrz učiteľku.. Tetaz opak..