S kopími se v historii bojovalo nejvíc, děkuji za předvedení zajímavé techniky s nimi, často se nyní opomíjejí.
@digladior-cz5 күн бұрын
Díky, snažíme se občas ukazovat i něco jiného než jen dlouhé meče. ⚔️💪⚔️
@Aniv15157 күн бұрын
🙂 Tyhle vaše videa na předvádění technik mám moc ráda a opět jste mě nezklamali - bylo to výborné. Video o holích super a je prima, že i Zdenál měl port - to, jak se doplňujete, videu jen přidává na kvalitě.
@digladior-cz6 күн бұрын
trošku jsme se toho báli, zda to nenaruší koncept a kontinuitu, tak nás těší, že se výsledek povedl.
@Aethain6 күн бұрын
Pánové, napadl mě takový návrh na budoucí video. Že byste udělali nějaké společné video s Jakubem Zemanem, odborníkem na staré Japonsko a na samuraje a probrali byste rozdíly a společné věci bojových technik z Evropy a Japonska.
@Strawinski695 күн бұрын
Jo, to by bylo super.
@viktoriesta5 күн бұрын
Ano prosím
@markeet40035 күн бұрын
Skvělý nápad.
@davidimrisek54177 күн бұрын
krásná práce, určitě pár technik použijeme na náš souboj holí do představení
@digladior-cz7 күн бұрын
tak to jsme moc rádi, že to bude mít i praktický dopad. ⚔️👊⚔️
@PetrKavan7 күн бұрын
Hole se mi vždycky líbily, ty dva konce dělají všechno zajímavější :-)
@digladior-cz6 күн бұрын
Jsme moc rádi, že se vám naše tvorba líbí. ⚔️💪⚔️
@radekvondrak32996 күн бұрын
Super !
@digladior-cz6 күн бұрын
⚔️💪⚔️ díky ⚔️💪⚔️
@karelkoudela41396 күн бұрын
Dobrý večer a díky za video, rád bych se zeptal jestli podle vás má smysl bojovat kopím proti obrněnému pěšímu bojovníku. Jistě by to byl tvarově přispůsobený hrot.
@digladior-cz6 күн бұрын
určitě to smysl má, je třeba si připomenout, že kopí má výhodu vzdálenosti, ale potřebuje prostor
@fenyxcz59607 күн бұрын
děkuji za hole, je to příjemná změna! Sám poměrně často bojuji s kladivem, i když obvykle stojím proti štítům, málokdy se mi poštěstí jít kladivo na kladivo :D ale rád bych od vás viděl nějaké video právě i na tyto tyčové zbraně!
@digladior-cz2 күн бұрын
určitě v budoucnu budou i poleaxe
@romanvonbrux11222 күн бұрын
Dobrý den, moc pěkná ukázka. Drží se v evropských stylech boje s holí vždy hůl stejně s hřbety rukou nahoru, nebo jsou popsána i stejná držení hole tak jako například držení kopí? V kata s Bo (Rjú Kyú Kobudo) máme obě varianty (to asi víte). Děkuji a přeji hodně zdaru. Moc se mi Vaše videa líbí. Autentické a inspirativní. :)
@digladior-cz2 күн бұрын
Nikoliv. Hůl se drží oběma způsoby.
@romanvonbrux112223 сағат бұрын
@@digladior-cz Děkuji za informaci.
@tomashabada55115 күн бұрын
Další skvělé video. A jen se vás chci zeptat. Jak vy se koukáte na Plcha a jeho vyobrazení s holema? Dík za odpověď.
@digladior-cz5 күн бұрын
Přiznám se, že jsem publikace pana Plcha četl již dávno, takže se mohu mýlit. 1) pan Plch psal skripta a i knihy zaměřené na scénický šerm, tedy inscenaci šermu pro divadlo případně film, tedy nebyli to primárně bojové akce ani rekonstrukce původních dobových technik. 2) co si pamatuji tak část akcí s holí v jeho knize "boj mečem" koresponduje s dochovanými technikami 3) některé akce jako nadskočení nad úderem holí či přehazovaní přes záda, beru jako čistě scénikou akci pro oživení na scéně a musím se přiznat, že jsem přehození přes záda na scéně též používal. 4) je třeba vycházet také z doby kdy daná kniha vyšla a s vědomím toho, že v té době nebyli na internetu přístupné scany šermířských manuskriptů a ani dostupné informace o tom, že vůbec nějaké fechtbuchy jsou. Takže souhrnně Plchovo učení o boji holí zcela odpovídá době a účelu. Zdenál
@jaromirkopriva23377 күн бұрын
Jak říká Zdenál...zkušený bojovník se dokáže adaptovat a dokáže najít příležitost k zásahu na nekrytou část těla...Sice mnohdy nezpůsobí takové zranění, jaké utrpí ale ten zásah tam bude. Minimálně soupeře zpomalí a nebo vyřadí z boje taktéž. Ale ukázka byla super...líbila se mi a teším se na další...Hole jsou moje oblíbené.Je to vlastně nejdostupnější zbraň pro kohokoli...
@krystofmraz7 күн бұрын
Našli jste někdy v dobových pramenech zmínku a tom, zda mají být ruce na holi ve fixní poloze a nebo se pohybovat podél podle potřeby?
@digladior-cz7 күн бұрын
nenašli, ale iluminace zobrazují držení hole v různých pozicích, s toho usuzujeme, že nebylo striktní držení ve středu, ale měnilo se podle potřeby.
@vladimirleber1615 күн бұрын
Mám prosbu mohli byste prosím ohodnotit techniku souboje ve Filmové sérii: Piráti z Karibiku.
@digladior-cz5 күн бұрын
mohli, ale nevíme kdy se k tomu dostaneme.
@jirijarkovsky98897 күн бұрын
Vsiml jsem si, ze pri drzeni holi smerovaly palce proti sobe a pri drzeni kopi oba stejnym smerem - kdy se pouziva ktera varianta drzeni? dekuji
@digladior-cz7 күн бұрын
je to složitější, ale zjednodušeně řečeno držím-li zbraň na konci s tím, že preferuji používat jen jeden konec držím to jako kopí držím ji zbraň na středu s tím, že hodlám používat oba konce podobně tak to držím jako hůl.
@vectorfako99336 күн бұрын
Takto kedysi trénovali boj s kópiami??
@digladior-cz6 күн бұрын
možná ano, možná ne, zachoval se nám popis technik, ale nezachoval se popis tréninku
@PetrKavan5 күн бұрын
@@digladior-cz Na druhou stranu u některých starších manuálů (nevím jak tenhle, ale pravděpodobně I.33 a Fiore) je dost možná zachyceno právě to jak mistr učil. Jsou tam různé zvláštnosti, které se dají vysvětlit tím, že popisují tréningovou metodu, a nikoli přímo boj.
@digladior-cz5 күн бұрын
@@PetrKavan jedna věc je co je tam napsáno, druhá věc je jak si to dnes vysvětlujeme: A to, že je tam nějaká zvláštnost se dá vysvětlovat různě. Za mne ani I.33 ani Fiore nepopisují tréninkové metody. Zdenál
@PetrKavan5 күн бұрын
@@digladior-cz Jasně, je to teorie, najisto to nebudeme vědět nikdy. Ale má to jistou logiku. Jak I.33 tak Fiore v manuálu vysloveně označují nakreslené postavy za studenty a mistry, což může být způsob jak organizovat informace (u Fioreho to tak vypadá víc), nicméně to taky může odrážet skutečnost, že oba autoři popisují to, co jindy učí naživo. No a jako konkrétní příklad ... Fioreho výměna bodů (scambiar di punta) má zcela zjevně být akce v tempu (dvě bodnutí proti sobě, jedno odchýlí druhé a zasáhne), ale přitom je popsaná tak, že nohama dělám dva kroky, a zakončím to nikoli bodnutím, ale jen tím že mám hrot namířený proti obličeji protivníka. Jedno z vysvětlení je, že Fiore popsal tréningovou variantu upravenou tak, aby se to dalo bezpečně cvičit. Podobně třeba celá sekce "meč v jedné ruce" u Fioreho je nakreslená jako kdyby šermovali dlouhým mečem drženým jednoručně (všechny meče mají moc dlouhé jílce), a současně jde o velmi omezenou sérii akcí, nikoli komplexní systém jednoručního šermu. Zase jedno z vysvětlení je, že jde o drill, kterým si žáci vštěpovali některé principy práce s mečem, než na ně Fiore navalil celou teorii ohledně typů seků, pozic atd. Speciálně u Fioreho, který rád pouští meč jednou rukou a protivníka různě chytá, by tohle mělo svůj smysl.
@digladior-cz5 күн бұрын
@@PetrKavan zajímavé, děkuji za váš pohled na tuto problematiku. jen doplňující otázka z čeho usuzujete, že "scambiar di punta" nezasáhne soupeře a proč myslíte, že je prováděno na dva kroky?
@marekkolomaznik51744 сағат бұрын
7:00 - "naginata je ekvivalent tesáku na klacku." To je ale čuňačina 😂 S kopími se běžně sekalo a řezalo i v japonsku. Naginata má ale svoje specifika, proto je to jiná kategorie zbraňe i když jsou si blízko.