Drábské světničky

Drábské světničky je pojmenování pro skalní hrad, založený na skupině pískovcových bloků na okraji planiny zvané Mužský či Hrada, nacházející se blízko Mnichova Hradiště. Písemné zprávy o něm mlčí. Existenci hradu prozrazují pouze dochované světnice vytesané do masivu pískovcových skal a četné stopy po nadzemních konstrukcích v podobě draží, kapes, žlabů, apod. Díky systematickému průzkumu těchto prvků bylo možné zrekonstruovat celkovou podobu hradu. Ten byl postavený výhradně ze dřeva a zaujal skupinu sedmi skalních bloků. Cesta k němu vedla od východu. První dva bloky byly využity jen pro uložení přístupových mostů. Další - centrální blok nesl větší věžovou průjezdní stavbu, jejíž čelní stranu kryla palisádová hradba uložená do vytesaného žlabu. Odtud byly po mostech, schodech a žebřících přístupné další skalní bloky, které nesly jak obytné tak i obranné stavby. Vnitřní prostor mezi skalami překlenuli stavitelé dřevěnou konstrukcí, která tvořila vnitřní nádvoří a sloužila jako shromaždiště. Do skály bylo vytesáno kolem 30 světniček, z nichž jedna sloužila jako svatyně - hradní kaple. Průliny mezi skalami, kudy by se nepřítel mohl dostat blíže k hradu, byly přepaženy roubenými výplněmi. Hrad založený ve 13. století, zanikl patrně po husitských válkách.

[@monikaprymkova9300]

Video se mi líbí ,jsem z tohoto kraje. Budete někdy třeba dělat další hrady? Valečov , Kost, Trosky, Vranov ,Valdštejn... Díky Vám ,petr z rodu prýmků.

[@milannovobilsky5789]

To víte, že budu dělat. Postupně všechny:-)

[@jirijarsky]

Nejdivnější dřevohrad, který jsem kdy viděl, pokud by tam byl vykopaný přístup k podzemní vodě, tak možná, jinak si nedovedu představit, jak by se tam chtěli bránit v případě obležení....

[@webstrix]

Dešťovka hold musela stačit. Pochubuju, že by do té skály někdo kopal studnu..

[@milannovobilsky5789]

Mnoho hradů vystačilo s cisternou. Něco podobného bylo vytesáno i zde.

[@zagorhrado-trempactenar8577]

Zdravím mohu se zeptat kde Drábských světničkách byla vytesaná cisterna ​@@milannovobilsky5789

[@VrhacDeathu]

Video je pěkné. Bohužel však je téměř celý model nepřesný. Velká část skal byla odtěžena až v novověku, pískovec se tu těžil až po konec 19. století. Okolníé terén byl rovněž pozměněn. Model v současné době nelze takto jednoduše vytvořit a to zřejmě ani pro rámcovou představu, protože to velmi klame. Takového modely lze tvořit pro reliéfně jednoduché lokality na homolích, kuželech, ostrožnách nebo v rovinách, nikoliv však na skalách a už vůbec ne u takto složité lokality. Musíme si počkat na výsledky v současné době prováděného průzkumu.

[@milannovobilsky5789]

Dobroslava Menclová píše, že pískovec byl těžen v těsné blízkosti hrádku a byla odtěžena polovina bloku na východě. Proto na vizualizaci směřuje ze zbytku bloku první most nelogicky šikmo. Zřejmě to byl kdysi až druhý most. První most překlenoval prostor od ještě neodtěženého bloku k bloku na okraji planiny. Pak již cesta sestupovala na planinu. Těžba dál na západ nezasahovala, protože bylo pohodlnější rozšířit těžbu směrem dále na východ (z prostoru planiny). Stavitelé hradu si, jak je patrné, vybrali semknutou skupinu skal a větší rozsah hrad asi neměl (byť sousední jižní bloky, by takovou možnost poskytovaly). Výzkum Františka Lance a Dobroslavy Menclové byl velmi důsledný a stavební úpravy na dalších blocích by jistě objevili. Ve hmotové podstatě asi žádné výrazné změny nenastanou. Samozřejmě se mohou objevit další neznámé stopy úprav na skalách, pokud je již nesetřela eroze a nápor turistů. Co nového přinese záchranný archeologický průzkum, uvidíme. Myslím, že mnohé rámcové představy podob zaniklých hradů postavených na homolích, ostrožnách, apod., jsou mnohem více zavádějící, protože bez podrobného archeologicko stavebního průzkumu nepřinášejí jediný prvek, o který by se mohla rekonstrukce opřít. MN