EN - Poul - Napětí v síti

[@petrbares3964]

Moc děkuji, umíte skvěle a přehledně vysvětlovat. Všechna Vaše videa jsou skvělá.

[@jakubkriz9418]

Dost se mi líbí vaše videa! Jste machr na to jak to vysvětlit.

[@petrstanek9953]

dekujeme za video

[@Ignisan_66]

11:33 V Koreji (v té jižní) se používa 220V 60Hz, ne 105V. To jste asi řekli historickou hodnotu napětí.

[@minduton]

10,5 kV se používá dost často jako generátorové napětí. Původně (do roku tuším 1949) bylo normalizované napětí 100 kV - až pak komouši, aby zvedli lusknutím prstů přenosovou schopnost, tak se ze dne na den začalo místo 100 kV používat 110 kV. V bývalé SSSR se používá dost často 750 kV AC (ale to už je extrém). VN je middle voltage, VVN je high voltage (dost často chybně vidím very high voltage, ale to je špatně). Na jižní Moravě (v bývalé působnosti ZME) se používala až do roku 1949 (do tohoto roku fungovala Morava jako "ostrov") dvě napětí - 22kV a 44kV, na 110kV se "přeplo" z 44kV až poté (od roku 1937 se všechna 44kV vedení již budovala konstrukčně jako vedení pro 100kV). Dál je nutno říci, že ta jmenovitá napětí jsou fakt jen označovací, orientační, jelikož energetici, jak známo, šponují všechno nahoru. Takže v zásuvce se obvykle naměří 240-245 V (ne 230 V) a v síti 22 kV není 22 kV, ale spíše 23 kV (i trafa jsou typově 110/23 kV).

[@josefduda8051]

Omlouvám se, že vás opravuji - vteřina, plným názvem úhlová vteřina (dříve také oblouková vteřina), je jednou z jednotek úhlu (1/60 úhlové minuty).

[@LeonardodaVinciXIV]

Dobrý den, budete se také někdy zabývat stejnosměrným napětím a soustavou na stejnosměrný proud? A hlavně dneska se čím dál víc derou do popředí fotovoltaické elektrárny. Tak by bylo dobré udělat video na tohle téma. Vaše videa jsou velmi poučná i pro laika.

[@AndrejPodzimek]

20:00 Technická poznámka: Úbytky 10%, 3% a 5% dávají dohromady mírně přes 17%, nikoliv celých 18%: 1 - 0,9 × 0,97 × 0,95 ≈ 0,17065 Konec technické poznámky. Ale jo, jako „rozumně pesimistický“ odhad se 18% hodí.

[@farmarondrej1607]

Dobrý den. Videa jsou super. Akorát nechápu pokud může v zásuvce na 230V být napětí až 358V, tak co by na to řekly spotřebiče? Které jsou určeny do 240V?

[@jankrofta6137]

Představte si sinusový průběh napětí v té zásuvce (je střídavé). +/- 325V je pouze maximum/minimum té sinusovky, objeví se tam jen na okamžik každých 10ms (při 50Hz). 230V je odpovídající efektivní hodnota, tedy hodnota stejnosměrného napětí, které by na daném odporu "topilo" stejně jako příslušné střídavé (takže vlastně jakoby takový "průměr"). Spotřebiče, které jsou určeny na 230V střídavých musí snášet špičky až těch +/-358V (vč. těch 10% navíc). Při návrhu se to týká typicky třeba kondenzátorů v usměrňovačích, které toto maximální napětí musí s rezervou vydržet.

[@farmarondrej1607]

@@jankrofta6137 Děkuji za odpověď. To mě nenapadlo, že se jedná pouze o špičku sinusoidy a je to logické. Ovšem z praxe mohu potvrdit, že napětí je všude opravdu různé. Minimální hodnota co jsem naměřil kdy v zásuvce bylo něco kolem 190V a maximální nějakých 270V.

[@8000SAC]

@@farmarondrej1607 : K těm hodnotám naměřeným v zásuvce asi tolik, že: 1) - on není měřák jako měřák, zejména pro sinusové průběhy, 2) - někdy je díky vysoké zátěži v okolí skutečně napětí nižší...

[@xbnlf]

Spotrebice na to nic nereknou, protoze spotrebice musi byt funkcni v celym tom uvedenym rozsahu. A co se tyce bezpecnosti, tak ve skutecnosti musi vydrzet mnohem vic (1k+, podle typu, revizaci se vetsinou bojej, tak testujou jen 500V). To je mimo jiny duvod, proc nebyl problem se zmenou napeti z 220 na 230 - normalni lidi si ani nevsimli. Se sinusovkou to nijak nesouvisi. Ty hodnoty o kterych je rec jsou efektivni - 240V = efektivni napeti. Na pristroji to prakticky znamena, ze je funkcni v siti, ktera deklaruje 240V. Sinusovka ma ve spicce samozrejmem mnohem vic, ale to je v tyhle souvislosti naprosto nezajimavej udaj. Pokud spotrebic nefunguje, tak je to jednak na reklamaci a druhak to smrdi zakazem jeho pouzivani (= stazeni z obchodu atd).

[@davidodler7031]

Pěkná přednáška, jen bych upozornil, že pouhým sečtením procentuálních ztrát vznikne nepřesná celková ztráta: 10 % + 3 % + 5 % nedá celkovou ztrátu 18 %, nýbrž 1,10 x 1,03 x 1,05 = 1,18965, tedy 18,965 %, tedy zaokrouhleně 19 %.

[@SilatSkiller]

takže pro mé osobní info a upřesnění.. první 4 typy se udávají v RMS hodnotě a u ZVN je to maximální hodnota ? jestli chápu správně ?

[@jankelbich4605]

Ne, všechno jsou efektivní hodnoty.

[@petrhejtmanek7861]

člověk se i trochu baví , když si na to vzpomene ... ze školy

[@jankelbich4605]

Rád bych se zeptal : Jamaika, Haiti, 110/220 a je to trojfázové ? To mi nevychází. Není to dlouhá noha (high leg) ? Mimochodem v USA pokud vím mají ledaccos, vedle 1f 120/240 také 3f 120/208 a také dlouhou nohu 120/240/208. A ještě 2f soustavu ve Philadelfii a Jižním Jersy.

[@milankocka7211]

2f ? opravdu zvláštnost ale určo nebudou "proti sobě" bo by motor neroztočili. Spíš je to z důvodu, že zdroj je třífázový (VN/NN) , ale aby zbytečně netahali všechy 3 fáze na dálky, posílají 2 a celkově hlídají aby zajistili udělali symetrii u zdroje.

[@usmivacek]

@@milankocka7211 motor roztočíš na 2 fáze bez problémů. Stačí mu udat směr. například kondenzátorem.

[@xbnlf]

@@usmivacek 3F motor se uplne vpohode roztoci pripojenej na 1f rozvod, pouziva se k tomu kondenzator, kterej posune fazi. Jen nebude mit deklarovanej vykon.

[@jirikares792]

Strašně by určitě studenty zajímalo +- využití různých napěťových soustav na železnici. A výhody frekvence 16 a 2/3Hz v Německu, Rakousku apod. oproti 50Hz. A jak jsou na tom Poláci, když v celé zemi mají 3000V DC = takový pořádek v soustavách na železnici nemá ani Rusko :-) A chudáci Slováci, ty jsou také rozděleni :-)

[@Ignisan_66]

Dnešní výhody frekvence 16,7 Hz v německých zemích nejsou v podstatě žádne. Lokomotivy tam musej mít větší transformátory. Ta nízka frekvence je z historických duvodu protože nižší frekvence měla menší stráty v trakčních motorech na začátku 20. stoleti když se dělala elektrifikace v těch zemích. Mužeme bejt rádi že tu nemáme tu nizkou frekvenci.