Fakta o vodě - zdroj života nebo znečištění?

[@michaelapokorna2384]

Moc děkuji za super rozhovor a objasnění spousty mýtů! Jdu ten šungit teda vyhodit a budu šetřit na pořádný filtr. Zítra kouknu na další video.

[@jitkadankova]

Moc děkuji za parádní a užitečný rozhovor!

[@andrearafajova698]

Moc děkuji za skvělý rozhovor! ❤

[@biofitnesssk]

Veľká vďaka za rozhovor 💪😊

[@svetnontoxic7578]

Rádo se stalo, 2.díl je také nově online. Team SNT.

[@KláraWaidhoferová]

Zajímavé informace, už se těšíme na další díl. Kdy prosím bude?

[@svetnontoxic7578]

Dobrý den, druhý díl na téma voda a filtrace bude zveřejněný první týden v červnu. Děkujeme za důvěru.

[@JosefJezek]

Ačkoli zatím nebyl definován nejtoxičtější způsob vstupu CNT do těla, některé studie ukázaly, že intravenózní injekce, orální a dermální podání CNT mají za následek pouze mírný zánět, zatímco inhalace CNT může vést k těžkému zánětu (Foldvari a Bagonluri, 2008). Při počáteční expozici CNT, mohou způsobovat nemoci jako je astma, bronchitida a rozedma plic. Při dlouhodobé expozici CNT způsobují rakovinu plic. CNT ovlivňují ale také ostatní části těla, jako je například gastrointestinální trakt, a to tím, že mohou způsobit Crohnovu chorobu a rakovinu tlustého střeva. V oběhovém systému způsobují srážení krve a srdeční onemocnění. CNT se také hromadí v játrech a slezině (Jain a Tiwari, 2021). Zdroj dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/80327/PiprekovaK_Toxicita_Nanotrubicky_JH_2022.pdf

[@svetnontoxic7578]

Viz níže, s dovolením kopírujeme odpověď pana doktora Polmana na Váš komentář. Případné další doplnění k problematice uvedeme v 2.dílu podcastu. Vážený pane Ježku. Požadujete “veřejný solidní dokument” dokazující filtrační schopnosti. Nedomnívám se, že kterýkoli filtr na trhu takový veřejný solidní dokument má. Minimálně jsem na nic takového nenarazil. Různorodost látek ve vodě, kterých jsou běžně stovky a vzácně se vyskytujících tisíce, znemožňuje kompletní testování. Nicméně máme dokumentaci, která dokazuje lepší adsorpční schopnosti a násobnou kinetiku sorpce v porovnání s aktivním uhlím. Tyto dokumenty ale veřejné nejsou, protože jsou součástí zprávy z dotačního titulu a ta nemá být zveřejněna. Navíc obsahuje některé technologické detaily výroby, které nechceme zdarma dávat konkurenci. O potenciální toxicitě uhlíkových trubiček máte jistě pravdu. Je asi úplně jedno, kudy do organismu vstoupí, zdravé nejsou. Na druhé straně byla prokázána jejich přítomnost v plicích novorozenců z Paříže (Wong, New Scientist 2015). Vznikají i v každé domácnosti při spalování zemního plynu, v Dieselových motorech i spalinách z letadel. Jistě se ale shodneme, že nejlepší je uhlíkové nanotrubice nekonzumovat vůbec. A o to jsme se snažili. Nanotrubice jsou imobilizovány na makrosubstrátu, na který jsou navázány a ze kterého se neuvolňují (máme studii TUL). I kdyby se náhodou uvolnili je substrát uložen v kapsli vyrobené z netkané nanotechnologie, kde velikost pórů je zvolena tak, aby všechny trubičky byly membránou zachyceny. Díky tomuto dvojímu zajištění jsme si jistí, že používání našeho filtru je řádově bezpečnější, než vaření na sporáku ze zemního plynu.

[@JosefJezek]

Otazky pro H2O nanotec - mate overenou netoxicitu uhlíkovych nanotrubic CNT? Mate alespon 2 overeni od nezavislych laboratori? Z čeho jsou vyrobeny CNT nanotrubice?

[@svetnontoxic7578]

S dovolením kopíruji odpověď pana doktora Polmana na Váš dotaz. Vážený pane Ježku. Požadujete “veřejný solidní dokument” dokazující filtrační schopnosti. Nedomnívám se, že kterýkoli filtr na trhu takový veřejný solidní dokument má. Minimálně jsem na nic takového nenarazil. Různorodost látek ve vodě, kterých jsou běžně stovky a vzácně se vyskytujících tisíce znemožňuje kompletní testování. Nicméně máme dokumentaci, která dokazuje lepší adsorpční schopnosti a násobnou kinetiku sorpce v porovnání s aktivním uhlím. Tyto dokumenty ale veřejné nejsou, protože jsou součástí zprávy z dotačního titulu a ta nemá být zveřejněna. Navíc obsahuje některé technologické detaily výroby, které nechceme zdarma dávat konkurenci. O potenciální toxicitě uhlíkových trubiček máte jistě pravdu. Je asi úplně jedno, kudy do organismu vstoupí, zdravé nejsou. Na druhé straně byla prokázána jejich přítomnost v plicích novorozenců z Paříže (Wong, New Scientist 2015). Vznikají i v každé domácnosti při spalování zemního plynu, v Dieselových motorech i spalinách z letadel. Jistě se ale shodneme, že nejlepší je uhlíkové nanotrubice nekonzumovat vůbec. A o to jsme se snažili. Nanotrubice jsou imobilizovány na makrosubstrátu, na který jsou navázány a ze kterého se neuvolňují (máme studii TUL). I kdyby se náhodou uvolnili je substrát uložen v kapsli vyrobené z netkané nanotechnologie, kde velikost pórů je zvolena tak, aby všechny trubičky byly membránou zachyceny. Díky tomuto dvojímu zajištění jsme si jistí, že používání našeho filtru je řádově bezpečnější, než vaření na sporáku ze zemního plynu.

[@janbenes630]

Dobrý den, moc děkuji za podcast bylo to intenzivní ale doopravdy detailní! Mám na vás otázku, chtěl bych čistou vodu na cestách a nechci pít balenou vodu. Existuje značka nebo typ filtru kterou by jste doporučili, na pití kohoutkové vody na cestách? Našel jsem pár značek jako například phillips (uhlíkový filtr-ale je hodně levná a nikde přesně nepíší co dokáže odfiltrovat), grayl geopress by měl být purifikační systém který by měl odfiltrovat snad úplně vše(podle toho co výrobce tvrdí), a stejně tak lahev Water To Go která má filtr z uhlíkových nanočástic. Ještě jednou moc díky za to co děláte, že se “koukáte na pod pokličku” a kriticky.

[@svetnontoxic7578]

Dobrý den, začátkem června zveřejníme 2.díl na téma voda a filtrace, snad Vám bude při výběru správného filtru nápomocný. Pokud by byly ještě nějaké nejasnosti, můžete kontaktovat přímo pana inženýra Milana Vrbu z H2Onanotech, určitě dobře poradí. Pavla, admin SNT

[@janbenes630]

díky za odpověď :)