Рет қаралды 31,641
V tomto videu uvidíte vlastnosti, reakce a využití HCl - kyseliny chlorovodíkové (solné)
_________________________________________________________________
► WEB: wekon.cz/
► Facebook: / wekonslab
► Twitter: / lordwekon
_________________________________________________________________
Pár vysvělených pojmů:
Kyselina chlorovodíková (též kyselina solná, latinsky acidum hydrogenchloridum) je velmi silná kyselina, jedna z lidstvu nejdéle známých a nejvíce využívaných. Jde o vodný roztok plynného chlorovodíku (HCl).
Kyselina chlorovodíková je těkavá bezbarvá kapalina. Patří mezi velmi silné žíraviny. Technická (tj. méně čistá) kyselina chlorovodíková je nažloutlá díky přítomnosti železitých iontů a prodává se pod názvem kyselina solná. Směs koncentrované kyseliny chlorovodíkové a dusičné v objemovém poměru 3:1 (lučavka královská) rozpouští i ušlechtilé kovy (zlato, platina).
Je to relativně silná jednosytná kyselina. Vzniká rozpuštěním plynného HCl (chlorovodíku) ve vodě.
Reaguje s celou řadou neušlechtilých kovů (Fe, Zn, Al, Na ...), za vzniku v kyselině chlorovodíkové rozpustných chloridů. S ušlechtilými kovy nereaguje. Na rozdíl od řady kyslíkatých kyselin, např. H2SO4 a HNO3, nemá oxidační účinky, ani když je koncentrovaná.
Kyselina chlorovodíková se v přírodě vyskytuje v sopečných plynech a jako vázaná složka některých nerostů. Je vylučována v trávicím traktu všech savců, kromě mravenečníků, často se vyskytuje i u jiných tvorů. Funguje jako aktivátor žaludečního enzymu pepsinu, denaturuje zkonzumované bílkoviny a zabíjí bakterie v potravě. Vnitřní stěna žaludku je na velmi nízké pH stavěna, pokud však dojde k poruše slizového krytu, vznikne žaludeční vřed. Ve dvanáctníku je neutralizována.
Kyselina chlorovodíková se původně vyráběla přímo z chloridu sodného, proto se označovala jako kyselina solná.
Princip výroby spočíval v působením kyseliny sírové na chlorid sodný za zvýšené teploty.
V průmyslové výrobě se HCl vyrábí syntézou chloru a vodíku, obvykle ve spojení s výrobou hydroxidu sodného nebo jako vedlejší produkt při chloraci uhlovodíků
Kyselina chlorovodíková je vodný roztok HCl a připravuje se exotermickou absorpcí HCl ve vodě:
adiabaticky - získává se přibližně 20% HCl, tento způsob je nejčastěji používaný při chloraci uhlovodíků
izotermicky - možno získat až 38% HCl (dýmavou), obvykle z praktických důvodů se ale připravuje méně koncentrovaná (32-36%)
Průmyslově nejčastěji používaná kyselina chlorovodíková je 31% vodný roztok chlorovodíku. Méně obvyklá je 38% kyselina, v této koncentraci má největší kyselost, je tedy nejúčinnější (a nejnebezpečnější). Kyselina chlorovodíková je po kyselině sírové nejpoužívanější kyselou látkou v průmyslu.
V geologii a paleontologii se používá k detekci vápence (CaCO3), protože při jeho rozpouštění uvolňuje množství oxidu uhličitého a šumí.
Koncentrovaná v kombinaci s kyselinou dusičnou v poměru 3:1 tvoří lučavku královskou, která se používá pro rozpouštění obtížně rozpustných kovů, zejména zlata nebo platiny.
Koncentrovaná kyselina chlorovodíková se dá použít k čištění bazénů (i foliových) od vodního kamene.
_________________________________________________________________
Hudba použitá ve videu:
Intro:
Skladba: News Theme 2
Interpret: Audionautix
Podléhá licenci: Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0) (Download link: creativecommon...)
Zdroj: / audiolibra