Petr Dvořák, Hledáme hranice vesmíru

  Рет қаралды 164,302

Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno

Күн бұрын

Пікірлер: 217
@josefspacek4177
@josefspacek4177 2 жыл бұрын
Toto je opravdu uzasna přednáška. Klobouk dolu před typkem😊👍🏻
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
Díky moc 🙂
@martinfaltus7281
@martinfaltus7281 2 жыл бұрын
@@petrdvorak3234 Opravdu zazitek vas poslouchat.Mozna by to chtelo casem novou a doplnenou prednasku o nove poznatky. Skoda, ze prednasek o vesmiru nemate vic na youtube. Diky za vasi praci
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
@@martinfaltus7281 dobrý den, přednášku pravidelně rozšiřuji a doplňuji. Nová verze , která bude i na KZbin, bude 22.listoapdu od 18hod v Brně (FSI VUT) a KZbin kanál Science & technology club
@martinfaltus7281
@martinfaltus7281 2 жыл бұрын
@@petrdvorak3234 Ovsem to je skvela zprava. Mockrat vam dekuju
@frantisekgajdos
@frantisekgajdos Жыл бұрын
Úžasná, zaujímavá, veľmi poučná prednáška. ĎAKUJEM!
@olafcatten
@olafcatten 4 жыл бұрын
Krasny zapal pana Dvoraka. I pres to zni srozumitelne a po takovem patem poslechu bych vedel :-D I skvele udelana prezentace. Staci pauznout a clovek ma pred sebou vse podstatne. Dekuji
@jiridusek9980
@jiridusek9980 2 жыл бұрын
Děkuji za úžasný výklad a Vaši energii 🙏🏻❤
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
já děkuji Vám za Váš čas
@DrZaius-vr7to
@DrZaius-vr7to 4 жыл бұрын
No konečně! KO-NEČ-NĚ! Trvalo to víc, než 20 let a konečně zase slyším slovo ,,časoprostor"! Poslední 2 dekády se stalo nějak módním mluvit o ,,prostoročasu" ... Jako ne, že by v tom byl nějaký reálný rozdíl, jen mi ten pojem ,,prostoročas" trhal uši ;-)
@rostislavtobolka9529
@rostislavtobolka9529 4 жыл бұрын
..."jen mi ten pojem ,,prostoročas" trhal uši"... mně taky, dokud jsem neuslyšel Kulhánkovu přednášku YT: Obecná teorie relativity - Lekce 1. z 26. 2. 2016 , cca 50´ kde tu konvenci vysvětluje.
@DrZaius-vr7to
@DrZaius-vr7to 4 жыл бұрын
​@@rostislavtobolka9529 ... Tu přednášku jsem myslím také viděl :-) ... Nicméně jiná konvence zase tvrdí, že Pluto není planeta, ale pro mě prostě je a je a navždy bude ;-)
@rostislavtobolka9529
@rostislavtobolka9529 4 жыл бұрын
@@DrZaius-vr7to no vidělneviděl, prof Kulhánek vysvětlil věcný rozdíl mezi čačoprostorrrem a prostorotentononc
@filipdittrich4625
@filipdittrich4625 3 жыл бұрын
prostoročas je jen divná móda
@whiterspon573
@whiterspon573 2 жыл бұрын
@@DrZaius-vr7to Pluto je planeta a basta ze se nejaky jakoby vedec rozhodneze ne neznamena ze to tak ve skutecnosti je ani v NASA nemaj pravo a vnucovat svuj nazor na takzvane pochybne teorie (priklad my vime jak by to tam mohlo vypadat treba na nejake planete kde byla sonda nevedi dokud tam sami nepristanou a nezjistej to do te doby to sou jen radoby vedecke dohady bez realneho podkladu )!!
@filipsemerad2057
@filipsemerad2057 4 жыл бұрын
Krásná přednáška👍
@Alex-wn8xl
@Alex-wn8xl 2 жыл бұрын
Moc zdařilá přednáška. Nejsem fyzik, pouhý nadšenec. Pan Dvořák svou přednáškou popřel teorii relativity, neboť informace od něj se šířily určitě vyšší rychlostí než je rychlost světla. Mělo to fakt spád a nadšení přednášejícího bylo znatelne.
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
děkuji beru to jako kompliment :-)
@vlastimiljunger8308
@vlastimiljunger8308 2 жыл бұрын
Úplně skvělá přednáška.
@lubomirjindra5551
@lubomirjindra5551 2 жыл бұрын
Skvělé👌👍
@rudolfvaavra8859
@rudolfvaavra8859 4 жыл бұрын
super přednáška, díky
@caVemAn-eu
@caVemAn-eu 4 жыл бұрын
prostě super jako přednáška Dr. Dvořák je prototyp živelného vědce. Víc takových, vědců i přednášek. Jako, že. :-)
@viktormalecek3871
@viktormalecek3871 4 жыл бұрын
Ne
@repakare732
@repakare732 3 жыл бұрын
Formulace byly rychlé, ale bez problémů srozumitelné. Skvělá přednáška, díky!
@ivanahan3709
@ivanahan3709 2 жыл бұрын
Výborná prednáška, ďakujem 👍
@vladimirziffer2068
@vladimirziffer2068 3 жыл бұрын
Výborné slidy
@VoselBlount
@VoselBlount 3 жыл бұрын
Je třeba vymyslet nějaký jiný název pro "plochý vesmír". :D A nebo prostě na každé přednášce zopakovat, že "PLOCHÝ" neznamená "PLACATÝ" :D
@kamilsvanda8458
@kamilsvanda8458 3 жыл бұрын
Výborná přednáška a vše dobře vysvětleno kromě spouštěče velkého třesku a co bylo před časem nula.
@miroslavsvana2384
@miroslavsvana2384 3 жыл бұрын
Výborný výklad len veľmi rýchle
@starejbruna100
@starejbruna100 3 жыл бұрын
kam se hrabe MG 34......Tady, támhle....to je fajn, ale chtělo by to laserové ukazovátko, nevím jak ostatní, ale větsinou jsem nevěděl o kterém obrázku, nebo jeho části, je řeč. Jinak i pro laika celkem srozumitelné.
@radeklang3456
@radeklang3456 4 жыл бұрын
Náhodou je fajn, že mluví tak rychle. Alespoň si zrychleně zvopáknu co už vím a navíc se dozvím i spoustu nového. Nemusím poslouchat x hodin ehmmm jakoby mnooo mmm. Jako v jiných přednáškách. Kéž by mě to myslelo zpoloviny tak rychle jak přednášejícímu. :D
@vendi558
@vendi558 3 жыл бұрын
Super!!!!!👏👏👏👏
@baradost3080
@baradost3080 2 жыл бұрын
Mě přijde, že člověk na sebe klade gigantický nárok ve chvíli kdy chce chaos a jeho pohyb měřit přesnými technikami. A navíc výsledky těchto měření stoprocentně potvrdit. :)
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
Statistická fyzika je mocná... ta opravdu nelže 🙂
@mtrakal
@mtrakal 2 жыл бұрын
Napadá mě, když budu mít kvantovou částici (nebo jak se jmenuje, provázané dvě částice, které jsou ve stejném stavu), tak pak si můžu předat informaci i za hranicí viditelného vesmíru, ne?
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
Kvantová provázanost se předpokládá probíhá v jiných dimenzích časoprostoru, kde to stíhá podsvětelnou rychlostí. Pokud si ale budete chtít říct výsledek experimentu u druhé částice, pak tuto informaci (=výsledek experimentu) můžete první částici předat v našem Vesmíru pouze podsvětelnou informaci. Díky tomu, že výsledek kvantového stavu je vždy naprosto kvantově dopředu neurčitelný, informace se proto nikde nepřenese nadsvětelnou rychlosti... vím je to šílené... Uvidíme jak toto dopadne v budoucnu.
@TheEdemski
@TheEdemski 4 жыл бұрын
U toho reliktního záření v cca 32. minutě... Vesmír byl ve stavu plasmy, čili volné elektrony a ty zachycovaly fotony. Až Vesmír ochladl na tolik, že si jádra pochytala elektrony, stal se Vesmír pro světlo/fotony průhledný.
@janpetter6036
@janpetter6036 4 жыл бұрын
Informace, znalosti, nadšení i přednes jako dobrý, ale zbavit se toho "jako", mohla přednáška trvat hodinu :-)
@diadsoul1
@diadsoul1 4 жыл бұрын
hlavně mohla být poslouchatelná
@RostislavVesely
@RostislavVesely 4 жыл бұрын
jako jakoby vlastně taky
@milanb2238
@milanb2238 3 жыл бұрын
Výborná prednáška! Zaujalo ma tvrdenie, že polovica vesmíru je teplejšia a druhá chladnejšia. Nemôže to nejako súvisieť s pozíciou našej galaxie v rámci priestoru v ktorom sa nachádza vo vesmíre? Ďakujem.
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 3 жыл бұрын
Tady mohu odpovědět jen to, že to může souviset s čímkoliv, tedy i s Vaší hypotézou. Zatím jsem neviděl žádnou další studií, která by něco podobného vysvětlila, ale možná jsem jen nehledal dobře. Děkuji za váš tip
@yose42
@yose42 2 жыл бұрын
je to cerveny posuv reliktneho ziarenia, tj nas absolutny pohyb v ramci celeho vesmiru. vsetko ide odniekial niekam
@PavelPodesva
@PavelPodesva 4 жыл бұрын
Rozpínání nadsvětelnou rychlostí je nefér, to musí jít nějak obejít!
@zdenekzase280
@zdenekzase280 4 жыл бұрын
Rozpíná se časoprostor,ne hmota, a už vůbec ne soustavy,nebo galaxie,tam si to drží gravitace pohromadě.
@DL-kc8fc
@DL-kc8fc 3 жыл бұрын
Rozpínání prostoru do neprostoru se může dít jakoukoliv rychlostí (není nic, co by tomu kladlo odpor, tudíž kde není informace z interakce, může se to rozpínat nad všechny meze navzdory postulátům). Stará kosmologická konstanta nově naroubována na tzv temnou energii může být pouhým potenciálem výše řečeného (bez hmoty by se to také rozpínalo) a možná v budoucnosti bude temná energie pouze úsměvnou vzpomínkou. Ale byla to přednáška pana Dvořáka... ))
@pavelliska8129
@pavelliska8129 3 жыл бұрын
Takze drive se rozpinal vesmir rychleji jako nyni / kdyz cim vzdalenejsi galaxie, tim rychleji se vzdaluje?
@michal0flek
@michal0flek 3 жыл бұрын
Vzdálené galaxie se vzdalují rychleji, protože je mezi námi a nimi více prostoru který expanduje.
@Jirivoslar
@Jirivoslar 4 жыл бұрын
Takže někdy v historii vesmíru mělo reliktní záření vlnovou délku viditelného světla? A bylo tehdy vidět na obloze? :-)
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 4 жыл бұрын
Ano, jen má slabou intenzitu a musel byste mít tedy fotoaparát s dlouhou expozicí.
@petrparasek1476
@petrparasek1476 4 жыл бұрын
ano přesně tak ale v té době ještě nebyly planety tak že na obloze v uvozovkách
@DL-kc8fc
@DL-kc8fc 3 жыл бұрын
Ano, bylo to jako mléko či bílá mlha, ovšem tehdá nebyl nikdo, kdo by to mohl pozorovat, páč neexistovaly žádné těžší prvky...
@binarni
@binarni 3 жыл бұрын
Na třikrát jsem to zkoušel dokoukat, ale to "jakování" to se prostě nedá!
@johnczerny7608
@johnczerny7608 4 жыл бұрын
Hodně ho to baví. Bylo to zajímavé. Ale co mi kazilo zážitek, byl způsob prezentace. Chtělo by to zpomalit ten slovní kulomet. Zapomenout na tu slovní vatu typu: Jako, eee, mlaskání. To strašně sráží to co je prezentováno. Opravdu tohkle není banalita. Prosím. Naučte se přednášet. Přednášet je věda.
@payushka6488
@payushka6488 4 жыл бұрын
A není to tak, že ta udávaná velikost vesmíru a z něj vypočtená čísla jsou jen ten, který můžeme tak nějak pozorovat? Protože jinak bychom museli být přímo ve středu vesmíru a to se mi zdá jako moc velká náhoda...
@bh69videa
@bh69videa 4 жыл бұрын
stredem vesmiru je kazdy bod, stejne jako je kazdy bod na povrchu koule stredem toho povrchu - resp. nema smysl mluvit o nejakem stredu
@vlastaneuwirtova9833
@vlastaneuwirtova9833 4 ай бұрын
​@@bh69videavesmir nemá konec
@bh69videa
@bh69videa 4 ай бұрын
​@@vlastaneuwirtova9833a jak to víte ? 🙂 o žádném konci nebyla řeč - je rozdíl mezi tvrzením, že je konečný a tom, že existuje nějaký konec - viz ta predstava prostoru jako povrchu koule - ten je konečný ale nemá konec
@vlastaneuwirtova9833
@vlastaneuwirtova9833 4 ай бұрын
@@bh69videa ok rozumím té vaší argumentaci. Koule...IMHO nu, nikdo, vůbec nikdo, ani z obyčejných smrtelniků, ani z vědecké komunity nemůže o konci vesmiru či jeho nekonečnosti nic vědět. Vše jsou jen teorie a matematické modely. Napsala jsem, jak si myslím, že to je. Nekonečný vesmir ve třech aspektech. Prostoru, času a dějů.
@hogofogo4534
@hogofogo4534 4 жыл бұрын
Takže žádná hmotná částice nemůže překonat rychlost světla, teda kromě vesmíru při rozpínání. Ale to se nedovím, takže se to nestalo.
@Caradac74
@Caradac74 4 жыл бұрын
Co nevidím neexistuje :-)
@jirikondr793
@jirikondr793 4 жыл бұрын
Pro hogo fogo.Hmotná částice nemůže ani docílit rychlost,proto,že by k tomu potřebovala nekonečně mnoho energie z důvodu narůstání setrvačné hmotnosti směrem k nekonečnu podle teorie relativity.Proto,že rychlost světla nemůže překročit ani foton,nemůže se ani hmotný Vesmír rozpínat rychlostí světla a už vůbec ne zrychleně.J.K.
@petrparasek1476
@petrparasek1476 4 жыл бұрын
Ve vesmíru se nadsvětelné rychlosti vyskytují běžně. Akurát to tam pán mohl vysvětlit lépe. I když on to tam s vím způsobem řekl omezení rychlosti světla platí pro hmotné objekty pohybující se v prostoru ale neplatí to pro prostor samotný. Též třeba fázová rychlost vln běžně nadsvětelná no to je na delší povídání dá se to najít na webu nebo doporučuji podívat se na přednášky Prof. Petr Kulhánek To je jeden z nejpovolanějších a opravdu tomu rozumí jeho přednášky jsou jedny z nejlepších.
@jirikondr793
@jirikondr793 4 жыл бұрын
@@petrparasek1476 Není důkaz pro rozpínání prostoru.Dosud nikdo neobjevil hranice prostoru a nemůže prokázat,že by se prostor zvětšoval.Vlastnosti hmoty jsou nezávislé na prostoru ve kterém se nachází.J.K.
@bh69videa
@bh69videa 4 жыл бұрын
@@jirikondr793 ale samozrejme ze je, tvrdite tady zavadejici veci ... pri rozpinani se samozrejme relativni rychlost vzdalovani dvou bodu prostoru zvetsuje se vzdalenosti bodu - mista, ktera jsou tak vzdalena, ze se od nas vzdaluji rychlosti vyssi nez rychlost svetla neporusuji zadne fyzikalni zakony (ani Einsteina), ale dostavaji se za horizont naseho pozorovatelneho vesmiru - proste svetlo od nich k nam nikdy nedorazi.
@Lathander720
@Lathander720 4 жыл бұрын
Zakriveny prostor nepotkate... az na ceske dalnice :-)
@skrabomalfoy
@skrabomalfoy 3 жыл бұрын
jako
@mirec4
@mirec4 3 жыл бұрын
Ako je možné, že pri Veľkom tresku, ktorý prebiehal nadsvetelnou rýchlosťou, vznikli častice hmoty?
@zdenekkucera7332
@zdenekkucera7332 3 жыл бұрын
Vznik prvků proběhl nepředstavitelně rychle v nepředstavitelné hustotě. Pročtěte si třeba Vesmír, jaký je od Grygara, kde to vše detailně vysvětluje.
@FringeObserver
@FringeObserver 4 жыл бұрын
Škoda že Petr Dvořák tak drmolí. Jinak pěkně připravené a srozumitelné i když zčásti opakuje tisíckrát opakované a neumí vysvětlit, co se myslí tím plochým vesmírem. Podobná přednáška: kzbin.info/www/bejne/n6GtlJR7nJ1jmaM
@Grinder450
@Grinder450 4 жыл бұрын
V podstate to vysvetľoval v 1:45 Ešte lepšie je to názorne vysvetlené tu kzbin.info/www/bejne/pneYmmSNiZaHjbM
@DL-kc8fc
@DL-kc8fc 3 жыл бұрын
Tam byl problém v dotazu, který "nesignifikoval". Tázající rozporoval plochý vesmír s rozpínáním a vůbec z toho nešlo vydedukovat, zda mu jde čistě o topologii (záporně zakřivený vesmír, tzv sedlo a plochý vesmír je nekonečný. Kladně zakřivený je konečný), nebo souvislost s kritickou, podkritickou a nadkritickou hustotu, či co vlastně...ale nejspíš onen zvláštní dotaz pramenil z nepochopení, co to ta křivost vlastně je a že žádné ohraničení domnělé plochy nemá. Pan Dvořák se musel trochu zorientovat a nabídl lokální topologii v příkladu součtu úhlů v trojúhelníku. Možná to tazatele neuspokojilo, protože skutečně mohl chtít něco jiného, co by šlo nějak z něj vypáčit, ale pan Dvořák se rozhodl prostě tak, jako každý jiný v této situaci.
@exile9868
@exile9868 2 жыл бұрын
Ja tyto osobity formy prednasek uplne nechapu. Umeni ma mit styl, muze klidne cilit na malou skupinu, ale vedecka prednaska by mela mit konzervativni formalni uroven, aby to mohl poslouchat kazdy, nejen ti kterym osobita forma daneho prednasejiciho vyhovuje.
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
Nejedná se o vědeckou přednášku, ty děláme my vědci na vědeckých konferencích. Zde jde o vědecko-populární přednášku, která má popularizovat vědecké výsledky laické veřejnosti.
@exile9868
@exile9868 2 жыл бұрын
@@petrdvorak3234 Jasne souhlasim, je to uplne jina situace nez kdyz se prednasi na konferenci a nebo univerzite
@dzemrdsongramovec4288
@dzemrdsongramovec4288 3 жыл бұрын
Máte v plánu na tenhle rok dělat podobné přednášky?
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 3 жыл бұрын
Pokud jde o mě, pak ano :-)
@dzemrdsongramovec4288
@dzemrdsongramovec4288 3 жыл бұрын
Super kde najdu line up ?
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 3 жыл бұрын
@@dzemrdsongramovec4288 Nejbližší přednášky mám v pátek 24. září v Jihlavě v Muzeum Vysočina a ten stejný den stejnou přednášku v Brně v Technickém muzeu. Téma je čas je jeho měření.
@dzemrdsongramovec4288
@dzemrdsongramovec4288 3 жыл бұрын
@@petrdvorak3234 děkuji, jen se zeptám je to i pro úplného laika?
@ing_frantisek_mohykan
@ing_frantisek_mohykan 2 жыл бұрын
@@dzemrdsongramovec4288 ano
@petervelky1257
@petervelky1257 2 жыл бұрын
Otazka: Pri velkom tresku sa vesmir rozpinal rychlejsie ako rychlost svetla ale tu informaciu si tie body nevedia odovzdat (foton) to by ale znamenalo ze by sme nemohli sledovat takto sa rozpinajuce galaxie.
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
První hvězdy a galaxie začaly vznikat přibližně 400 miliónu let po Velkém třesku.
@jiimyjetojedno3997
@jiimyjetojedno3997 3 жыл бұрын
Jako jako jako jako jako jako jako jako jako jako jako
@nomanssky8837
@nomanssky8837 4 жыл бұрын
Tak ty lidi na týhle přednášce jsou tak 13,4 miliard let přede mnou...
@sona5900
@sona5900 4 жыл бұрын
Bylo by možné přidat titulky?
@zdenekzase280
@zdenekzase280 4 жыл бұрын
To by jsi nestihla číst 😁
@jirikondr793
@jirikondr793 4 жыл бұрын
@@zdenekzase280 Vídeo z přednášky je možné v každém okamžiku zastavit.J.K.
@tomasjedno3903
@tomasjedno3903 4 жыл бұрын
Nastavil jsem rychlost přehrávání na 0,75 a je to výrazně lepší :-)
@MK-007.
@MK-007. 11 ай бұрын
Jako, jako, jako, jako, jako, ....
@MartinCucka
@MartinCucka 2 ай бұрын
Všechny palce dalů dali plochozemci a popírači gravitace :-D
@vaclavplachta6539
@vaclavplachta6539 3 жыл бұрын
Stále mi nikdo nebyl schopen věrohodně vysvětlit, proč je z našeho pohledu vesmír na všechny strany stejný, když vznikl z jednoho horkého bodu, a jaký má vlastně tvar, když se jeví jako plochý.
@janyakov7655
@janyakov7655 3 жыл бұрын
...lebo je to asi tautológia. Vesmír je na všecky strany stejný lebo vznikol z jednoho bodu. Treba si ale predstaviť, že žiadny vesmír v Skutočosti nie je. Všetko čo považujeme za vesmír je projekcia v našich hlavách. Mozog je ako plátno v kine, impulzy cez oko sú ako obrázky na celuloidovom páse Potom je tam svetlo (ktoré neprišlo z vonku do hlavy....očný nerv nevedie svetlo...), ktorým je Boh. Je potom otázne čo v Skutočnosti existuje a čo je projekcia.... Potom otázky aký je vesmír nedávajú zmysel. ??? Nie je ťažké si to predstaviť.
@martinmuller1595
@martinmuller1595 2 жыл бұрын
hypoteza dvouvelicinoveho vesmiru, googlete
@kompot801
@kompot801 2 жыл бұрын
@@janyakov7655 No pane jo. Ana tyhle hovna jsi přišel sám??
@janyakov7655
@janyakov7655 2 жыл бұрын
@@kompot801 ...h--a sa ukazujú len v tvojej hlave, a preto o tom píšeš. prirodzene.
@janyakov7655
@janyakov7655 3 жыл бұрын
kto vie odpovie: Je Plankova vzdialenosť dĺžka ktorú prejde svetlo za Pankov čas? Alebo je p. vzdialenosť menšia (väčšia) ako vzdialenosť ktorú prejde svetlo za plankov čas? O akú frekvenciu svetla by sa muselo jednať, aby táto otázka dávala zmysel? :-)
@DL-kc8fc
@DL-kc8fc 3 жыл бұрын
Stačí si pamatovat, že jde o rozměr či díl, který ještě má cenu akceptovat, čili v praxi jde o nejmenší díl, který nám může něco poskytnout, nejvíce v oblasti teoretické. Je to odvozeno od rychlosti světla, Planckovy konstanty a gravitační konstanty. Planckova délka tak vychází na nějakých 1.6x10 na mínus 35. Planckův čas je rovněž neměřitelný. Nejkratší časový interval, který se podařilo změřit, je 245 zeptosekund. Planckův čas (interval) je o 10 na dvacátou pátou kratší.
@janyakov7655
@janyakov7655 3 жыл бұрын
@@DL-kc8fc Ďakujem za koment. ..."ktorý ješte má cenu akceptovat..." je dosť neurčitá formulácia. Podobne "...nám múže neco poskytnout. ..." myslím že je to definované niekde aj exaktnejšie...ale o to nejde. Nejde ani o to koľko sme najmenej namerali.... Myslím že nemôže ísť (plankova dĺžka) o niečo odvodené od plankovho času a gravitačnej konštanty. Vždý som rozumel plankov čas ako najmenší fyzikálne možný časový interval. Podobne plankova dĺžka ako najmenšia fyzikálne možná už nedeliteľná vzdialenosť. preto som chcel z pohodlnosti, či sa tým už niekto pohral , či ...sa rovná rýchlosť svetla za plankov čas = (alebo sa nerovná ) plankova vzdialenosť... Vo vašom komente som odpoveď nenašiel, a tak sa príležitostne budem musieť pohrať s tými strašne malými číslami.... Prajem úspešný deň a pozdravujem. :-)
@DL-kc8fc
@DL-kc8fc 3 жыл бұрын
@@janyakov7655 Ono to všechno "planckovo" je spíš do teoretických částí, jelikož se zřejmě nikdy nepodaří prakticky dostat s měřením na tyto malé škály. V podstatě to "funguje" tak, že co je pod planckovu délku či interval, už nemá smysl se tím zabývat a tak to opravdu je. Planckova délka či čas je to nejmenší, čím se lze ještě teoreticky zabývat. Samozřejmě že znám přesné formulace toho či onoho a vypsal jsem Vám i z čeho se to odvozuje a jaké jsou délky či intervaly (rekord drží nejmenší měřitelný interval 245 zeptosekund. Planckův interval (čas) je o 10 na dvacátou kratší od těch 245 zeptosekund, tedy skutečně hodně, což se asi nepodaří tak krátký měřitelný interval "vyrobit". Tudíž nehrozí, že by se někdo s měřením dostal na tyto škály a správně uvádíte, že jsou to nejmenší rozměry či intervaly, upotřebitelné v teoretické fyzice, čili dochází na má slova, že to, co je pod tuto škálu (ještě menší), nemá smysl studovat. Pokud chcete počítat, jakou délku ve planckových délkách uletí světlo za sec. tak to je ohromné číslo, stejně jako planckovy časy k rychlosti. Lepší je vyhledat ony poměry a je to gravitační konstanta, Planckova konstanta a rychlost světla. Vzorec si již nepamatuji, ale zkuste to dohledat. V něm naleznete to, co potřebujete.
@janyakov7655
@janyakov7655 3 жыл бұрын
@@DL-kc8fc OK. Ďakujem za info aj za rady... Myslím že treba prijať tú vieru, že niektoré skutočnosti zostanú fyzikálnemu bádaniu navždy uzavreté, .....aj keď .... Myslím že rozum pracuje na ďaleko menších škálach... a taká hranica :-) nemôže naše myslenie zastaviť. :-) Ak tam niekde končí fyzika... a to už niekedy bolo stanovené...a chybne....potom pre napr. matematiku to hranica nemusí byť, a ani filozofiu .... Mnohé ešte nevieme a nevieme koľko toho nevieme, zvlášť (ako príklad) ak vieme povahu toho čo existuje na 94% iba tušiť.... a tvoríme si nejaké také konštrukty ako kedysi pred 2500 rokmi nejaký éter....(tmavá energia a hmota...).a podobne... Mňa v tejto chvíli zaujíma len ten jeden bod, NIE koľko preletí svetlo za sekundu, ale či vzdialenosť ktorú preletí svetlo za plankov čas sa rovná plankovej dĺžke. Všetko sú to konštatnty, a tak by to malo niečo vypovedať o "pradive", štruktúre priestoru. Lebo ak si to nezodpovedá, napríklad že ak za plankov čas preletí svetlo (neviem na akej frekvencii by muselo vlniť) nemej ako plankova dĺžka, tak plankova dĺžka alebo rýchlosť svetla nie je konštanta....To všetko bez ohľadu a gravitačnú konštantu.... A možno (vysoko pravdepodobné) tomu len nerozumiem. ..ale pozriem aj tie odporúčané veci. len ešte poznámka.... ak je všetko postavené na rýchlosti svetla vo vákuu, a čas neexistuje (symetrie ho nevyžadujú)...tak potom na čom to je založené? .... Večer sa s tým pohrám..dúfam......Dík. Pozdr.
@janyakov7655
@janyakov7655 3 жыл бұрын
@@DL-kc8fc ..plankova rýchlosť...:-) ....teda plankova dĺžka /plankov čas : cca: 1,6 . exp -35 m / 1,0 . exp -43 sek =160 000 000m/sek = 160 000 km/sek..... Je to asi polovičná rýchlosť ako rýchlosť svetla vo vákuu . Očakával by som že iný výsledok. Niečo tu nie je fundamentálne... Nevychádza to pekne, a tak to asi nebude správne.
@mirec4
@mirec4 3 жыл бұрын
Koľko ton vesmírneho materiálu za rok padne na Zem? A od počiatku existencie Zeme mohlo asi o koľko kilometrov narásť priemer Zeme práve z toho materiálu, ktorý na Zem padal počas celej histórie zemegule?
@kompot801
@kompot801 2 жыл бұрын
00prd,
@paveloubech4932
@paveloubech4932 4 жыл бұрын
Možná by stálo za to, se pro příště vyvarovat několika věcných chyb a nepřesností ve výkladu. Především, Hubbleova konstanta určená z reliktního záření (cca 67,7 km/s/Mpc) je hodnota přepočítaná dle modelu LCDM na H(0), tedy na hodnotu dnes, tedy v našem blízkém okolí. Je pravda, že v posledních cca 6 mld letech je tato konstanta přibližně opravdu konstantní (to odpovídá exponenciálnímu růstu expanze vesmíru), ale v době vzniku reliktního záření byla (dle LCDM modelu) nezměrně vyšší. Například pro z= 5 je to téměř 600 Km/s/Mpc, pro z = 17 téměř 3000 Km/s/Mpc atd. V době vzniku rel.z. bylo z = 1100. Dále - množství temné energie se z reliktního záření určuje tak, že se pouze dopočítává do takové hodnoty, aby byl vesmír plochý. Stáří vesmíru je závislé na modelu jeho vývoje, jaký použijeme. Pro LCDM, včetně interpretace expanze jako natahování časoprostoru a pro specifické procentuální hodnoty hmoty a temné energie je to opravdu 13,8 mld. let. Pro jiné hodnoty nebo s jiným modelem by bylo stáří vesmíru jiné.
@chatnickcz
@chatnickcz 4 жыл бұрын
1:38 Jestliže se něco rozpíná a nepůsobí na to vnější síla, mělo by to mít tvar koule. když hodíte kladivo do vody, taky se udělají kruhy. Jestli tedy plochý znamená diskovitý.
@chatnickcz
@chatnickcz 4 жыл бұрын
@@0ndroid Pokud předmět libovolného tvaru zvětšíte takovým způsobem, že dostatečně mnoho bodů pláště posunete o stejnou délku směrem od středu a vytvoříte nové těleso, bude se to těleso podobat kouli tím víc, čím bude tato vzdálenost větší. Obdoba kruhů na rybníce. Jinak při vysvětlování takových věcí jako čtyřrozměrné plochy vypínám mozek a seustřeďuju se pouze na věci, na které moje mozková kapacita stačí.
@sleza7868
@sleza7868 2 жыл бұрын
Nic, a nejen ta přednáška... Naučené věci není možné přenášet.
@RedSparrow
@RedSparrow Жыл бұрын
můžete to prosím nějak rozvinout?
@rostislavtobolka9529
@rostislavtobolka9529 4 жыл бұрын
skvělá populárně-naučná přednáška - ovšem s přítomností prostých českých kovorolníků, jako nechtěným důsledkem a ... pardon si tu lacině leštím ego
@jirikondr793
@jirikondr793 4 жыл бұрын
Červený posuv je mylně vysvětlován na dopplerově principu proto,že nebyly pochopeny termodynamické zákony podle kterých nelze přenášet energii na kosmické vzdálenosti beze zrát,stejně jako nelze sestrojit perpetum mobile..Ztráta energie fotonů je přímo úměrná vzdálenosti světelného zdroje stejně jako je ztráta energie elektronů závislá na délce vodiče dle Ohmova zákonu.Čím je delší vedení,tím je větší úbytek napětí.Ve Vesmíru rotují všechna tělesa od nejmenšího asteroidu po největší galaxie.Podle zákonu o zachování momentu hybnosti musí rotovat celý Vesmír proto,že moment hybnosti je zachován při akreci.Před čtyřmi sty lety Galileo Galilei větou"A přece se točí"naznačil princip fungování Vesmíru.Je podivné,že to nikdo za čtyři sta let nepochopil.Asi to bude dlouhým vedením- 400 ly.J.K.
@KarelP82
@KarelP82 4 жыл бұрын
Ztráta energie fotonů? Kam, v jaké formě a jakým způsobem vznikají ty ztráty? Se vzdáleností klesá intenzita (tedy počet fotonů) nikoli energie jednotlivých fotonů. Fotony, které zachytáváme jako CMB, s ničím neinteragují, až s naším detektorem. Ty, které interagují, k nám nedoletí. U vodiče ztráty vznikají odporem. Spíš bych to přirovnal k ideálnímu supravodiči. Svými příspěvky pod každým podobným videem jste urputný a vytrvalý, ale nepřístupný novým informacím a zamrzlý ve fyzice 19. století.
@jirikondr793
@jirikondr793 4 жыл бұрын
@@KarelP82Vážený pane,urputnost hledejte u všech zastánců teorie velkého třesku.Vytrvale ignorují fyzikální zákony,dle kterých funguje sto miliard galaxií ve Vesmíru.Neberou v úvahu hmotnost sto miliard galaxií Vesmíru.Ignorují gravitační zákon pole,kterého je každá hmota pod obzorem událostí černá díra.Vymýšlejí si neprokazatelné teorie o expandujícím prostoru schopném unášet hmotu nadsvětelnou rychlostí.Nové informace konfrontuji s fyzikálními zákony,které jsou věčné,mají objektivní platnost,platí nezávisle na našem vědomí,jak v 19.století tak i dnes.J.K.
@jirikondr793
@jirikondr793 4 жыл бұрын
@@KarelP82Fotony interagují ,předají energii hmotě a emituje další fotony,ale s nižší energií,fotony,které dopadají na naše čidlo už interagovaly.Fotony v se gravitačním poli pohybují jako hmotné částice.Žádný zakřivený časoprostor,nelze zakřivit něco co nemá žádný tvar.Neexistuje fyzikální děj bez ztráty energie.Slyšel Jste něco o entropii?J.K.
@radojello1392
@radojello1392 3 жыл бұрын
Proč pan Dvořák nevěří maďarským vědcům? By mně zajímalo. To bylo hodně trapné.
@janborovicka9185
@janborovicka9185 3 жыл бұрын
Víte, co to je Maďar?
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 3 жыл бұрын
Omlouvám se, nebylo to myšleno proti národnosti (i když to tak vyznělo). Mám dokonce v kanceláři skvělého vědce a kamaráda maďarské národnosti. Ale osobně si myslím, že jejich měření se nakonec vysvětlí jiným způsobem, než že budeme muset definovat kvintesenci.
@petermairinger9846
@petermairinger9846 3 жыл бұрын
To je ptakovina. Tak ze vite ze nic nevite.
@jirikondr793
@jirikondr793 2 жыл бұрын
Pane Dvořák,jsem sice rád,že mi odpovídáta přímo Vy a ne nějaký anonym,ale vadí mi,že moje komentáře opřené o platnost fyzikálních zákonů považujete za nesmysly.Každý,kdo propaguje teorii velkého třesku,dává najevo,že nemá předstvu o hmotnosti Vesmíru,že nepochpil gravitační zákon,teorii relatiovity,zákony mechaniky,termodynamiky a kvantové fyziky.Britský fyzik Artur Edington Vesmíru rozuměl jistě vícnež Vy a předpověděl hmotnost galaxie na sto miliard Sluncí a hmotnost Vesmíru na sto miliard galaxií,tedy dvakrát deset na padesátou druhou kilogramů.Jeho ředpovědˇ byla potvrzena pozorováním Hubbleova teleskopu.Německý astrofyzik Karl Schwarzschild upravil rovnici pro únikovou rychlost Newtonova gravitačního zákonu tím,že za únikovou rychlost v dosadil rychlost světla C.Jednoducou úpravou rovnice získal poloměr na kterém je pro danou hmotnst úniková rychlost rovna rychlosti světla.Pro hmotnost Slunce jsou to tři kilometry a pro hmotnost Vesmíru tři miliardy světelných let.Při této hmotnosti a Planckově hustotě by počáteční stav Vesmíru vytvořil singularitu o velikosti protonu s únikovou rychlostí sto trilionů C a gravitačním zrychlení na povrchu deset na sedmdesátou metrů za sec na druhou.Dle teorie relativity n arůstá setrvačná hmotnost tělesa urychlovaného na rychlost blížící se rychlosti světla směrem k nekonečnu a tím i spotřeba energie.Ztohoto důvodu nedosáhne žádná hmotná částice rychlosti světla.Z tohoto důvodu je expanze Vesmíru nereálná teorie velkého třsku omyl.Ve Vesmíru rotuje každé těleso od nejmenšího asteroidu po největší galaxie a podle zákonu o zachování momentu hybnosti musí rotovat celý Vesmír.Kdo to nepochopí,tak mu nemusím odpovídat na Vaši otázku.J.K.
@pacajalbert9018
@pacajalbert9018 3 жыл бұрын
Ja som videl dve sveto Jánske mušky rozprávať ale vo tme sa mi zdalo že sú to tri mal som asi 8 rokov
@ing_frantisek_mohykan
@ing_frantisek_mohykan 2 жыл бұрын
jo to se mi stalo taky kdysi
@YardaFreeman
@YardaFreeman 7 ай бұрын
Vy tvrdíte... teda vědci tvrdí, že...
@vladimirjos
@vladimirjos 3 жыл бұрын
halooooooooooooooo
@ing_frantisek_mohykan
@ing_frantisek_mohykan 2 жыл бұрын
no halo? počujeme sa?
@jirikondr793
@jirikondr793 2 жыл бұрын
Hubbleova konstanta nemůže být konstantou rozpínání Vesmíru.Při hodnotě 75 km/sec/na megaparsek ve vzdálenosti 4000 megaparsek/13 miliard světelných roků/by se Vesmir musel rozpínat rychlostí 300 000 km/sec,což je větší rychlost než je rychlost světla a tou se podle teorie relativity nemůže pohybovat žádná hmota,tudiž se před 13 miliardami let nemohl rozpínat nadsvětelnoů rychlostí ani Vesmír.Že 75*4000 je 300 000 dokáže spočítat i žák základní školy.Někteří teoretici uvádí poloměr Vesmíru větší než 60 miliard světelných let,což je omyl.Vesmír by se musel rozpínat několikanásobně rychlej než je rychlost světla.J.K.
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
Aaa už opět komentujete mé přednášky. Opět Vám na ně nebudu odpovídat, neboť je to začarovaný kruh plný blbostí. Pokud nevěříte vědě, nesledujte vědecké přednášky, ale přednášky například prof. Raka :-(
@jirikondr793
@jirikondr793 2 жыл бұрын
@@petrdvorak3234 V začarovaném kruhu blbostí jsou všichni zastánci teorie velkého třesku na tahu.Věřím vědě,ale ne pavědě.J.K.
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
@@jirikondr793 všechny vědecké důkazy lambdaCDM teorie si můžete přečíst ve peer-review vědeckých časopisech. Vaše teorie čtu jen od Vás a bez jakéhokoliv důkazu.
@vladimirkusyn7219
@vladimirkusyn7219 4 жыл бұрын
Vesmír asi nemůže mít hranici! Protože za tou hranicí, by měl existovat další The World! Hypotéza jistě! Ale nic jiného zatím nikdo nevymyslel, ani Galileo nebo Bruno! Jedině Jirka Grygar!
@zdenekzase280
@zdenekzase280 4 жыл бұрын
Copak Jiřík vymyslel?
@johnrambo3136
@johnrambo3136 4 жыл бұрын
Jirka se na to brzo zepta stvoritele
@borisnavratil
@borisnavratil 4 жыл бұрын
Zdenek Zase trochu úcty Zdeňku. Můžeš mít jiný názor, ale nikdo žtě nezesměšňuje.
@borisnavratil
@borisnavratil 4 жыл бұрын
John Rambo ano, jak to myslíš, jen aby jsi tam nebyl dřív ty!
@johnrambo3136
@johnrambo3136 4 жыл бұрын
Vesmir je tak velky ze by to za ropinanim z jednoho bodu nemohl stihnout za 13mld let
4 жыл бұрын
Vesmír se nerozpíná z jednoho bodu.
@ptygr
@ptygr 4 жыл бұрын
Proč by to nemohl stihnout? Nikde není psáno, jak nejrychleji se může rozpínat...
@danielkral9896
@danielkral9896 4 жыл бұрын
Už trochu ubral na rychlosti ale pořád by mohl komentovat hokej ,nejde to poslouchat.
@zdenekzase280
@zdenekzase280 4 жыл бұрын
Mě by zajímalo,co udalo počáteční rychlost objektům zachycených do oběžných drah,ani nemám na mysli planety vytvořené při vzniku soustav,ikdyz by to taky šlo, spíše měsíce,o kterých si myslíme,že byli zachyceny gravitací,tedy zakřiveným prostorem. Všichni víme,že když hodíte kuličku do rulety,jde spirálovitě do středu,co udává rychlost těch objektů,aby to bylo tak přesně,že spirála není? Vyrovnat by to šlo stejně jako družice Země, ale ten objekt přece nemůže letět vždy přesně a korigovat rychlost.
@zdenekzase280
@zdenekzase280 4 жыл бұрын
U Levy9 byla spirála, žádné stabilní oběhy. I kdyby se nerozpadla, neobíhala by.
@vanjir83
@vanjir83 4 жыл бұрын
Zachycení měsíce je velká náhoda. Ale jako stabilizace dráhy může pomoct snížení rotace samotného měsíce a planety. Je to jen můj pocit.
@GeorgisFasulis
@GeorgisFasulis 4 жыл бұрын
@@vanjir83 Tak zatím nejpravděpodobnější hypotéza vzniku měsíce, kterou potvrzuje především chemické složení hornin země a měsíce, je, že náš měsíc vznikl jako důsledek kosmického střetu Země s tělesem asi o velikosti Marsu. Následkem střetu bylo vymrštěno na oběžnou dráhu Země obrovské množství materiálu z obou těles, z kterého se následně zformoval náš Měsíc. Takže měsíc nebyl zachycen gravitací Země.
@rostislavtobolka9529
@rostislavtobolka9529 4 жыл бұрын
@@GeorgisFasulis žoržíno máštomarný zdejším kovorolníkům to nevysvětlíš, neb oni vědí svý a nigdo jim dotoho nebude kecat, voni si potřebujou leštit ego
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 4 жыл бұрын
Obvodová rychlost je v podstatě dána Zákonem zachování momentu hybnosti ke společnému středu hmotnosti obou těles a Zákonem zachování mechanické energie. To je známo i z klasické mechaniky. Kulička na ruletě se dostává ke středu kvůli tomu, že ztrácí energii/hybnost třením a odporovými silami... ve Vesmíru je ale vakuum a prakticky žádné odporové síly (např. sluneční vítr nebo tlak záření je opravdu malý efekt). U hmotných těles jako jsou například obíhající černé díry dochází k odvodu energie v podobě gravitačních vln. To je ale opět jen v extrémních relativistických případech, kde je například navíc přítomno rotační strhávání časoprostoru/prostoročasu, viz Lensův-Thirringův jev.
@ing_frantisek_mohykan
@ing_frantisek_mohykan 2 жыл бұрын
na hranici vesmíru naleznete konec mého gigantického pyje
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 2 жыл бұрын
Setkáme se tam 😀
@lojza46
@lojza46 Жыл бұрын
Já vás poučím kde je pravda, hranice vesmíru neexistují protože Bůh vesmír stvořil v sobě a Bůh je nekonečně velký Duch. Takže konec vesmíru není, jakože si někdo myslí že někde končí vesmír a je tam na konci třeba skála a cedule konec vesmíru, a co je za skálou? jak hloupá myšlenka.
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 Жыл бұрын
BohuŽel jste to nepochopil
@vladimirkusyn7219
@vladimirkusyn7219 4 жыл бұрын
Vesmír vznikl z bodu nula, obrovské množství hmoty namačkáno do objemu nula! Daniken !
@zdenekzase280
@zdenekzase280 4 жыл бұрын
To by byla černá díra, to už spíš že velký třesk byl výron z bílé díry 😜
@newton1998139
@newton1998139 4 жыл бұрын
Jako jako jako jako.... 😒😒
@indexmiro
@indexmiro 4 жыл бұрын
Tým pádom je to pre mňa nepočúvateľné, neviem to ignorovať. Ale veľmi veľa prednášajúcich má tento problém, v ČR je to jako a to české a slovenské eeeeeeeee, v angličtine like, sort of, you know, OK... Och a to Mojžišovské že že že že :)
@jardam.8600
@jardam.8600 4 жыл бұрын
@@indexmiro Pěkně vystižené, hlavně to poslední :) Ale jinak pana Mojžíše beru. Nebýt toho, mohl by být takový slovenský Kulhánek.
@indexmiro
@indexmiro 4 жыл бұрын
@@jardam.8600 Jo Kulhánek... to je iné kafe :) Alebo Grygar!
@jirikondr793
@jirikondr793 4 жыл бұрын
Pan Dvořák nepochopil teorii relativity,podle které je rychlost světla nepřekročitelná pro hmotnou částici.Vesmír se nemůže rozpínat rychlostí světla.Ze stejného důvodu nemohl být nikdy malý a hustý, proto,že by navždy zůstal černou díru.Při hmotnosti 1,5krát 10 na 53 kg je schwarzschildův poloměr 22 miliard světelných let.J.K.
@patos5661
@patos5661 4 жыл бұрын
Suhlasim. Tam je toho podstatne viac co popiera zakony fyziky.
@petrparasek1476
@petrparasek1476 4 жыл бұрын
Ono je to složitější v tomto případě nelze extrapolovat termodynamickou šipku v čase do T0 a říct že vznikne černá dírá ta by opravdu vznikla ale velký třesk je dost speciální záležitost gravitační síla se odělovala až někdy kolem 10-43 sekundy fakticky jak fungovala fyzika před tím to časem je velká neznámá pač takové prostředí nasimulovat neumíme velmi relevantně se můžeme bavit o časech 10-18 možná 19 to sou teploty které umíme dnes běžně vytvořit v urychlovačích a experimentálně ověřit ale energie při které se oddělila gravitační síla je tak veliká že při současné technologii by ten urychlovač musel být veliký jako naše celá sluneční soustava a tudíž se to nedá nijak ověřit a fakticky toto už je hypotetická fyzika a ne teoretická.
@MrBitterman75
@MrBitterman75 4 жыл бұрын
Mě se líbí Jiří, že nepolevujete a pod českými videi na youtube statečně bojujete za tu svojí pravdu. Guth, Linde, Penrose a další světové vědecké kapacity mají pochybnosti, existují různé "fungující" varianty Inflation Theory, ale vy prostě máte jasno. To je skvělé. Vaše "domněnka" (a to jí ještě dost fandím), že malý a hustý vesmír by navždy zůstal černou dírou, je ale v kontextu velkého třesku opravdu úsměvná. Tohle se vám snad bude líbit, Jiří... kzbin.info/www/bejne/bYLOhWqbq6tlY6c
@jirikondr793
@jirikondr793 4 жыл бұрын
@@MrBitterman75 Pro Mr Bittermana,pravda je ve fyzikálních zákonech,co neodpovídá fyzikálním zákonů je omyl,lež,pohádka.To není moje pravda,to je pravda zákonů,dle nich se řídí celý Vesmír.J.K.
@jirikondr793
@jirikondr793 4 жыл бұрын
@@MrBitterman75 Nevím,co je Vám na černé díře s planckovou hustotou a teplotou úsměvného ?Nikomu by v takovém prostředí do smíchu nebylo.Černá díra s únikovou rychlostí 10 na dvacátou c a gravitačním přetížením 10 na sed mdemdesátou g by Vám neexpandovala ani kdyby jste se postavil na hlavu.V kontextu fyzikálních zákonů mi připadá úsměvná právě teorie velkého třesku.J.k.
@vladimirjos
@vladimirjos 3 жыл бұрын
klames,vymyslas si na zaklade akeho vzorca si na tu nad svetelnu energiu dostal a potom toho klamara odvolam
@petrdvorak3234
@petrdvorak3234 3 жыл бұрын
"nad světelná energie" je absolutně nesmyslný pojem. Vemte si Hubblevu rovnici s dosaďte si velké vzdálenosti, dostanete pak nadsvětelnou rychlost, a proto tyto místa opouští náš pozorovatelný Vesmír
@yose42
@yose42 3 жыл бұрын
@@petrdvorak3234 ja bych vubec nereagoval 🙈
@bohuslavjesina1733
@bohuslavjesina1733 4 жыл бұрын
Konečně jsem vědce pochopil. Oni Vesmír nestudují, oni vesmír tvoří. Důkazem jejich pravdy jsou matematické rovnice, jejichž podstatou jsou různé konstanty, vědci upravované, tak, aby ty rovnice byly platné. Vesmír je pro mne mnohem pochopitelnější než myšlení vědců. Základním zákonem Vesmíru je podle mne rovnováha kladných a záporných sil, ale pro vědce je nejdůležitější vymyslet platnou matematickou rovnici. Když nestačí jedna teorie vymyslí další.
@rostislavtobolka9529
@rostislavtobolka9529 4 жыл бұрын
Bohušu tys na to kapnul. V jedné větě ´s formuloval Úplnou teorii a Nejvyšší Pravdu Všeho. A co o tom říká rádyjo Jerevan? To se dovíme přýště, jen co to probereme u nás Na Rychtě.
@bohuslavjesina1733
@bohuslavjesina1733 4 жыл бұрын
@@rostislavtobolka9529 Zkus se zeptat vrchního kněze náboženské sekty Sisyfos.
@siloton
@siloton 4 жыл бұрын
No oni maj ale na rozdíl od tebe Jesino, koule na to svý teorie zveřejnit. Proč taky nemáš koule?
@bohuslavjesina1733
@bohuslavjesina1733 4 жыл бұрын
@@siloton Já jsem to nabidl ke zveřejnění několika nakladatelstvím, včetně univerzitním, ale není zájem.
@GeorgisFasulis
@GeorgisFasulis 4 жыл бұрын
@@rostislavtobolka9529 :-))))) Já těmhle popularizačním přednáškám říkám házení perel sviním! :-)))) Hlavně, že borcům funguje mobil a navigace, ale vědci si vymýšlejí nesmysle! :-)))
Petr Kulhánek, Verlindova gravitace aneb Gravitace jako pouhá iluze
1:49:31
Hvězdárna a planetárium Brno
Рет қаралды 78 М.
Petr Kulhánek, Jaký je náš vesmír?
1:44:51
Hvězdárna a planetárium Brno
Рет қаралды 82 М.
бабл ти гель для душа // Eva mash
01:00
EVA mash
Рет қаралды 7 МЛН
龟兔赛跑:好可爱的小乌龟#short #angel #clown
01:00
Super Beauty team
Рет қаралды 120 МЛН
Try Not To Laugh 😅 the Best of BoxtoxTv 👌
00:18
boxtoxtv
Рет қаралды 7 МЛН
Mgr. Michal Bursa, Ph.D., Tajemství černé díry v srdci naší Galaxie
1:14:10
Hvězdárna a planetárium Brno
Рет қаралды 52 М.
Tomáš Přibyl, Rande s kometou
1:21:11
Hvězdárna a planetárium Brno
Рет қаралды 45 М.
prof. P. Kulhánek: Žhavé výstřiky [Fyz. čtvrtek]
1:35:10
Pulzary na lovu gravitačních vln
1:22:45
Planetum
Рет қаралды 36 М.
Petr Kulhánek, Velký třesk z pohledu současné fyziky
2:09:23
Hvězdárna a planetárium Brno
Рет қаралды 115 М.
Kde by ve Sluneční soustavě mohl být život? | Dušan Majer
1:24:52
Science & Technology Club
Рет қаралды 44 М.
Hledáme hranice vesmíru - Ing. Petr Dvořák, Ph.D.
2:13:56
Jihlavská astronomická společnost
Рет қаралды 127 М.
Kodaňská interpretace
58:01
Patrik Čermák
Рет қаралды 270 М.
Petr Kulhánek: Čas v nás i kolem nás (Café Nobel Teplice, 21.9.2023)
1:32:45
бабл ти гель для душа // Eva mash
01:00
EVA mash
Рет қаралды 7 МЛН