Líbí se mi, když někdo miluje a ovládá svoje řemeslo jako skřítek Fanda 👍
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Většina těchto činností nebyla samostatným řemeslem, lidé to zvládli sami. Jinou možnost ani neměli.
@tomasmeloun38333 жыл бұрын
Tak to je hodně velký borec. Zaplať pánbůh za takové lidi, že drží staré řemeslo při životě.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
díky, dělám pro udržení řemesla co můžu :)
@pepaslavik88373 жыл бұрын
Ten skřítek má potenciál! Supr človíček. Tak že jo! Držím oboum palce!
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Díky moc
@bOrdyCZ3 жыл бұрын
Jsem z toho vodvařenej , úplně mě to nadchlo , ODDLY SATISFYING!!
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Tak to jsme rádi že video zaujalo.
@bedrichkamensky3 жыл бұрын
Důležité je připomenout že díky tomu že šindel je štípaná a nejsou vlákna přetrhaná jako při mechanickém zpracování pilou nebo frezou, tak voda stéká po vláknech a nedochází k tak rychlé dekradaci střešní šindele.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Přesně, díky za doplnění.
@ucimesepracovat92543 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 Skřítku, můj praděd vyl PUMPAŘ. Vyráběl komplet dřevěné pumpy na vodu. Co mi říkal otec, tak jedna taková pumpa, z výroby mého pradědy zůstala prý zachována jako historická památka v Pardubické Nemocnici. Já sám nevím zdali tam je či není, nikdy jsem tam osobně nebyl. Mne jde o to, zdali o výrobě těchto pump něco nevíš. Mně by to hrozně zajímalo, ale nikde o tomto řemeslu nejsou ani zmíňky. Zajímalo by mne to proto, že na jedné mé tajné půdě mám myslím to, co je pro výrobu těchto pump naprosto nezbytně nutné! A to jsou dva cca 5 až 6 metrů dlouhé nebozezy, kterými se vrtá v podélném směru kmenu stromu otvor, který slouží pro sání vidy ze studně a také pro kožený nasávací pístek dřevěné pumpy. A proto se mi již prakticky od doby (mé brutální Pithartovi puberty), kdy vím že mám dva takové nebozezy na půdě. A vím i k čemu sloužili. Navíc řemeslo naprosto zapomenuté. honí hlavou myšlenka vyzkoušet si takovou pumpu vyrobit. Ale výroba takového vodního zařízení jako je dřevěná pumpa na vodu, bez nějakého toho základního teoretického vědění jak mechanizmů pumpy, technického postupu výroby, ale hlavně o vlastnostech dřeva a nezbytného tesařského umu je víš o čem... Vím jen, že materiál (dřevo) pro výrobu, si praděd jezdil sám osobně vybírat do hor, kde mu jím vybrané kmeny následující zimu pokácely a dopravili na trakaři až domů.... Takže už na samotném výběru vhodného materiálu se může pohořet. Byla to evidentně důležitá fáze.... A jak to vidíš ty? Nechtěl by jsi si to zkusit? :-)
@amperak3 жыл бұрын
Přesně tak, ale v krnapu co jsou ty posezení a rozcestníky, je zde všude šindel fabrické výroby a je to na první pohled znát.
@jakubkolinsky48933 жыл бұрын
@@amperak a to
@David-gy4fj2 жыл бұрын
Proto jsou i štípané soudky na alkohol kvalitnější
@14jan1413 жыл бұрын
super! 👍
@plachdilna Жыл бұрын
Nedoceněný šikovný pán. Vidlák má talent na objevování takových šikovných lidí. Podívejme se dnes kde je Tomáš a jeho manufaktura. Vidláku, oceňuji tvůj talent na lidi. Měl by jsi dělat managera. 👍🏻🪚
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, ano, občas potkám šikulu a občas je ochotný natočit video. To je pak paráda!
@TehStudioVan3 жыл бұрын
Skvělá ukázka 👍
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Díky moc
@amperak3 жыл бұрын
Napadlo mne, že by šel ten polotovar hydraulickou štípačkou protlačovat zkrze šablonu šindelu. ta by mohla oloupat šindel na žádaný tvar. Super video, příste dřevěný kolík na trámy šindele a okna :)
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
To se dá použít u výroby kolíků na spoje, u šindele bych to nedělal, povrch by byl hrozně roztrhaný. Tam je problém spíše vybrat na to vhodný materiál s rovnými lety, to je kámen úrazu. Video o kolíkách na spoje udělám :)
@amperak3 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 aha, krásná ukázka, že stroj nezvládne nahradit ruční práci.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
@@amperak v Rožmitálu pod Třemšínem se vyráběla mašina tzv.šindelka, tam bylo možné sdělat na šindele jakékoliv dřevo které by ručně nešlo.
@vidlak0013 жыл бұрын
Ahoj, kdysi jsem slyšel, že taky vyráběli kolíky do hrábí, že to protloukali skrz díru v železu.
@vaclavkalenda94283 жыл бұрын
Hrozně šikovný tenhle člověk 👍
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
díky trochu :) nic co by dříve nezvládl každý sedlák
@David-gy4fj2 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 hele, každýmu to tak dobře určitě nešlo 😁
@MichalSeal13 жыл бұрын
Skřítek je neskutečnej 👍👍 Neboj Vidláku, ty taky😁👍
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Děkujeme :)
@vidlak0013 жыл бұрын
OK :-)
@lukashudecek013 жыл бұрын
Super Šindel Vidláku
@medoveVcelareni3 жыл бұрын
to je masakr co je s tím práce, moc pěkný
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
To souhlasím, moc jiných možností krytiny dříve ale nebylo.
@frantisekmozny16273 жыл бұрын
Pěkná ukázka. Ten nápad s tím dlouhým prknem a pak ho nakrátit není není nic nového ale potom to není štípaný šindel. Takto Slováci vyrábí šindele průmyslově. Ty šindele pak mají tak poloviční životnost.
@vidlak0013 жыл бұрын
Tak to nebyl špatný nápad :-)
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Ono životnost toho šindelu není jen o tom jestli je řezaný nebo štípaný, tam hraje hlavní roli kvalita vstupního materiálu, způsob pokládky, spojovací materiál a okolní podmínky(zeleň apod)
@HonzaZalabak2 жыл бұрын
Kurňa to je pěkný :D
@skritkovetesari73622 жыл бұрын
Díky moc
@dawematy83593 жыл бұрын
Vidláku, prosím tě až budeš zase někdy u Fandy, zeptáš se ho jak udělat prkno sekerou?
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Začátek výroby prkna je jako při výrobě šindele, naštípají se podobným stylem jen je potřeba daleko více klínů, pak se uštípnutý kus zajistí kramlemi a srovná osekáním sekerou. Občas to tak používají lidi co vyrábějí repliky vikingských lodí.
@vidlak0013 жыл бұрын
Fando, ty jsi borec a ne, že ne!
@dawematy83593 жыл бұрын
@@vidlak001 raději bych to viděl, já to z toho textu zas tak moc nepochopil 😃
@miloslavlehky4823 жыл бұрын
Mrkni na videa výroby lodí 😃
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
@@dawematy8359 někdy to mužu natočit :)
@tomygun9525 Жыл бұрын
tu kšiltovku dolmar chcu :-)
@houbarz3 жыл бұрын
Moc hezké a poučné video. Jen si prosím vyškol kameramana. Vždyť to je ostuda. Neříkám vyměnit, jen by se měl hodně zlepšit. Díky za všechny.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
No podmínky pro video nebyli ideální, křoviňák hned vedle, navíc začínalo pršet, a s Vidlákem jsme mávali celej den sekerou v lese. Ale i tak se to povedlo. Za mě super.
@vidlak0013 жыл бұрын
Ahoj, když napíšeš, co se ti nelíbí, tak se může zlepšit :-) Někdy s kamerou trochu mává :-)))
@Murphy-E3 жыл бұрын
Fanda je borec 1*
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
To si nemyslím, ale díky :)
@vidlak0013 жыл бұрын
Fanda je borec :-)
@romankubicek78743 жыл бұрын
Pardon. Skřítka.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Odkazy jsou nahoře v popisku u videa.
@TheChmelator3 жыл бұрын
9:43 Jauvajs.....
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Občas i u té tradiční tesařiny teče krev, ale spíše sem tam nějaký mozol. Výhodou oproti práci na strojích to není tak devastující.
@jmenomejebuh45473 жыл бұрын
Ja by som z agatu robil sindel.agac voda len tak nerozbije.ved z toho sa robili stojky na mosty a tie vydrzali aj 100 rokov vo vode
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Nejdříve si to zkuste na smrku a budete rádi že to zvládnete. Akát na šindel je nesmysl.
@jmenomejebuh45473 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 tak jako ja som z partie kde sme robili amatersku rezbarcinu takze viem co je to za material.inak sused ma sindel z agacu
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Bavíme se o ruční výrobě. To s akátu určitě nikdo nedělal. Stroj si s tím poradí.
@jmenomejebuh45473 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 to moze byt.ale skusim rucne aj agac samozrejme.lebo u mna len agace rastu
@filipstanek37513 жыл бұрын
Vždycky mě zajímalo jak se na šindelu dělá ta drážka (samozřejmě dobově) a teď už to vím :) nicméně si nekážu ani představit kolik práce musí dát výroba celé střechy třeba na chalupu či velký statek.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Ručně když nepočítáme tu přípravu materiálu ( kácení, krácení na špalky) tak lze udělat tak 1-2 metry za den.
@milanrejzecek93317 ай бұрын
Je dobře že se natáčí tyhle videa já jsem moc rád za to je to i po naučné díky 🎉
@janjakubik44903 жыл бұрын
Vidlaku ahoj. Že nechceš dělat sobě střechu že šindel??????? 😂😂😀😀😀Jinak fajn
@vidlak0013 жыл бұрын
Ahoj, mám betonový tašky :-)
@norinredcz37083 жыл бұрын
Super video ale udělat dlouhý šindel a pak ho nakrájet je kravina, protože by se blbě štípal v dlouhé délce a blbě by se opracovával do požadovaného tvaru. Takže z časového hlediska se to nevyplatí. (můj názor)
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Zase taková blbost to není, na starých fotografiích je vidět že ty šindele kolikrát byli i metr na délku. Otázka je jestli měli taky tuto drážku.
@viper80433 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 ale hledej metr dřeva bez suků
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Dřevo vybírám přímo v lese při kácení tak to jde.
@pavelzidek21523 жыл бұрын
Kdysi jsem viděl toho "dědka" ve samosvorném provedení, čím víc se za šindel tahalo, tím víc to drželo a naopak pro uvolnění se sešláp a vysunul "klín".
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Těch variant bylo více, tohle je takový nejběžnější jaký byl většinou v čechách.
@martinmcz3 жыл бұрын
pan křovák mohl přestat na chvilku :) říkali jste mu?
@frantisekrehor16063 жыл бұрын
Fanda a jeho banda.
@dominikskala68863 жыл бұрын
Chci te vidět fando v 60ti 😀 doufám ze to dobře platí 😀
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
jsou daleko náročnější práce než tohle, neboj dělám v klidu, kdo spěchá má u mě zavřené dveře :)
@davidpivonka78023 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 Fando tvoje práce je super. Také kutím od železa po dřevo a mám rád tento talent👏👍
@j3n0153 жыл бұрын
Jediná otázka, cena za metr čtvereční. Tohle je šichta...
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Levné to rozhodně není, ale tak to je s ruční prácí.
@j3n0153 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 Proto se ptám co to stojí. Nejsem hloupý člověk, nebojte se. Ale jestli znáte odpoveď, tak stačí napsat částka.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Cena za šindel je od 1500 po 3000 za metr čtvereční. Cenu určuje kromě způsobu pokládky i složitost střechy, nároží apod.
@j3n0153 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 Děkuji, stačilo to napsat prvním příspěvkem.
@MrMaca073 жыл бұрын
Ahoj vidláku, super video :D
@viper80433 жыл бұрын
Jedná otázka pro zpestření. Dědek se v různých krajinách nazývá jinak, např. u nás je to vlk. Jak se nazývá u vás?
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
U nás dědek, jojo má to více názvů dědek, strýc, vlk... ale nejrozšířenější je ten dědek.
3 жыл бұрын
Pěkná práce.👍
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Díky moc
3 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 si to budu muset taky zkusit. Vypadá to jednoduše. :)
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Vypadá :)
@k0ll3rn1ch3 ай бұрын
Myslíte si, že to zvládne (21 M), vyučenej jako Prodavač, který 2 roky nic nedělal ?
@vidlak0013 ай бұрын
Ahoj, určitě, chce to jen snahu a trochu šikovnosti :-)
@skritkovetesari73622 ай бұрын
A kurz u mě ( aktuální kurz na šindel budeme dělat na svátek Sv. Václava ) @@vidlak001
@viper80433 жыл бұрын
Jak se to přidělávalo v dobách kdy hřebík byl vzácné zboží. Používali dřevěné kolíky nebo jak to dělali?
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Jojo dřevěný kolíček/dřevěný hřebík
@viper80433 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 a není ten kolik vhodnější než ten hřebík? Když bude pršet tak se kolik krásné roztáhne do dřeva, navíc předpokládám že je to potřeba předvrtat takže nějaké praskání kolem kolíků taky moc nehrozí.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Jojo u dřevěného kolíčku je potřeba to předvrtávat, rychlejší to nebude. Výroba kovaného hřebíku to je padesát ran kladivem :) u dřevěného to bude podobné jen sekerou.
@romankubicek78743 жыл бұрын
Prosím o adresu odkazu na "TRPASLÍKA". Děkuji, ale nějak mi to nejde najít.
@holubrider7 ай бұрын
tohle mě zajímalo děkuji za intstruktážní video,vytáhnu dědka a zkusím
@vidlak0016 ай бұрын
:-)
@ondrejdovalovsky17182 жыл бұрын
Prosím vás existujú však ľudia čo sa tomu rozumejú naozaj Urob aj druhý kus a založ ich do seba potom ich polož na rovné miesto a som veľmi zvedavý ako budú pasovať
@ondrejdovalovsky17182 жыл бұрын
Som rád že to robíte ale ja ich STRÚHAM 40 rokov
@skritkovetesari73622 жыл бұрын
šindel žádnou rovinu nepotřebuje, v tom je ta obrovská výhoda, dá se s tím udělat komplet střecha bez kousku plechu.
@berriesklobouk55253 жыл бұрын
Au au na záda
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Z ruční práce bolí ruce.
@filipvasicek69673 жыл бұрын
Jak se jmenuje oficialne ten nastroj štípák,nemuzu ho na internetu najit? Dekuji
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
To se nedá koupit v eshopu , to je na zakázku od kováře
@filipvasicek69673 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 děkuji za odpoved
@doneblocker3 жыл бұрын
Pěkný vidět v praxi. Ale nechápu kdo tuhle práci zaplatí, tolik hodin kvůli "historické přesnosti" když ve finále je efekt stejnej jak když by to bylo namrskaný frézkou kde jich vyrobí desítky nebo možná i stovky za hodinu, tady udělá tak 2. Je to docela sebemrskačství, ještě s tim historickym svěrákem. A z 3 metrů to stejnak nikdo nepozná jestli je šindel vyrobenej růčo nebo strojem. Jediný co je poznat je že buď tam jsou starý šindele zšedlý stářim nebo nový světlý. Každopádně alespoň má Fanda docela ostrý nástroje a to cením.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
jedno video o životnosti šindelové střechy kzbin.info/www/bejne/eIumhGWKorSAe5I
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
Je to taková experimentální archeologie to jo. Jde mi o to zjistit, jak se některé činnosti dělali dříve, proto to dělám jak to dělám, jezdím taky tradiční řemeslo ukazovat po skanzenech a tam si frézku těžko vezmu s sebou, s tím že takovou práci někdo zaplatí to je stejné jako když si někdo koupí mercedes a někomu stačí škodovka , chceš nechceš. Divili by jste se ale ještě pár lidí to tradiční řemeslo dělá po staru. Navíc si u toho člověk náramně vyčistí hlavu. Tím nechci nějak hanit stroje na práci.
@doneblocker3 жыл бұрын
@@skritkovetesari7362 zdravím, díky za reakci, v žádném případě nechci shazovat vaši práci :) jen jsem vyjádřil svůj názor. Samozřejmně rozumím tomu, že to takto děláte když to někomu ukazujete nebo si jich 15-20 vyrobíte na místě když jde o drobné opravy staré střechy, ale představa že takto děláte celou střechu třeba stodoly někomu na zakázku mi přijde mimo. Mějte se pěkně.
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
@@doneblocker proto dělám jen opravy, velké množství vyrábějí v polsku a u nás se to jen montuje, bohužel na opravy se moc už nemyslí, a pak se volá mě :)
@vaclavhlavik91363 жыл бұрын
zajímavé ok, třeba natřít ojetým olejem a je to ...Zaječov ok
@vidlak0013 жыл бұрын
Ahoj, to se traduje, ale je otázka, jestli to stojí za to.
@twinm96943 жыл бұрын
@@vidlak001 Nestojí. Olej se po pár deštích vymyje a zbytečně kontaminuje půdu v okolí. Nehledě na to, že jde o porušení zákona o nakládání s odpady (možná pokuta)
@skritkovetesari73623 жыл бұрын
nátěrem se nic nezachrání, navíc takový hnus jako vyjetej olej