pozrel som si obe videa. € sa tlačia a ľudia by aj kupovali, ale nemajú kde ... všetko je closed. To platí aj pre transakcie medzi mnohými na sebe závislými fabrikami. Až sa všetko otvorí, ľudia začnú kupovať aj to, čo nepotrebujú - lebo bude to forma relaxu a snaha vyliečiť si TRAUMU získanú počas lockdownu. Možno to bude nakoniec parametrická rovnica v nejakom trojrozmernom priestore :D
@ludonazarej86053 жыл бұрын
Vím, že to víme, ale toto video je úžasně zpracované i pro "děti". Má to 12 min., ale vysvětluje to momentální situaci a to, co se bude dít poté. Perfektní.
@zdenekzenstenzel3 жыл бұрын
Až na tu nulu v transakcích .
@Bunda093 жыл бұрын
*Naprosto skvělé video, o tomhle by se mělo učit ve školách.*
3 жыл бұрын
Však se to tam učí. Ale bohužel jen na vysokých ekonomkach.
@ondrejcip71253 жыл бұрын
Kdyby se tohle učilo ve školách tak uz máme další defenestraci...
@radekstredansky41863 жыл бұрын
Ve školách je zakázána finanční gramotnost proč ? Jednoduchý ty nahoře nás chtějí mýt tam dole osobní rozvoj a učit se sám je jediná cesta jak se dostat z tohoto podělaného systému
@SpinVideoCZ3 жыл бұрын
Nevím, jestli je moje škola výjimka, ale takové věci nás učí normálně 🤷. Kámen úrazu je pak nezájem a lhostejnost k tomuhle vědění. A nechodím na obchodku, tohle nás učí na průmyslové škole. Ovšem pro mě byl krok s průmyslovou školou vedle, proto se hlásím na ekonomickou školu a jsme vděčný že tuhle látku ve škole učí. Ale musím souhlasit, s tím že je toho ve škole málo a učivo by se mělo probýrat od základní školy. Možná by potom lidi v mém okolí nebyly tak nevzdělaní 😕 A taky to asi stát a ti nahoře chtějí. Ale věci jako inflace a další základní věci, a jak fungují se aspoň v takovém základu pobírají. Kdo chce víc musím začít sám od sebe 😊
@radekstredansky41863 жыл бұрын
@@SpinVideoCZ myšleno na základní školy
@ricmund80043 жыл бұрын
Výborné video, hlavně srozumitelné. Jen bych upozornil, že Japonsko má deflaci už velmi dlouhou dobu i přes veškerou snahu vlády o inflaci. Takže někdy to nejde i když chtějí všichni. Chuť spořit může umlátit všechny snahy o inflaci.
@marcelkulistak50173 жыл бұрын
Inflaci chtějí jenom ti, kteří jsou zadlužení a neví, jak se z toho dostat. Úspory jsou tím, z čeho vznikají investice a tím růst ekonomiky, akorát je to ta pomalejší a méně příjemná cesta (tak jako se vším), oproti čáry máry fuk a politici můžou splnit vše, co voličům na očích uvidí. Pokud je tahle inflační, dluhová politika tak skvělá, tak proč dluhy všech zemí, které ji vedou, dluhy jenom rostou?
@ricmund80043 жыл бұрын
@@marcelkulistak5017 protože si půjčují víc než je inflace. Zároveň je na Vaší otázku přesná odpověď právě v tomto videu. Bohužel nemáte úplně pravdu s tím, že z úspor jsou investice a z toho těží ekonomika. To je právě příklad toho Japonska. Oni jsou poměrně asketicti i když se to u tak bohaté země nemusí zdát (myslím hlavně starší generaci) a drtivou většinu peněz právě do ekonomiky nepustí, ale jinak máte pravdu. Ideální by to bylo.
@marcelkulistak50173 жыл бұрын
@@ricmund8004 No já vím, že to tak běžně není, ale je to stav, kdy se dá mluvit o nějaké ekonomické prosperitě, která je zdravá a udržitelná. Ano, když ekonomika roste, může růst i peněžní zásoba jako další stimul, ale ne naopak, že budeme pomocí inflace živit ztráty a uměle se snažit nakopnout mrtvý trh. Když se podíváme třeba na USA na jejich tempo zvyšování peněžní zásoby, tak jenom roste, proč? Jenom neustále přidávají pod kotel, který očividně nechce dělat to, o co se snaží....
@ringi523 жыл бұрын
Naprosto úžasné video. Tuto otázku jsem si kladl již dlouho a nenašel jsem odpověď, kterou bych pořádně pochopil.
@duri_sk3 жыл бұрын
Parádne spracované! Okamžite som všetko pochopil a určite si to budem pamätať. Škoda, že aj Ekonómia na mojej škole nie je učená tak zaujímavo.
@LukinosCZ3 жыл бұрын
Výborně udělané. Pěkné příklady a rozumné vysvětlení! Skvělý :-)
@titanirael99663 жыл бұрын
Můžete udělat prosím video, jak vzniknul FED? Kdo byli investoři a dnes akcionáři? Děkuji.
@freeblowjobforall26973 жыл бұрын
FED vlastní soukromí investoři a pokud vím, jména jsou tajná popřípadě skrze 3 osobu chrání skutečné vlastníky. Každopádně když trochu zapátráš, najdeš vlivné rodiny, které vlastní nás všechny :o)
@tomaskovar57503 жыл бұрын
@@freeblowjobforall2697 FED je jako u nás ČNB, neměl by mít soukromé akcionáře.
@freeblowjobforall26973 жыл бұрын
@@tomaskovar5750 FED je soukromý subjekt, v tom je ten "vtip"
@jakubdohun93113 жыл бұрын
Mne sa zdá že rockefeler
@marekdemodemo99843 жыл бұрын
@@freeblowjobforall2697 "vtip" pre nich,nie pre nás. 😃 Ono v podstate sú súkromné všetky NB,pretože podliehajú FEDu a tomuto sysytému.Takže prídavne meno "Národná" sa tam dáva len preto,lebo to lepšie znie a aby ľudia nerobili paniku a mysleli si,že je všetko v pohode. ☺ Ak si dobre pamätám,tak naposledy sa USA oddĺžili v roku 1835,potom,čo prezident Jackson zrušil CB.CB majú v podstate moc nad štátom a kým budú existovať,tak nekonečný dlh je zaručený.Ale keďže človek je tvor nepoučitelný,tak... 😨
@Starykus3 жыл бұрын
Pěkná snůška nesmyslů. :)
@mavi98563 жыл бұрын
Proč? Odůvodněte mi to. :)
@karelhartl64413 жыл бұрын
Akorát, že vše je jinak, než nám tvrdíte. Vlády nejednají pro stát, ale pro korporace. V tom se razantně mění pohled, než nám předkládáte. Takže deflace může klidně nastat, aby ožebračili občany.
@Podivnespojeniasi3 жыл бұрын
Moc děkuji za tento KZbin kanál!!!!
@karel.tomecek3 жыл бұрын
Skvělý, kultivovaný projev. Velmi příjemný hlas 🙂
@FORC073 жыл бұрын
Jedno z nejlepších videí za poslední dobu. Díky moc.♥️
@eiramram20353 жыл бұрын
Boží!! Ještě teď mi jde hlava kolem, ale ne proto že by to bylo moc složité, jen právě teď přehodnocuji spoustu věcí.👍
@JP__video3 жыл бұрын
Skvele vysvetlene a i graficke pojeti je super. Diky
@DrEduza3 жыл бұрын
Tohle mi přijde hodně zjednodušující. Inflace už tu je, akorát nejni tak výrazná v "nákupnim koši" z kterýho se počítá. Ale ceny na akciovym a nemovitostnim trhu porad stoupají.
@zts93833 жыл бұрын
Kvůli inflaci si nemůžu koupit nic dražšího, protože nelze našetřit dost, když mi ročně ubývá kupní síla naspořených peněz.
@petrschober48763 жыл бұрын
Docela dobrý, jen pro příště pokud budete k dokreslení situace používat historické záběry, tak pozor - ukazovat 20tá léta v Německu, jak je rozbité a projíždí tam Jeep je trochu zavádějící...
@milankubat13823 жыл бұрын
Díky! Sleduji a nevím na YT o lepším vysvětlování "tanečků kolem peněz" než zde. Určitě užitečnější, než se oddávat na různých kanálech slasti nad grafy s Bitcoinem..... :-)))
@libormokry29023 жыл бұрын
Opravdu skvěle vysvětleno
@pyRooo923 жыл бұрын
Super video, více o ekonomii a ekonomice prosím 😍😋👌
@ShlukyShluk3 жыл бұрын
Víc videí jako tohle 💪🏽👋🏽🖤🖤dekuju
@karamelovyhurvinek36083 жыл бұрын
příjemný hlas a dobré témata! :)
@petrjanour14193 жыл бұрын
Díky za tvorbu.
@vomyvomy25513 жыл бұрын
Dobrý den, hezké a jednoduché video. S klienty inflaci řeším ve spojitosti s investicemi do kovů, které jim dnes doporučuji. Po dnešku jim radši pošlu tohle video, určitě by to také lehce pochopili. Děkuji.
@janhejzlar40393 жыл бұрын
Proč nemít radši zainvestováno do akcií, kterým inflace vyhovuje. Narozdíl od drahých kovů jsou produktivním aktivem. Na zlato, stříbro či krypto se maximálně můžete koukat, ale dividendu ze zisku vám nevyplatí.
@Barendol3 жыл бұрын
@@janhejzlar4039 Smyslem držení drahých kovů není zhodnotit úspory, ale uchovat úspory. Pokud vím, drahé kovy mají nejnižší riziko ztráty hodnoty. Samozřejmě, že když člověk investuje do akcií s dividendou, může kromě nárůstu hodnoty získat i na dividendách. Přesto to, že akcie má navíc dividendu, neznamená, že je lepší než akcie bez dividendy nebo jiný statek, který nabývá na hodnotě, záleží na výsledném zisku. Také je možné simulovat dividendu odprodáváním části akcií.
@janhejzlar40393 жыл бұрын
@@Barendol Záleží jak definujete riziko, pro mne je to pravděpodobnost trvalé ztráty kapitálu. Nějak mi ale nedává smysl, proč investovat do drahých kovů a hodnotu zachovat místo do kvalitního businessu, který generuje tok hotovosti, tedy hodnotu ještě navyšuje. Přeci tento přístup mi přinese vyšší výnos. Mrkněte se na zhodnocení za posledních 100 let, akcie výrazně předčí zlato nebo na nejbohatší lidi na světě, skoro všichni přišli ke svému bohatství podílem v nějaké firmě. Když se podíváme na graf zlata za poslední rok tak zlato bylo na vrcholu kolem 2063 dolarů za unci, teď je za 1729, tím jsem hodnotu moc nezachoval. Naopak s klesající cenou akcie se riziko dané společnosti přeci snižuje, protože kupuji kvalitní business jehož cena je nižší než předtím, tedy se snižuje riziko + máte pravidelné toky hotovosti ať už pomocí zpětných odkupů akcií nebo právě dividend.
@michalzeleny8953 жыл бұрын
@@janhejzlar4039 Až padne burza tak Vám budou akcie na víte co? Tohle už se stalo v roce 1929, všichni businesmani byli najednou žebráci protože jejich akcie neměly hodnotu ani toho papíru na kterém byly vytištěny. Za to kovy jsou pořád kovy, je to hmotná věc narozdíl od nějakého papírku. Na kovech nevyděláte ale ani neproděláte a pokud cena kovů mírně klesne tak za pár dní zase vyroste. Nikdy se nestane že by zlato nemělo žádnou hodnotu, což se u akcií může stát. Vy jste to nepochopil: investice do kovů není kvůli výdělku ale kvůli zachování aktuálního majetku!!!
@janhejzlar40393 жыл бұрын
@@michalzeleny895 Souhlasím s vámi, že by zlato mohlo být jako železná rezerva, protože je všeobecně dobře příjímáno atd. ale určitě by nemělo být hlavní složkou portfolia. Dává mi smysl mít doma v sejfu pár zlatých mincí, ale to je tak všechno. Co se týče výkyvů, tak jak jsem psal v minulém komentáři - cena zlata za poslední rok spíše klesá. Co se týče zachování majetku, tak mi nepřijde, že by Buffet své jmění zachovával ve zlatě, právě naopak.
@denyscub85943 жыл бұрын
Supr, pochopil sem pár dalších puclíků :)) Díky
@PippoCZ3 жыл бұрын
Moc pěkně vysvětleno a moc hezké animace ;)
@ErichuEdits3 жыл бұрын
geniální video děkuji
@rudavalek3 жыл бұрын
vždyť tam máte v úvaze nesmysly, v čase 4:40 používáte úmyslně násobení nulou aby vám to vyšlo tak, že zvýšením zásoby peněz nezvýšíte GDP. Dosaďte si rychlost peněz 1 a máte úplně jiný vztah, aniž byste rychlost zvyšovali
@mnemec_3 жыл бұрын
Hurá další video🙏🔝
@hatfires3 жыл бұрын
Děkujem.
@havrajz3 жыл бұрын
Doporucuji nastudovat Eurodolarovy systém od lidi jako je Jeffrey Snider, Dr. Lacy Hunt nebo Steven van Meter. Pak porozumite že deflace US dolarů je naprosto nevyhnutelná a bude překvapivá pro většinu.
@DODO-gc1wv3 жыл бұрын
Inflace tady je už poměrně dlouho. Není příliš viditelná na spotřebním koší ale na aktivech jako nemovitosti a akcie. Vím, že někteří ekonomové jsou pro aby se ve spotřebním koši dala větší váha službám. Např vemte si že ještě před pár lety jste si koupili např nějaký antivirus a byl prostě váš. Dnes ? Platíte většinou měsíční/roční licenci.
@marekotevrel10503 жыл бұрын
Keynesiáni jsou jen skrytí centrální plánovači, levičáci, prostě soudruzi z přesvědčení. Jinak díky za skvělé video. Toto by se mělo vyučovat už na základních školách (8-9. třída, ideálně.)
@milanneuvirt3 жыл бұрын
Super video!😀
@milan-ls4eb3 жыл бұрын
Ďakujem za video
@jaroslavtomasek80873 жыл бұрын
Moc pěkné
@CHICAGO19463 жыл бұрын
milujem ta si taka chytra
@janblahovic63913 жыл бұрын
Ja to vidím v krátkodobom horizonte na miernu infláciu (1-2 roky), v strednodobom horizonte 2-5 rokov (keď to všetko krachne a nebudú to umelo dotovať) na defláciu a v dlhodobom horizonte (5 a viac rokov) na masívnu infláciu. Následne zrušia hotovosť.
@facconemo20793 жыл бұрын
Úplně nesouhlasím s tím ze odložení nákupu kvůli nižší ceně nějak dramaticky ničí firmy , nějakou dobu jsem se pohyboval v obchodu a v některých odvětvích jsou takové rezervy že i kdyby spadly na 30% ceny tak na tom každá strana ještě něco trhne, případně se dohodne výhodnější cena nákupu apod Hlavní faktor je nálada a pohyb
@terapeutstesti3 жыл бұрын
Zadlužení sníží rychlost oběhu peněz. Takže, to co dělá naše vláda je ekonomická sebevražda.
@marekdemodemo99843 жыл бұрын
Presne tak,ale neboj skončíme aj my,tam kde vy.Zase budeme na jednej lodi!Ale tento raz riadne hlboko pod hladinou.
@helenatomeckova32433 жыл бұрын
Jiří Dviřák,to co dělá naše vláda není ekonomická sebevražda, ale vražda,protože ona sebe nevraždí.
@milan-ls4eb3 жыл бұрын
Ďakujem
@droiid1233 жыл бұрын
Děkuji za přehledné video. Jenom nechápu jedno. Asi se ted projevím jako pitomec, ale nerozumím tomu, že inflace je špatná, i deflace je špatná (obojí pro spotřebitele), to se ale přece vylučuje. Co je špatné na deflaci je dobré na inflaci a opačně, nebo ne? Chápu, že to je to složitější, ale přece nejsou obě strany mince "špatné". Obojí má své pro a proti ale na obojím se dá jak vydělat, tak prodělat. Jednou je to vyhodnejsi pro tuzemske obchodniky, jednou pro dovozce. Ale z tohoto videa se mi zda, ze oboji je strasne spatne. Ale znovu dekuji, je to pochopitelne a prehledne video.
@kamilpokorny5573 жыл бұрын
Deflace je tedy výhodná jen pro lidi co spoří a nemají dluhy, tedy poctivé lidi. Kéž by přišla. Fakt že se dnes vyplatí mít dluhy je na blití. Lidí šílí a berou obrovské hypotéky na nákup investičních nemovitostí, které ani nepotřebují. Kdo jezdí MHD je považován za socku, ale úvěr na auto je v pořádku. Chci žít v zemi, kde každý si může koupit jen to, na co má peníze. A ne že dům je prodán tomu, kdo si víc půjčí. Klidně bych ještě vydržel pár let bydlet s rodiči a pracovat, než našetřím na vlastní, jenže dnes rostou ceny rychleji než úspory!
@sisilentilka9084 Жыл бұрын
takze vlastne jak byl covid a vsechno se zavrelo a stejne se tiskly prasule tak jich bylo malo v oběhu a i proto je ted takova inflace.....mas super kanal :)
@radovanmrazek75833 жыл бұрын
Jenže za pár měsíců bude televize levnější at je inflace nebo deflace. Stejně tak napřiklad auta. Toto zboží je inflační, protože velice rychle zastarává a přesto to lidé kupují i když třeba za rok by mohli mít 2x lepší televizi za stejnou cenu, nebo stejnou televizi za poloviční cenu. Na psychologii lidí to evidentně žádný negativní vliv nemá. Že je deflace špatná, je mýtus, který nám tlačí do hlavy vlády a banky, protože hraje v jejich neprospěch a naopak hraje ve prospěch obyčejných lidí.
@tomaskoristka10253 жыл бұрын
auta mají pořád vyšší a vyšší hodnotu, teda podle toho jaké auto xd
@radovanmrazek75833 жыл бұрын
@@tomaskoristka1025 Kromě veteránů žádne auto nebude mít nikdy vyšší hodnotu než v momentě, kdy bylo poprvé prodáno. Kupte si fungl nové auto a za stejnou cenu ho neprodáte už ani druhý den. Většinou hned s nákupem proděláváte pár desítek až stovek tisíc korun.
@tomaskoristka10253 жыл бұрын
@@radovanmrazek7583 to je pravda, ale třeba takové klasické jdm auta z Japonska mají pořád vyšší a vyšší cenu, protože už se přestaly vyrábět. Takže jak říkáte, veteráni mají vyšší a vyšší cenu, ale fungl nová auta hodnotu ztrácejí.
@radovanmrazek75833 жыл бұрын
@@tomaskoristka1025 Vetšina lidí ale veterána nevlastní. Kupují si bud nová, nebo normální ojetá auta, která velice rychle ztrácí na hodnotě a očividně to na jejich psychologii žádný negativní vliv nemá.
@tomaskoristka10253 жыл бұрын
@@radovanmrazek7583 souhlasím :)
@doomslayer69183 жыл бұрын
Wow super video díky moc!
@lukasprancik34753 жыл бұрын
Ahoj, velmi prinosne video, ako vzdy. Mala pripomienka k deflacii. Tvrdis, ze ludia by odlozili nakupy ak budu vediet ze po case bude cena tovarov klesat. To sa predsa deje aj teraz (ak sa bavime hlavne o spotrebnom tovare, ktoreho cena klesa vplyvom casu a technologickeho vyvoja) a aj tak si bezni ludia kupia novy model aj napriek tomu, ze je jasne, ze cena bude klesat. Dokonca su ochotni zaplatit viac, aby sa k danemu vyrobku dostali ihned. Ako dobry priklad mi pride spustenie predaja PS5. Takze by som rad vediet v com je to ine pri deflacii. dakujem
@tomasgaming7033 жыл бұрын
Hele možná nemám pravdu, ale mám teda pocit že dost lidí si třeba počká až mobil co chtějí bude venku pár měsíců nebo tak, a trochu zlevní. Ale zase kdyby čekali moc dlouho, tak se jejich situace už zase tolik nezlepší, protože ačkoli cena spotřebního zboží s jeho věkem klesá, tak ale stále klesá i hodnota těch peněz, a tak od nějakého pointu už to nemá takový smysl a většina lidí čeká jen pár měsíců maximálně. Deflační ekonomika by ale tohle ještě víc zvýraznila. Tím jak by peníze nejen přestaly ztrácet na hodnotě, ale začaly by ji nabírat, tak by to prostě ještě o hodně zvýraznilo tenhle efekt. Už teď prostě lidi chvíli třeba čekají než si koupí nový produkt, ale v deflační ekonomice by to pravděpodobně začali dělat téměř všichni, protože to prostě lidské psychice dává smysl.
@petrnovak53043 жыл бұрын
@@tomasgaming703 jednak, ale nejde pouze o tohle. Někdy ho prostě koupit musí, kdyby neustále vyčkávali, nekoupili by ten mobil nikdy, jelikož časem běžně dojde k tomu, že se cena třeba novějšího či celkově lepšího mobilu navzdory inflaci přiblíží ceně toho původního natolik, že se vyplatí koupit ten lepší, nezohledňuju ani fakt, že v určitou chvíli se pokles ceny rovnou zastaví, pak už čekání absolutně ztrácí smysl ať už jde o koupi původní volby nebo lepší alternativy. Někdy si chce člověk prostě jen udělat radost, ti rozumnější v takové míře, na jakou jim stačí peníze (někdo si udělá radost koupí něčeho za pár stokoru či tisíc, někdo si koupí superb L&K edici), to méně rozumní si radost udělají, ať to stojí, co to stojí i když na ni vlastně nemají. V obou případech člověk zřejmě nebude řešit budoucí pokles ceny. A to do jisté míry platí při jakémkoliv nákupu. Třeba techniky, elektroniky nemůžeš moc otálet, protože přijdeš o ten vývoj a budeš neustále nakupovat jen zastaralý produkt. Prostě je to komplexní hra mnoha faktorů.
@jarekfisnar3 жыл бұрын
Nepochopil jsi to zcela, zdá se mi. Deflace nerovná se zlevnění konkrétního zboží. Vždy jde o spotřebitelský koš. Při deflaci nejde o to, že Apple zlevní nějaký model, tj byznys a zde jde o to, aby se doprodaly zásoby, anebo třeba, že už jsou výrobní linky amortizované a jde jít s cenou dole. Kdežto při deflaci jdou ceny zboží dolů, tj dneska chleba stojí 30 korun, ale za týden 28, za měsíc 25 a před vánocema 15. Ale není to zas konkurenční boj supermarketů, kteří zlevní chleba a dotují to cenama třeba sušenek.
@Squ2x3zer3 жыл бұрын
Bitcoin 😉
@michalpemcak11913 жыл бұрын
@Sneakerssalle bitcoin je deflacni takze je idealni na sporeni (i kdyz kratkodobe jeho cena dost kolisa tak dlouhodobe roste)
@hmmh-qq3 жыл бұрын
Bitcoin prestane existovať, akonáhle sa zastaví systém na počítačoch a jedine tamtí, čo stihli za bitcoin nakúpiť alebo ho vymenili za bežné peniaze, z toho niečo získajú.
@krkowitzfonmilowitz74003 жыл бұрын
@@michalpemcak1191 Spekulace ná růst fiktivních akcijí BTC ješ je sám dlohodobě hyperinflacni takze je idealni na prodělání dlouhodobého sporeni (i kdyz kratkodobe je jakoby ZISKovýtak tak k zákalnímu mnění a rezervnímu fondu je to jedna velká mezigalaktická katastrofa )
@michalpemcak11913 жыл бұрын
@@krkowitzfonmilowitz7400 have fun staying poor.
@richardhrubes45853 жыл бұрын
mno co se té inflace týče s tím by se dalo velice polemizovat , to co zde popisujete je učení Keynese ale je zde ještě tzv. Rakouská škola ekonomie a ta učí něco jiného . Ono problém s tím je že se těžko hledají historická data která by váš názor ohledně vyššího rizika propouštění potvrzovala , např. deflace zde byla ve dvacátých letech minulého století a naopak to bylo období velkého růstu a prosperity . Problém by samozřejmě přinesla vyšší míra deflace , stejně jako inflace . Jediné s čím se dá souhlasit že by deflace neprospívala tzv. modernímu bankovnictví postaveném na dluhu a tisknutí peněz , kdyby zde byla delší dobu deflace museli by se banky více snažit o prodej dluhů stejně jako o shánění oběživa , na což jsou moc líné . To je celé . :)
@plechovyjezis71373 жыл бұрын
To je pecka, vezmeš si mě?
@zurivymlok13 жыл бұрын
Jen bych k tomu dodal, že lidi neškudlí peníze jen proto, že mají negativní očekávání, ale také proto, že ty peníze nemají kde utratit. Jinými slovy, naprosto se zastavil cestovní ruch a služby. Lidi neplatí za posilovny, restaurace, kina, kadeřníka, nemohou na dovolené => prakticky se zastavil jeden celý sektor ekonomiky. Do toho taky sice malá část, ale pořád významná část lidí přešla na home office, což může vést ke sníženým výdajům za benzín, oblečení a další výdaje spojené s běžným dojížděním do práce. Pro sdělení ve videu to nemá zase tak velký vliv. Nicméně si myslím, že kdyby se restrikce uvolnili, tak ta část populace, která nebyla lockdownem na příjmech postižena, začne zase utrácet. To by mohlo znamenat, že inflace o něco dříve než kdyby to bylo způsobené jen negativním očekáváním, které možná nemusí hrát až tak velkou roli, jak to nyní vypadá. Epidemie celkově dopadla docela nerovnoměrně. Některým lidem naprosto zničila byznys, ale vedle toho je tu mnoho lidí (např. velká část průmyslu, veřejný sektor, eshopy, potraviny, lékárny, ...), kterých se epidemie finančně prakticky nedotkla a některým dokonce pomohla.
@nyyo1583 жыл бұрын
Opäť skvelé video 👍😉
@jednodusevysvetleno29023 жыл бұрын
Super 👍
@petrakuhnova30333 жыл бұрын
No že by každý raději zemřel hlady jen aby mohl odložit nákup mi nepřijde jako rozumný závěr vysvětlení deflačního cyklu... možná, že bude každý spíše více přemýšlet, jestli věci, které nakupuje opravdu potřebuje/chce. Navíc řekl bych že v okamžiku, kdy vláda skrze centrální banku a následně skrze privátní banky v podstatě půjčuje sama sobě neplatí ani závěr videa. Jak by mohl někdo kdo si půjčuje sám od sebe zaplatit ve výsledku méně nebo dokonce více než tolik "kolik sám sobě půjčil ze své budoucnosti"? Vypadá to zmateně, ale není :)
@lukasanonim3 жыл бұрын
Inflace už je a velká, jenže zatím ne na trhu práce, spotřebního zboží a služeb. Podívejte se na cenu akcii, nemovitosti, a takřka všech investičních aktiv, ty se totiž do inflace vládou nepočítají.
@PavelSkollSuk3 жыл бұрын
Děkuji. Je to krásné vysvětlení HDP. Jinými slovy HDP neříká nic a dluh vůči HDP neříká už vůbec nic. Inflace by se měla držet na 0% a ve chvílích, kdy máme extrémně nízkou nezaměstnanost, můžeme si deflaci dovolit.
@jaroslavmachovec39563 жыл бұрын
"... proč si kupovat novou televizi teď, když víte že bude za pár měsíců ještě levnější?" To samé ale platí i v době inflace... A přestali lidé kupovat televize? NE! Auta, televize, mobily, to vše jde kupředu. Za pár měsíců si mohu koupit daný telefon za nižší cenu, nebo lepší telefon za stejnou cenu. Je to názorný příklad toho, že lidé kupují i deflační zboží, protože ho prostě potřebují a chtějí. Proto argument, že při deflaci by lidé přestali nakupovat mi nepřijde správný. Potraviny jistě také lidé nepřestanou kupovat pokud by byla deflace. Pokud potřebuji jíst, tak nebudu čekat půl roku než bude jídlo levnější. Navíc za půl roku, bych se mohl opět rozhodnout nákup o půl roku odložit, protože poté to bude ještě levnější a takhle do nekonečna. Tímto strašením ohledně deflace akorát obhajují Keynesiáni potřebu inflace, která prokazatelně okrádá občany a deformuje tržní prostředí. Jinak ale super video :-)
@aleskejla47193 жыл бұрын
Hezké video, ale nemyslím si, že podávané informace jsou přesné. Mluvíte o nominálním dluhu, ale to je dnes už sen. Každá banka si do poskytované pujčky zahrne inflační položku a to mění úplně pravidla hry, samozřejmě ve prospěch bank... Nebo se mílím? A jak je to v tomto případě s deflací?
@dominikvladyka49193 жыл бұрын
Nevíš jak je to s držením akcií, které mají hodnotu při hyperinflaci ? Řekněme že by někdo držel třeba teď venezuelský index.. Co se pak děje s tou hodnotou když je měna ve které to držíme znehodnocená?
@bigerosk3 жыл бұрын
Hm nie som si istý či to nie je propaganda. Hlas cukrový obrázky nádherne prevedené. Vždy keď niečo také vidím tak ma mrazi, väčšinou je vypichnuta vlastnosť alebo len jeden aspekt týchto tzv. fiat money. Pre mňa keď som si prečítal knihu Budúcnost peněz od Bernarda Lietaera, tak som pochopil v akom pokryvenom svete žijeme. Knihu nezoženiete čo je škoda, radšej sa nepropaguje, pretože pokiaľ tupé stádo bude neustále konzumovať tak moc mocných bude rásť, momentálne stádo je vystrašene a vo svojom obžerstve s plnou pusou mu zabehlo kôli kovidu a mocný sa snažia aby stádo začalo žrať ešte viac a vrátilo sa všetko do starých koľají...... verím že veríš že všetko bude zase v poriadku.,..peniaze sú krvou ekonomiky len nechám , ako táto ekonomika s čím menej kvalitnou krvou a s neustále sa zvyšujúcou rýchlosťou obehu vydrží toto smrtiace tempo...
@jakubbucek25613 жыл бұрын
Dobrý den, když já si myslím, že inflace tu už je. Není v běžném "spotřebním koši" ale v jiných věcech. Asi nejlepším příkladem je cena bydlení. Bydlet musí každý a cena za bydlení je základní položka rozpočtu člověka. A ceny bydlení (ať vlastního a nebo nájemného) jsou již pár let v "krásné" S křivce. Obdobně to bude s dopravou. Investice do automobilové dopravy se výrazně prodraží. Rodinné elektro auto bude stát dvakrát tolik, co stojí dnes ropák ((a to jsem elektromobilista :-) ). O násobném zvýšení cen hromadné dopravy se již dnes veřejně mluví. A dopravovat se musíme taky všichni. A zde se inflace projeví a projevuje již nyní. Prostě za dopravu zaplatíme skokově více, aby se inflace mohla rozpustit v dopravě a ne ve spotřebním koši. Asi těch příkladů je více, ale mne napadli tyhle dva. Jinak jako vždy super video, díky.
@hmmh-qq3 жыл бұрын
Otázne je, či zvýšenie ceny kvôli potrebe zvýšiť zisk sa dá považovať za infláciu, ak sa nezvýšilo množstvo verejných peňazí a zdražovanie nenastalo kvôli dopytu (poptávke).
@jakubbucek25613 жыл бұрын
@@hmmh-qq No ceny vstupních materiálů a cena práce nezpochybnitelně rostou, aniž by se stavební a výrobní firmy měly výrazně lépe. Takže já si myslím, že v tom nějaké to rozpouštění inflace bude. Ale nejsem ekonom je to jen čistě moje pozorování bez ohledu n masírku medií :-)
@m.art1nn4193 жыл бұрын
Osobně neznám nikoho kdo by v této době neutrácel. Obchody jsou zavřené, ale lidé ty peníze ventilují jinam aspoň co se týče lidí v mém okolí. Pevně věřím, že to tak není u každého a že někdo opravdu neutrácí, tudíž k mírné inflaci skutečně dojde, avšak nemyslím si, že by byla jakkoliv výrazná.
@hmmh-qq3 жыл бұрын
Internet obchody fungujú a práve v túto dobu sa viacej využívajú.
@renatahronkova94723 жыл бұрын
Super video ale ještě se zapomnělo na změnu přechodu českých korun na eura. To je zase stejně jako přechod marky na euro za stejný obnos poloviční nákup v obchodě. A ceny aut zůstaly stejné🤩 jen se za ně zaplatil v eurech dvojnásobek 😂 a lidé to skoro nezaznamenali jelikož neumí počítat 😂😂jeden z největších a nejlépe vymyšlených podvodů na celou Evropu v rámci zvýšení kvality života pro nás všechny. Mají to perfektně v myšleno a naplánováno. Škoda že víc lidí nedokáže vidět tu šílenou manipulaci.
@bikon1cs-t393 жыл бұрын
Hezky zpracované.. a co stagflace nepříjde ??
@tomashruska21713 жыл бұрын
Hodl Bitcoin😎💸
@michaelkamler29593 жыл бұрын
Ještě by bylo fajn zmínit Reposazbu , respektive. jak ČNB snižuje inflaci tím, že odebre na 2 týdny peníze bankám .. tím pádem banka zvedne úrok a tím pádem si moc lidi nepůjčí :)) jinak fajn video
@maxdev32553 жыл бұрын
miluju to skvělé jako vždycky
@prajzajan3 жыл бұрын
Můžu se zeptat v jakém software se dělají ty animace, jestli někdo nevíte..díky.
@tomasmetelka37453 жыл бұрын
Dokonalý
@TheOgi223 жыл бұрын
Žial máš tam plno nezmyslov.
@kulinko893 жыл бұрын
Som rád že nás je tu pár čo si to všimli. Vidím že v Česku na tom s finančnou gramotnosťou nie sú oveľa lepšie ako my na Slovensku.
@TheOgi223 жыл бұрын
@@kulinko89 to asi nebude finančnou gramotnosťou, ale autorkou samotnou, nakoľko už v predošlích videách mala totálne skomoleniny. Niektorý ľudia žial rozprávajú o niečom, bez toho, aby si overili či majú pravdu alebo aspoň sa niekde alebo niekym uistili, či v tom nemajú nezmysli.
@UNWA3 жыл бұрын
Inflace už dávno přišla, jenom není tak moc vidět v potravinách, takže spotřební koš je pořád podobný a není tak vidět. Ale cena akcií, nemovitostí atd. roste dost rychlým tempem. A deflace je mnohem lepší než inflace, aspoň by se ekonomika začala léčit z nejhorší drogy - levných peněz.
@marekheczko91153 жыл бұрын
Neni uplne pravda. Deflace je dobra pro drzitele meny. Inflace je dobra pro investory a spekulanty, kteri drzi jine aktiva, ale ocenuji je v te dane mene, ktera je inflacni.
@marekheczko91153 жыл бұрын
@DjSokYchannel Tohle neni absolutni pravda. Obe skupiny jsou zastoupeny v obou kategoriich. Navic inflace take pomaha lidem, co nedrzi zadne uspory, takze zalezi, kdo je pak obycejny clovek. Nejvice z inflace tezi ten, kdo se dostane k novym penezum, jako prvni, takze stat. Problemem neni deflace ani inflace problemem je, ze mena je vynucovana nasilim. Kdyby nebyla, tak si kazda skupina zvoli pro sebe tu nejlepsi. Jedine volny trh s penezi by tohle dokazal.
@josefbabinec57873 жыл бұрын
Toto vidět pan profesor Ing. Peter Staněk CSc., tak se uválí smíchy.
@daliborplany10393 жыл бұрын
Nevíte někdo jak se jmenuje ta funkce, že kreslí ty animace ve videu jakoby rukou?
@petrmagnus90683 жыл бұрын
Hezké video. Velocity of M2 Money Stock(rychlost peněz v oběhu) klesá, tudíž centrální banky musí o to víc tisknout peníze, aby to vykryly. Centrální banky jsou experimentátoři (Helicopter money, Záporné úrokové sazby...), záporné úrokové sazby mají negativní vliv na vklady nás všech u bank, proto jsou úrokové sazby u spořících účtů na 0. Samozřejmě s tím má co dočinění lombardní sazba(za kterou centrální banky půjčují komerčním bankám) a diskontní sazba(za kterou si komerční banky ukládají peníze u centrální banky). U nás jinak už ta inflace je, přes 3 %....
@hmmh-qq3 жыл бұрын
Záporná úroková sadzba na vkladové účty je pre ekonomiku prospešná, pretože klienti aspoň vyberajú z účtu a dostávajú peniaze do obehu. Centrálna banka poskytne zápornú úrokovú sadzbu vtedy, ak skrz úvery v komerčných bankách chce urýchlene dostať nové peniaze do obehu, aby zabránila vzniku finančnej krízy, pretože v obehu je na splácanie úverov nedostatok peňazí. Lenže splácať úver iným úverom je totálny nezmysel, to akurát budúcu krízu ešte viacej zhorší.
@petrmagnus90683 жыл бұрын
@@hmmh-qq Mně se ale tohle nelíbí, co mě má centrální banka co ovlivňovat co mám a nemám dělat se svými penězi, je to manipulace. Byť mám samozřejmě na běžném účtu minimum peněz a velkou část mám zainvestováno v akciích, tak je mi líto lidí, co nic nemají a rádi by si něco šetřili na horší časy a že takových lidí jsou stamiliony po světě, spíš miliardy. Takový ČEZ u si u nás už v roce 2016 půjčoval za zápornou sazbu a ještě mu za to banka zaplatila, znevýhodňuje to běžné smrtelníky, kteří zápornou sazbu stejně nezískají a zvýhodňuje to korporace. Stejně tak zvyšování daní krizi jen prohloubí a prodlouží. Téměř 300 bilionů dolarů činící total debt se už stejně nesplatí...
@hmmh-qq3 жыл бұрын
@@petrmagnus9068 - Treba úplne odstrániť úroky za úvery a úroky za vkladové účty treba otočiť a bude po probléme, kríza nikdy nenastane a vždy bude dostatok peňazí pre všetkých.
@petrmagnus90683 жыл бұрын
@@hmmh-qq Jedni tvrdi, ze se musi penize neustale tisknout dalsi a dalsi, jinak by v ekonomice nebyly a nemohl by pokracovat rust HDP a vsechno se zacyklilo. Vemte si Ameriku zacatek 19. az zacatek 20. stoleti, nebyla inflace, ale deflace v tomto obdobi, cinila v prumeru 0,5% rocne a taky se obchod nezastavil, mirna deflace neuskodi, za 100 let doslo pomoci revalvace(zhodnoceni) meny o 40%, krasny. Ale 1. a 2. Svetova valka vcetne hospodarske krize 1930 udelali sve, staty to tak moc zatizilo, ze zacli zvysovat dane do takovych vysin typu Francie, ze pak logicky v navaznosti toho zacli v 60. letech vznikat danove raje(offshory), vsechno ma nakou pricinu. Tesim se na precteni Adama Smitha, Bohatstvi národů. System je zkriveny, skrze akcie z jednech dela miliardare a z druhych nuzaky(bez akcii, moznosti dosahnuti na zaporne urokove sazby a mega financnich pak). Spousta miliardaru je vycucana z prstu, financni paka hraje prim.
@CeoJiri3 жыл бұрын
Buy bitcoin!!
@soty3912 жыл бұрын
Prečo chce štát navýšiť HDP pri nízkom obehu peňazí , tlačením väčšieho mnozstva peňazí ? Čo znamená vyšsie HDP pre štát ?
@videa_z_autama3 жыл бұрын
Moderátorka zapomněla na DPH to znamená že restaurace dostane 200 ale do řeznictví už jde restauratér jen s 158 , řezník ale jde na natankovat už jen Se 125 a pumpařovy zbude po zaplacení dph + spotřební daně jen 53 to znamená že z tech 200 Kč se během tří transakcí vrátí do státní kasy 147 Kč.
@kulinko893 жыл бұрын
To video ma vela dalsich nepresnosti
@krkowitzfonmilowitz74003 жыл бұрын
Martin Balak zapomněl jste na vzájemné započítávání na DPH (neni to OBRATová daň ale jen z přidané hodnoty) to znamená že restaurace dostane 200 ale do řeznictví už jde restauratér jen s 158 , řezník na jatkách nakoupí za 125 tak s 158 z těch od restaurateranedvede víc jak pětku a ale neybyl to babiš ješ za niší sazbu na služby hospodskejch požadovali zavést i točené maso ale A-sociní DEMOkraté. A DPH se spotřební daně stim ani nesouvisí ty dalnice se jen ze známky (zníš značná část jde PPF) nejen neopraví ale žádné ani nepostaví
@hmmh-qq3 жыл бұрын
Takže nezáleží ani tak na tom, koľko peňazí existuje, ale záleží, či panuje ochota nakupovať, pretože ak sa mnoho nakupuje, tak obchodníci zvyšujú za produkty ceny a či sú občania ochotní nakupovať, o tom rozhodujú rôzne faktory... Napríklad, neochota nakupovať nastáva v prípade, ak občania chcú ukladať na účet čo najviac peňazí, pretože sa spoliehajú na to, že im banka za vysokú sumu na účte vyplatí ako úrok dosť peňazí každý rok a kvôli tomu zakladajú i terminované účty. Lenže zadržiavať peniaze na účte spôsobuje nedostatok peňazí v obehu a tým pádom strácajú potenciál sa dostať tam, kde sú zapotreby, napríklad na zvyšovanie mzdy, poskytovanie odmeny, pre nadácie a pre mnohých, ktorí potrebujú splácať pôžičky.
@hmmh-qq3 жыл бұрын
Ďalší faktor je, či občania sú ochotní si požičiavať peniaze od banky, pretože každý poskytnutý úver od banky zväčší množstvo verejných peňazí. Ak áno, tak najprv prevláda ochota mnoho nakupovať a ceny sa postupne zvyšujú, ale vzhľadom na to, že banke sa musia vrátiť peniaze navýšené o úrok, tak tá ochota nakupovať bude rýchlo klesať. Pretože za každý zaplatený úrok banke sa množstvo peňazí prudko zníži a mnohí ani nebudú nakoniec schopní dlhy voči banke splatiť úplne, ani keby sa na hlavu postavili. Totižto, banka nové vyrobené peniaze dáva do verejného obehu len skrz úvery, ale na úroky peniaze nevyrobila a tým pádom nikde neexistujú. Vykľučkovať z tohto bankového podvodu dokážu hlavne zlodeji a podvodníci, pretože zisk im rastie rýchlejšie, ale na úkor poctivých a potom mnohí z nich zákonite musia krachnúť. Banka im potom zhabe majetky, stratia strechu nad hlavou a zničí im to rodiny. Pre nedostatok dostupných peňazí znovu vzniká potreba čerpať z banky úver, je to ako začarovaný kruh, dokonca kvôli tomu banka spustí kampaň a zníži úroky, aby občania získali odvahu, ale týmto nakoniec situácia sa ešte viacej zhorší, až nastane ekonomická kríza. Aby banky zabránili tomuto kolapsu, tak ešte viacej znížia úroky, dokonca centrálna banka bude komerčné banky dotovať úvermi s nízkym úrokom, ale to je zase nič platné a budúci kolaps bude ešte horší, pretože to postihne i komerčne banky. Jedine bankári z centrálnej banky vykročia z tohto príšerného cirkusu so vztýčenou hlavou. V tejto situácii občania už úplne stratia ochotu si peniaze od banky požičiavať, pretože už nebudú mať čim splácať, nezamestnanosť prudko stúpne a nastane deflácia.
@hmmh-qq3 жыл бұрын
A nejak sa mi nezdá, že nemecká vláda kedysi tlačila peniaze, pretože vláda nemôže vyrábať nové peniaze. Vyrábať peniaze má dovolené len centrálna banka a preto ak štátna vláda potrebuje úver, tak ho pýta od centrálne banky trebárs predajom obligácií (dlhopis, cenný papier). Po druhej svetovej vojne toto obmedzenie stanovené od MMF musela prijať každá štátna vláda, ktorá potrebovala konvertibilnú menu, aby mohla obchodovať zo západom. Lenže i vláda musí vrátiť peniaze navýšené o úrok a tým pádom vznik budúceho kolapsu ekonomiky sa vzťahuje i na štátne vlády.
@Barendol3 жыл бұрын
@@hmmh-qq To, jestli lidem banky přidávají nebo jak se mění celková hodnota jejich úspor, prakticky neurčuje, jestli si lidé spoří nebo ne. Navíc je tam velká protisíla inflace. Zdá se mi, že jde hlavně o to, jestli ekonomika prosperuje, nebo je v krizi, v druhém případě lidé méně utrácejí. Také neplatí, že peníze, které si lidé spoří pak chybí ve mzdách a jinde, peníze, které stojí na místě ekonomika vlastně nevnímá a jejich hodnota se přesune do aktivně užívaných peněz, čímž se vlastně mzdy zvednou. To je také důvod, proč kdyby například Bezos prodal znatelnou část svých akcií Amazonu, jejich cena by silně spadla. Vzhledem k tomu, že peněžní zásoba vlastně jen stoupá, není pravda, že mnozí nebudou schopni splácet, protože nebude dostatek peněz, kdyby tomu tak bylo, byl by logický krok naplánovat splátky tak, že by sice začínaly výš, ale s časem by klesaly, aby bylo snazší je v pozdějších letech splácet. To, že se peníze na úroky nikde nevyrobí, není pravda, protože tím, že se dají do oběhu z něj nezmizí, ale i když si je banka vezme k sobě, stejně je pak zase vrátí do ekonomiky prostřednictvím platů zaměstnancům. Vlastně si zrovna tímto tématem nejsem úplně jist, navíc nejsem úplně střízlivý, takže se mi nad ním hůř přemýšlí. Pokud jde o ten začarovaný kruh, kdyby banky nikdo nedostával z problémů kvůli opožděným splátkám, dvakrát by si rozmyslely, jestli někomu peníze půjčí. Ono je sice hezké někomu půjčit, když vám nic nehrozí, ale když je vysoké riziko, že své peníze už nikdy neuvidíte, těžko je někomu půjčíte. Vlastně je tu dobře vidět problém záchranné sítě. To, že teď vláda, respektive v širším smyslu parlament, nemůže tisknout peníze, neznamená, že tehdy nemohl. Ten, kdo by teď mohl udělat měnovou reformu, je taky vláda, nikoliv centrální banka, předpokládám. On v tom taky není moc rozdíl, protože ona ta centrální banka je vlastně taky stát. To, že si vláda půjčuje peníze od banky, neznamená, že to pak musí splatit, ačkoliv by správně měla. Mimochodem, nacistické Německo bylo před 2. sv. v. a s ní skončilo.
@hmmh-qq3 жыл бұрын
@@Barendol - Banka pridáva sumu klientovi na účet podľa výšky úroku a podľa výšky sumy na účte, čím vyššia suma na účte, tým viacej banka pridá a to núti klienta z účtu peniaze nevyberať. Ak peniaze stoja na účte, tak nikam sa nedostávajú a nepresúvajú, nemajú ako. Inflácia stúpa s každým vytvoreným úverom, pretože s počtom úverov sa zväčšuje množstvo peňazí. Peňažná zásoba nestúpa, neobsahuje peniaze na úroky, tak za každý splatený úver i s úrokom zásoba klesne. Počet zamestnancov banky a ich mzdy je len zlomok v porovnaní s počtom zadĺžených klientov, tak to nijak problém s úrokmi neodstráni a to ešte títo zamestnanci musia byť ochotní peniaze do obehu dostávať. I samotná banka môže investovať zisk a dostať peniaze do obehu, ak to chce a ani to nebude stačiť. Dokonca tu vznikne podvod, pretože ak banka kúpi tovar napr. budovu od klienta, ktorému poskytla úver, tak pri splácaní dlhu sa tieto peniaze od klienta dostanú naspäť do banky a tieto peniaze banka zase použije na kúpu ďalšej budovy, takto banka dokáže nakúpiť napr. 10 budov za cenu jednej budovy. A ak banka tieto budovy predá, tak vytvorí 10-násobný finančný zisk a z obehu stiahne obrovskú finančnú sumu. Takto dokážu bankári zhromažďovať majetky a nič ich to nestojí, je to podvod. To riziko nesplácania dlhu vždy hrozí, ak je nemožné všetky dlhy splatiť, tak na niekoho ten bankrot musí padnúť. Nikdy vláda nemala právo tlačiť peniaze, ale vždy len centrálna banka do mohla. Vláda nemá dostatočnú moc nad bankami, síce vláda tvorí zákony, ale politici majú strach. Vláda je na pôžičkách z banky dosť závislá, preto ak banka úver nechváli, tak hrozí štátu bankrot, ako sa to stalo napr. v Grécku. Štátnosť centrálnej banky nie je skutočná, dokonca zákon o národnej banke naznačuje, že banka sa od vládnych rozhodnutí dištancuje. A v súčasnosti podlieha pod kontrolu ECB. Bývali slovenský premiér Fico sa rozhodol voči úžerným bankám zakročiť a vydal zákon na zrušenie poplatku za úverové účty. Banky si to ale vykompenzovali zvyšovaním poplatkov za vklady, výbery a dokonca zaviedli i poplatok za schválený úver min. 7000 korún. Fico zakročil i proti zdravotným poisťovniam, pretože z povinne platených poplatkov podľa zákona si súkromne poisťovne tvorili pre seba obrovské zisky a pacienti boli o financie ukrátený. Tak Fico vytvoril nový zákon a obmedzil im zisk a za toto ho majiteľ poisťovní firma Penta zažalovala na eu-súde a ešte firma požaduje zaplatiť stratu. Fico súd prehral, ale odvolal sa a za 10 rokov sa to ešte nevyriešilo. Problém je, že štátna ústava obsahuje zákon o slobodnom súkromnom podnikaní, preto štát nemá právo do toho zasahovať a firmy to dokážu zneužívať.
@hodpol163 жыл бұрын
Inflaci už tu dávno máme. Obchodníci nás například nestydatě okrádají na cenách všech základních potravin. Zelenina je o 100% dražší, než před dvěma lety. Přitom každý z vesnice ví, že zelenina se pěstuje téměř zadarmo...
@petrnovak53043 жыл бұрын
jo to bych chtěl vidět, kde se zelenina pěstuje téměř zadarmo :D
@JaN-nh2fo3 жыл бұрын
Poučný video. Jen škoda, že oficiální míra inflace je zmanipulovaná a neodpovídá realitě toho kolik a za co lidi utrácejí. Pochybuju, že rychlost oběhu USD se v US zastavila nebo významně snížila (je tam dost lidí, kteří ty vrtulníkový peníze od vlády fakt potřebují na základní potřeby). Už tam začínají zase čachrovat s tím, jak se inflace počítá. Kdyby vlády přiznaly skutečnou inflaci, to by bylo tóčo;-)
@hmmh-qq3 жыл бұрын
To je fakt, že štatistiky v rámci propagandy sa kamuflujú, pretože informovanosť má zreteľný dopad na to, ako sa verejnosť rozhodne. Infláciu dokáže vypočítať asi len daňový úrad, pretože má udáje o tom, aké zisky nastali a centrálna banka poskytne údaj, koľko existuje verejných peňazí.
@MarekBobosik3 жыл бұрын
Dufam, ze si tu ludia uvedomuju, ze k prvej a druhej svetovej vojne mohlo dojst len vdaka tomu, ze si vlady roznych krajin natlacili peniaze...
@lukasanonim3 жыл бұрын
Deflace je špatná pouze v systému založeném na dluhu, jaký máme teď. Při používání skutečných peněz je střídající se mírná inflace i deflace běžná a prospěšná. Dobře to vysvětluji Rakušáci.
@hmmh-qq3 жыл бұрын
Dlh nemá problém, ale to úrok ničí ekonomiku.
@lukasanonim3 жыл бұрын
@@hmmh-qq Nn, i dluh sám je špatný. Při deflaci se zhodnocuji peníze, tedy stoupá dluh, i bezúročný. Krom toho ten dluh jen tak nespadne z čistého nebe. Někdo si musí někde půjčit, a pokud je dluh příliš levný, vznikají alokace. To dnes vidíme například na předražených nemovitostech, nebo akciích. ( ale to je zatím jen začátek) Mimochodem, do bezúročného dluhu nemáme daleko. Respektive, tak vysoká inflace, aby se finančně vždy vyplatilo si vzít půjčku v bance, ještě není, ale obráceně to už funguje delší dobu. Pokud chcete investovat do dluhu, tedy koupit státní nebo firemní dluhopis/ obligaci často je úrok nižší než inflace, platíte tedy za to, že poskytujete půjčku.
@Barendol3 жыл бұрын
@@hmmh-qq Úrok neničí ekonomiku, jen ukazuje, jestli je lepší si půjčit, nebo ne. Když je úrok vysoký, vyplatí se půjčky spíše na výnosnější věci, zatímco když je úrok nízký, dávají smysl i půjčky na méně výnosné věci. Je také dobré si uvědomit, že úrok je poplatek za službu, jedná se o něco jako když si člověk půjčí kolo z půjčovny a zaplatí za to.
@hmmh-qq3 жыл бұрын
@@lukasanonim - Ak by úrok neexistoval, tak nevznikne ani problém so splácaním dlhu, dokonca potreba čerpať úvery prudko klesne, ale keďže na úroky peniaze neexistujú, pretože banka nové peniaze dáva do obehu len skrz úvery, tak nastáva potreba tento peňažní nedostatok kompenzovať čerpaním ďalších úverov, je ale úplný nezmysel splácať úver iným úverom.
@lukasanonim3 жыл бұрын
@@hmmh-qq Technicky vzato stát nic nevytváří, umí jen brát a dále přerozdělovat. Kdyby tedy nevytkoukal dluh dalším dluhem, museli by jsme to všichni zaplatit. Nejen že by to byl velký nápor na ekonomiku, ale je to i technicky nemožné, protože je na světě více dluhu než peněz, jendoduše tolik nemáme 🤣. Stát si totiž na splacení půjčky vždy vezme další, kterou to splácí. Problém však vážně není v úroku, ale v dluhu jako takovém. Při levném dluhu, se vyplatí si půjčit i na méně vídlečnou a riskantní činnost, která by na běžném trhu neuspěla. A investoři si raději půjčí na investice, než aby brali ze svého, čímž snáze vznikají bubliny, a jak investoři tak podnikatele mají často mylně dojem, že odvádějí dobrou práci, a že jsou skutečně dobří, i v případě, že vlastně nic neumí, jen ss vezou na nadukujici se bublině, která jednou praskne. Věci co tu píšu jsou ale dost zjednodušené až zavádějící, doporučuji přečíst knihu rakouská škola, rakouská škola pro investory, velký pád, den kdy došli prachy , a pod. Jestli chceš, dam ti na sebe kontakt, a můžeme o tom pokecat, je to na delší řeč, a těžko to zde vysvětlovat.
@michaeledgarhorsky11393 жыл бұрын
💓 20 💓 21 💓 04 💓 03 💓
@LukasMambo3 жыл бұрын
Wau, díky
@mtutor55003 жыл бұрын
Dovolte mi pár poznámek - ohledně té deflace to není pravda. Dlouhodobá zkušenost ukazuje, že očekávání nižší ceny běžné nákupy neovlivňuje. Důkazem budiž fakt, že mnohé zboží má z podstaty deflační charakter a přece tím jeho nákup není ovlivněn. Příkladem televize jste si spíše "naběhla", protože televize jsou právě tím typem zboží. Nebo také telefony. Kolik stál třeba iPhone 7 při zavedení a dnes? Ti, kdo ho tehdy chtěli, si ho koupili a nepočkali ani pár měsíců, byť u tohoto zboží je deflace téměř hmatatelná. Proto není nebezpečná deflace, ale lidé před ní varující jako před něčím škodlivým. Navíc příklad, který uvádíte, je opět chybný. Pokud by byla deflace ve výši obvyklé inflace, pak by asi mzdy neklesly najednou o polovinu, ale třeba o 1 - 3 procenta (a to také ne ihned), vzhledem k jejich charakteru postupného růstu i v reálných hodnotách (tedy nejen nominálního) by možná nepoklesly vůbec (nebo jen o zlomek míry deflace), navíc zanedbáváte úspory. Smutným faktem (jejž nepopírám) je, že stávající (z podstaty chybné) nastavení ekonomiky podporuje dluh a znevýhodňuje úspory, ale správné je spořit, ne konzumovat, co to jen jde. Co nejvyšší možná míra konzumu není tím, co by mělo definovat míru štěstí či efektivity ekonomiky a vede ke drancování zdrojů. Potom se musíme omezovat tam, kde by to jinak vůbec nebylo třeba a kde to není ani přirozené, ani komfortní a při větší míře konzumu nenavyšujeme svůj reálný komfort. Inflace vede k tomu, že si na to, co chci, nemohu naspořit, a proto je nezebpečná, deflace nikoliv.
@petrchaloupek32373 жыл бұрын
Ad 1) inflace byla vyšší než v předchozích letech a to jsme v recesi Ad 2) celé vysvětlení je špatně a do rovnice směny Vám chybí ještě cenová hladina a celé zjednodušení je uplně absurdní
@norbertrandliszek22393 жыл бұрын
Já bych řekl že inflace u nás už nastala, když jdu nakupovat do Lidlu tak všechno je o pár korun dražší, elektronika taky ... Jak se proti tomu bránit a jak na dnešní době vydělat, nebo aspoň jak nepřijít o úspory?
@balikoc3 жыл бұрын
Pro mě je jasná odpověď Bitcoin.
@filipstruhar80483 жыл бұрын
altcoiny
@marekdemodemo99843 жыл бұрын
@@balikoc Bitcoiny a ine meny su alternatíva,ale máš istotu,že to nieje iba pasca?
@balikoc3 жыл бұрын
@@marekdemodemo9984 největší past je současný finanční systém
@marekdemodemo99843 жыл бұрын
@@balikoc to áno,ale ten už padá a tí,čo za ním stoja,nie su blbci.Celé to slúži na presun majetku od spodu pyramídy,na jej vrchol a kryptomeny môžu byť tiež určené na ten účel,spravované presne tými ľuďmi,ktorí sú za týmto systémom.To nikto nevie.Jedinu istotu máš v reálnej lokálnej mene a najlepšie expirujúcej,aby to nenútilo nikoho ju zhromažďovať a vynímať z obehu.
@Dreip2823 жыл бұрын
Vtipné jak všichni řeší a mají strach jen z inflace, ale opomíjí deflaci, která je mnohem horší a zákeřnější. Deflace bude následovat inflaci.
@mario482773 жыл бұрын
Podľa čoho sa rata rýchlosť obehu peňazí?
@martinhala25073 жыл бұрын
hodnota všech transakcí/nabídka peněz
@ottoolej21213 жыл бұрын
Však v tom videu ta rovnice je nejednou zmíněna. :-)
@pbk93 жыл бұрын
Ono je to spise tim, ze nove vytistene penize ziskavaji ti nejbohatsi a ti samosebou neutraceji vice, protoze uz pred tim meli dost.
@sendynys91583 жыл бұрын
Co takhle se podívat do jiného spotřebního koše? Nemovitosti cenově rostou 20-40% ročně, tam je ta pravá inflace. Rohliky přijdou jako poslední
Ja ale aktuálne osobne pozorujem nemilý jav. Po uvoľnení opatrení všetky služby zdraželi (dobiehajú stratu) s tým, že chodím do roboty rovnako počas celej pandémie/zarábam rovnako ale aktuálne si prosto za rovnakú výplatu kúpim menej služieb. Ergo existuje otázka: jedná sa o infláciu?
@CrazyOma1473 жыл бұрын
krome nehnutelnosti a potravin jdou ceny dolu, a to jenom proto, ze lidi nekupuji zbytecne veci, to vypada, jakoze se spousti deflace
@karelrouen46283 жыл бұрын
inflace nemusí přijít ? už prodávají vodnatá rajčata a jiné věci po 300g místo po kg ,
@Nesrr183 жыл бұрын
Nepochopil jsi video, o tom tam mluví... Není to jen o objemu peněz ale i o rychlosti oběhu peněz ☺️
@ph28333 жыл бұрын
Co mají rajčata s inflací , inteligentní hochu???
@karelrouen46283 жыл бұрын
@@ph2833 tak ti nevím ,před rokem stála rajčata do 40kč/ kg , dnes 70-120 kč / kg stejné vodní hnusy ,
@lenickametrova73463 жыл бұрын
inflace je nesmysl co si lide vymysleli....
@jakubpalecek72393 жыл бұрын
Uplně stejně z toho vyplýbá,že pokud ten balík schrábnou bohatí a neprovedou obchod tak se napakují,nezpůsobí inflaci a celkově na tom budou líp,celé je to o tom že se berou lidem penize a tím že nejsou kryté zlatem,není žádná chyba lidí inflace když všechny ty dotace a pomoci sežerou vždy firmy a už tak zazobaní jedinci kde dají zlomek na daný projekt a dotaci spapají,celá ta politika dotací je špatně a akorát ničí trhy a obchod a jindy normální konkurenceschopnost!!!Celý problém je o tom že bohatí a vlády nechtějí aby lidé byli bohatí a remcali měli připomínky vylepšení a neposlouchali ,proto se snažej vytvořit z lidí lůzu aby se dal každej koupit,ale ono to tomu plesnivému sorošovi nevyjde,žid který se napakoval při vraždení svých druhů za druhé světové války,to bylo poprvé a naposled co tahle hiena vydělávala na bolesti druhých,SOROŠ je zlo!!!
@hiddenknowledge32953 жыл бұрын
Odkedy v úžerníckom kapitalizme štát tlačí peniaze? Asi mi niečo ušlo :))
@vildadomecek34823 жыл бұрын
Stát je přímo netiskne, ale poskytuje bankám licence a prodává svoje dluhopisy, čili tvoří peníze nepřímo.
@hiddenknowledge32953 жыл бұрын
@@vildadomecek3482 A práve v tom je to tvrdenie zavádzajúce keďže dlhopis = dlh, to znamená, že štát si tie peniaze musí požičať prostredníctvom svojej centrálnej banky a navyše za úrok. A presne v tomto bode vzniká celý zákon padajúceho hovna a základ celej mizérie ľudstva a všetkého zla ktoré existuje na Zemi. Ak by mal štát výhradnú zvrchovanú právomoc tlačenia svojej meny tak by predsa nezdieral sám seba úžerou.
@vildadomecek34823 жыл бұрын
@@hiddenknowledge3295 Ve finále by to dopadlo stejně, myslím :D Státy ty dluhopisy nesplatí a ani je splácet nechtějí, takhle je postavený dnešní fin. systém. Neustále tlačit dluh před sebou, dokud se to neposere a neodnesou to obyčejní lidé. Přesně proto tu máme bitcoin.
@xpoopx88593 жыл бұрын
@@vildadomecek3482 štáty dlhy splácať musia a kedze už dokážu splácať len uroky, tak musia škrtať všetky verejné výdaje dôchodky zdravotníctvo opravy znižovanie dani atď aby mali peniaze na úrok z dlhu ktorý sa krásne skze eufemizmus nazýva dlhová sluzba
@martinkopac94853 жыл бұрын
@@hiddenknowledge3295 jak ti pomoze bitcoin, ked sa vsetko zosype? Ak padne USD, tak sice bude mat voci USD bitcoin velku hodnotu, ale vsetko okolo teba budr v krize. Nebude co nakupovat, nebudu fungovat sluzby, nic....
@krystofpustka83923 жыл бұрын
To tím pádem znamená dalšì ekonomickou krizy
@zvonilek2 жыл бұрын
měli ste pravdu inflace je tady ale já jsem taky s tímto komentem zaspal