Jízda králů Hluk 1946 Krátký film Praha

Vzpomíná Vavřín Dufka, narozený 1933:
V roce 1946 po druhé světové válce zásluhou národopisců z Hluku učitele Domina Černého, Vávry Mitáčka, Matěje Sošky, Jana Rybnikáře a dalších se obnovila jízda králů. Ta se během války nejezdila. Jejich snahou bylo ukázat jízdu králů v takové podobě, jak se jezdila v době jejich mládí. Jízdu nejel ročník - legrúti, ale starší jezdci, kteří na koních jezdili ještě za Rakouska-Uherska nebo za první republiky. Celá jízda králů byla filmována na barevný záznam. Hlučané předváděli na koních věci, za které by se nemuseli stydět profesionální jezdci. František Huspenina z Lánu předváděl na Penkových jezdeckých koních vzpínání „na pána“. Při filmování ve Vlčnově to přehnal natolik, že se na něho kůň převrátil.
Celá akce měla takový scénář, že při vjezdu do Vlčnova u pálenice měli si Vlčnovjané s Hlučanama krást krála. Kamery byly postaveny na břehu u cesty. Já jsem byl králem, kdo tehdy dělal pážata, nevím. Při filmování v této dolince vznikla taková bitka, že se tradiční rivalové začali ohánět dřevěnými tyčkami s tureckými šátky, vzduchem začaly létat baranice a kotulky a soupeři nehleděli napravo ani nalevo. Došlo na bitku, kdy se trhaly dudové košile, létaly pěsti a začala dokonce téct krev. Ani výkřiky filmového štábu soupeře neuklidnily. Proto mě a vlčnovského krála stáhli z koní a zavřeli nás do pálenice, aby se nám nic nestalo. Hleděli jsme přes okna na dohru celého filmování.