Jiří Podolský - Einsteinův rok zázraků 1905 (MFF-PMF 12.10.2017)

První přednáška z cyklu přednášek z moderní fyziky pro středoškoláky, v tomto semestru na téma Potkal jsem Einsteina, pánové ..., 12.10.2017 pod názvem:
Einsteinův rok zázraků 1905
Atomy existují, fotoefekt je kvantový a fyzika je relativní. Šestadvacetiletý Einstein, který stále nemůže najít místo na univerzitě, posílá začátkem roku 1905 do časopisu Annalen der Physik několik revolučních článků, jež stojí u zrodu hlavních teorií 20. století: relativity a kvantové mechaniky. Nahlédneme do nich a stručně popíšeme jejich význam. Zmíníme se i o tom, jak bylo toto pozoruhodné období Einsteinova života ztvárněno v seriálu Génius., který se minulý rok natáčel v Čechách.
Přednáší:
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc. (Ústav teoretické fyziky MFF UK v Praze)
Přednášky jsou pořádané Ústavem teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a OVVP MFF UK na obvyklém místě v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK v Troji, V Holešovičkách 2, Praha 8, ve velké posluchárně číslo T2 v přízemí atriového objektu "T", vždy ve čtvrtek od 18:00.
Plán přednášek je na adrese
utf.mff.cuni.cz...

[@stepa7692]

Skvělá přednáška. Budou zde natočeny všechny? Velmi rád bych je viděl.

[@uplnejvypatlanec1692]

pane docente, jak jsem mohl doted zit bez Vasich prednasek ... to nebyl zivot, to bylo pouhe prezivani :-)) paradni, diky

[@michalknez]

Skvělá přednáška, pěkně podaná pro laiky. Ale cca v čase 1:15:55 je řečeno, že fotobuňka ujíždí tomu světlu rozsvícenému ve vlaku. A to mi právě nesedí. Ta fotobuňka je přece zabudovaná ve vlaku, stejně jako to světlo, takže mu neujíždí. Jen vnější pozorovatel na nádraží vidí jedny dveře otevřené dříve. Z pohledu vlaku, světla v něm a fotobuněk jsou dveře otevřeny současně, ne?

[@simpsonovci95142]

foto buňka je to co přijímá světelný signál a ta je umístěná nad dveřmi . Tak v momente když zasvítí světlo, tak si to představme ty emitovaný fotony jako hmotný bod, a ten se pomalu blíží k té fotobuňce ve předu i vzadu. Jako pozorovatel z venčí vidím, že za ten čas dokud by ten hmotný bod "světla" došel k tým předním dveřím, tak ten vlak přece pohnul, protože jde do předu. Ten paprsek světla, který se v střede vlaku emituje se šíří všemi směry rovnako a vo vnútri vlaku to "dorazí naraz" ke oběma dveřím , to je pravda, ale když stojím na nadraží, tak když se ten vlak hýbe, tak jakoby k jedné fotobuňce se vzdálenost skracuje co musí uletět a ke druhé prodlužuje . Napadla mi ještě jedna analogie, světlo se síří všemi směrmi rovnako, teda dalo by se představit jakoby se rozpínajíci se koule,nebo spíše obal koule od nějakýho zdroje, teda v bode když to blikne, ten zdroj uprostřed, tak sa začne šířit "koule" , kterej pomoměr se zvětšuje. ta ma strěd tam, kde byl ten zdroj,když ho emitoval , ale kůli tomu, že ten vlak se hýbe, tak jako pozorovatel z venčí vidím, že ta koule sice měla směr když se začala rozpínat ve středu vlaku, ale teďka když se vlak pohnut, tak ten střed ostal na tom samým míste, ale vlak se pohnul, a proto plocha té koule dorazí k jedné části vlaku dříve,a ke druhé pomalu, protože se ten střed nehýbe, to kde bylo světlo emitovano se nemění, ale mění se poloha toho vlaku

[@rschlesinger]

Jako obvykle skvělý prof. Podolský. A poděkování posílám i LLionuTV.

[@LLionTV]

Díky za díky!

[@felixhejtman4773]

Podepisuji..........

[@petrdostal5294]

Už jsem si říkal, že mi chybí tyto přednášky. Jdu stahovat Génia :-)

[@felixhejtman4773]

LIKOS