எங்க ஊர் வாழ்க்கை முறை இளமை காலத்தை கண் முன் கொண்டு வந்தீர்கள் நன்றி ஆஹா அந்த காலம் வசந்தம்...
@seenimahajukali9715Ай бұрын
கிராமம் வாழ்க்கை கூரை வீடு கண்முன்னே தெரிந்தது அருமையான கதை
@muniyandimuniyandi860823 күн бұрын
சில வருடங்களுக்கு முன்னர் பலரது வாழ்க்கை இப்படி தான் இருக்கும். அருமையான கதை பழைய நினைவுகள் கண் முன் வந்தது.
@masthanfathima135Ай бұрын
பழைய வாழ்கையின் நினைவுகளும் ஏழ்மையின் நிலையை சொல்லும் நல்ல சிறு கதை .
@tamilvanoliАй бұрын
நெஞ்சார்ந்த நன்றிகள்
@saranyam23713 күн бұрын
இது போன்ற ஒரு லிட்டில் தான் நானும் வாழ் தேன். பழைய நினைவுகள் மனதில் வருகிறது
@LathaLatha-w7bАй бұрын
Very nice story akka this generation people's are selfish wonderful story akka thankyou❤❤🙏🙏🙏
@thangamdharmaraj23310 күн бұрын
நானும் தோட்டத்தில, கூரை வீட்டில் பிறந்து வளர்ந்தேன், அப்ப நான் வளர்ந்த கதையை நீங்கள் கூறினீர்கள் சகோதரி. கூர வீடு, ஆடு, மாடு, நாய், பூனை, கோழி , ஆறு கொரையில ஆடு மாடு மேய்ச்சது, மக்காச்சோளக்கருது , பனங்கிழங்கு, பனம்பழம், கேழ்வரகு ரொட்டி, இளநீர் ,வேப்பமரத்துல ஆடிக்கு தூரியாடியது அப்பப்பா, மகிழ்ச்சி யாவும் , கவலையாவும் இருக்கு பழைய நினைவுகள்❤❤❤❤❤😢😢😢😢😢
@rajivenkatesh410Ай бұрын
Today money is everything n read ur status. There is a very good teaching n msg is there in this short story
@deepanel10vangatesan34Ай бұрын
Hi agila story nalla irunthuchi and ur narration antha situation ku kuptu pora madhiri irukku👏👏
@tamilvanoliАй бұрын
Nencharntha nandrigal sis
@kavithasanthi4052Ай бұрын
Nice story sister (old memories) 💐
@user-xi9xАй бұрын
Super story💙💙
@indhumanikandan3780Ай бұрын
Nice story❤
@indhumathi-jl4sjАй бұрын
Nice story
@Ramesh_babu282Ай бұрын
ஏழ்மை கொடுமை
@banubashabanubasha9569Ай бұрын
Sis super story ma but ending kojam kastama eruthathu.entha story ku a age 😂
@tamilvanoliАй бұрын
Thank you sis
@rajidinu7564Ай бұрын
Pavam Mariyamma😢😢😢😢😢
@msmani1610Ай бұрын
❤❤❤
@sadha447728 күн бұрын
Good story
@gourisartunlimited7413Ай бұрын
There is no place for Humanity today everything is valued monetarily.
@tamilvanoliАй бұрын
Yes well said
@kalakrishnan804417 күн бұрын
Kurai veetula irundha sandhoshm ipo illa senna vayasu napagam