Karel Kryl - Tragédie s agentem

Byla čistá jako sníh, když zjara taje,
často si mě zvala do stínu,
kolem krku měla kůži z hranostaje,
aby nedostala angínu.
Byla mladá něco přes půl padesáta,
dokonale znala francouzsky,
pro své pletky vždy si našla adresáta,
od nějž vyžebrala na housky.
R: "Dejte, prosím, aspoň penny chudobnýmu děvčeti,
zařídím vám přerušení případnýho početí,
dáte-li mi pětipenci, tak se za vás pomodlím
ve svý malý rezidenci s minimálním pohodlím."
"Dáte-li mi kus medu, ještě lépe pojedu,
Ježíškovi do Betléma sladký koláč zavezu."
Jednou v noci našla pána bez feniku,
zřejmě člena buržoazie,
pokoušel se ulehnouti na chodníku
poblíž nové rafinerie.
Chvíli na to pumpovala lazebníka,
ležícího pána na mysli,
chtěla pro něj vydělati na taxíka,
poněvadž byl na ní závislý.
R:
Když ji ráno komornice oblékala,
sháněla se po svém hostovi,
návštěva už odešla, však zanechala
ctěné dámě lístek se slovy:
"Milá paní, díky za to pohoštění,
bylo ho až příliš, pohříchu,
poskytnem vám pro žebrotu povolení,
zaplatíte však daň z přepychu!"
R: