Katrina Kepule - Sit silently

Ve stále pokračujícím projektu Sit Silently autorka zkoumá geografické i společenské okraje hlavního města Lotyšska. Zajímá se hlavně o místa, v nichž se setkává současná Evropa s různými vrstvami lotyšské minulosti - například doba, kdy bylo Lotyšsko součástí Sovětského svazu nebo kdy probíhalo lotyšské národní obrození). Focení je pro Katrinu Kepule zároveň cestou hledání vlastní národní identity, cestou, na níž tiché, introvertní, kontemplativní momenty získávají svou vlastní důležitost, hodnotu a prožitek.
Ve vztahu ke svým snímkům cituje Franze Kafku: "Nemusíš opouštět svůj pokoj. Zůstaň sedět u svého stolu a poslouchej. Ani neposlouchej, prostě jen čekej, mlč, zůstaň klidný a o samotě. Svět se ti pak sám nabídne k tomu, aby byl odmaskován, nemá jinou možnost, bude se ti extaticky válet u nohou."
_________________________
O autorce
Lotyšská autorka Katrina Kepule se zabývá subjektivním dokumentem, zajímá ji každodennost ve formě elegických příběhů, periférie ve fyzickém i mentálním smyslu slova, rituály jedince či subkultury, které tvoří prostor uvnitř či mimo společnost.
Vystudovala Lotyšskou kulturní akademii a EFTI v Madridu, zúčastnila se několika neformálních programů a workshopů. Pracovala jako fotografka pro kancléřství lotyšského parlamentu. Od roku 2007 vystavuje a publikuje po celém světě.
_________________________
Sit Silently
The enduring project Sit Silently portrays the signs of time in rites of subcultures surrounding the capital of Latvia and its outskirts. The photographer seeks to identify those points where contemporary Europe meets different layers of the past (like Soviet and National Awakening period in Latvia) which conflict and complement each other at the same time. Pictures capture author's urge for a slower time zone that implies more vivid and open self-expressions, as well as a sense of home and creativity of daily routines beyond the usual urban experience.
This project is also an author's journey of recreation-looking for her own (Latvian) identity or core, while admiring peripheral moments with their own significance, values and feeling. Images tend to portray silence in its aspect of contemplation, introverted rest, retrieving or saving the energy, unpretentious celebration of life.
On the other hand, the silence emerges as manifestation of dealing with inner dramas via the resignation. To remain silent representing a detached monument of inner resentment still seems to be quite common ways for this (Post- Soviet) territory, at least, the route, often travelled by the author.
This reminds of a passage from Franz Kafka: "You do not need to leave your room. Remain sitting at your table and listen. Do not even listen, simply wait, be quiet, still and solitary. The world will freely offer itself to you to be unmasked, it has no choice, it will roll in ecstasy at your feet."
_______________________
katrinakepule.s...