ZA TOHLE VÁS VYHODÍ! (možná)

[@SubiBTC]

Moc hezká myšlenka, jak ji kulantně předat tomu, co ti informaci předává a sám už ji odkýval a vlastně ti zadává něco, o čem sám skoro nic neví? Tím, že mi neumí odpovědět na doplňující dotazy je jasné, že neví o co jde a takové zadání většinou končí slovy, tak to nedělej nebo uděláš to tak, protože jsem to řekl.

[@BTCVDF]

On je problém, že spousta šéfů se při doptávání hned nasere a začne dělat osobní problémy a toho člověka by nejraději popravili. Ukazuje to často to, že ten šéf je úplně mimo, sám nic nechápe a nechce, aby to někdo odhalil svými dotazy. Jinak s tebou ale naprosto souhlasím.

[@janmidloch3248]

Náš manažer uteče, dojdou mu argumenty a frrr . Útěk .

[@2bloodyfox]

@@janmidloch3248 tj velký špatný 😀, můj se zase se mnou zasekne na pár desítek minut a diskutujeme (což je dobře, ale stojí mi ta aktuální práce 😀)

[@janmidloch3248]

@@2bloodyfox toho férového vyhodili

[@pavolhejny]

Škola dává bohužel strašně silnou incentivu opravdu opravdu opravdu ale opravdu neříkat nic, když 10 lidí kolem také neříká nic.

[@Koala-mq5wl]

V moji firme kde pracuji mam spis pocit ze maji extremni problem stim kdyz se nekdo pta. Vetsinou to konci slovama "ja vam to naposilam do emailu" ale kdyz to chci probrat aby vse klaplo hladce a bez problemu tak jsou nadrizeni hodne neochotni a laxni 🤷

[@radimpetricek]

Kyrile díky! Není mi jasná jedna věc a tak se zeptám😉 Co takhle video na téma na co se ptát u pohovoru, abych poznal, že v této firmě opravdu chci pracovat a půjde tam vyrůst?

[@martinsvoboda243]

Ono se ta neznalost/nepochopeni stejne provali driv nebo pozdeji, akorat pozdeji to zpravidla byva mnohem vetsi problem :D Ale clovek asi musi mit aspon nejakou miru sebevedomi, aby se nebal zeptat :)

[@honzavanicek8647]

AHoj, souhlasím doptávat se na věci je fajn. Jaký máš názor na lidi co se ptají až moc? Zažil jsem situaci kdy se kolega moc ptal a pak byl vyhozen, protože se ptal jednoduše až moc. Sem tam to vidím jako problém č.1 když člověk opouští pozici/je propuštěn právě z tohoto důvodu, který si zaměstnavatel odůvodní jinak.

[@cuir8064]

prvni vec: zadavatel si musi overit u "podrizenych" ze dany ukol pochopili a chapou souvislosti. Problem je ovsem ten, ze u vetsich firem dochazi k obavam sdelovat "zakulisni informace" Takze zadavatel zamerne zamlcuje souvislosti a doufa, ze dojde k pochopeni. Coz se proste s realitou nesetkava. Zrovna dnes jsem mel pohovor s podrizenym, kdy jsem mu jako majitel vysvetloval veskere souvislosti a snazil se mu predstavit moje nazory a myslenkove pochody. Bohuzel jsem se setkal jen s odkyvanim a bez nejake aktivni reakce na aktualni situaci. Je az desive zarazejici, ze takove video na me vybehne na YT u vecere kdyz zrovna dnes resim takove tema. Ale to je vec jina. Chtel jsem tim rict, ze tato teorie je aplikovatelna u malych a strednich firem, kde se defakto zna delnik s reditelem temer na osobni bazi. Pokud se jedna o velke firmy, je tato uvaha naprosto licha, protoze v takovych firmach zadavatel je "pouze" prostrednik co se boji pustit informace a chce splneni ukolu, ktery nasledne chce supervisitorovat a predat ho vedeni jako splneny ukol. To vse je neefektivni a naprosto zbytecne. Je to i jeden z hlavnich duvodu proc jsem vystridal tolik zamestnani a nakonec skoncil takzvane sam na sebe. Nedostaval jsem odpovedi na banalni otazky. Peju at se vsem v roce 2025 dari. Mejte se krasne.

[@hodler_investor]

Přijde mi to logický. Asi lidi mají moc velká ega, když se nedoptávaj když nerozumí.

[@AniviaKind]

Nás na školení středního managementu učili, že my, kteří například delegujeme úkoly, jsme odpovědní za to, abychom si ověřili, zda daná osoba úkol pochopila. Proto máme při jakékoliv pochybnosti vyžadovat, aby nám parafrázovala to, co jí říkáme, nebo jinak potvrdila, že informaci přijala. V provozu si totiž nemůžeme být jistí, že nám rozuměla, že věděla, že mluvíme na ni... Další věc je, že delegujeme vždy úkol, ale ne odpovědnost, a i po zadelegování úkolu jsme stále odpovědní za jeho splnění. Pokud je to možné, měli bychom zkontrolovat, jak byl úkol splněn, a zaměstnanci poskytnout pozitivní nebo korektivní zpětnou vazbu. Ještě nám hodně zdůrazňovali, že úkol musíme zadat tak, aby byl nejen splnitelný, ale i měřitelný, a aby bylo možné vyhodnotit, zda byl nebo nebyl splněn.

[@malakusmalakuss2152]

Najhorsi zamestnanec je ten co nevie a nechce. Teda nema vedomosti a je lenivy. Ale to sa da vyriesit pohovorom so zaujemcami, aby sa ani nedostali do firmy.

[@vaclavrajek5209]

Naše vláda je plná kývačů :-)

[@jannovak4623]

ani to nebudu poslouchat

[@EzraRye]

vidim ze common sense is not so common bude platit nafurt :D :) som rad ze som sa toto naucil celkom brzy. pekne video! dik

[@EzraRye]

este poznamka ... vacsinou sa stretavam s tym ze superior pozice neradi vysvetluju ... to je velka skoda a znechutenie v praxi.

[@l.b.7095]

Takto funguje většina zaměstnanců. Když jsem u zaměstnavatelů svého času školil nové postupy, odkývávali mi to, ale z výrazů bylo jasné, že absolutně netuší, jen si to potřebovali splnit, nechtěli vypadat hloupě a hlavně spoléhali na to, že to někdo jiný pochopí a oni ten postup pak jen zkopírují. Tupě, bezmyšlenkovitě. A tak jsem je začal zkoušet z toho, co jsem vysvětlil, a když to bylo možné, tak hned i prakticky. Tím jsem u nich odboural stud a získal důvěru, že je rozhodně za tupce nemám a jsem tu právě proto, aby to pochopili. Postupem času se už doptávali sami a někteří chtěli hned prakticky zkoušet to, co jsem jim vysvětloval. Jsem po těchto zkušenostech toho názoru, že na vině jsou především zaměstnavatelé, kteří své zaměstnance k takovým návykům nevedou, ba dokonce pouští hrůzu, když se někdo moc ptá. Co se týče bezmyšlenkovosti a nedoptávání se, děs běs je to ve státním, téměř vždy u úředníků. Ti jsou na jakékoliv změny alergičtí, jsou schopni být totálně submisivní, laxní a v konečném důsledku je vůbec nezajímá, proč se něco bude dělat tak či onak. Jedou čistě mechanicky, protože někdo to tak nastavil. A pokud se objeví problém, nedokáží si poradit - buď se vymluví, nebo ten problém na někoho přenesou. Nestojí vůbec o inovace ani efektivitu, hodně energie ale proti tomu dokáží ztratit na stížnostech jeden druhému, jak je všechno na nic. Přitom to jsou oni, kteří by měli zdola nahoru upozorňovat, dávat zpětné vazby a trvat na tom, aby jejich práce pro veřejnost měla smysl. Oproti soukromému sektoru však u nich nehrozí vyhazov, protože vždy za to může někdo jiný - ta odpovědnost za nedoptání se tam vůbec neplatí. Jinak pozor na častou chybu ve spojení "ptát se na otázky": na otázky se neptá, otázky se pokládají a někdo se doptává na něco, nikdy však na otázky.

[@OjeBalström-y3r]

V té druhé části sis i odpověděl. Ouřada dostane stejný plat za aktivitu i za flákání. Proto v tomto sektoru dělají z větsiny lemplové co nechtějí pracovat. Osobně mám velké zkušenosti s jednáním s úředníkama okolo stavebního zákona - územní plány, povolování atd. EIA - úřednice dlohodobě pryč. Zeptáš se šéfa proč to nezadá jinému úředníkovi. "Nikomu to zadávat nebudu, klidně si stěžujte." Zodpovědnost 0, pokud by se náhodou uplatňovala nějaká škoda, zamázne to stát - my všichni.

[@matusburzala131]

Super obsah ako vždy. Možno divná otázka, ale jedna sa o AI avatara, alebo reálne natočené video? Tie pohyby a mimika mi príde neprirodzená. 😅

[@KirillJuran]

Zatím jsem to stále fakt já 😀 jen jsem asi divnej 😀

[@martinkobelka6074]

To znám jako programátor. Ze začátku jsem často narazil na situace, kdy jsem buď vytvořil něco jinak, než bylo požadováno, nebo jsem došel do bodu, kdy jsem vůbec nevěděl, jak to má fungovat, a musel jsem práci za několik hodin vyhodit. Teď mám zásadu, že i když programuji sebemenší detail, potřebuji nejprve podrobně pochopit principy toho, jak to funguje, a znát úskalí i extrémní situace - často dokonce lépe než subjekt, pro který to programuji.

[@StudioKossai]

Zdravím pane kolego. Přesně vím, o čem mluvíte. Ale ještě vyšší level je, když se doptám na každý detail, realizuji a zákazníkovi se to nezamlouvá, přestože přesně tak to chtěl. Taky dost častý případ.

[@l.b.7095]

Přesně z těchto důvodů neuznávám analytiky, kteří mají za úkol transformovat zadání od klienta do "řeči programátora" a udělat z toho úkolovník. Bez souvislostí a pochopení požadavků ve smyslu toho, k čemu to bude v praxi sloužit, není možné dodat funkční řešení tak, jak klient očekává. Do úkolů si to má transformovat programátor sám a být součástí jednání s klientem, protože kolikrát už tam může navrhnout řešení, na které klient přistoupí spíš než na to vlastní.

[@martinkobelka6074]

@@l.b.7095 Za mě dobrý analytik je bývalý seniorní programátor...

[@LegionInfanterie]

vacsina zakaznikov ani sama nevie co chce to je ten najvecsi problem v IT sektore

[@lamanawebu]

​@@StudioKossai takový brainstorming je uplne super 😂 pořád lepší než to udělat podle přání zákazníka a pak odevzdat splněné sny co jsou na prd. U nás se říká metr hluboko metr široko :-)

[@MrProkys]

Takhle to nefunguje. V komunikaci je vždy za správnost zodpovědný ten kdo informaci předává. Pokud si neověří, že ten kdo informaci přijal ji správně pochopil je to jeho chyba. Vysvětlení je jednoduché. Jen to kdo informaci předává ví co chce předat. To je umění komunikace. Například pokud chci od někoho namalovat modré kolečko a on namaluje zelený čtverec. Je moje chyba protože jsem si neověřit jak tomu ten kdo měl přijmout rozuměl. On to pochopil pro něj správně a udělal co měl. Není důvod se ptát pokud nejsou pochybnosti.

[@KirillJuran]

Souhlasím. Já se snažím mluvit o situaci kdy chci aby někdo nakreslil modré kolečko a on mi klidně řekne, že má nakreslit modré kolečko, akorát neví co je kolečko ani jak vypadá modrá. Ale to už si nechá pro sebe.

[@MrProkys]

@@KirillJuran Potom je to spíše o motivaci jestli chápe co a proč má udělat.