KULTURA ÚCTY A PŘEDÁVÁNÍ

KULTURA ÚCTY A PŘEDÁVÁNÍ | Jiří Dyčka

Рет қаралды 527

Күн бұрын

Пікірлер: 4

@Live4G 8 ай бұрын

Boží Slovo: Žid 5,8 Ačkoli to byl Syn Boží, naučil se svým utrpením poslušnosti. KKC 2197 Jsme povinni ctít a respektovat všechny, kterým Bůh pro naše dobro předal svou autoritu. Dt 34,9 Jozue, syn Nunův, byl plný ducha moudrosti, neboť Mojžíš vložil na něj své ruce. Synové Izraele ho poslouchali, a tak vykonali příkaz, který dal Hospodin Mojžíšovi. 2. Tim 1,6 A proto tě vybízím: zase oživ plamen Božího daru, který ti byl dán vzkládáním mých rukou. Sk 15,28 Rozhodl totiž Duch svatý i my 1. Petr 1,3-4 Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, na dědictví skvělé a trvalé. Je pro nás připraveno v nebi Ef 1,13-14 Skrze něho se dostalo i vám potvrzení od slíbeného Ducha svatého, když jste přijali slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse, a když jste v něho uvěřili. Duch je zárukou, že nám jednou připadne dědictví. Ef 2,8 Milostí jste tedy spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to dar Boží! Přísloví 17,6 Korunou starců jsou synové synů, chloubou synů jsou jejich otcové. 2. Tim 2,2 A co jsi ode mě slyšel ‒ mnoho lidí to může dosvědčit ‒ svěřuj dál spolehlivým mužům, kteří budou schopni, aby tomu učili i druhé. Sk 3,6 Ale Petr řekl: „Stříbro ani zlato nemám. Ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského ‒ vstaň a choď!“ Mt 10,41 Kdo přijme proroka, že je to prorok, dostane odměnu jako prorok; kdo se ujme spravedlivého, že je to spravedlivý, dostane odměnu jako spravedlivý; B21 - Kdo přijímá proroka jakožto proroka, dostane odplatu proroka Mt 10,8 Uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte. Řím 12,14 Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, žehnejte, a neproklínejte. 1.Kor 14,3 - potěšuje, povzbuzuje, buduje Př 18,21 Jazyk má ve své moci smrt i život, jak se ho užívá, takový je z něho užitek. Mt 25,40 Král jim odpoví: 'Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.' 1.Pt 2,21-23 K tomu jste přece byli povoláni. Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. 'On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného.' Když mu spílali, on jim to spíláním neoplácel, když trpěl, nevyhrožoval, ale ponechal vše tomu, který soudí spravedlivě. Mt 12,32 Řekne-li někdo slovo proti Synu člověka, může mu být odpuštěno, ale kdo by ho řekl proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím. Lk 22,63-65 Muži, kteří Ježíše hlídali, posmívali se mu a bili ho, zavázali mu oči a ptali se: „Když jsi prorok, pověz nám, kdo tě to udeřil.“ A rouhali se mu, jak mohli. 1. Sol 5,19-21 Nezhášejte oheň Ducha, nepodceňujte dar promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte. Sk 10,44-48 Když ještě Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kdo tu řeč poslouchali. A žasli věřící obrácení ze židovství, kteří přišli s Petrem, že i na pohany byl vylit dar Ducha svatého. Slyšeli totiž, jak mluví cizími jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr řekl: „Může někdo odpírat křestní vodu těm, kteří jako my přijali Ducha svatého?“ Pak rozkázal, aby je pokřtili ve jménu Ježíše Krista. Potom ho prosili, aby u nich zůstal ještě několik dní. Lk 15,31 Otec mu odpověděl: 'Dítě, ty jsi pořád se mnou a všechno, co je moje, je i tvoje. B21 Žid 4,16 Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci. Eliáš a Elíša 2. kniha královská 2. Kr 2,6-15 6Tu mu řekl Elijáš: „Zůstaň zde, protože Hospodin mě posílá k Jordánu.“ Odvětil: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě.“ I šli oba spolu. 7Padesát mužů z prorockých žáků šlo za nimi a postavilo se naproti nim vpovzdálí; a oni oba stáli u Jordánu. 8Elijáš vzal svůj plášť, svinul jej , udeřil do vody a ta se rozestoupila, takže oba přešli po suchu. 9A stalo se, jak přešli, že Elijáš řekl Elíšovi: „Požádej, co mám pro tebe udělat, dříve než budu od tebe vzat.“ Elíša řekl: „Ať je na mně dvojnásobný díl tvého ducha!“ 10Elijáš mu řekl: „Těžkou věc si žádáš. Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže ne, nestane se.“ 11Pak šli dál a rozmlouvali. A hle, ohnivý vůz s ohnivými koni je od sebe odloučil a Elijáš vystupoval ve vichru do nebe. 12Elíša to viděl a vykřikl: „Můj otče! Můj otče! Vozataji Izraele!“ A pak už ho neviděl. I uchopil své roucho a roztrhl je na dva kusy. 13Pak zdvihl Elijášův plášť, který z něho spadl, vrátil se a postavil se na břehu Jordánu. 14Vzal Elijášův plášť, který z něho spadl, udeřil jím do vody a zvolal: „Kde je Hospodin, Bůh Elijášův, i on sám?“ Když udeřil do vody, rozestoupila se a Elíša přešel. 15Viděli to proročtí žáci z Jericha, kteří byli naproti, a řekli: „Na Elíšovi spočinul duch Elijášův.“ Šli mu vstříc, poklonili se mu až k zemi.