Květnová revoluce v Praze 1945

Němý, amatérskou kamerou zachycený snímek 8mm formátu autora Václava Kosteleckého zobrazuje poslední dny druhé světové války v Praze. Vložené mezititulky upřesňují dataci jednotlivých událostí, počínaje úmrtím Adolfa Hitlera (30. dubna 1945) po návratu československé vlády z Moskvy a prezidenta Beneše z Košic do hlavního města. Počátek snímku je věnovaný okamžikům před vypuknutím Pražského povstání, sleduje atmosféru města a pohyb německých vojáků na Malé Straně a v okolí Pražského Hradu.
Začátek Pražského povstání 5. května je zprostředkovaný záběry srocení davu před kasárnami na Náměstí Republiky, v nichž za okupace sídlily policejní útvary a četnické pohotovostní oddíly, a poté zde bylo zřízeno povstalecké mobilizační centrum. Z oken budovy jsou vyhazovány portréty Hitlera, v okolí vyvěšovány státní vlajky a zamazávány německé nápisy.
7. května došlo k několika leteckým útokům na revoluční Prahu ze strany německé Luftwaffe. Kamera zde zaznamenává německá vojenská letadla nad městem, bombardování a zničené objekty na Vinohradech a v horní části Václavského náměstí i humanitární pomoc postiženým. Zároveň již dokumentuje přítomnost a činnost příslušníků Ruské osvobozenecké armády, tzv. vlasovců a jejich nesporný vliv na průběh povstání. Následujícího dne se zabývá záznamem přísahy Revolučních gard ve Vojenském velitelství Velké Prahy Bartoš v Bartolomějské ulici, odkud povstání řídil Karel Kutlvašr.
Situaci po příměří ve večerních hodinách 8. května dokládají obrazy hořícího centra města, požárem zasažené Staroměstské radnice, odstraňování barikád a 9. května přijíždějící a všeobecně vítané Rudé armády.
Snímek, zakončený příjezdem československé vlády a návratem Edvarda Beneše do vyzdobeného města dne 16. května 1945, je uložený v Národním filmovém archivu.