Letecké video Krásensko z nebe

Obec Krásensko se nachází v oblasti Drahanské vrchoviny v těsné blízkosti chráněné krajinné oblasti Moravského krasu. Území obce je v pramenné oblasti říčky Malá Haná. Obec přináleží k okresu Vyškov, od kterého je vzdálena cca 20 km a leží v nadmořské výšce 570 m n.m. V současné době má obec 420 obyvatel. Zástavba obce sestává převážně z rodinných domů a objektů občanské vybavenosti.
V centru obce, na návsi a v jejím okolí, jsou situovány obecní úřad, hasičská zbrojnice, pošta, mateřská škola, kostel Sv. Vavřince.
První písemný doklad o existenci vesnice pochází z roku 1348 s německým názvem Schönfeld. Ale už o 100 roků později písemné prameny uvádějí český název Krásné Pole. Středověkých dokumentů o další existenci a rozvoji vesnice je pramálo a není známo, od kdy se vesnice nazývá Krásensko. V první polovině 16. století byl pravděpodobně držitelem krásenského dvora šlechtic jménem Jurman, vladyka z Krásenska a na Maršovicích, erbovní pán. Koncem 16. století patřil purkrechtní dvůr v Krásensku vladykovi Kašparu Lukaveckému z Lukavice, který pocházel ze staročeské rodiny, jež měla ve znaku vydru vyskakující z vody. Kašpar Lukavecký zemřel roku 1594. Tehdejší olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic svým listem zakázal pochovat zemřelého vladyku v kostele, poněvadž se hlásil k učení nekatolických pastorů. Avšak přes toto nařízení byl šlechtic v místním kostele pochován. Náhrobní kámen Kašpara Lukaveckého s jeho erbem a podobou byl nejprve vsazen do dlažby mezi presbytář a loď.V r oce 1886 při generální opravě kostela byl náhrobek opraven a zasazen do boční zdi u křtitelnice, po poslední generální opravě se nachází u bočního vchodu. Kašpar Lukavecký zemřel bez zákonných dědiců, proto připadl jeho majetek olomouckému biskupství, jehož majetkem bylo Krásensko od roku 1588 po zrušení pustiměřského kláštera.
Válečné bouře
V roce 1312 táhlo krásenským krajem směrem od Boskovic vojsko krále Jana Lucemburského. V 15. století stejně jako v celé zemi i v okolí Krásenska byly slyšet bubny husitů. V 16. století se hnaly krajem náboženské bouře, při nichž byl roku 1580 zabit krásenský duchovní. V době třicetileté války (1618 - 1648) největší nebezpečí představovali Švédové, kteří r. 1643 dobyli mj. i Vyškov. V době soupeření Pruska s Rakouskem v 18. století táhlo krásenským krajem vojsko pruského krále Friedricha II. , nejprve směrem na Brno a poté, co bylo poraženo, zpět na sever. Za válek napoleonských r. 1805 byly zdejší hory a lesy plné Francouzů. Ve 30. letech 19. století řádila v celé Evropě epidemie cholery. Nevyhnula se ani Krásensku, kde na ni zemřelo 65 lidí. Ani hrůz první světové války Krásensko nebylo ušetřeno. Muži museli na frontu a do vesnice přicházela jedna rekviziční komise za druhou. I druhá světová válka se zapsala krutě do dějin Krásenska. Celkem 33 vesnic na západ od vojenského cvičiště vyškovské vojenské posádky bylo v letech 1941 - 1944 podle rozhodnutí velkoněmecké branné moci násilně vystěhováno. Po skončení II. světové války v květnu 1945 bylo Krásensko v troskách, z 80 % zničeno a na pokraji zániku. Přesto bylo postupně obnovováno. Polovina ze 159 domů nebyla schopna žádné opravy a jejich obnova byla zakázána. Do vesnice se v roce 1945 mohla vrátit pouze čtvrtina vystěhovaných obyvatel, jejichž obydlí bylo méně poškozeno.
Zaměstnání obyvatel Krásenska
Hlavní obživu poskytovalo zdejším obyvatelům zemědělství. I když obec leží v nadmořské výšce 565 metrů a pole samotná ještě o sto metrů výše, přece je zde úrodná půda. Základními obilovinami zdejšího kraje byly oves, žito, méně už ječmen, z ostatních plodin hrách, len a rovněž konopí. Dosti rozšířené bylo také včelařství. Hluboké, místy skoro neproniknutelné lesy Rychtářovska, Krásenska, Podomí a Studnic dávaly v dřívějších dobách obživu kolomazníkům a uhlířům. Dalším zaměstnáním Krásenských bylo perleťářství, zejména výroba perleťových knoflíků. Velká část obyvatel Drahanské vysočiny se živila po celá staletí tkalcovinou. V 80. a 90. letech minulého století bylo 90% obyvatel Krásenska tkalci. Doslova smrtelnou ránu zasadila tomuto kvetoucímu textilnímu průmyslu mechanizace brněnského soukenictví. Znamenalo to mj. pokles počtu obyvatel v obci.
Správa obce
Do roku 1848 ji vedl purkmistr. Měl kolem sebe radu složenou ze starších obce. Dozor nad nimi měla vrchnost, jejímž zástupcem v obci byl rychtář, který vybíral daně a soudil přestupky. Po roce 1848 stál v čele obce pudmistr, později nazvaný starosta, dále obecní rada a zastupitelstvo.
Spolky v Krásensku
Nejstarším z nich je Jednota dobrovolných hasičů, založená v roce 1880 Teofilem Voráčem, poštmistrem. V roce 1897 byl založen nadučitelem Františkem Žáčkem čtenářsko-pěvecký spolek Beseda. Roku 1913 vznikla tělocvičná jednota Sokol, která byla rozpuštěna v dubnu 1942. O rok později zahájil svou činnost tělocvičný odbor Orel, který byl v době okupace rovněž zakázán.
Zdroj: www.krasensko.cz

[@AsohoVidaho]

stejně se tam jednou odstěhuju :-)