Jiří Podolský: Zrod matematicky formulované mechaniky. Kepler, Galilei, Newton (MFF-FJDP 2.5.2024)

[@jaroslavkohout7743]

Skvělej cyklus ... Pan Podolský ho luxusně vytunil ... :) ...

[@Mravkolew]

Jsem pouhý stavební inženýr, ale pana profesora Podolského poslouchám pravidelně a je to naprosto strhující. Existence lidí jako pan Podolský mi dodává důvěru v lidstvo.

[@MrBitterman75]

Tituly zde zmiňovat nebudu, ale mám to úplně stejně. Jsme však na youtube, takže nebojte, zanedlouho se tu objeví mnohem “chytřejší” jedinci, než je pan profesor😂

[@rolidcz7954]

@@MrBitterman75 Určitě nejsem schopen opravit pana profesora v ničem spojeným s matikou či fyzikou. Ale třeba u jeho líčení přistání modulu Eagle mise Apollo 11 okomentovat a poupravit určitě mohu. Pan profesor zmiňuje že počítač tam byl primitivní a analogový. To není pravda. Počítač v modulu Eagle (AGC) byl i z dnešního pohledu normálním počítačem s již velmi vyspělou architekturou. Byl to první počítač využívající integrované obvody a i vzhledem k době svého vzniku měl slušný výpočetní výkon srovnatelný například s počítačem Apple II. V mnohém byl ještě daleko vyspělejší. Měl totiž 16bitovou architekturu. V průběhu přistání se určitě nerozblikalo vše červeně protože hlavní displej AGC měl elektroluminiscenční segmentovky s modrozelenou barvou. Takže chybové kody konkrétně 1201 a 1202 (přetížení paměti) byly jen signalizací, kterou šlo odmáčknou a pokračovat dále. Počítač se totiž nezastavil a nadále prováděl výpočty potřebné pro přistání. AGC umožňoval několik režimů přistání a to jak plně automatické tak s částečnou asistencí pilotovi. Takže i když Amstron s bravurním úspěchem převzal manuální konttrolu nad přistáním, tak mu stále AGC stále hrál klíčovou roli v asistenci a podpoře přistání. I když Armstrong provedl manuální korekce trajektorie a rychlosti kvůli nerovnému terénu a oblastem s velkými balvany, AGC pokračoval v plnění několika kritických úkolů: - Údržba stabilní orientace: AGC pokračoval v řízení stabilizačních tryskových motorů (attitude control thrusters), aby udržel stabilní orientaci modulu. I když Armstrong ručně upravoval trajektorii a polohu Eagle, AGC zajistil, že modul zůstane v správném úhlu pro přistání, což bylo klíčové pro úspěšné a bezpečné dosednutí. - Nabízení navigačních dat: AGC poskytoval stále klíčová data o rychlosti a výšce, což Armstrongovi umožňovalo provádět informované rozhodnutí o pohybu modulu. Tyto informace byly zásadní pro jeho schopnost efektivně ovládat modul a dosáhnout přistání na vybraném místě. - Reakce na alarmy: AGC také pokračoval ve sledování systémových alarmů a zajišťoval, že i přes přetížení a vzniklé chyby 1201 a 1202 systém stále vykonává kritické funkce. (Počítač byl navržen tak, aby pokračoval v provádění prioritních výpočtů i během přetížení.) - Monitorování systému: Počítač pokračoval ve sledování a řízení různých dalších podpůrných systémů lunárního modulu, jako jsou palivové systémy a komunikační systémy, což bylo nezbytné pro celkovou správnou funkci modulu až do okamžiku přistání. Armstrong měl díky AGC tedy možnost se plně soustředit na pohyb v osách XYZ bez obavy o řízení orientace celého landeru vůči povrchu Měsíce. A proč to píšu? AGC mne extrémně fascinuje a zmínka o "analogovém" charakteru mne zamrzela. Tak snad se nikdo neurazí, že jsem to takto doplnil.

[@TK-bk5tr]

@@rolidcz7954 myslím že tam byly paměti a procesor od Intel...

[@TK-bk5tr]

nádhera !

[@josefmutl4191]

2:04:40 Století 18. obsahuje letopočty začínající 17__, a nikoli 18__ přece přirozeně i v systému, který zná nulu. Je to ŘADOVÁ číslovka. Je to podobné, jako že člověk prožívá 18. rok svého života před svými 18. narozeninami, když je mu takzvaně 17 - ale je to 18. rok od okamžiku narození, kam pokládáme bod 0. Zrovna tak 18. centimetr na pravítku je mezi značkami 17 a 18. Třeba hodnota 17,89 cm je součástí 18. centimetru od bodu 0. A třeba čas 18.57 je součástí 19. hodiny dne. Hlavní rozdíl vidím v tom, že u těch století se nevžilo používání ZÁKLADNÍCH číslovek namísto/vedle řadových. Pak bychom mohli říkat, že 1789 je století "sedmnáct". Přitom běžně říkáme "je mi 17 a půl", "je 17 hodin", "je to dlouhé 17,89 cm". U těch století může být pro někoho překvapivé, že rok 1800 ještě patří do 18. století (1701-1800), a století 19. začíná až rokem 1801 (1801-1900). Takže 2000 let od bodu 0 uplynulo až na silvestra na přelomu let 2000/2001, a nikoli 1999/2000, jak by si člověk mohl snadno myslet. Rok 0 totiž skutečně chybí. Je to jen bod 0, od kterého začíná tzv. "rok 1" (čti "rok jedna"). Ve skutečnosti je to "rok první" a bylo by méně matoucí, kdybychom při hovoření o letech používali ŘADOVÉ číslovky. Takže nyní probíhá rok "2024." (čti "dvoutisící dvacátý čtvrtý"), a 2024 let od bodu 0 uplyne až na silvestra 31. 12. 2024. Zatím uplynulo jen 2023 let, 4 měsíce a 11 dní. (Psáno dne 12. 5. 2024.)