Рет қаралды 9,414
Úryvek z Tuskulských hovorů.
Z překladu Josefa Hrůši připravil Václav Cibula.
Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (14 min).
Marcus Tullius Cicero bývá považován za největšího řečníka starověku.
Dokládají to především jeho obžalovací i obhajovací řeči ve
významných státních záležitostech. Pozoruhodné je, že jeho nejlepší
dochované spisy pocházejí především z let Ciceronova nuceného
politického odpočinku. V této době napsal i své Tuskulské hovory,
které napsal formou rozhovoru mezi učitelem a žákem. Ty se prý konaly
na Ciceronově statku Tusculanum nedaleko Říma. Jsou to vlastně návody,
jak překonat všechny afekty, strach, bolest, smutek a ostatní poruchy
duševní rovnováhy, jak zůstat vždy svobodným člověkem. Osud i příroda
chystají člověku těžké zkoušky, ale ty nejhorší si podle Cicerona
připravuje člověk sám. Všechny pozemské strasti a svízele jsou více či
méně zanedbatelné. V podstatě všechno záleží především na mravní
hodnotě každého člověka.