Moták lužní (Circus pygargus) - záchrana hnízda

Moták lužní je jeden ze čtyř druhů motáků vyskytujících se a hnízdících na území ČR. Je to nádherný dravec, který je vázán na bezlesé lokality s dostatkem potravy, což je převážně hraboš polní. Na Příbramsku hnízdí v posledních letech v počtu do pěti párů, v závislosti na velikosti populace hraboše. V letošním roce, kdy po předloňské gradaci populace hraboše došlo v loňském roce k jeho zhroucení, zahnízdily na Příbramsku prokazatelně pouze dva páry. Na Sedlčansku bylo vyvedeno pouze jedno mládě a na Dobříšsku bylo hnízdo bohužel predováno ve stadiu snůšky dvou vajec.
Letos bylo vůbec poprvé doloženo hnízdění motáka lužního na Písecku, kde úspěšně vyvedl jeden pár tři mláďata (bylo zde ještě podezření na druhé hnízdo, které bylo s největší pravděpodobností predováno). A na příkladu tohoto posledně jmenovaného hnízdění z Písecka, Vám chceme osvětlit složitost ochrany hnízd tohoto druhu.
V květnu po návratu ze zimoviště v Africe, začínají motáci hned obsazovat hnízdní teritoria, která mohou být i hromadná, na jedné lokalitě může v tzv. semi kolonii hnízdit i více než 10 párů. Moták lužní hnízdí v otevřeném prostoru na zemi a vybírá si vyšší zemědělské plodiny, zamokřená a ruderální území s vysokým bylinným porostem. A to je problém, neboť v této době mají nejpříhodnější podmínky na ozimém žitě a ječmeni (jsou z plodin nejvyšší), ale jsou záhy sečeny, takže jsou tyto hnízda většinou ve stadiu malých mláďat ztracena. Šanci mají jen ta hnízda, kde je plodina sekána později, jsou zjištěna ornitology a zabezpečena ve snaze je zachránit. Letošní rok byl navíc atypický v tom, že přílet ptáků ze zimovišť byl opožděný, takže jen minimu párů se podařilo přirozeně vyhnízdit.
Po nalezení hnízdiště je třeba zjistit, v jaké fázi hnízdění je. To se provádí dlouhým pozorováním chování rodičovského páru, které nám prozradí, zda jsou na hnízdě vejce nebo již vylíhlá mláďata. Nikdy se k hnízdu nepřibližujeme v době snůšky. Poté co se vylíhnou mláďata, je třeba spočítat dobu k vylétnutí z hnízda. Pokud to nestihnou do žní, tak je třeba vstoupit do jednání s uživatelem polnosti. Pokud je přesvědčení, že hnízdění časově vyjde, tak se pouze později mladí okroužkují a provede se kontrola, zda se po vylétnutí na lokalitě pohybují, zda hnízdění zdárně dopadlo. Pokud by mělo dojít k vysečení hnízda (převážná většina hnízd), je nutné začít se záchranou. Ta spočívá v oplocení hnízda pletivovým plůtkem o rozměrech 2 x 2 metry, který je při sklizni plodiny obsečen.
Někdy je však situace ještě složitější, což byl případ zmiňovaného hnízda z Písecka. Pokud jsou mláďata natolik vzrostlá, že při přiblížení sklizňové techniky jsou již schopna vylétnout z ohrádky, pak je jejich osud většinou zpečetěn. Mladí ptáci vylétnou a schovají se nedaleko v husté plodině, ze které již ale nedokáží znovu vzlétnout a jsou technikou nekompromisně usmrceni. Proto je v takovém případě jedinou možností jejich záchrany přemístění hnízda na vhodnější lokalitu, většinou vedlejší pole s jinou plodinou. Rodičovský pár si velká mláďata bez problémů najde a hnízdění zdárně dokončí. Toto nelze provést u malých mláďat a také to není potřeba. Postačuje na poli nechat obsečený oplůtek. Ve stadiu snůšky je pokus o záchranu hnízda téměř nemožný, neboť po obsečení ptáci většinou snůšku opouštějí nebo dochází k její predaci. Bylo by nutno ponechat poměrně velkou nesklizenou plochu kolem hnízda.
Toto vše na osvětlení složitosti ochrany tohoto nádherného druhu motáka v naší přírodě.
Nelze se nezmínit o důležitosti domluvy s uživatelem polnosti, bez jehož spolupráce nelze tuto činnost provádět. Můžeme konstatovat, že ve valné většině je uživatel vstřícný a nápomocný, bohužel najdou se i výjimky.
Závěrem musím na tomto místě místě opět vyzdvihnout práci Pepíka Veselého. Každoročně zachraňuje desítky hnízd na obrovské ploše mnoha okresů nehledě na čas, vlastní pohodlí a úspěšně se snaží tohoto dravce v naší přírodě udržet.
#savenature #ornitology #birds