EP114 niccolò machiavelli - vladař

[@MegaJacombo]

Super 👍

[@krveprisednik472]

Fantastická publikace !!!

[@nicolavopatova3803]

Ahoj, jelikož jsem studovala politologii, o Machiavellim jsme několikrát mluvili. Z politologického hlediska je Vladař přelomovým dílem, protože jako první přináší myšlenku, že k tomu, aby byl člověk dobrým vladařem, musí se nějak chovat, nějak jednat. Zkrátka to, jestli bude dobrým vladařem, nebo ne, záleží na jeho schopnostech a chování, ne na Bohu. Myslím si, že to by mohla být klíčová myšlenka toho, proč byla kniha církví zakázaná. Moc si vážím vaší práce, ať se vám daří!

[@moymelia]

Ahoj, muzu se zeptat, jestli v te knizce pise jako prvni i neco o tom, ze se clovek vzda svobody, aby dostal na oplatku ochranu a bezpeci? Byl to uplne prvni filozof, ktery s timto konceptem prisel? Dekuju:)

[@nicolavopatova3803]

@@moymelia Ahoj, upřímně, to si nemyslím, ale jistá si tím nejsem. Myslím si, že první, kdo s tímto přišel, byli teoretikové společenské smlouvy (Hobbes, Locke a Rousseau). Ti ale na Machiavelliho navazují právě myšlenkou, že vláda je věcí světskou, ne věcí boží. Snad to dává smysl. :)

[@lll8340]

Katolická církev odmítá myšlenku, že účel světí prostředky, Machiavelli tento názor hájí.

[@Peepinda]

Tak dnešním dnem jsem stihla zhlédnout všechna videa na tomto kanálu. Tvůrcům chci moc poděkovat. Ač mám po maturitě již 10 let, stále ráda čtu klasickou literaturu a tento kanál je velice obohacující. Těším se na další videa o filozofii. Jen tak dál :)

[@petracechova9020]

K té italštině jako zvolenému jazyku: Za Machiavelliho časů probíhala poměrně živá debata o tom, jakou podobu by měl literární jazyk v Itálii mít (Questione della lingua, Otázka jazyka). Od latiny se v polovině 15. století upouštělo, mnozí autoři psali oběma jazyky, přispělo k tomu určitě i to, že velikáni napsali svá nejlepší díla ve volgare (Dante chtěl údajně Floreňťanům ukázat, jak velkou osobnost vyhnali, a proto psal jejich jazykem, Petrarca považoval za svá nejlepší díla ta latinská, ale proslavil se díky il Canzoniere, Boccaccio se chtěl vracet až k řečtině, ale opět, nejznámější dílo ve volgare), že italština byla přístupnější širším masám, knihtisk a třeba i to že pyšný Lorenzo Medicejský na svém dvoře pěstoval právě volgare. Machiavelli se do té debaty (kterou mimochodem započal už Dante) sám zapojil traktátem Discorsco intorno alla nostra lingua a na rozdíl od jiných autorů, kteří se chtěli vrátit právě k florentštině Petrarky a Boccaccia, on preferoval (jeho) současnou florentštinu.

[@FiikusMaximus]

Jak se zmiňujete o té ctnosti a kontradiktornich kapitolách, tak to je hrozně zajímavé. On totiž oddělovat dva pojmy: ctnost světskou a ctnost politickou. Jedna ctnost je ta běžná jak si ji představíme, třeba moudrost, štědrost, rozvážnost. Ta druhá je právě ctnost, která vede k zachování moci a tak i státu. A tady právě vyvstává proč Machiavelli tolik akcentuje to zachování moci. Moc je úplně první panovníka potřeba, kdyby exotovala nějaká Maslowova pyramida potřeb vladařů, tak úplně dole by byla moc a kontrola. Proto vlastně Machiavelli považuje všechny prostředky, které vedou k moci za ospravedlněné, a až pak když vladař má moc, tak se může starat o jiné problémy, třeba jak být oblíbeným vládcem. Alespoň takhle jsme se to učili na filosofii 😄

[@ariacromwell5722]

super, děkuji

[@adamtomas7983]

Nejsem si jistý, do jaké míry je korektní kombinovat dějinné epochy (středověk, raný novověk) a (pitomě řečeno) slohy (gotika, renesance). Každopádně doba okolo roku 1500, kdy byl Machiavelli politicky a literárně aktivní (Vladař je dokonce až záležitost 30. let) je podle všech relevantních mezníků už novověk (Vynález knihtisku- polovina 15. st., Objevení Ameriky - 90. léta 15. st., Dobytí Konstantinopole - polovina 15. st., Vystoupení Martina Luthera - počátek 16. století). Z hlediska uměleckohistorického jsou třicátá léta 16. st. v Itálii vrcholná renesance. Leonardo Raffael i Boticelli jsou už po smrti, Michelangelo na vrcholu sil, Tizian už také aktivní. To jen pro upřesnění.

[@tomascicha479]

Ahoj, nevím, zda již tento dotaz někde nezazněl, přesto se zeptám. Neplánujete nahrávat díly na Spotify/jiné podcastové aplikace? Myslím si, že pro mnoho lidí by to bylo více vyhovující a pohodlnější. Sám raději preferuji sluchátka v uších a poslouchání podcastů při jiné činnosti, než sedět 30 minut u počítače. Jen takový návrh a dotaz, domnívám se ale, že jste o tom již přemýšleli. Díky za odpověď a za to, co děláte!

[@jakubdolezal2979]

Chtěl jsem napsat úplně to stejné, zároveň by to mohlo přilákat i více lidí se zájmem o literaturu.

Čau! Díky za komentáře, máš pravdu Tomáši, že se to tu už řešilo. A je vás stále víc, kdo o tom mluví, tak na to asi dojde no. Teď nebudeme mít co dělat všichni, tak bych na to mohl sednout a zjistit jak se to dělá 😁

[@tulakstanislav]

@ Stačilo by nahrát audio na Patreon a zveřejnit to pro všechny.

[@tajemny_hlas]

Dost objektivní je Machiavellio ,,opis´´, v knize Utajené dějiny Evropy od Jerzy Besala. Je zajímavé, srovnat si knihu Vladaře s Dvořanem od Baldassare Castiglione (Samozřejmě, další ital) a se zdánlivě nesouvisejícím ,,Mistrem Sun - Umění války´´ De facto M. Uvádí do praxe to, o čem pojednává Umění války. A drobná glosa na konec: Přístup zaujatý k Machiavellim, Castiglione, a Mr. Sun čtenáři, je pouze tak znepokojivý či funkční podle toho, na jaké straně společnosti se cítí stát. Dělejte prosím dál tato skvělá a zajímavá videa. Pro nás, ,,Dálkaře´´ Jsou velikou pomocí při studiu, co musíme nakombinovat ještě s plným pracovním úvazkem a rodinami v době ,,Coronové´´

[@Rulets1010]

*Katův šleh a bramboráčky* 1) Maso nakrájíme na nudličky, osolíme, opepříme, zakápneme worcesterskou omáčkou, přidáme olej. Nemáme-li čerstvou feferonku, přidáme sušené chilli papričky (množství dle chuti). Lečo vyklopíme do sítka a necháme odkapat. 2) Oloupanou cibuli nakrájíme na céčka. Papriku zbavíme jadřinců a nakrájíme na proužky. Feferonku zbavíme jader a žeber a nakrájíme nadrobno. Okurku nakrájíme na kostičky a přidáme k leču. 3) V pánvi (ideálně ve woku) si rozpálíme tuk (sádlo nebo olej) , přidáme naložené masové nudličky a zprudka restujeme cca 5 minut. 4) Přidáme cibuli, feferonku, na plátky nakrájený česnek a papriku a znovu 5 minut restujeme a mícháme. Poté přidáme lečo, kečup a krátce prohřejeme. Dochutíme event. solí. 5) Jednu bramboru nastrouháme nahrubo, druhou na jemno. Přidáme všechny ingredience a promícháme. Na rozpáleném tuku (sádlo, olej) smažíme z obou stran dozlatova. *Přikládám informace o mitochondriích:* Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk. Dosahuje obvykle rozměrů v řádu i několika mikrometrů a v buňce se jich může vyskytovat několik stovek, ale i sto tisíc. Obvykle se považují za struktury klobásovitého tvaru, nicméně v řadě případů vytváří spíše bohatě se větvící síť vláken po celé buňce. Funkce mitochondrií se do jisté míry dá přirovnat k buněčné elektrárně, jelikož v nich díky procesům buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP) používaný jako „palivo“ pro průběh jiných reakcí v celé buňce. Mitochondrie je uzavřena dvěma membránami. Vnější membrána je značně pórovitá a skutečnou bariéru pro malé molekuly představuje spíše vnitřní membrána. Na vnitřní membráně a uvnitř ní se také odehrávají ty nejdůležitější metabolické pochody. Konkrétně v mitochondriích probíhá Krebsův cyklus, dýchací řetězec, ale také beta-oxidace mastných kyselin. Navíc se mitochondrie podílejí na dalších procesech, jako je buněčná diferenciace, buněčná smrt i kontrola buněčného cyklu a růstu. Na druhou stranu mohou mít poruchy jejich funkce za následek různá mitochondriální onemocnění, která obvykle souvisí s neschopností správně provádět metabolické mitochondriální pochody. Některé vlastnosti mitochondrií je činí unikátními z evolučního hlediska. V mnohých ohledech totiž připomínají bakterie; dnes je známo, že se ve skutečnosti opravdu před asi dvěma miliardami let vyvinuly z bakteriálních předků. Přesný scénář však není s určitostí znám. Tehdy mimo jiné byla teplota moří přibližně 50 °C. To také odpovídá zjištění, že mitochondrie i nyní uvnitř buněk fungují při 50 °C, na což jsou evolučně optimalizovány i dané enzymy. Uvnitř mitochondrie se nachází stále zachovalá mitochondriální DNA, která se v mnohém podobá té bakteriální. Spolu s plastidy, jež mají podobný původ, se řadí mezi semiautonomní buněčné organely. V některých případech dochází ke značné redukci mitochondrií, tak u některých jednobuněčných organismů vznikly hydrogenozomy a mitozomy.

[@moymelia]

Davide prosím nečetl jsi knížku Láska za časů cholery? :)

[@marekvselicha7093]

Jelikoz je videt, ze za sebou, v knihovne, mas sbirku Wiedzmina, nechtel by jsi nam povypravet o Andrzeji Sapkowskim?

[@jakubport7361]

Našel jsem ještě označení politický traktát. Jak byste popsal traktát? Co to vlastně je?

[@miloshruza8580]

Vysvětluje se to slovním spojením učené pojednání. Což samozřejmě nemusí vést k pochopení, proto bych to přirovnal k obdobě odborné literatury v době, kdy ještě nebyla definována formální stránkou a kontext publikování byl naprosto odlišný.

[@kamilchmela2533]

Vladař jistě není na seznamu zakázaných knih, neboť tento seznam od roku 1966 neexistuje.

[@xxxxxx4341]

Myslím, že David ve videu říkal, že na seznamu zakázaných knih byl, nikoliv že je.

[@spokeshave5415]

no ukazuje se že v Assassin's creed by byl spíš na straně Borgi a templářů xD

[@Rhaegar.Targaryen]

Nemáte prosím někdo přesnou citaci kde Nietzsche tvrdí, že filosofie je ženského rodu? Děkuji.

[@seggyvlased]

Myslim ze to bylo mysleno na první slova v předmluvě v knížce Mimo dobro a zlo

[@seggyvlased]

"Dejme tomu, že pravda je žena - jak ? není pak oprávněné podezření, že všichni filosofové, pokud byli dogmatici, špatně rozuměli ženám?"

[@katesimpleplan6833]

Ahoj, neudělal bys prosím video na K moři od Petry Soukupové. Ráda bych si tuto knížku dala k maturitě, ale za nějaké shrnutí bych byla neskutečně vděčná (a možná i za nějaký ten "literárně kulturní kontext"). Jinak skvělé video! :-)

[@martinanechlebova9175]

ahoj uděláš i romanci pro křídlovku od hrubína? prosím prosím

[@jakubsosacek9803]

De Havilland DH.50 byl britský celodřevěný jednomotorový dvouplošný dopravní letoun pro čtyři cestující v uzavřené kabině a pro jednoho pilota v otevřeném kokpitu za křídlem. Po úspěšném předvedení DH.50 v Československu byl v lednu 1925 zakoupen pro ČSA osmý vyrobený DH.50A s motorem Puma jako vzorový letoun, společně s licencí na sedm kusů (L-BALA až L-BALG). Výroby se ujala továrna Aero v Praze-Vysočanech. Za pohon československých letounů Aero DH-50 byl zvolen domácí motor Walter W-IV o výkonu 177 kW, vyráběný v Jinonicích podle vzoru BMW. Další odlišností bylo nastupování cestujících z levé poloviny dolního křídla do kabiny, protože konstrukce trupu byla u čs. licenčních strojů zrcadlově otočena. První Aero DH-50 byl zalétán na kbelském letišti 13. února 1926, sedmý poslední (L-BAHG) vykonal přejímací lety do začátku dubna. Během provozu u ČSA byly vyměněny profilované napínací výztužné dráty za lana, z důvodu jejich praskání vlivem rozdílných vibrací motorů Walter. V roce 1929 obdržel motor Walter také originální DH.50A L-BALG.

[@evasvobodova8379]

To věčné polykání je nechutné.

[@ztratilase3236]

a co ten mechanický pomeranč?

Zitra

[@miamia1226]

Banánový chléb Naprosto boží řešení když se vám kazí banány Ingredience: 3 banány ( musí být hodně měkké, s flekatou nebo úplně hnědou slupkou) 100g másla 100g cukru 2 vejce ( nesmí být studená) 200g hladké mouky 10g prášku na pečení 5g skořice špetka soli Postup: Smícháme mouku, prášek, skořicí a sůl. Banány rozmačkámé aby z nich bylo pyré. ( Já to dělám vidličkou, zbývají pak větší kousky) Rozmixujeme máslo s cukrem, postupně přidáme vajíčka. Pak přidáme banánové pyré, a nakonec mouku. Všechno důkladně rozmícháme. Těsto vložíme do formy. (Můžete ji vyložit pečícím papírem nebo vymazat máslem.) Pečeme v troubě cca 1 h pro teplotě 190°

[@hudlifuk]

o pravdách "sexismu" se ještě přesvědčíš