kdyz jsem byla se svym klukem poprve na rande, balil me mj. na miste sepsanou basnickou. vzhledem k tomu, ze to misto byla hospoda a cas cca 3 rano, vloudil se mu tam preklep a romantickou atmosferu budoval nikoli pres "spani", ale pres "srani". no, basnicku mam doted schovanou, za mesic to bude 9 let ☺
@RikuoCZ Жыл бұрын
Opravdu nechcete dělat Zvědátory třeba jednou měsíčně? Nebo čtvrtročně? Denní je neudržitelný, ale třeba měsíčník, by mohl fungovat. Prosím? Smutně koukám :D Tahle témata z historie a failů jsou super a jdou vám
@BedanS Жыл бұрын
Mě by ke štěstí stačil i stream 1-2x měsíčně, že by si proletěli novinky ve světě, a pak k tomu placali
@filipnejedly8778 Жыл бұрын
Když jsem byl ještě na SŠ, tak se v materiálech k biologické olympiádě objevil "mrdojed"
@idolidiot4 ай бұрын
Pitomí puberťáci. 😁
@blabru2oo76 ай бұрын
Ty překlepy mi připomněly vtip z roku 2005, kdy Paroubek poslal policii zasahující na CzechTeku SMS "Nechte je bít."
@PetrTomek Жыл бұрын
Akorát že Pepek námořník nepropagoval špenát kvůli železu ale kvůli vitaminu A2.
@Petrkowal Жыл бұрын
K tomu programování - nejsem si jistý, jak to bylo konkrétně v tom případě, ale co vím, tak Fortran vznikl někde v 50. letech (C potom 1972, to už není časově daleko). Programování pomocí fyzického zadávání kódu bylo běžné dřív, ale v době té pomlčky už ne 😅
@Petrkowal Жыл бұрын
A teda ASM vzniklo ještě ke konci 40., tipnul bych, že to psali právě v tom
@PaulZyCZ Жыл бұрын
Lambda vznikla taky ve 40. letech (viz přednáška "Old is the new new -- Kevlin Henney • GOTO 2018"). Na druhou stranu Cobol (co existuje cca stejně dlouho) taky šel na děrné štítky.
@jirifrantal2236 Жыл бұрын
V 60. letech byly v USA docela populární teletypery, tj. de facto psací stroje, které kromě vyražení písmene na papír ještě odeslaly příslušný kód do připojeného počítače. Používaly se i pro výuku na základních a středních školách (nejpopulárnější byl v tomto směru jazyk APL). Co se děrných štítků týče, ty začala už během 50. let postupně vytlačovat magnetická páska (i když se děrné štítky držely ještě dlouho). Nicméně už během 50. let vznikaly nejrůznější méně či více pokročilé programovací jazyky - George, FLOW-MATIC, FORTRAN, LISP, ALGOL a řada dalších. Právě v 50. letech se v podstatě přišlo na to, že mít vysokoúrovňové programovací jazyky místo jedniček a nul je dobrý nápad. To, o čem mluví Martin jsou spíše 40. léta - ačkoli první programovatelný počítač vznikl už v roce 1941 (Z3 od Konrada Zuseho). Nicméně je pochopitelné, že počítače, které měly jediný úkol, např. ovládat konkrétní raketu na konkrétní misi, byly zadrátovány napevno, ale to se drží do dneška. Pokud si koupím mikrovlnku, jejímž jediným úkolem bude ohřívat mi jídlo, nejspíš bude tento program v daném počítači vypálen napevno - protože se nepředpokládá, že mikrovlnka bude za týden nahrávat video, za další týden prát oblečení a za další týden si na ní budu chtít pouštět KZbin.
@zinstonehead Жыл бұрын
Železné tabletky se 100% obsahu železa. To chci! :-D
@Alware24 Жыл бұрын
Patrikovo citování a parafrázování Járy "Da" Cimrmana se v rámci jeho (nejen společné) tvorby zvýšilo o +- 200%. Ne, že by se tím chlubil. To je prostě fakt.
@marekvesely8781 Жыл бұрын
k tomu programovani jeste legendarni "An extra space at line 351:"
@frozenjohny6001 Жыл бұрын
"vědec jeho jméno jsem zapoměl" to bude Temný Lord Doktor Alzheimer
@jakubkoubsky Жыл бұрын
S doslovností Bible je to v pohodě. Bible má být inspirovaná Bohem, tudíž je otevřená k interpretaci. Na rozdíl třeba od Koránu, který má být diktován Bohem, a tudíž je vnímán striktně doslovně.
@M0R6ANcze Жыл бұрын
Věř a víra tvá ti přinese Fakta 🙂
@zinstonehead Жыл бұрын
Ó Patriku, Slunce naše jasné! :-D
@lamatk0 Жыл бұрын
Možná se pletu, ale nebyly v těch raketách používány feritové paměti? Pokud ano, jsem si docela jistý, že by měly být programovatelné elektronicky.
@djjameswing Жыл бұрын
Prvni! Clovek hleda co si pusti na podres co ma deadline v 7 rano a objevi zvedatori stary 56 vterin.
@filipes1024 Жыл бұрын
I s překlepem. 😉
@ladypeahen8829 Жыл бұрын
U jakékoliv otázky týkající se Bible nebo "jak to mají křesťani?". Je nutné si položit otázku, kterou z mnoha křesťanských církví a sekt máte na mysli, protože je známo, že se dovedou pohádat i o takovou "maličkost" jako je: jestli přijímat víno, jestli bílé nebo červené, a jesli je, nebo není možné ho v případě nutnosti nahradit kořalkou. Nemluvě o sporu, jestli se křižovat dvěma nebo třemi prsty, tam byli i mrtví.
@jakubkoubsky Жыл бұрын
Tak technicky pak můžeme argumentovat, že každý jednotlivý křesťan (či příslušník jakéhokoliv jiného náboženství) si tu vlastní víru definuje malinko jinak než ti ostatní. Ale tak bychom se nikam nedostali. Obecně pro drtivou většinu křesťanských církví, sekt a kultů je vnímání Bible velice podobné. Obecně je Bible vnímána jako inspirovaná Bohem, tudíž je otevřená k interpretaci (na rozdíl třeba od Koránu, který má být diktován Bohem, a tudíž je vnímán striktně doslovně).
@idolidiot4 ай бұрын
5:18 - Tak to je typický. Jděte se léčit spolu s dalšími klipisty. 🤢
@PaulZyCZ Жыл бұрын
Viz neslavná zpráva po drátě (YT nesnáší zmínku tohoto předchůdce faxu): "Omilostnit nemozne popravit"
@ingKure Жыл бұрын
Pepekb námořník nejedl špenát kvůli železu, ale kvůli vitamínů A, chyba s množstvím železa přišla později
@martinh.4544 Жыл бұрын
Věděli jste, že ve slově LÁSKA stačí změnit pouhá 4 písmena a 1 odstranit a dostanete slovo PIVO? Neuvěřitelné, že?
@M0R6ANcze Жыл бұрын
Jak může někdo ve slově KAFE udělat hned čtyři chyby?!
@osamelyvlk8962 Жыл бұрын
A což, dá se změnit 3 písmena a jedno ubrat a získáš slovo, které si zachová význam, nebo změní, záleží na tom, kde jej použíješ.
@matejcingalek6582 Жыл бұрын
Já zase nemohu sehnat baby karotku.
@osamelyvlk8962 Жыл бұрын
Holt chybovat se nemá. Ale většinou pořád lepší než nenásobit 2. To Patrikovo čtení iluminátů mi bude chybět. Možná by stálo to přenést na Tak schválně a Spiknutí.
@IvoNovacek-jq2lz7 ай бұрын
Špenát - ten obsah železa zhruba 3 mg není na 1 gram (to už by člověk skoro chroupal železné špony), ani na 1 kg, ale na 100 g.