Úžasný rozhovor! Velmi sympatická paní, krásně vypráví, líbí se mi propojení zážitků z cest s budováním vztahů rodič x dítě. Perfektní inspirace pro mnoho rodičů, nejen s malými dětmi!
@eliskakopicova180511 ай бұрын
💛💛💛
@velkyvezir753411 ай бұрын
Velký respekt sympatické mámě a vůbec všem lidem co si umí jit za svými sny ať již jsou pro ostatní jakkoliv nezvyklé.Výborná škola pro děti.👍
@gramino_cz11 ай бұрын
Přesně tak! ❤
@eliskakopicova180511 ай бұрын
💛💛💛
@michaelatudjova245511 ай бұрын
S detmi zivot teprve zacina, je to velka zabava. Ma to vetsi smysl, nez chodit di prace. Rada na to vzpominam, a to jsem byla samozivitelka. Byla jsem s klukem porad venku a na horach, na hradech..super, super❤❤❤
@gramino_cz11 ай бұрын
Skvělý! To je radost vidět tolik rodičů, kteří jsou aktivní i s dětmi.🙌😍
@eliskakopicova180511 ай бұрын
💛💛💛
@jobik33310 ай бұрын
Skvělá ženská, parádní rozhovor. Tady je vidět jak ty nejobyčejnější věci mohou být úžasné. Ten pocit svobody při chůzi musí být skvělý. Silně mi to připomíná naší cestu na kole ze Stodůlek v Praze do Nesebaru v Bulharsku. ❤ Moc děkuji za tento rozhovor.
@eliskakopicova180510 ай бұрын
💛💛💛
@majalitosova153810 ай бұрын
Super rozhovor. Souznim s Eliškou a moderátor velmi příjemné. Prostě palec hore💗
@eliskakopicova180510 ай бұрын
💛💛💛
@Mila-om3ss11 ай бұрын
Skvělý ❤😁
@gramino_cz11 ай бұрын
Díky 🙌
@eliskakopicova180511 ай бұрын
💛💛💛
@pavlasuchankova538010 ай бұрын
Krásný a inspirovaný rozhovor..děkujeme
@eliskakopicova180510 ай бұрын
💛💛💛
@zuzanamasova581111 ай бұрын
Sama se bojím mnohem méně než s dětmi, to pro mě bylo zajímavé, že se Eliška s dětmi bojí méně:) Cestovala jsem sama na druhé straně světa, teď s dětmi bych to bez muže nedala, bála bych se o ně. Supr rozhovor!
@eliskakopicova180511 ай бұрын
Když s dětmi ten není ten pocit samoty… a je to proste takové veselejší ❤
@mishakoutna3116 ай бұрын
Skvělá ženská, bych ji chtěla za kámošku a vyrazit s ní na trek :D Hrozně moc sympatická. Dala mi naději, že s dětmi, až je jednou budu mít, se nemusím vzdát lásky k dálkové turistice. Moc fajn rozhovor, díky za něj a víc takových. ☺
@AirPavel10 ай бұрын
Ta je dobrá dobrodružka ☺
@eliskakopicova180510 ай бұрын
💛💛💛
@emilieoveckova379811 ай бұрын
❤zajímavé❤leporelo????já naopak vytvářela svoje vlastní repolera,s dětmi,a měla jsem je 3,jsem denně tvořila...vlastní hračky,knížky,obrazy😂.....bylo to ohromné období a teď si totéž užívám s vnučkou,nohy mi už neslouží,tak chození nic moc😊❤takže každý dělá to,co ho baví a naplňuje❤ zajímavé a pěkné povídání❤
@eliskakopicova180511 ай бұрын
Ja jsem má tohle tvoření úplně mimo 😂 rada s dětmi vařím, peču, zahradničím, čteme si. Občas zvládnu puzzle. Ale něco vystrihovat, hrát si s modelinou a tak, to je moje noční můra. A o to víc jsem šťastná, že zkrátka delame a můžeme dělat to, co milujeme.
@emilieoveckova379811 ай бұрын
No právě,každá děláme to co nás baví a co umíme,děti si to přeberou😀👍🙋♀️
@michalapokorna662010 ай бұрын
Obdivuji, já bych si to sama netroufla:)
@eliskakopicova180510 ай бұрын
💛💛💛
@matejchrastina845111 ай бұрын
...boží borka :P
@eliskakopicova180511 ай бұрын
💛💛💛
@repkaolejna10 ай бұрын
Me by zajimalo, jestli mely holky svoje celovky a nejake pohadky, nebo hracky?
@eliskakopicova180510 ай бұрын
Čelovky ne, to jsem měla já jednu a vůbec jsme ji nepoužili, ani jednou. A co se týče hraček, každá měla takový plátěný pytlík a v něm malinké miminko s příslušenstvím, plastovou kravicku a plyšového krtka. A několik Čtyřlístků. Cestou jsme kupovali bublifuk. To je myslím všechno.
@kompot8017 ай бұрын
Ze severu na jih to opravdu není 400 km vzdušnou čarou. Ale jinak pěkné povídání.
@helenakytlicova523210 ай бұрын
hledání sama sebe.své stíny-vyvažováním svého mužství a hledání ženy matky rodínného krbu a klidu.spisovatelkou?no vše se dá.s dětma život začíná...
@lenkajesenska63945 ай бұрын
Z Košíc sa dá ist slovenska svatojalubska cesta ❤
@vladimir737010 ай бұрын
Skoda ze si to deti v dospělosti nebudou pamatovat... 😀, jen pár záblesků.. Málo kdo si pamatuje co zažil ve dvou, třech letech.. Ale i tak to detem da nejaky vztah k přírodě, chozeni, sportu a takovou i psychickou odolnost.. Za me super máma 💪❤️.
@eliskakopicova180510 ай бұрын
A i to je důvod, proč jsem naše putování dala do knižní podoby. Aby jim ty vzpominky nevybledly 💛💛💛
@dagmarpexova961011 ай бұрын
Cestovni nocnik jak to vypadá?
@gramino_cz11 ай бұрын
Nemáme tušení, zeptáme se a dáme vědět. 😀
@eliskakopicova180511 ай бұрын
Je to značka Buubla, zkuste vygooglit. Uprostred je z měkké gumy a dá se díky tomu hezky složit 🤩
@kazitrmal11 ай бұрын
Šedivé dny s miminkem? Neměla se na těšit? Přece na každý pokrok toho dítěte. Zvláštní matka!!!
@Mr1986marek11 ай бұрын
Rád bych pochopil Váš komentář. Povězte prosím, máte děti?
@onnzurr868411 ай бұрын
Ty pokroky přece přicházejí stejně.. akorát je s dětma víc venku, to je celé.. :)
@gramino_cz11 ай бұрын
Každý může příchod dítěte prožívat jinak, výjimkou nejsou ani poporodní deprese, odmítání... ale v každém případě je potřeba pochopení a respekt, nikoli označení "zvláštní matka". Podle nás si Eliška zaslouží poklonu, že si k mateřství našla cestu i díky chůzi.❤️
@onnzurr868411 ай бұрын
@@gramino_cz Autor komentáře možná rozhovor neslyšel ani celý.. :) Eliška tam mluví i o tom, o kolik času navíc se dětem na těch cestách věnuje oproti běžnému procesu doma. A to je rozhodně velké plus..
@eliskakopicova180511 ай бұрын
Kdybych nebyla zvláštní matka, nedošla bych s dětmi k Baltu a nedosla bych k tomu, že žijeme naplněný život. Ten první porod byl zkratka těžký životní propad doplněný dalšími okolnostmi, které veřejně neorezentuju. Možná kdybych tehdy vyhledala péči psychologa, byla by to poporodni deprese. Nevím. Ale co vím, že jsem díky tomuhle propadu mohla najít sama sebe a dat svému (našemu) životu směr, jiskru a vítr do plachet.