Pěšky k Baltu s dětmi, kočárkem a stanem - Eliška Kopicová

Pěšky k Baltu s dětmi, kočárkem a stanem - Eliška Kopicová | Život na treku #24

Рет қаралды 12,251

Күн бұрын

Пікірлер: 46

@velkyvezir7534 8 ай бұрын

Velký respekt sympatické mámě a vůbec všem lidem co si umí jit za svými sny ať již jsou pro ostatní jakkoliv nezvyklé.Výborná škola pro děti.👍

@gramino_cz 8 ай бұрын

Přesně tak! ❤

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

💛💛💛

@tekym2519 8 ай бұрын

Úžasný rozhovor! Velmi sympatická paní, krásně vypráví, líbí se mi propojení zážitků z cest s budováním vztahů rodič x dítě. Perfektní inspirace pro mnoho rodičů, nejen s malými dětmi!

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

💛💛💛

@michaelatudjova2455 8 ай бұрын

S detmi zivot teprve zacina, je to velka zabava. Ma to vetsi smysl, nez chodit di prace. Rada na to vzpominam, a to jsem byla samozivitelka. Byla jsem s klukem porad venku a na horach, na hradech..super, super❤❤❤

@gramino_cz 8 ай бұрын

Skvělý! To je radost vidět tolik rodičů, kteří jsou aktivní i s dětmi.🙌😍

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

💛💛💛

@jobik333 8 ай бұрын

Skvělá ženská, parádní rozhovor. Tady je vidět jak ty nejobyčejnější věci mohou být úžasné. Ten pocit svobody při chůzi musí být skvělý. Silně mi to připomíná naší cestu na kole ze Stodůlek v Praze do Nesebaru v Bulharsku. ❤ Moc děkuji za tento rozhovor.

@eliskakopicova1805 7 ай бұрын

💛💛💛

@majalitosova1538 8 ай бұрын

Super rozhovor. Souznim s Eliškou a moderátor velmi příjemné. Prostě palec hore💗

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

💛💛💛

@mishakoutna311 3 ай бұрын

Skvělá ženská, bych ji chtěla za kámošku a vyrazit s ní na trek :D Hrozně moc sympatická. Dala mi naději, že s dětmi, až je jednou budu mít, se nemusím vzdát lásky k dálkové turistice. Moc fajn rozhovor, díky za něj a víc takových. ☺

@zuzanamasova5811 8 ай бұрын

Sama se bojím mnohem méně než s dětmi, to pro mě bylo zajímavé, že se Eliška s dětmi bojí méně:) Cestovala jsem sama na druhé straně světa, teď s dětmi bych to bez muže nedala, bála bych se o ně. Supr rozhovor!

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

Když s dětmi ten není ten pocit samoty… a je to proste takové veselejší ❤

@pavlasuchankova5380 8 ай бұрын

Krásný a inspirovaný rozhovor..děkujeme

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

💛💛💛

@Mila-om3ss 8 ай бұрын

Skvělý ❤😁

@gramino_cz 8 ай бұрын

Díky 🙌

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

💛💛💛

@AirPavel 8 ай бұрын

Ta je dobrá dobrodružka ☺

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

💛💛💛

@emilieoveckova3798 8 ай бұрын

❤zajímavé❤leporelo????já naopak vytvářela svoje vlastní repolera,s dětmi,a měla jsem je 3,jsem denně tvořila...vlastní hračky,knížky,obrazy😂.....bylo to ohromné období a teď si totéž užívám s vnučkou,nohy mi už neslouží,tak chození nic moc😊❤takže každý dělá to,co ho baví a naplňuje❤ zajímavé a pěkné povídání❤

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

Ja jsem má tohle tvoření úplně mimo 😂 rada s dětmi vařím, peču, zahradničím, čteme si. Občas zvládnu puzzle. Ale něco vystrihovat, hrát si s modelinou a tak, to je moje noční můra. A o to víc jsem šťastná, že zkrátka delame a můžeme dělat to, co milujeme.

@emilieoveckova3798 8 ай бұрын

No právě,každá děláme to co nás baví a co umíme,děti si to přeberou😀👍🙋‍♀️

@michalapokorna6620 8 ай бұрын

Obdivuji, já bych si to sama netroufla:)

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

💛💛💛

@kompot801 5 ай бұрын

Ze severu na jih to opravdu není 400 km vzdušnou čarou. Ale jinak pěkné povídání.

@helenakytlicova5232 7 ай бұрын

hledání sama sebe.své stíny-vyvažováním svého mužství a hledání ženy matky rodínného krbu a klidu.spisovatelkou?no vše se dá.s dětma život začíná...

@lenkajesenska6394 2 ай бұрын

Z Košíc sa dá ist slovenska svatojalubska cesta ❤

@vladimir7370 7 ай бұрын

Skoda ze si to deti v dospělosti nebudou pamatovat... 😀, jen pár záblesků.. Málo kdo si pamatuje co zažil ve dvou, třech letech.. Ale i tak to detem da nejaky vztah k přírodě, chozeni, sportu a takovou i psychickou odolnost.. Za me super máma 💪❤️.

@eliskakopicova1805 7 ай бұрын

A i to je důvod, proč jsem naše putování dala do knižní podoby. Aby jim ty vzpominky nevybledly 💛💛💛

@repkaolejna 8 ай бұрын

Me by zajimalo, jestli mely holky svoje celovky a nejake pohadky, nebo hracky?

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

Čelovky ne, to jsem měla já jednu a vůbec jsme ji nepoužili, ani jednou. A co se týče hraček, každá měla takový plátěný pytlík a v něm malinké miminko s příslušenstvím, plastovou kravicku a plyšového krtka. A několik Čtyřlístků. Cestou jsme kupovali bublifuk. To je myslím všechno.

@matejchrastina8451 8 ай бұрын

...boží borka :P

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

💛💛💛

@dagmarpexova9610 8 ай бұрын

Cestovni nocnik jak to vypadá?

@gramino_cz 8 ай бұрын

Nemáme tušení, zeptáme se a dáme vědět. 😀

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

Je to značka Buubla, zkuste vygooglit. Uprostred je z měkké gumy a dá se díky tomu hezky složit 🤩

@kazitrmal 8 ай бұрын

Šedivé dny s miminkem? Neměla se na těšit? Přece na každý pokrok toho dítěte. Zvláštní matka!!!

@Mr1986marek 8 ай бұрын

Rád bych pochopil Váš komentář. Povězte prosím, máte děti?

@onnzurr8684 8 ай бұрын

Ty pokroky přece přicházejí stejně.. akorát je s dětma víc venku, to je celé.. :)

@gramino_cz 8 ай бұрын

Každý může příchod dítěte prožívat jinak, výjimkou nejsou ani poporodní deprese, odmítání... ale v každém případě je potřeba pochopení a respekt, nikoli označení "zvláštní matka". Podle nás si Eliška zaslouží poklonu, že si k mateřství našla cestu i díky chůzi.❤️

@onnzurr8684 8 ай бұрын

@@gramino_cz Autor komentáře možná rozhovor neslyšel ani celý.. :) Eliška tam mluví i o tom, o kolik času navíc se dětem na těch cestách věnuje oproti běžnému procesu doma. A to je rozhodně velké plus..

@eliskakopicova1805 8 ай бұрын

Kdybych nebyla zvláštní matka, nedošla bych s dětmi k Baltu a nedosla bych k tomu, že žijeme naplněný život. Ten první porod byl zkratka těžký životní propad doplněný dalšími okolnostmi, které veřejně neorezentuju. Možná kdybych tehdy vyhledala péči psychologa, byla by to poporodni deprese. Nevím. Ale co vím, že jsem díky tomuhle propadu mohla najít sama sebe a dat svému (našemu) životu směr, jiskru a vítr do plachet.