Pěstování zeleniny bez rytí - různé podmínky, různé přístupy, stejný princip

[@janmelecky8941]

Petře, děkujeme za další inspirující video. Při velké zahradě je boj s plevelem úmorná práce. Zatím mulčujeme celý ovocný sad (cca 60 štíhlých vřeten na M9). Máme velmi dobrou zkušenost se svazenkou, kterou vyséváme brzy z jara do prostoru mezi řadami štíhlých vřeten. Přikmenné pásy pak mulčujeme posečenou trávou postupně po celý rok. Svazenku vyséváme hustěji, roste velmi rychle a zatáhne povrch půdy a zamezí růstu plevele. Svazenku necháme v průběhu léta dozrát a vysemenit. Následně ji poválíme a lehce zamulčujeme trávou, aby se dalo v meziřadí pohodlně chodit při sklizni ovoce. Tímto způsobem máme celý sad zamulčovaný po celou vegetaci. Uvedený postup má celou řadu výhod. Pod mulčem probíhá bohatý mikrobiální život, mulč výrazně omezuje výpar, při dlouhotrvajícím suchu stačí doplňovat půdní vodu menší zálivkou. Rozkládající se mulč průběžně doplňuje humus ve vrchní vrstvě půdy. Na podzim silná vrstva mulče vytváří měkkou podložku pro padající jablka, která se nepoškodí a dají se skladovat jako česaná. Nádherné modré aromatické květy svazenky jsou silně přitažlivé pro včely (medonosná rostlina) a motýly. Semeno svazenky dobře vzchází, proto v průběhu léta prorůstá slabší vrstvou mulče nový porost svazenky z výdrolu semen. Tento postup praktikujeme již několik let a zaznamenali jsme lepší kondiční stav stromů a bohatší úrodu kvalitnějšího ovoce. Omlouvám se za delší komentář, ale třeba to někomu pomůže. Mám prosbu. Mohl byste se v některém dalším videu speciálně věnovat výrobě kompostu? Díky.

[@plodnazahrada]

Děkuji Vám, Honzo, za zajímavý doplňující komentář a sdílení osobních zkušeností se zeleným hnojením a mulčováním trávou. Pokud máte možnost, zkuste část sadu pro srovnání zamulčovat asi 15cm vrstvou štěpky z listnatých dřevin (vyjma ořešáku a akátu). Je to absolutně bezúdržbové (jen čas od času je třeba štěpku přisypat) a časem se štěpka promění v kompost a vyživuje stromy, výborně absorbuje či vydává vláhu aj. Video o kompostování mám v plánu, stejně jako mnoho dalších videí. Přeji bohatou úrodu.:-)

[@pavolhomola77]

Tak tu svazenku som si musel vygooglit, ale uz podla opisu som tusil, ze to bude asi facelia :) Velmi zaujimava rastlina, az na to pichanie zrelych kvetov. Povodne som ju tiez skusal ako pasu pre vcely v medzi obdobi. Ale na to by bolo treba zopar lanov facelie :) Podobne ako pise Honza, mulcujem bobulove kriky a ovocne stromky drevnou stiepkou podla vzoru Back to eden gardening, je to fantasticke, burina absolutne nema sancu a stromy a kriky su v perfektnej kondicii. Ale ten efekt tlmica pri padani ovocia, ktory spominate, je zaujimavy vedlajsi efekt.

[@plodnazahrada]

Ta štěpka je opravdu úžasný materiál na mulčování. Děkuji, Pavol, za sdílení osobní zkušenosti.

[@janmelecky8941]

@@plodnazahrada Díky moc Petře za radu se štěpkou. Běžně s ní už dlouhodobě pracujeme. Ale v omezeném rozsahu, kdy pravidelně na malém štěpkovači zpracovávám větve z ořezu sadu. Váš podnět mě přinutil rozhodit sítě a zajistit výrazně větší objem štěpky, třeba od technických služeb při údržbě parků. Mám dotaz k ořešáku. Shodou okolností budu příští týden kácet obrovský ořešák (ohrožuje stavbu), už jsem si brousil zuby, že vše, co půjde podrtím. Ve videu jste zmiňoval, že ořešák obsahuje inhibitory růstu rostlin. Bylo by možné podle Vašeho názoru štěpku z ořešáku dlouhodobě zkompostovat v odděleném boxu a očekávat , že inhibitory se vyplaví nebo při rozkladu organické hmoty nějak odbourají? Pokud ano, jak dlouho by proces odbourání trval. Ještě mě napadá, využít "tlumící" štěpku z ořešáku a použít ji na plochy silně zaplevelené, na kterých v budoucnu hodlám pěstovat kulturní rostliny. I v tomto případě je aktuální otázka doby neutralizace působení inhibitorů. Předem díky moc za odpověď. Zdraví Honza.

[@johnytwo]

super. a nedrolí se vám semínka z toho sena do té svazenky?

[@lucialicherova2210]

Úžasné informácie pre začiatočníkov i pokročilých, výborne natočené videá, kde vidieť detaily, témy, ktoré su zaujímavé. Veľká vďaka !! Veľa síl a chuti natáčať aj naďalej a takto pomáhať. Konečne jeden ďalší z mála zmysluplných kanálov.

[@plodnazahrada]

Děkuji Vám mockrát, Lucia, za komentář! Moc hezky se to čte.:-)

[@lucialicherova2210]

My ďakujeme Vám, veľmi ste mi pomohli hlavne so zakladaním záhonov. Mám doma toľko íľu, že by som si mohla založiť hrnčiareň :))) Ale aj iné videá mi pomohli. Väčšinou ľudia rozprávajú o zložitosti problému, ale Vy máte konkrétne riešenia aj s praktickým predvedením. Ozaj ako sa vraví: Dobrá rada je nad zlato. Tak nech sa Vám darí ! ĎAKUJEM

[@pera739]

Pozdravujem z SK!!! Dlhšiu dobu aj ja experimentujem, no Vaše videá mi všetky moje pochybnosti plnou mierou utvrdili... Som veľmi rád, že stále sa čím ďalej viac nájdu medzi nami ľudia, ktorí bez akýchkoľvek problémov poskytnú svoje skúsenosti a rady bez nároku na "finančný honorár". Moc poučné informácie!!! Ďakujem...

[@plodnazahrada]

Děkuji za komentář, jsem moc rád, že se Vám videa líbí a jsou pro Vás přínosem! :-)

[@pavlasolarova3086]

Skvělé rady pro nás starší, co už je nám za těžko rytí a pletí. Ale nevím co je ta lepenka, (vypadá to jako tvrdý papír z krabic). Děkuji za vysvětlení. Moc děkuji za Váš pořad. 😀🍀🍀🍀

[@plodnazahrada]

Děkuji Vám za zpětnou vazbu, Pavlo! Jsem moc rád, že videa kanálu Plodná zahrada je pro Vás přínosná. Lepenka (často nesprávně označovaná i jako karton) je, jak píšete, papír z krabic (např. od jízdních kol). Další informace uvádím ve videu "Jak si založit zeleninový záhon kdekoliv" kzbin.info/www/bejne/f3WknH6DeMuVrcU Ať se Vám daří! Petr

[@luciesiroka382]

Diky za poucna videa! Vysvetlujete vsechno tak, aby i zacatecnici mohli pochopit. Hned mam chut se do zahradniceni pustit. Pekne leto preji.

[@plodnazahrada]

Milá Lucko, děkuji Vám mockrát za potěšující komentář! Přeji hodně radosti při zahradničení. Petr

[@kvetabastarova]

Petře, děkuji za Vaše příspěvky,prosím pokračujte, děláte skvělou osvětu.Těším se na každé další video a potvrzuji, že to funguje v praxi.

[@plodnazahrada]

Děkuji Vám, Květo! Váš komentář mi udělal velkou radost! :-)

[@petrpodzimek9215]

Ahoj Petře, zase krásné a poučné video. Určitě v tom, prosím, pokračujte dál. Mnohokrát děkuji.

[@plodnazahrada]

Děkuji mockrát za motivující komentář, Petře! :-)

[@kindness286]

Mnohokrát díky za Vaše přínosné informace. Vaše vědomosti jsou úžasné a podělit se o ně s námi, je od Vás skvělé. Bohužel teď se nám jaro trošku zastavilo, tady u nás na severu celý den padal sníh, takže to vypadá spíše jako na vánoce:-). Ale už se fakt těším na tu naši zahradu a budu se moci realizovat. Těším se na další videa od Vás, každé mě posune v mém snažení dál. Děkuji, jste skvělý! 👍

[@plodnazahrada]

Děkuji, Váš komentář mě moc potěšil! Také máme bílo a -4 °C.:-)

[@lucievichova8856]

Petře, Vy jste frajer :) Díky za všechna Vaše videa. Podle nich budu zakládat naši novou zahradu. A už se na to moc těším. Mějte veselé natáčení a bohaté záhony, Lucka

[@plodnazahrada]

To je od Vás milé, Lucko! Děkuji a přeji bohatou úrodu.:-)

[@lucievichova8856]

@@plodnazahrada s potěšením, Petře a děkuji moc :) Lucka

[@janmorphe00101001]

Super, díky moc za rozšíření zahradnických obzorů v našich začátcích 😉

[@plodnazahrada]

Je mi potěšením. Děkuji za komentář! :-)

[@alenakochankova8587]

S letošním pěstováním budu mít co zkoušet 🙂👍... Parádní video, moc děkuji za cenné rady.

[@plodnazahrada]

Děkuji za komentář a držím palce! :-)

[@peterazor7924]

Ďakujem za ďalšie video, na ktoré môžem odkázať neveriacich, keď sa mi budú smiať, že zakryť kus lúky vrstvou sena nemôže stačiť ;) Ale dodal by som ešte jednu vec: menšia fyzická náročnosť pri bezorebnom pestovaní je veľmi dôležitý faktor. Druhý, možno ešte podstatnejší, je ten, že obracaním pôdy dochádza k veľmi závažnému narušeniu pôdneho života (napr. organizmy, ktoré potrebujú kyslík a svetlo a žijú tesne pod povrchom, rýľovaním a oraním zahrabeme do nižších vrstiev a naopak, organizmy, ktoré potrebujú málo kyslíka, dopravíme bližšie k povrchu...). Viacerí odborníci, ktorých som na túto tému počul hovoriť, tvrdia, že ak už je nutné pôdu kypriť, neodporúčajú ísť hlbšie ako 5-7 cm. Napríklad v tomto článku je o týchto súvislostiach viac informácií: zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/582628-ako-zachranit-klimu-vodu-potraviny-neorat-polia/

[@plodnazahrada]

Děkuji, Peter, za komentář a doplňující informace. Efekt nerytí a půdopokryvného mulčování je velmi komplexní a díky němu v půdě na zahradě, která simuluje přírodní podmínky lesních společenstev, vzniká úžasná synergie. Časem plánuji natočit video i na toto zajímavé téma.

[@Michal50001]

Děkuji opět za velmi cenné rady a typy

[@plodnazahrada]

Bylo mi potěšením! :-)

[@obdivovatelhh55]

Poučné video ..urobil som to podla Vás ..Ďakujem za inšpiráciu....

[@plodnazahrada]

To mě těší, Pavle! Ať se daří! :-)

[@Lucia-TH]

Dakujem za fantasticke video 👍

[@plodnazahrada]

Děkuji za Váš komentář, Lucia. Mám radost, že se Vám video líbilo! :-)

[@zdenka9563]

Děkuji za skvělá videa.

[@plodnazahrada]

Děkuji Vám, Zdeňko, jsem moc rád, že Vám videa líbí! :-)

[@KarelKratochvil80]

Děkujeme moc za videa. Na Charlese se díváme také. Mým favoritem je welšský mladík Huw Richards, kterého určitě také znáte. Zajímalo by mě, nakolik jsou přenositelné jeho postupy ze středního Walesu do našich podmínek. Z bookdepository mi právě putuje jeho knížka Veg in one bed. Druhou moji otázkou (respektive prosbou) by bylo video o ideálních sousedech zeleniny (třeba rozumná skladba několika záhonů) a také o tom, jak v našich podmínkách funguje successive planting - tedy jaké varianty (kombinace) plodin u nás stihnou vyrůst. Děkujeme!

[@plodnazahrada]

Děkuji za zpětnou vazbu, Karle. Postupy z Walesu můžete poměrně dobře aplikovat i v našich podmínkách, jen je třeba si uvědomit, že tam panuje mírné oceánské klima. Tzn. mírnější zimy než u nás, chladnější léta, méně slunečního svitu a mnohem více srážek. Z toho vyplývá, že například zimní zelenině budete muset u nás poskytnout vyšší ochranu apod. Sousedy při mulčování kompostem nemusíte až tolik řešit, návaznost či souběh plodin časem plánuji natočit. Ať vám to hezky roste.:-)

[@modernysedliak4945]

Jednoducho paráda! Aj my premýšľame, že predáme rýle na bazoši ;-) Nech sa darí! Robíte to skvele. Aj záhrada, aj videá!

[@plodnazahrada]

Díky moc! :-) To bude příjemná úleva zbavit se rytí a pletí.:-)

[@modernysedliak4945]

Ja plánujem do toho všetkého ešte zapojiť indických bežcov proti simákom.

[@michaelasmetanova56]

Skvělá práce!

[@plodnazahrada]

Díky moc! :-)

[@krakisek1]

Dobrý den, máte úžasná videa, moc za ně děkuji 😍 Snažím se obnovit historické, několik let zarostlé záhonky po babičce a chtěla jsem se zeptat, jestli takhle můžu připravit záhonky i na jaře chvíli před výsadbou? Nebo se to musí dělat s tím hnojem na podzim? Zatím jsem úplný začátečník a chtěla bych na jaře takhle udělat záhonky a rovnou do nich dát sazeničky jahodníku, maliny, borůvky a pak zeleninu. Ale nejsem si jistá, jestli ten záhon takto nemusí být připravený už od podzimu a sázet se pak může až na jaře. Budu moc vděčná za odpověď 🥰🙏

[@plodnazahrada]

Zdravím Vás, Kláro, děkuji za milý komentář a za Váš dotaz. Záhonek založený metodou bez rytí můžete založit kdykoliv a rovnou do něj sázet, když to podmínky a roční období umožňují. Pokud máte dostatek kompostu, není vůbec potřeba aplikovat pod lepenku částečně rozložený hnůj. Je to jen jedna z možností, pokud nemáte dostatečné množství kompostu. Ať se Vám dílo zdaří! :-) Petr

[@fiftyna]

Skvělé nápady, máme taky ořešák a akáty, tak to tam zkusím...díííky

[@plodnazahrada]

Děkuji za komentář a přeji ať se dílo vydaří! :-)

[@TheRouzie]

Díky, díky, díky ! ♥️♥️

[@plodnazahrada]

Bylo mi potěšením! :-)

[@miloslavabuchtova8009]

Děkuji za skvělý návod, zajímá mě jak zlikvidovat svlačec, karton moc nepomohl ..opakovat položení kartonu v další sezoně?

[@plodnazahrada]

Některé plevely jsou úporné. U svlačce by mohlo pomoci dát větší vrstvu lepenky, případně lepenku aplikovat opakovaně a průběžně odstraňovat všechny stočené kořeny, které mají tendenci se extrémně rychle šířit, nebo plochu na 1-2 roky zakrýt černým igelitem. Když plevel nemá dlouhodobě přístup ke světlu, tak odumře i jeho podzemní část, další otázkou však také je, zde je dané ploše vysemeněný (semena se aktivují po vystavení světlu).

[@jirinasatavova4062]

Vaše videa se mi moc líbí, většinu dělám stejně , ale i já se ráda přiučím. Mohl by jste natočit také video jak vyrobit správný kompost.

[@plodnazahrada]

Děkuji, jsem rád, že se Vám videa líbí! :-) Video o kompostování je v plánu.:-)

[@hanasasinkova6857]

Prosím,zmiňte se o tom,zda je vhodné jako podloží do vyvýšeného záhonu,nebo kompostu dát větvičky ze smrku. Máme ji ch hromadu a hodily by se nějak zpracovat. Děkuji.

[@plodnazahrada]

@@hanasasinkova6857 Pod borůvky a brusinky asi ano, jinak bych to promíchal se dřevem listnatých stromů (ne z ořešáku).

[@MartinCisárik-z8q]

Zdravím, pěkně vysvětlené a jako vždy, další otázky plodící. Jak na takovém záhonu řešit hlodavce. Řekl bych, že hlubokou orbou na polích se také narušují nory hlodavců. Bez orby budou nerušeně tvořit další a další cestičky a nory. Bydlíme kolem luk, takže hlodavců nekonečné zásoby. Zatím jsem našel řešení ve vysokém hluboce založeném záhonu, ve kterém je uložené králičí pletivo. Ale v takto nízkém záhonu? A pěstování zimní zeleniny v tomto nechráněném záhonu? Před dvěma lety jsem si vykopal 40 cm hlubokou jámu, do které se celou zimu vyhazoval organické zbytky z kuchyně, a pokaždé kdy jsem odkryl plachtu, viděl jsem plno hrabošů jak utíkali do svých nor. Jde to v těchto záhonech řešit? Děkuji

[@plodnazahrada]

Děkuji Vám za komentář, Martine. Hlodavcům u nás na zahradě pouze občas zachutná kořenová zelenina, salátové a sisjské se ani netknou. Pokud by byl problém s přemnoženými hlodavci, tak bych to asi řešil podobně jako Vy, pletivem vespod i z vrchu vyvýšeného záhonu. Částečným řešením mohou být kočky.

[@renatahavelkova7412]

Děkuji za skvělá videa :-)

[@plodnazahrada]

Je mi potěšením! :-)

[@nikolabartova7317]

Parádní video. Děkuji. Tak letos vyzkouším rajčata a melouny pouze v uleželém hnoji. Lze i třeba zelí a kapustu a papriky? Děkuji Nikola

[@plodnazahrada]

Děkuji Vám, Nikolo! Pokud je hnůj již dostatečně uleželý, tzn. alespoň1, nejlépe 2 roky, tak je původní hnůj vlastně již kompostem a klidně v něm můžete pěstovat i Vámi uvedenou zeleninu.

[@nikolabartova7317]

@@plodnazahrada Moooc děkuji. Jsem ráda , že jsem objevila vaše videa.

[@annakrizova7314]

Dobrý deň, chcem sa spýtať, čo som urobila zle, keď mi klíčky zemiakov pod slamou všetky splesniveli... dala som veľkú vrstvu slamy? Je možné, že zemiaky ešte vyrašia nové klíčky alebo ich treba nahradiť novou sadbou?

[@plodnazahrada]

Zdravím Vás, je možné, že pokud byla sláma ve větší vrstvě a zároveň byla hodně vlhká a slepená a zamezila tak přístupu vzduchu k bramborám. Pokud nejsou plesnivé i hlízy, tak by ještě mohly vyrašit nové klíčky.

Larvy chroustů bych dal spíš slepicím. Ovšem larvy zlatohlávků (jsou dost podobné) budou pomáhat s kompostováním přímo na záhoně. Jim Kowaleski si přivydělává kosením trávy, takže má zajištěný dostatečný přísun čerstvé trávy na záhony. Já sekám venku kolem zahrady, abych měl čerstvou trávu jako mulč. Můžu se zeptat, kde jste pořídil ty drátěnné oblouky jako podpěru pro textilii na záhonech? Popřípadě, kolik to stálo? Díky!

[@plodnazahrada]

Dráty z obchodu z hutním materiálem Kondor jsou z kruhové tažené oceli o průměru 6 mm. Nechal jsem si je pozinkovat, což se docela prodraží. Pruty jsou levné, ale pozink vyšel asi na 50 Kč na kus - na drát se musí totiž nejdřív navařit matice, za kterou pak ponoří do lázně.

[@Cintamani1]

Milý Petře, díky za skvělá videa. Ohledně pěstování bez rytí/orání, spočítal někdo, co je energeticky náročnější'? Jestli rytí nebo mulčování? Opomenu-li negativum spojené s tím, že rytím dostanu horní organismy do spodních vrstev (a vice versa), tak rytí, ačkoliv fyzicky "náročné", je určitě menší dřina, než vlastními silami vyprodukovat dostatečné množství mulčovací hmoty (sena, slámy, štěpky s listnatých stromů). Dovolím si tipnout, že jste vaše seno/slámu nekosil ručně, že jste tu dřinu přenesl na sekačku. Závěr: lze pěstovat bez rytí, ale budete potřebovat velkou plochu louky, trávy. A dřinu, kterou ušetříte na rytí, vynaložíte na kosení, sušení a transport trávy (a sbírání slimáků). Zákon zachování energie se nedá ošidit. P.S. Jinak doporučuji rýč Tornádo: kzbin.info/www/bejne/aZKsoHZ6YrGUfZo

[@plodnazahrada]

Děkuji mockrát za zpětnou vazbu a zajímavý dotaz. Pěstování zeleniny je náročné na živiny a doplňování organické hmoty ať už s rytím či bez rytí. Kromě toho, kdy se zarývá hnůj (ten se také musí někde získat) nebo zelené hnojení (ani to se však nemusí zarývat), se rytím živiny půdě nedodají, ale spíše uberou. Jak píšete, vždy je to něco za něco, aby svět byl vyvážený. Všechna pro mají svá proti. Rytí je pro mě při pěstování zeleniny zbytná a kontraproduktivní aktivita, tak ji jednoduše neprovozuji a uplatňuji ji pouze tam, kde má své opodstatnění - například při sázení stromků a keřů.:-) Množství každoročního doplňování potřebné organické hmoty je plus minus obdobné u obou způsobů, pouze u metody bez rytí je vyšší spotřeba této hmoty při zakládání záhonů. Získání různých hmot může být různě energeticky, případně i finančně, náročně, takže je obtížné to nějak univerzálně vyčíslit. Například arboristická firma přiveze zdarma, nebo jen za náklady na dopravu, štěpku. Budete počítat i motohodiny stroje, práci arboristů, naftu, amortizaci štěpkovače a náklaďáku nebo jen rozvážení materiálu kolečkem a váš čas...? Jinak trávu sekám sekačkou i kosím ručně. Seno, které vidíte ve videu, je pokosené kosou. Kosení je pro mě příjemná forma relaxace a dynamické meditace a v tomto případě už se při počítání (psycho)energetické bilance ztratíme asi úplně. :-)

[@ryanair888]

Fajn video jako vzdy, jsem rad, ze je i takovy cesky kanal. Take pouzivam metodu no dig a je to parada! Zajimalo by me jen, jestli v zelenine neni pak hodne dusicnanu, kdyz se pestuje prakticky jen v kompostu??? coz delam i ja.. jinak, at se dari, tesim se na dalsi videa :)

[@plodnazahrada]

Děkuji za zprávu, to mě těší! :-) Pokud je kompost správně vyzrálý, tak pěstovaná zelenina má optimální množství všech potřebných živin.

[@monikap8585]

Super informácie, som za vás vďačná :) Začínam jeden záhon no dig ale väčšinu ešte máme po starom, ale poprosila by som o váš názor na použitie dusikatého vápna(mávame veľké problémy so slimákmi a tiež nám dosť rajčiny trpia na tú hnilobu z deficitu vápnika a ph pôdy máme kúštik nižšie ako by malo byť) ale keď tak nad tým všetkým uvažujem, nie je to príliš drstický zásah do pôdy a jej osadenstva? už len keď viem koľko tam máme dažďoviek atď. Ďakujem :)

[@plodnazahrada]

Zdravím Vás, Moniko, jsem moc rád, že Vám informace z videí pomáhají. Nejjednodušší způsob, jak dodat všem rostlinám potřebné živiny, je přidání povrché vrstvy kompostu (což může být i rok starý, již rozleželý hnůj). Já osobně žádné jiné zdroje živin nevyužívám. Při zakládání nových záhonů, než budete mít dostatek vlastního kompostu, je nejjednodušší si objednat kompost z kompostárny. Ať se daří! :-) Petr

[@venda4439]

Dobrý den Petře. Lze pěstovat v kompostu i jahody? Nebo raději ne,. Děkuji za odpověď. Vendula.

[@plodnazahrada]

Ano, lze. V kompostu se jahodám daří výborně.:-)

[@jankaliskova8050]

Všetko je to veľmi pekne 😊ale kde zobrať take veľké množstvo kompostu 🤔

[@plodnazahrada]

Děkujeme. Chce to mít buď velkou zahradu nebo poblíž zdroj hnoje.

[@goodunlockman3396]

Krásný večer, moc hezké video, jak založit záhonek ale jak mám pokračovat s již takto založeným záhonkem další rok? To znamená, odstraněné výpěstky a na povrchu ,, utažená,, hlína. Rovnou sázet nová semena? Děkuji za odpověď.

[@plodnazahrada]

Děkuji za komentář! Plánováním a předpěstováním sazenic lze docílit toho, že záhonek může být plný zeleniny téměř celý rok (2-3 sklizně různých druhů zeleniny). Jednou ročně se na povrch záhonu doplní 3-5 cm kompostu.

[@nikolabartova7317]

Dobrý den, pod rajčatama a okurkama lze kromě třeba salátů pěstovat i jiná zelenina? Chci využít každé místo. Děkuji Nikola

[@plodnazahrada]

Ano, například bylinky, kopr, pažitka, cibule, ředkvičky, klasika jsou afrikány.

[@nikolabartova7317]

@@plodnazahrada Moooc děkuji

[@MrKaliak]

Dobry den, hnoj pod lepenku ste davali cerstvy alebo odlezany? Dakujem

[@plodnazahrada]

Zdravím Vás, něco mezi, napůl rozložený. Je to jenom jedna z možností, pokud není dostatek vyzrálého kompostu.

[@MrKaliak]

@@plodnazahrada ďakujem :)

[@MrKaliak]

@@plodnazahrada a mozem tam dat cerstvy hnoj?

[@plodnazahrada]

Pokud dáte silnější vrstvu lepenky nad hnůj, který se částečně rozloží než se lepenka rozpadne, tak ano. Lepší by bylo nechat hnůj zkompostovat nebo nechat alespoň 1 rok odležet, za 1-2 roky z něj máte kompost.

[@filipklima859]

Moc děkuji za video. Pořád mi ohledně mulčování lítá hlavou otázka přísunu vzduchu do půdy, nemůže mít dlouhodobé omezení přístupu kyslíku negativní důsledky? Nebo to není tak horké? (například když budu záhony povrchově zakrývat lepenkou a vyřezávat do něj jen otvory pro své sazenice..) Děkuji, ať se daří..

[@plodnazahrada]

Podle mých zkušeností to v této formě negativní vliv nemá, spíše pozitivní. Nedostatek kyslíku se může projevit v jiných situacích. Například, když se provádějí výkopové práce a třeba rok zůstane více než 1-1,5m vysoká navážka zeminy u stromu, tak ten strom může takováto hmota nad povrchem půdy opravdu zadusit.

[@majkak.7196]

@@plodnazahrada A těžká technika, která dusá půdu.

[@artofraw6654]

Díky za skvělá videa, mám jen otázku? Přijde mi, že mohu vysazovat spíš jen zeleninu 1. tratě, když na zahoney každoročně valím nový kompost? Je možné sázet pak napr. saláty,, ale i cokoli, co si nepřeje tolik živin? Dekuji

[@plodnazahrada]

Jsem rád, že se Vám videa líbí! :-) Kompost je trochu něco jiného než hnůj či jiná hnojiva. Při tomto způsobů pěstování, co se náročnosti na živiny týče, se nemusíte zatěžovat pěstováním rostlin podle tratí. Je to totiž zbytečné, rostliny si z kompostu vytáhnou vše potřebné - nic víc, ani nic míň. Je to jedna z mnoha výhod tohoto způsobu pěstování bez rytí.:-)

[@artofraw6654]

@@plodnazahrada moc děkuju za odpověď, tak to je super, trochu jsem to teď řešila. Tak je to ještě .lepší, než jsem.myslela 😁 PS a ta videa jsou fakt skvělá

[@evachalupska4835]

Dobrý den, do zahrady jsem se zamilovala celým srdcem a z vašich videí čerpám mnoho rad a informací. Téma záhonů bez ryti mě nesmírně zaujalo, ale stále to příliš nechápu. Ani snaha najít informace na internetu mi nepomohlo. Proto zkouším touto cestou požádat vás o konzultaci např. mailem. Budu moc ráda, ale samozřejmě pochopím, když nebudete na můj vzkaz reagovat. V každém případě, ať se vám daří v životě i na zahradě🙂

[@plodnazahrada]

Milá Evo, děkuji Vám za komentář, který mi vykouzlil úsměv na tváři. Můžete mi určitě napsat na e-mail: [e-mail]. Rád se s Vámi domluvím na telefonické nebo osobní konzultaci. Mějte se krásně.:-) Petr

[@novicemar]

Měl bych skromný dotaz: jak zbavíte seno travních semen, když je dáváte nahoru na brambory? Dle mého zahradnického instinktu musí ty semena jednoznačně vzklíčit... nebo se pletu?

[@plodnazahrada]

Můžete sekat trávu ještě předtím než začne kvést a vytvářet semena, potom budete mít seno bez semen. Pokud máte seno, které obsahuje i semena, tak to lze vyřešit neustálým přikládáním nových a nových vrstev, které vždy zamezí přístupu světla k semenům ve spodní vrstvě, a tím zabrání i jejich vyklíčení.

[@novicemar]

@@plodnazahrada Máte pravdu a děkuji za odpověď. Já jsem tak nějak zvyklý a upnutý na seno pro králíky, kterým se vždy seklo "pozdě" kvůli velkému výnosu a proto aby tam právě byly ty semena. Sekat trávu častěji a menší, je jednoduché řešení :)

[@PetrKelbler]

Dobrý den, díky za perfektní video. Jaký je prosím vhodný materiál na mulčování cesticek?

[@plodnazahrada]

Jsem rád, že se Vám video líbilo. Pro mulčování cestiček je ideální štěpka z listnatých stromů.

[@panPippi]

Nemohu dost poděkovat za vaše videa a za ochotu sdílet tolik informací! Jako začátečník bych se rád zeptal, jak postupovat se založením "no dig" záhonu na místě starého zapleveleného záhonu? Mám ho vyplet nebo stačí zakrýt lepenkou, na to kompost a vesele sázet? díky

[@plodnazahrada]

Děkuji, to mě těší, že Vám videa pomáhají. Pokud je záhon zaplevelený relativně málo, tak bych ho vyplel na povrch dal napoprvé alespoň 5cm vrstvu kompostu. Pokud by odplevelení bylo příliš pracné, tak bych záhon zakryl lepenkou a na ni dal 10-15cm vrstvu kompostu.

[@danazemlickova6090]

Díky za super videa. Postupně přecházím na tento způsob pěstování třetí rok. Ale zaujala mě informace s ořešáky. Znamená to, že když vytvořím záhon s kompostem, poroste to pod nimi jako jinde? Ráda bych využila tento prostor, protože je dost velký. Jen mám obavu, že dost stíní, tak nevím. Co by bylo vhodné zasadit? Děkuji a těším se na další videa.

[@plodnazahrada]

Děkuji, Dano! :-) Mohlo by to být v pohodě, chcete-li mít jistotu, musela byste oddělit podloží a udělat vyvýšený záhon. V polostínu se bude dařit většině druhů listové zeleniny.

[@danazemlickova6090]

@@plodnazahrada Děkuji, jen mám obavy, že je to už spíš ve stínu než v polostínu, ale zkusím a uvidíme ;-)

[@milankohut268]

Dobrý den, co si mám představit pod pojmem zavadlá tráva se sekačky? Posekat vysypat na hromadu a nechat do druhého dne? Vždy jsem hned obsypával záhony čerstvě posekanou trávou. Děkuji za odpověď.

[@plodnazahrada]

Trávu z koše sekačky rozhodím na posekané ploše ve vrstvě asi 5-10 cm a nechám lehce proschnout (dle počasí pár hodin až dní), poté přidám na záhony. Jde o to, aby se nevytvořila mokrá, slepená hnijící směs, jak by se mohlo stát v případě přímé aplikace čerstvé či mokré trávy.

[@thomasstefak5998]

Video je perfektné, mám veľmi rád vaše videá, lebo veci vysvetľujete jednoducho a zaoberáte sa aj potrebnými detajlami. Avšak je tu vidieť základný problém no dig metód, ktoré vidím všade pri každom videu z no dig tématiky. Poďme si to rozobrať, dopredu hovorím o záhrade o rozmeroch 6 árov, to je veľmi podstatné, pretože v mini záhradkách je táto metóda jednoduchá a ľahko aplikovateľná. V stredne veľkých záhradách, by sme už mohli polemizovať, no poďme na to. Prvotný problém spočíva v cene kompostu, kartón zoženieme aj zadarmo, to nie je problém ale kompost? V FCC Trnava stojí tona kompostu 24€, na záhradu o rozmeroch 6 árov, by sme potrebovali niekoľko ton kompostu, čo už nie je len zrovna lacná záležitosť. Ďalším problémom pri no dig metóde je, že ten kompost, treba každým rokom dopĺňať. Ďalej, čo na jeseň? Pri normálnych plodinách sa na pole po plodine zasadí zelené hnojenie, ktoré sa s kosou pokosí, rozhádže hnoj, zvyšky rastlín, slama, listy a zaorie sa, ale čo v no dig metóde? Ako dostane pôda organické zvyšky? Zase len prostredníctvom ďalšieho kúpeného kompostu. Áno, niekoho môže napadnúť, že veď si ten kompost vyprodukujeme, pravda, no kompost zo záhrady vám nikdy nepokryje úbytky živín. Ďalej, čo také zemiaky? Áno, jednoduché riadky do ktorých sa zasadí a okopcuje, ako to spraviť v no dig metóde? Znovu ale nie je vyriešené ani zimovanie pôdy, lebo zase bude pôda holá a nastolená pôdnej erózii alebo zvetrávaniu. To sú aspoň moje otázky, ktoré si kladiem pri tomto spôsobe pestovania, keďže nad ním uvažujem už nejaký piatok, no stále je lepšie orať s traktorom. No dig metóda je perfektná metóda keď máte malú záhradu, vo veľkých záhradách to je už finančne náročná operácia, pri ktorej nie je zodpovedaných veľa otázok.

[@plodnazahrada]

Děkuji Vám za zpětnou vazbu, jsem rád, že se Vám videa líbí! Ve světě je již mnoho prosperujících malopěstitelů zeleniny na prodej, kteří metodou bez rytí obhospodařují rozlohy i přes 1 000 m2. Někteří mají větší pozemky a možnost uzavřeného cyklu díky různým zdrojům organické hmoty - štěpka, hnůj od chovaných zvířat, seno, sláma, vlastní kompost. Pokud máte poblíž zdroj koňského hnoje (stáj při 10 koních vyprodukuje za týden více jak 1 tunu hnoje) nebo štěpky, což jsou suroviny, které se často dají sehnat i zdarma či za cenu dopravy, tak například za 1-2 roky máte z hnoje použitelný kompost. Podobně jako kompost se dá na povrch aplikovat i štěpka, časem se z ní rovněž stane kompost.

[@thomasstefak5998]

@@plodnazahrada Podľa mňa práve tento typ videí, na CZ/SK scéne chýbal, lebo dokážete neskutočne dobre riešiť dané problémy, mám napozerané stovky zahraničných videí a rôznych fariem, preto v tomto jednoznačne pokračujte a aj mi aspoň trochu ušetríte prácu, lebo niekedy je ten preklad zdĺhavejší :D Fakt paráda! Áno, to máte pravdu, problém je už práve pri spomenutých zemiakoch, väčšinou danú plochu využívajú na rýchlorastúcu zeleninu ako reďkovky, šalát, rajčiny, papriky, špenát, skrátka plodiny, ktoré dokážu viac krát točiť a uživiť sa z toho. Kukuricu alebo slnečnicu tam prakticky nevidím. Nazval by som to až znásilňovanie kompostu za cenu zisku s ekologickým pozlátkom. Štiepka záleží aj aká, v okolí je píla, ale štiepka z ihličnanov pôdu okysličuje. Hmm, to čo hovoríte znie zaujímavo, ak by som teda nazbieral tonu hnoja a nechal ju na mieste, rozložil by sa do roku na formu použiteľnú ako kompost? Drolilo by sa to? Nie je to potom náročnú na dodatočnú plochu? Chápete, naveziem hnoj, nechám rok na mieste a na jar prostredníctvom rotavátoru zapravím do pôdy a naveziem ďalší hnoj? Nezvažovali ste o zapracovaní organickej hmoty do pôdy prostredníctvom silážnej plachty? Videl som o tom videá, ale vraveli tam aj nejaké nevýhody, ja som rozmýšľal nad formou no dig metódy prostredníctvom zeleného hnojenia vysadeného v septembri a po vyrastení, prikryť silážnou plachtou v decembri a do jara by mohla byť plocha parádne obohatená, no zatiaľ to vyskúšané nemám, len rozmýšľam. Máme ílovitú pôdu a na miestach, kde sme neorali, bola pôda ako kameň... TO ma od no dig metódy značne odrádza, risknúť takto sezónu nie je moc múdre.

[@plodnazahrada]

@@thomasstefak5998 Vyzkoušejte si to nejdříve na omezené ploše, organickou hmotu nezapravujte do půdy, dejte jí jen na povrch. Ideální je hnůj zkompostovat a využít teplotní fáze kompostu pro zničení semínek plevelů, velká hromada hnoje však splní stejný účel. Pokud někoho baví přehazování hnoje s další organickou hmotou, tak se dá kompost vyrobit i za 3 týdny (ale je nutno ho cca 8x přeházet!). Štěpka je ideální z listnatých stromů (ale bez ořešáků a akátů). Zelené hnojení nepraktikuji, záhony lze mít plné zeleniny téměř po celý rok. Držím palce. Petr

[@hanakobzova7208]

Angličan, který má s permakulturní zahradou neskutečné výsledky: kzbin.infovideos

[@plodnazahrada]

Charlese znám a jsem s ním v kontaktu. Je to moc fajn člověk i velmi zkušený zahradník. Ostatně se o něm zmiňuji i v samotném videu 8:58 :-)

[@woji2000]

seno mezi rajcatama na zahonu kvuli plevelu....nezacne hnit? kdyz to pak v lete denne zalevam.

[@plodnazahrada]

Může začít, tleje a postupně se rozkládá. nicméně pokud se listy rajčat nedotýkají země, ničemu to nevadí.

[@milanduro5721]

nemusite rylovat, ale kazdym rokom kupte tatru kompostu a sadte do toho, super :D

[@plodnazahrada]

Zdravím Vás, nemá-li pěstitel dostatek organické hmoty pro tvorbu vlastního kompostu, stačí oslovit chovatele koní v okolí, kteří většinou rádi zdarma poskytnou koňský hnůj (za rok z něj máte kompost), alespoň u nás.:-) Živiny je nutno půdě dodávat tak jako tak, u metody bez rytí je rozdíl pouze v tom, že se položí tenká vrstva kompostu na povrch. Svět je plný možností a krása spočívá právě ve svobodě volby každého z nás. Ať se daří. Petr

[@jirinasatavova4062]

Spousta lidí nevěří a jsou skeptičtí. Já již také neryji a je to bezvadné, úroda o hodně vyšší. Mohu jen doporučit.

[@plodnazahrada]

Děkuji za komentář a sdílení vlastní zkušenosti.

[@Forseti2]

Je to tak. Já akorát na podzim nahodím nahoru kompost, z jara trochu přizvednu rycími vidlemi ať to trochu nadlehčím, uhrábnu a můžu sadit. Tatík, co má zažité tradiční postupy (a celkem nechuť z nich uhnout 😅), jak to vidí, tak mě má za lenocha, že jsem líný to okopat a na jaře znova s motykou. Úplně nevím jak mu to vysvětlit - ukazuju mu už několik let výhody - méně práce, méně plevele, méně utužená půda, lepší úroda - no furt si trvá na svém... Nějaký tip? Mimochodem, Charles Dowding je celkem inspirující osobnost a jsou mi jeho postupy asi nejblíže - používá jenom kompost (ne slámu / seno /...) což moc nepřitahuje slimáky a je tov takové čistější (nebere to vítr, je to už vyzrálé,...).

[@janajaneckova9723]

Prosim o názor letos jsem zalozila stejne jako vy zahon z kompostu (kouoila jsem z kompostarny) Zasadila jsem do nich zeleninu vse v pořádku roste jak ma akorát na rajčata vaechny mi po nejakem case co jsem zasadila mi na vrsku kroutej a zakrneli a jde videt ze uz neporostou..ty same sazenice si koupila svagrova tak ji roste normalne ... Muze to byt kompostem?

[@plodnazahrada]

Ano, může to být i kompostem. V kompostu z kompostárny mohou být například rezidua pesticidů v závislosti na zdroji zelené hmoty v dané kompostárně.

[@janajaneckova9723]

Děkuji vám za odpověď Prosím jak jste se zmiňoval rezidua pesticidů je to škodlivé ? Chtěla jsem pěstovat co nejvíce bez pesticidů.atd. Na záhoně mám 3druhy rajčat doma zasazene,+co jsem koupila v zahradnictví oboje dvoje mi zakrněli.. Včera jsem si koupila nové které zkusím zasadit do normální hlíny a uvidíme ..

[@plodnazahrada]

@@janajaneckova9723 Míra škodlivosti a poločasu rozpadu jednotlivých pesticidů je poměrně obsáhlé téma (např. viz odkaz: www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele/rezidua-herbicidu-v-pude-a-jejich-vliv-na-nasledne-plodiny). V běžné praxi bych se řídil tím, zda dochází k narušení klíčení či k deformacím rostliny nebo ne. Ideální je mít kompost vlastní nebo ověřený zdroj hnoje, ze kterého máte za 1 rok kompost.

[@janajaneckova9723]

Přečetla jsem si články a bylo tam i foto rajčete mám to totožné ☹️ Teď nevím jak se zachovat v článcích jsem moc nepochopila zda je zdravé konzumovat vzešlé plodiny z tohoto kompostu kde je asi určitě rezidua zda ta plodina může být nebezpečná .?.. Mam tam vše zasazené cukety, okurky,papriky, červená řepa atd... Pak mě napadá co mám dělat z kompostem na příští rok ,zda ho úplně vyhodit nebo to stačí příští rok na to doplnit už například hnojem zda to nebude vadit? Chtěla jsem vám poděkovat za vaše odpovědi vím že nemusíte. Sleduji vás již od prvního videa náhodou jsem na něj narazila když vám vyšlo první ☺️a od té doby mě více zaujalo pěstování vše moc hezky lidsky vysvětlujete přeju plno úspěchu.

[@vilalesni8249]

A co listí?

[@plodnazahrada]

Jako mulč lze samozřejmě použít i listí ze stromů.

[@pavelrek8318]

Zmínil jste možnost problému se slimáky. Ti jsou u nás hojní. Jak na ně při mulčování? Na indické běžce není naše zahrádka stavěná)

[@plodnazahrada]

Zdravím Vás, Pavle, v tom případě bych jako mulč používal pouze kompost, ve kterém se slimáci nezdržují. Hodně pomůže i široká nárazníková zóna před záhony, která neposkytuje slimákům možnost úkrytu. Tato zóna může být například z nakrátko posekané trávy, štěpky nebo štěrku. Ať se daří! Petr

[@artepanunnaki7016]

AHOJ!!!! taky nereju :) mam totiz zizaly a ty jen krmim a kdyz tu vrstvu odhrnu tak je tam uplne sypka cernozem no, stromum to evidentne moc neomaha :(

[@plodnazahrada]

To je dobře.:-) Jinak stromům pokryv půdy pomáhá také, mohou mít však jiné problémy.

[@artepanunnaki7016]

@@plodnazahrada nojo taky konnam nekonnanim a pak to takhle dopada :) chudaci stromky

[@jiricopak6655]

Díky zkusim to, ale uz jsem to zryl... 🙂

[@plodnazahrada]

To nevadí, teď už stačí přidat jen 5 cm kompostu.:-)

[@petrlokaj3088]

Mohu doporučit přípravek na podporu kořenového systému LIGNOHUMÁT, který používám při namáčení semen, výsevu, zálivku semen, semenáčků i rostlin. Nyní např. u rajčatových rostlinek je kořenový systém min. 3x větší než bez použití tohoto přípravku.

[@plodnazahrada]

Děkuji za tip. Ano, huminové látky stimulují tvorbu kořenového vlášení.

[@jozefjancich1452]

Viete dať niekde odkaz na taho japonského farmára, Ďakujem

[@plodnazahrada]

Masanobu Fukuoka, například zde: kzbin.info/www/bejne/fqfIkqSHrp6bi8U

[@jozefjancich1452]

Ďakujem 👍

[@pavolhomola77]

alebo: www.pantarhei.sk/knihy/odborna-a-popularno-naucna-literatura/motivacna-literatura/rozvoj-osobnosti/revoluce-jednoho-stebla-slamy.html zial, slovensky preklad je vypredany.

[@agentw4b]

Víc pracnější než kdyby se to zrylo...

[@plodnazahrada]

Trochu pracnější je pouze první založení záhonu, poté stačí jen doplnit každoročně 3-5 cm kompostu na povrch.

[@14jan141]

všetko fajn, pane! ale treba si uvedomiť, že to nepestuješ na tej (v tej ) pôde! ale potrebuješ na to obrovské množstvá hnoja a kompostu!!! aby to bolo ľuďom čo ťa pozerajú jasné!!! nie každý má toľko kompostu a hnoja!!!!!!

[@plodnazahrada]

Větší množství organické hmoty je zapotřebí pouze při zakládání záhonků a zelenina nakonec přeci jenom časem roste v té půdě obohacené o organickou hmotu. :-) Každý má jiné možnosti, zdroje a materiály, proto uvádím různé postupy. Například pokud má někdo málo kompostu, může použít seno, fólii nebo si povrch půdy může nejdříve odplevelit a na povrch dát pouze 3-5 cm vrstvu kompostu apod. :-)

[@certovababicka]

Jen blbnete začatečníky. Toto tedy ne, rytí je přínosné....👎

[@plodnazahrada]

Jak jsem zmínil ve videu, tak vím, že pro mnohé to může být citlivé téma.:-) Jen pro zajímavost si můžete zadat do vyhledávače hesla "no dig" nebo "no dig", pod kterými najdete úspěšné pěstitele zeleniny, kteří bez rytí pěstují zeleninu i na prodej.